Otázka: Situace v našich zemích v době druhé světové války
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Mand
Druhá republika – po Mnichovské dohodě dochází k velké územní ztrátě, oblast Sudet připadla třetí říši, Těšínsko získalo Polsko, jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus získalo Maďarsko, veškeré ztráty činili 30% z celého území, ubyla třetina obyvatelstva, hodně obcí v oblasti Sudet bylo také českých, proto docházelo k velké urbanizace uprchlíků (až půl milionu obyvatel), ztráta hospodářských středisek (jedno z hlavních průmyslových středisek), nerostných surovin (hlavně hnědé uhlí) a silnic, Československo bylo zdevastováno, byli zničené silniční a železniční sítě, český národ pociťoval národní cítění, proto vydaly protižidovské zákony a nařízení, které silně omezovaly Židy, Slovensko cítilo šanci a vyhlásilo autonomii, přední představitelé politických stran se dostali do parlamentu a uzákonili zákon o vzniku Česko-Slovenské republiky (na Slovensku se uznal jako hlavní jazyk slovenština), Podkarpatská Rus byla přejmenovaná na Karpatskou Ukrajinu, v politice došlo mnoho změn, původní zastánci demokracie se přiklonili na stranu třetí říše, vinili Beneše za způsobenou národní katastrofu a chtěli spolupracovat se sousedním Německem, hlavními zastánci se stala Strana národní jednoty, která byla tvořena hlavně stranou agrární, 5. října prezident Beneš rezignuje a odcestuje do exilu, místo něj je 30. listopadu roku 1938 zvolen Emil Hácha, poté je určena nová vláda v čele s Rudolfem Beranem, která vládla plnou mocí, tudíž byl zrušen parlament a veškerá demokracie byla pryč, jako jediná strana zůstala Strana národní jednoty, později byla zvolena opoziční strana Národní strana práce po dohodě s Beranem, tudíž nenastala v naší zemi totalita; od začátku Česko-Slovenské republiky podporovali nacisté samostatnost Slovenska, burcovali jejich radikální členy, Slovensko začalo mít ryze totalitní charakter, 13. března byli pozváni představitelé slovenské strany Josef Tis a Ferdinand Durčanský k Hitlerovi, kde se domluvili na odtrhnutí Slovenska od Českého státu, poté následný den sněm tento čin potvrdil, proto byla 14. března 1939 vyhlášena Slovenská republika, téhož dne si Maďarsko podmanilo vojensky Karpatskou Ukrajinu, v prosinci roku 1938 Hitler vypracoval vojenský plán pod názvem Březnový vír, který se uskutečnil 14. a 15. března 1939, kdy byl Emil Hácha donucen podepsat připojení Českého státu ke třetí říši, tím končí druhá republika/ Česko-Slovenská republika/ pomnichovská republika.
Protektorát Čechy a Morava – operace Březnový vír – násilné podmanění Čech a Moravy, 15. března 1939 přijíždí Hitler na Pražský hrad, 16. března 1939 vyhlašuje Protektorát Čechy a Morava, formálně jsme byli autonomní stát, nesměli jsme vlastnit armádu, převzetí armádního materiálu a strategicky důležitých bodů, omezení četnictva, rozpuštěn parlament, v čele státu státní prezident (po celou dobu Emil Hácha) a protektorátní vláda (postupně se zde vystřídali premiéři Beran, Eliáš, Krejčí a Bienert) zrušení našich soudů, v oblasti trestního práva působili němečtí soudci (změna trestního práva – činy, které ohrožovali říši), začali platit zákony třetí říše, zřízení německé okupační správy v čele s říšským protektorem, to vykonával roku 1939 Konstantin von Neurat, ten byl poté odvolán kvůli tomu, že neplnil Hitlerovi požadavky, místo něj nastoupil Reinhard Heydrich, kterého po atentátu vystřídal Kurt Daluege, v srpnu 1943 jej vystřídal Wilhelm Frick, během toho ale výkonnou moc převzalo Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu, v jehož čele stál Karl Hermann Frank, který měl za cíl úplné začlenění českých zemí ke třetí říši, represivní složkou bylo gestapo (státní tajná policie), které provádělo brutální metody, české úřady byly pod kontrolou říšských a okupačních úřadů, zanikly politické strany a místo nich vzniklo Národní souručenství, které mělo stát v opozici vůči okupantům, později se z této strany stali spojenci okupantů, vznikli úřady, které kontrolovali daný sektor (zemědělství, dělnictvo, školství), zrušena polovina středních škol (vzdělanost je vždycky nepřítelem totalit…), lid se bál gestapa a zrady z vlastních řad, každý se musel naučit německy, regulace našeho hospodářství – změna na výrobu válečného materiálu, protektorát měla být surovinová bašta pro střední Evropu třetí říše, zavedení nového poměru mezi českou korunou a markou = 1:6 na 1:10, což vedlo ke krizi, drahému zahraničnímu obchodu a snížení ceny české koruny, živočišná a rostlinná produkce hodně klesla, zavedení odběrových lístků, vznik černého trhu (vše bylo podstatně dražší), postavení vůči židům – zavedla se arizace (odebírání židovského majetku), u nás platili norimberské zákony (ztráta lidských práv, pokud nebyl člověk árijec či nordik), Židé museli být převezeni do koncentračních táborů, kde byli použiti jako pracovní síla a poté roku 1941 začalo hromadné vyhlazování, to stejné bylo u Romů, kteří byli zavírání a poté vyhlazováni, ne ale v tak velkém měřítku jako u Židů, český domácí odboj – ze začátku byla jen malá část odpůrců nového režimu, protože se většina bála následků – trest smrti nebo poslání do koncentračního tábora, ze začátku také nebyl ještě tak tvrdý režim, jako byl později, proto se oslavovali české svátky a historické události (převážení ostatků K. H. Máchy, vznik první republiky, upálení Jana Husa), tyto odboje se označovaly jako české protinacistické rezistence, vznikla tajné odboje, které měli někdy i svá centra, Politické ústředí (PÚ) vycházelo z odboje z první světové války, která sdružovala velitele bývalých koaličních stran, dalšími skupinami byly Obrana národa (ON) a Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), kteří po pádu PÚ a ON zůstali hlavní odbojovou organizací, která se ale poté přidala k ÚVODu (Ústřední vedení odboje domácího), KSČ dostalo pokyny od bolševiků, že republika nebude obnovena, a tak že se mají přidat k nacistické straně, po napadení SSSR Hitlerem se až teprve KSČ přesunulo na stranu českého odboje, roku 1941 se ale říšským protektorem stává Heydrich (první heydrichiáda – nástup Heydricha), který začne ihned s odbojovou likvidací, proběhne vlna zatýkání, 17. listopadu 1939 došlo k zavření vysokých škol (den studentstva – Jan Opletal), partyzánské odboje ze začátku být nemohli, protože nebyly zbraně, které by měli v rukách, odboj kulturní, po příchodu Heydricha (27. září 1939) se zpustí vlna zatýkání, vyhlásí stanné právo, zahraniční odboj ve Velké Británii začal plánovat atentát na Heydricha a začali vycvičovat profesionální parašutisty pro tento čin (Kubiš a Gabčík), atentát proběhl 27. května 1942 v Praze a Heydrich byl mrtev (druhá heydrichiáda – napravení za atentát), po tomto atentátu začala vlna teroru, bylo vyhlášeno opět stanné právo, vlna poprav, 10. června 1942 bylo město Libice srovnáno se zemí, poté následovalo město Ležáky, centrála ÚVODu byla zničena, český zahraniční odboj – po obsazeni emigrovali hlavně politici a vojáci, kteří začali na zahraničním odboji a chtěli obnovit Československo, evropské mocnosti odmítali uznat nový stát Protektorát Čechy a Morava, protože nás stále brali jako Československo, vznikli 3 emigrační centra – v Polsku (po porážce Polska přibylo centrum v Bělehradě), Francii a USA, Francie povolila vytvoření československých zahraničních vojenských jednotek na jejich území, z Paříže se centrum přemístilo do Londýna (Beneš, Jan Masaryk, …), tohle centrum bylo kritizováno českými komunisty v Moskvě, rozhodovalo se o tom, kdo bude vést zahraniční odboj, nakonec se tak roku 1940 rozhodlo pro Beneše, ten byl také často stále považován za prezidenta a věřili, že se jim podaří obnovit samostatné ČSR, Velká Británie a Francie uznala Benešovu vládu jako prozatímní (tedy v čele státu Beneš a Jan Šrámek jako premiér), na britském území bylo také dohodnuto spojenectví mezi ČSR a SSSR, když Sověti dovolili vytváření samostatných československých jednotek na jejich území, ČSR se stalo členem protifašistické koalice, podepsalo Washingtonskou deklaraci, stalo se členem Spojených národů, v září 1942 Britové potvrdili, že mnichovská dohoda je neplatná, tudíž musí dojít k obnově ČSR, v prosinci 1943 došlo k uzavření česko-sovětské smlouvy, tím došlo k propojení sovětského a britského odboje, čeští vojáci na frontách – 1) Polsko – prvně je nechtěli uznat, proto většina odjela do Francie, ale po napadení se Polsko rozhodlo uznat československý legion, 2) SSSR – už od roku 1941, vznik 1. samostatného praporu, účastnili se osvobozování Kyjeva, poté byly posíleni a přejmenovali se na 1. československý armádní sbor v SSSR (v čele Ludvík Svoboda), ke konci války se účastní osvobození Československa, 3) Francie – českoslovenští vojáci se účastnili obrany Francie (hlavně letecky), po jejich porážce jsou přesunuti na Velkou Británii, 4) Velká Británie – roku 1940 se naše elitní letectvo účastnilo boje o Anglii, kde se jim povedlo vyhrát, naše letectvo se poté účastnilo boje o Atlantik, 5) Střední východ – naše jednotky se osvědčili i na poušti, když v bitvě u Tobrúku (v Libyi) dobyli toto město, roku 1942 byli přeučeni na protiletecký pluk, který se přemístil do Velké Británie, závěrečná etapa = osvobození – Československo nemohlo být jinak osvobozené než kapitulací Německa, protože se nacházela v jeho těsné blízkosti, Stalin už měl dávno plán osvobodit co nejvíce území, aby si získal co nejvíce politického vlivu, v dubnu 1945 dochází ke osvobození Slovenska a Moravy, v tu stejnou dobu přichází americká armáda do západních a jihozápadních Čech, na Slovensku se od roku 1943 schylovalo k povstání, po vzniku Slovenské národní rady dostává Slovensko od České republiky a SSSR důvěru a podporují ozbrojené povstání proti nacizmu, koncem srpna roku 1944 na slovenské území míří německé vojsko, které obklíčí nepřipravené povstání a potlačuje jej, v říjnu se ale boje obrací (karpatsko-dukelská operace – SSSR osvobozuje Slovensko, v jehož předvoji stojí český zahraniční odboj), dojde k vyhnání nacistů, vše vede k tomu, že Slováci i Češi chtějí opět obnovit Československo, koncem roku 1944 zaniká Slovenská republika, protože dojde k jeho značnému osvobození Sovětským svazem, v té době na českém území v letech 1944 a 1945 se začali silně projevovat partyzáni, silné národní cítění bylo díky nim, začíná vlna povstání, vlasovci – byli to ukrajinští zajatci, kteří se při vpádu Německa do SSSR přidali k Němcům a bojovali proti SSSR, když však zjistili, že jsou nasazováni do samých krvavých akcí, přidali se na stranu SSSR, protože ale bojovali předtím proti SSSR byli by posláni do gulagů, a proto zamířili na západ, aby mohli padnout do zajetí USA, po cestě osvobozují některé oblasti, jsou vedeni generálem Vlasovem a pomáhají v Praze při květnovém povstání až do příchodu Rudé armády, před jejich příchodem odhazují zbraně a míří k Američanům, aby jimi byli zajati, jejich plán nevyšel a Američané je později vydali SSSR, pražské květnové povstání – vypuklo 5. května 1945 v jehož čele stála Česká národní rada, ozbrojené povstání získalo místní rozhlas, kterým burcovalo lidi a vyzívali je ke stavění barikád, 8. května dojde k odchodu Němců a jejich kapitulaci a následný den přijíždějí sovětské armády a československá vláda, která převzala moc po České národní radě, vznikla nová vláda, 5. dubna 1945 vznikl Košický vládní program, který se orientoval na stranu SSSR a podle jejich vzoru se měla budovat armáda a všechno možné = liberálně-demokratický režim prvního Československa byl ztracen, žádný z představitelů domácího odboje se nestal členem vlády.
