Pravěk – maturitní otázka z dějepisu (5)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Pravěk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): aaac

 

 

PRAVĚK

– jako nejstarší historické období

– kulturně-historický vývoj

– české země v pravěku

 

HLAVNÍ STAROORIENTÁLNÍ STÁTY

– jejich lokalizace

Formování a přehled politického, hospodářského a kulturního vývoje.

Charakter civilizace v západní a střední Evropě ve stejném období

 

PRAVĚK

1) VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA

  • proces antropogeneze = vývoj člověka a jeho utváření jako společenské a biologické bytosti
  • proces hominizace = polidšťování a vznik charakteristických lidských rysů (napřimování postavy, chůze po dvou, změna horních končetin, předozadní zploštění hrudníku, zvětšování mozku, ústup nadočnicových valů a čelisti, změna pudového jednání v uvědomělé, větší sdružování, společnost

 

  • Egyptopithecus – 35 mil.př.n.l. – Egypt; prapředek opic a lidí
  • Kenyapitécus – 17 – 16 mil.př.n.l.- zesílená zubní sklovina
  • Australopithecus – 4 mil.př.n.l.; několik vývojových forem:
    afarensis – lesní savana
    africanus – volná krajina
    Etiopie (Hadar), Tanzánie (Laetoli), Keňa, JAR; Taungské dítě (Taung v J Africe)
  • Homo habilis – 2 500 000 př.n.l.; první jednoduché kamenné nástroje
  • Homo erectus – 2 000 000 př.n. – Evropa, Asie; větší mozek; Stránská skála u Brna, Přezletice u Prahy
  • Homo sapiens – 200 000 př.n.l.;
    neanderthalensis (v průměru větší mozek než my!)   
  • Homo sapiens sapiens – 40 000 př.n.l. – Amerika, Austrálie; dokonalé řečové a duševní schopnosti, rody, jednoduché přístřešky; Předmostí u Přerova, Koněprusy, Věstonice, Pavlov na Moravě


2) ROZDĚLENÍ PRAVĚKU

A) paleolit = starší doba kamenná

  • nejstarší
  • starý
  • střední
  • mladý
  • pozdní

B) mezolit = střední doba kamenná

C) neolit = mladší doba kamenná

D) eneolit = pozdní doba kamenná

E) doba bronzová

  • starší
  • střední
  • mladší

F) doba železná

  • a) starší

 

dle hospodářství:

prvobytně pospolná společnost:

  1. kořistnické (přisvojovací) hospodářství) – 3,5 mil.-5 000 př.n.l. – lovec, sběrač
  2. výrobní hospodářství – 5 000-450 př.n.l. – Blízký Východ dříve než Evropa; neolitická revoluce – zemědělec, chovatel dobytka..

 

A)   Paleolit

  • a) nejstarší

3 500 000 – 1 000 000 př.n.l.

V Afrika – Olduvaj; složitější způsob lovu, skupiny v krátkodobých tábořištích – rozvoj dorozumívacích schopností; kamenné nástroje zhotoveny štípáním

  • b) starý

1 000 000 – 300 000 př.n.l.

Afrika, Evropa, Asie, Čína, Přezletice u Prahy; lov drobných i větších zvířat, pevnější příbytky, pěstní klíny, dovedou používat oheň

  • c) střední

  300 000 – 40 000 př.n.l.

Evropa, Afrika, Asie, Přední Východ; specializovaný lov (mamuti, sobi, medvědi); v loveckých tlupách; kamenné úštěpky, pěstní klíny; schopnost rozdělat oheň; 1.rituální pohřby s milodary

  • d) mladý

40-8 000 př.n.l.;

Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova; specializovaný lov; pevnější skupiny; plně artikulovaná řeč; postupují za zvířaty X budují si i chaty; čepelová technika – i luky a šípy; jeskynní malby – Altamira, Lascaux

   

B) Mezolit

8 – 3 000 př.n.l.; končí kořistnického hospodářství; menší lovecké skupiny v loveckých revírech; poprvé pes s člověkem

 

C) Neolit

Evropa – 5 000 – 4 000 př.n.l.

Blízký Východ – 9 000 – 5 000 př.n.l.

            neolitická revoluce – přechod od kořistnického k výrobnímu hospodářství; pevné příbytky; vypálené hliněné nádoby; primitivní srpy, ruční mlýnky; Jericho; zvýšení počtu obyvatel — kolonizace

v Čecháchlid kultury s lineární keramikou; kultura s vypíchanou keramikou

      

D) Eneolit

4.tisíciletí – 2 200 př.n.l.

Evropa = eneolit; přední Východ = chalkolit

            šíření mědi; výroba nadproduktu — rozvoj společenské dělby práce (i nevýrobní složky); v Evropě řidší osídlení; oradlo, vůz; metalurgie a hutnictví mědi (vzácná);; hornictví (i podzemní těžba); dálkový obchod; patriarchát

Čechy kultura s nálevkovitými poháry; kultura se šňůrovou keramikou; kultura se zvoncovitými poháry

 

E) Doba bronzová

již skutečný obchod; vznik svazků na územních principech

  • a) starší

2 200 – 1 600 př.n.l.

Čechy: Únětická kultura (odlévání na ztracenou formu)

  • b) střední

1 600 – 1 250 př.n.l.

ochlazení ® zastavení vývoje; dokončení osídlení ČR

  • c) mladší

1 250 – 750 př.n.l.

v Evropě – Germáni, Baltové, Veneti, Keltové, Italikové, Thrákové, Féničané..

v Evropě – kultura popelnicových polí (žárové pohřby) – v Čechách ji zastupuje knovíjská kultura

zhoršení podnebí — zhoršení dovozu mědi — rozšíření železa

 

F) Doba železná

Fe známo od 3 000 př.n.l. X rozšířeno až v 8.stol.př.n.l.

  • a) starší = halštatská

– rozmach řeckých států; hutnictví; železné nástroje i zbraně; u nás bylanská kultura X vpád Skytů
STAROVĚK

Státy:

1) staroorientální

  • povodí velkých řek
  • půda – panovník, vesnická občina
  • zemědělství
  • panovník = bůh/jeho prostředník
  • neomezený panovník – kněží, panovníkova rodina, vojevůdci – obyvatelstvo
  • Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína

 

2) klasické

  • Moře
  • Půda = jednotlivec
  • Zemědělství, obchod, řemeslo
  • Výroba závisí na otrocích
  • Antika – 1 400 př.n.l. (mykénská kultura) – a) 476 (zánik Západořímské říše) b) 529 (Justinianus uzavřel poslední pohanské školy)
  • Řecko, Řím

 

Společné znaky (které umožnily vznik státu)

  • Stálost sídlišť
  • Rozvinuté zemědělství
  • 2.společenská dělba práce (specializace řemesel + vznik obchodu)
  • rozvrstvení společnosti (úředníci, kněží, vojáci, panovník)
  • vznik písma

 

MEZOPOTÁMIE

= meziříčí – Eufrat (více městských států – Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Nikur) a Tigris    (jen asyrské království – Ninive, Ašur) – zdroj obživ, dopravní tepna, obchod

 

A) SUMER

J část J Mezopotámie; 4.tisíciletí př.n.l. Sumerové (určitě z hor, poněvadž bozi v horách + umělé hory – zikkuraty)

Města Ur, Uruk, Lagaš, Eridu – pouze městské státy

Vynález písma – z piktogramů klínové ve druhé polovině 4.tis.př.n.l.; hliněné tabulky

Politické uspořádání:

1) chrámové hospodářství – veškerá půda bohu (zástupce = chrám)

2) palácové hospodářství (boj jednotlivých států o moc) – z vojenských náčelníků panovníci

zikkuraty – z nepálených cihel; Urský zikkurat

školy

 

      B) AKKAD

S část J Mezopotámie; semitské obyvatelstvo; 2 340 př.n.l. – úředník z Kiše Sargon – 1.sargonská dynastie – Akkadská říše + hl.město Akkad

Centralizovaný stát – ovládl sumerská města, dosadil vojenské posádky = 1.centralizovaná vláda

Města Ninive, Tell brak

Rozmach – pol.23.stol.př.n.l. X konec 22.stol. – zánik

Znovuzrození Sumeru – Lagaš, Ur

V Uru – Urnammu – ovládl Sumer i Akkad (1.právnická památka – neúplný zákoník)

Pol.21.stol. – konec rozvoje Sumeru (Amurité a Elamité)

 

C) ASYRSKÁ ŘÍŠE

a) Staroasyrská 20.-18.stol.př.n.l.

obchodní kontakty s Malou Asií;

18.století – Babyloňané

pol.17.století – Churité – Mitanni

b) Středoasyrská 1 500 – 1 000 př.n.l.

                                   hospodářské i politické područí Chetitů a Mitanni

c) Novoasyrská 911 – 612 př.n.l.

                                   722 př.n.l. – k moci Sargon II. – 2.sargonská dynastie (nejslavnější); významné územní rozšíření; 690 – syn dobyl Babylon a přestavuje sídelní město Ninive; Assarhadon získává část Palestiny a Egypt; Aššurbanipal – ztrácí Egypt X získává Babylon (v Ninive knihovna) X po smrti nástupci nejsou schopni udržet rozsah ® pád asyrské říše

614 – Babyloňané a Médové dobíjejí Aššur; 612 dobyto Ninive – konec Novoasyrské říše

 

      D) BABYLONSKÁ ŘÍŠE

  • a) Starobabylonská 19.-16.stol.př.n.l.

                                   pol.21.stol. – pád Uru – v J Mezopotámii několik amuritských vládců; pol.18.století – Chammurappi – dobyl staroasyrskou říši; další územní rozšíření; země rozdělena na okrsky; hl.platidlo = stříbro X komplikace – stříbra nedostatek ® otroci

3 společenské vrstvy:

Awilum (nejbohatší, privilegovaní, politika, trest odvetou)

Muškéni (obchodníci, řemeslníci; svoboní X žádná privilegia; trest pokutou)

Otroci (nesvobodní; žádná práva – zaplatil, nebo byl zabit)

Chammurapiho zákoník – 51 sloupců na čedičové skále

1595 – dobytí a rozvrácení říše Chetity

  • b) Středobabylonská říše 1 500 – 1 000 př.n.l.

                                   hospodářské i politické područí Chetitů a Mitanni

  • c) Novobabylonská 625 – 539 př.n.l.

                                   625 – chaldejská dynastie (Nabopolassar); Nabukadnezar II. (587 – dobyl Jeruzalém; přestavba Babylonu – babylonská věž, Ištařina brána, visuté Semiramidiny zahrady) X po jeho smrti hospodářské problémy

vzpoura chrámových kněží kvůli půdě, politické nepokoje v Palestině a Sýrii ® snadná kořist Peršanů – 539 otevírá Babylon brány Kýrovi I. ® pouze dosazuje svého správce

 

MITANNI – 17./16.stol. – 1 200 př.n.l.

  • S Mezopotámie; Churité a Semité; 1 200 př.n.l. – invaze Mořských národů (z
    karpatsko-dunajské oblasti – Filištíni) ® zánik

 

ŘÍŠE CHETITŮ – 2.tisíciletí – 717 př.n.l.

  • Indoevropané (Bedřich Hrozný rozluštil jazyk); Malá Asie; nikdy centralizovaný stát –

svobodná města s vlastním panovníkem v každém z nich, jehožslova a činy

chráněny politickými orgány:

Tulie = rada z příbuzných krále ® veto při trestání vyšších vrstev

Pankuš = privilegovaná část vojska ® právo rozhodovat o trestu pro zbytek

  • Smlouva ze 13.století př.n.l. mezi Ramssesem II.a Chatušilišem III. Po bitvě u Kadeše – 1.smlouva o neútočení a vzájemné pomoci – skutečně dodržována
  • 12.století – vpád Mořských národů ® z toho se již nevzpamatovali… ® padla 717 př.n.l. kvůli Sargonu II.

LÝDIE

  • Sardy; Malá Asie, Indoevropský kmen
  • Řemeslníci, vývoz Au a Ag šperků a barvených látek
  • Největší rozmach – pol.6.století – panovník Kroisos – spojenectví s Babyloňany a Egyptem proti Perské říši X 539 padla Babylonie  ® 547 do rukou Persie

 

MÉDIE

  • Indoevropský kočovný kmen
  • 550 ® nadvláda Persie

 

FOINIKIE

  • Byblos, Tyros, Sidón¨
  • Z „foinos“ – „červený“ – červené barvivo z mořského plže
  • Hláskové písmo; řemeslníci, ibchodníci, mořeplavci ® osady na Kypru, Pyrenejském poloostrově, v Severní Africe (Kart Hadašt – 9.stol.př.n.l.)

 

PERSIE

  • Založil Kýros Veliký (559-530 př.n.l.) – podmanil si Lýdii, Médii, Babylon; součástí říše byla Mezopotámie, Sýrie, Palestina, Foinikie; základy organizace státu; privilegia ® aristokracie
  • Kambýses – 530-522 př.n.l.; expanzivní politika (Egypt); povstání médských mágů (522) ® nepotlačil ® zabit
  • Dáreios I. – zasáhl tvrdě proti mágům; reformy ve vnitřní politice: správní (území rozděleno na satrapie z hlediska historického i etnického – v čele každé satrapie aristokratický satrapa, který má soudní i správní moc X nad ním i úředníky má dohled vojenský velitel + síť špiónů; ® daň neutrální i peněžní ® perská armáda); měnová (Au mince=dareikos – může razit pouze on; Ag, Cu mohli razit satrapové); hospodářská (budování silnic a zájezdních hostinců); vojenská (viz satrapie);; zahraniční politika – expanzivní (horní tok Indu; neúspěšně proti Skytům; Thrákie a Makedonie slibují poslušnost; část řecko-perských válek)
  • Konec říše – Alexandr Makedonský – bitva u Gargamel – 331 př.n.l. ® definitivní konec Perské říše

 

PALESTINA

  • Dřívě Kanaán X název dle jednoho z Mořských národů, Pelištějců
  • Původně pod nadvládou Egypta X 13.stol.př.n.l. hebrejsko-izraelské kmeny vytvořily kmenový svaz – v čele soudcové (vojenští náčelníci a kněží – doba soudců – 13.stol—1 020 př.n.l.) ® boje proti Pelištejcům
  • Saul z Benjamína – 1 020 př.n.l. hebrejským králem ® konec doby soudců, začátek doby královské
  • David z Judy
  • Šalamoun – dobré vztahy s Egyptem, Féničany; zánik zbytků starého kmenového zřízení ® země se rozděluje na správní oblasti X po jeho smrti, 926 př.n.l. ® rozpad na 2 královstí: S – izraelské (několik hlavních měst, z nichž nejvýznamější Samaří X 721 př.n.l. – asyrské zajetí – Sargon II.), J – judské (Jeruzalém; Davidův rod; 587 – babylonské zajetí ® útěk do Egypta)
  • Za vlády Kyra Velikého se mohou Židé vrátit do Judeje ® nový státní útvar X ne plně samostatný, jako součást Perské říše; 2.stol.př.n.l. – povstání Makkabejských
  • 64 př.n.l. – Římané Judeu – dosazují krále; Herodes X po smrti rozpad Judeje ® římští prokurátoři; 66-70 n.l. židovská válka X potlačeno
  • 30.léta 2.stol. – Šimon Bar Kochba – poslední velké povstání X poraženo ® diaspora

 

EGYPT

  • od 4.tisíciletí př.n.l. centralizovaný stát; údolí řeky Nil; nepřátelé: Nubie, Libye; obchodní styky: Foinikie, Sýrie
  • společnost: faraon (per’a – ztělesnění Hora ® Usire ® Re; povinnosti = válečné výpravy + závlahové zářízení), vezír (hlavní správce – obchodní i správní moc, vrchol privilegované vrstvy), šlechtici+kněžní+vojenští velitelé+úředníci+nomové (privilegovaná vrstva), písaři (spodina privilegované vrstvy), obchodníci+řemeslníci+zemědělci (neprivilegovaná vrstva); otroci (ne mnoho, až v Nové říši; zpočátku státní)
  • správa: 2 státy: Dolní Egypt (S, červená koruna, kobra, zemědělství); Horní Egypt (J, bílá koruna, supice, pastevectví) ® oblasti = nomy (v čele správce nomarcha; vesnická občina ® patriarchální rodiny; daně naturální; v archaickém období vybíral daně sám faraon; veškerá půda patřila faraonovi)
  • mumifikace (2 druhy – přirozená do písku, umělá..); hieratické a démotické písmo (Champollion – Rosetská deska)
  • etapy (Maneteh – egyptský kněží)
  1. archaické období (3 150 – 2 700 př.n.l.)
  2. Stará říše ( 2 700 – 2 180 př.n.l.)
  3. Přechodné období
  4. Střední říše (2 000 – 1 800 př.n.l.)
  5. Přechodné období
  6. Nová říše (1 540 – 1 000 př.n.l.)
  7. Pozdní Egypt (7.stol. – 30.př.n.l.)

 


A) archaické období (3 150 – 2 700 př.n.l.) – I. – II.dynastie

                                                3 100 př.n.l. – Meni z Horního Egypta napadl Dolní Egypt ® sjednocení; hlavní město = Mennofer (Memfis)

 

B) Stará říše (2 700 – 2 180 př.n.l.) – III. – VIII.dynastie

III.dynastie – Džoser (zakladatel, pyramida od Imhotepa v Sakkáře); politicky jednotná říše (centralizovaná, jednotný daňový systém, veřejné investice)

IV.dynastie – hospodářská a politická stabilita; Cheops (největší pyramida), Cherfen („velká“), Mykerinos – všechny v Gíze; tam také Sfinga z tohoto období

V.dynastie – faraonové již synové boha Ra; půda do rukou aristokracie – oslabení monarchie (místodržitelství je dědičné) ® špatná práce na závlahách – hladomor – rozpad na nomy

D) Střední říše (2 000 – 1 800 př.n.l.) – XI. – XII.dynastie

Zpočátku problém – nomarchové příliš velká moc – dvojí zatížení na daních (nomarchové i faraon)

XI.dynastie – hlavní město z Memfisu do Vesetu (dynastie pochází odtamtud); obnovena nadvláda nad Sinají a Núbií ® silná říše

XII.dynastie – Au doly v Nubii; Izrael + Sýrie + výpravy do Nubie a Libye – změna skladby společnosti (příliv otroků ® nová bohatá vrstva – otrokářská aristokracie); nový bůh Amon

18.stol.př.n.l. – Hyksósové – ovládnutí delty a Dolního Egypta (měli bronzové zbraně) – Horní Egypt musí uznat jejich nadvládu

 

F) Nová říše (1 540 – 1 000 př.n.l.) – XVIII. – XX.dynastie

XVIII.dynastie – dobyvačné války; Ahmose I. (reforma armády – bronzové zbraně, koně ® dobyl Memfis od Hyksósů, zbytek delty, Sinaj a Núbii; odebral nomarchům dědičné tituly); Hatšepsovet (ne přímo po něm; nezletilost Tutmose III.); Tutmose III. (opět do Mennoferu); Amenhotep III. (vrchol Egypta); Amenhotep IV. (náboženská reforma);                                                 Tutanchamon; Aje; Haremheb

XIX.dynastie – Ramesse II. (smlouva s Chatušilišem III.)

XX.dynastie  – oslabení Mořskými národy  — 1.polovina 1.tisíciletí – rozpad Egypta, faraon pouze v deltě, zbytek Amonovi kněží

8.stol. př.n.l. – delta samostatné území – snadná kořist pro cizí panovníky

 

G) Pozdní Egypt (7.stol – 30 př.n.l.) – XXVI. – ?? dynastie

centralizovaná moc X větší množství vojenských center v zemi (sice úspěch v boji X vnitřní krize – vnitropoliticky nestabilní)

Dolní Egypt – 10.-8.stol.př.n.l. – Libyjci

Horní Egypt – pol.8.stol.př.nl. – Núbijci X pol.7.stol. – Asyřané X město Saj – svrhli asyrskou nadvládu – Sajská dynastie (hospodářský i kulturní rozkvět) ; spojenectví s Lýdií a Novobabylonskou proti Perské říši X 525 př.n.l. – bitva u Pelúsia – Egypt poražen – konec egyptské samostatnosti.. pak jedno povstání  – samostatnost X marně, neubránili se Persii

525 – 332 př.n.l. – perská nadvláda

332 – 30 př.n.l. – makedonské období po smrti Alexandra Velikého – jeho říše na 3 části – Egypt+Sýrie+Palestina Ptolemaiovcům ® kutlurní rozvoj…Kleopatra VII….románek…(bitva u Aktia – 31 př.n.l.)

30 př.n.l. – 395 n.l. – římské období (297 n.l. začleněn do diecéze Orient)

395 – 640 – byzantské období

 

      640 – dodnes – arabské období

INDIE

  • izolovaný kutlurní i politický vývoj; tisíciletí př.n.l. – 1.známky civilizace
  • náboženství:

buddhismus (nevyzývá k zavrhnutí vl.bohů; Gautama)

džinismus (Džina, nenásilí ® vegetariáni..)

hinduismus (nejstarší, knihy: Rgréd, Védy,Mahabháráta, Rámajána; šivaisté, višnuisté; kasty; reinkarnace)

 

           1) Harrapská kultura – 3 000 – 2.pol.2.tisíciletí př.n.l.

Harrapa, Mohendžo-Dáro …. – sídliště dle jednoho stavebního řádu; nevyvíjela se  – není nám jasné politické uspořádání, ale jistě to byla centralizovaná říše

Protoindické písmo (nerozluštěno);

Zánik? Není jasná příčina – snad změna klimatu a zcela jistě Arjové

 

           2) Védská kutlura – pol.2.tis. – pol.1.tis.př.n.l.

svědectví véd; Árjové – pastevci; přejali usedlý způsob života zemědělců; vznik kmenových království (rádža – bránit poddané a vést dobyvačné války)

4 varny (brahmáni, kšatrijové, vaišjové, šúdrové)

 

           3) Maurjská říše – 321 – 187 př.n.l.

známo železo; maghadská říše (5.-4.stol.př.n.l.)

321 př.n.l. Čandragupta svrhl posledního maghadského vládce — marujská říše

vnuk Ašóka – sjednocení Indie, Nepálu a Afghánistánu.. pevná říše, péče o poddanné X po jeho smrti – rozpad říše

 

ČÍNA

  • Vývoj izolovaný; Chuang-Che, Jang – c‘ – ťiang
  • civilizace – 2 500 př.n.l. – neolitická revoluce; keramika, obrázkové písmo
  • filozofické směry (všechny: posvátnost přírody, člověk její součástí; neustálá změna světa; harmonie kosmu; sjednocující princip; kult předků; společenský řád; magie):

taoismus, konfucianismus, legismus

  • stol. – S Chuang-Che – kmen Šang ® 1.státní útvar – dynastie Jin (doba bronzová, piktogramy, polyteismus)
  • stol.př.n.l. – Z Čína – Čou (sjednocení S Číny, polyteismus; v čele panovník wang, veškerá půda jeho, rozdává ji zástupcům – ču-chou ® ta-fu = náčelníci rodových občin ® šu-žen = rolníci, spodina…daň z výnosu…společenské postavení otce dědí prvorozený, zbytek spadá do nižší společenské třídy) X útoky kočovných kmenů + osamostatňování oblastí ® zánik
  • -5.stol.př.n.l. – období jar a podzimů – válčí se o postavení
  • stol. – 221 př.n.l. – období válčících států + období sta škol – doba železná ® nová společenská vrstva majetných statkářů ® do státní správy; pokračují války o postavení; diferenciace civilních a vojenských úřadů
  • 221 – 202 př.n.l. – Čchin – 1.centralizovaný stát v Číně; 1.panovník (titul císaře) – Jing Čeng ® kulturní i hospodářský rozkvět; reformy (
  • 202 př.n.l. – 220 n.l. – Chan


Napsat komentář