Růst a vývin rostlin

 

   Otázka: Růst a vývin rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Verunka

 

 

 

 

• kvantitativní změna – přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry
• rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

 

• FÁZE RŮSTU lze rozlišit tři fáze růstu:
  • 1. zárodečná fáze = embryonální
    • malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro
    • hlavně v meristémech (vzrostné vrcholy)
    • zárodek je ze zygoty
  • 2. prodlužovací fáze = elongační
    • buňky se nedělí, pouze se zvětšují (až 30krát), vakuoly se spojují a plní se buněčnou šťávou, cytoplazma nepřibývá
    • velké požadavky na příjem vody
    • kratší než zárodečná fáze
  • 3. rozlišovací fáze = diferenciační
    • buňky se specializují na určitou funkci
    • vznikají pletiva a orgány
    • probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází

 

FAKTORY RŮSTU:

A)    vnější faktory růstu

• světlo: fotosyntéza, etiolizovaná pletiva – křehká, vodnatá, nažloutlí, etiolizace se používá např. při šlechtění chřestu, pórku
• teplo: minimum × optimum × maximum → Gaussova křivka, rostlina roste od 5 – 40 stupňů Ceslsia
• kyslík: dýchání
• voda: nutná pro děje v rostlině, největší spotřeba při růstu
• živiny a minerály: optimální množství, nutné pro stavbu a biochemické děje
• znečištění prostředí a UV paprsky růst zpomalují

 

B)    vnitřní faktory růstu = fytohormony

• syntetizovány rostlinou; vedení cévními svazky

• stimulátory (povzbuzení činnosti)
  • auxiny
    • v dělivých pletivech
    • růst postraních a adventivních kořenů
    • dávají se do stimulátor
  • cytokiny – asi 20 druhů
    • kořeny + xylém
    • urychlení dělení buněk
    • regenerace; tvarování plodů; zpomaluje stárnutí
    • zvyšování výnosů z obilí, produkce biomasy
    • zvládání stresových situací (okus, extrémní teploty, …)
  • gibereliny – asi 100 druhů
    • všechny rostlinné orgány
    • zvyšují dělení buněk
    • stimulují prodlužování prýtu; větší velikost plodů (réva)
    • vedení floémem
    • klíčení semen; zpomaluje stárnutí

 

• inhibitory (utlumení činnosti)
  • kyselina abscisová
    • tvoří se ve spících pupenech, semenech, hlízách
    • navozuje období klidu (= dormance)
    • opad listů; tvorba zásobních bílkovin v semenech
    • tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus
    • stresové situace
  • ethylen
    • plynný hormon, který vzniká rozkladem chem. látek
    • ven se dostává průduchy (může tak ovlivnit jiné rostliny)
    • omezuje růst kořenů, prodlužování
    • urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem)

 

periodicita růstu

• pravidelné opakování růstu v čase → rostliny nerostou stejně během roku, ve dne a v noci
• denní: den (pomalejší růst) × noc (vyšší produkce auxinů > rychlejší růst)
• roční: změny vnějšího prostředí (teplota, …) – období klidu × období vegetace

 

růstová korelace

• korelace = vzájemná souvislost/závislost
• závislost růstu a vývoje jednotlivých částí
• snaha o udržení celistvosti (např. řízek pouští kořeny)
• nutné současné zastřihávání podzemních a nadzemních částí

 

• apikální dominance
  • „vrcholová nadvláda“
  • nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postraních (spících) pupenů
  • musí se vzít v úvahu např. při prořezávání stromů
• regenerace
  • „obnova“
  • fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic, …)
  • patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve, …)
  • kalus – zacelené uříznuté části nediferencovanými buňkami

 

VÝVOJ ROSTLIN = ONTOGENEZE

• kvalitativní změna
• vývoj od zygoty (♂ + ♀ gamety) až do smrti (= ontogeneze)
• kvalitativní změny (geneticky, životní podmínky)

 

• čtyři fáze vývoje rostliny
  • 1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene)
  • 2. vegetativní fáze (od klíčení semene; vznik vegetativních orgánů; pouze vegetativní rozmnožování)
  • 3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování)
  • 4. stárnutí (převaha katabolických procesů); rostlina se nemnoží; končí odumřením rostliny)

 

• vegetativní klid (= dormance) 
  • snížení fyziologických funkcí
  • začíná klíčením semene → tvorba orgánů, nepohlavní rozmnožování
  • fungování fytohormonů
  • dva typy:
    • a) vynucená: změna vnějších podmínek; lze ji přerušit (př. „barborka“ vykvete i v zimě)
    • b) z vnitřních příčin: hormonální snížení fyziologických fcí; nelze přerušit (př. některé kaktusy občas v létě)
      • klíčení semen
        • přechod z období klidu do období růstu)
        • nasávání vody (bobtnání)
        • faktory: vlhko, teplo, kyslík

 

• období dospělosti – kvetení
• období stárnutí – rostlina odumírá, rozkladné děje, nedochází k rozmnožování

–          dormance: doba vegetačního klidu, důležitá i pro semena → přes zimu neklíčí a probíhají v nich enzymatické pochody, je závislé i na teplotě a enzymatických pochodech

 

• životní cyklus 
  • efeméry: vývoj trvá několik týdnů (ČR – osívka jarní; pouštní rostliny)
  • ozimy: naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklizeň (obilí)
  • jednoleté: ontogeneze trvá jeden rok, přezimuje semeno (kopr, netýkavka)
  • dvouleté: období vegetačního klidu = dormance, rostlina přezimuje jako hlíza, oddenek, cibule, 1. rok > listy, 2. rok > dospělost (mrkev, celer, česnek)
  • vytrvalé: monokarpické (kvetou jednou za život) × polykarpické (vykvétají a plodí vícekrát)¨

 

Vývoj ovlivňují: světlo a teplo 

• vernalizace (= jarovizace) 
  • snížení teploty za účelem kvetení (kaktusy)
  • fotoperioda (= doba osvětlení)

 

• fotoperiodismus = nároky rostlin na osvětlení 
  • dlouhodenní: delší fotoperioda (konec jara, léto), pšenice, řepa, špenát
  • krátkodenní: kratší fotoperioda (podzim), ocúny, chryzantémy, bledule, sněženka
  • neutrální: nezáleží, sedmikráska, lipnice roční