Sochařství a jeho techniky (sádra, lukopren, litá keraminka, laminování)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Sochařství a jeho techniky

   Předmět: Dějiny umění / Výtvarná výchova

   Přidal(a): Andrea Sobotková

 

 

 

SOCHAŘSTVÍ

Definice pojmu sochařství se s historickým vývojem postupně měnila současně se změnami technik práce i postupů ztvárnění, od původního zobrazování skutečnosti a uměleckých představ trojrozměrným objektem, přes prostorový plastický náznak v podobě reliéfu až po využití působení světla, které vytváří pomyslné objemy (světelné vodní, ohňové a kouřové plastiky apod.).

Skulptura=  je tvořena technikou odebírající (tesané sochy z mramoru, dřeva apod.)

Skulptivní sochařství=  Dílo je tvořeno odebíráním hmoty (kamenosochařství, řezbářství, glyptika)

Plastika= je tvořena technikou přidávací (vymodelované sochy z keramiky apod.)

Plastické sochařství  = Dílo je tvořeno modelováním a přidáváním hmoty (štukatérství, terakotářství, ceroplastika a kovolitecké postupy)

Objekt= odklání od klasického figurálního sochařství a přisuzuje uměleckou funkci předmětu např. přenesením do galerijního kontextu jen s minimálními zásahy ze strany umělce nebo zcela bez předchozí úpravy (například ready-mades Marcela Duchampa).

Ornamentální sochařství = Představuje architektonickou nefigurativnost jako přímou součást architektury. Zpracovává skutečnou hmotu ve skutečném prostoru.

Instalace= způsob umělecké tvorby, který využívá různé sochařské materiály a jiná média k vytváření a přetváření prostoru. Prostředky využívané v instalacích mohou být de facto libovolné, od klasických materiálů až k novým médiím, internetu, projekcím, videu a zvuku.

Reliéfní sochařství = Představuje formou malířské figurativnosti výtvarný projev opracování průčelní strany kamene, který je zaklesnut do stavby a tvoří její neodlučitelnou součást. Ilusionistický reliéf se stává důležitým činitelem fiktivního prostoru. Jako malířství vtiskuje obraz hmotě v psychologickém slova smyslu.

Reliéf=je plastické výtvarné dílo, které vystupuje z plochy pozadí. Může být ornamentální nebo figurální.

Ready  made= rozebrání nějakého předmětu na části a jeho případného složení (nebo použití takto vzniklých částí) do něčeho jiného, čímž vznikne nová dosud neznámá věc.

 

SÁDRA

Výhody: dostupný materiál, vhodný k výrobě pozitivních i negativních forem, snadno se opracovává, zejm. broušením

Nevýhody: rychle schne, křehká

Existuje více způsobů, jakým způsobem  odlévat ze sádry, zde  příklad odlévání s pomocí plíšků – forma složená z více částí.

Pracovní postup:

1.Model se modeluje ze sochařské hlíny. Aby hlínu bylo možné vytvarovat i do subtilních tvarů a socha se nezřítila, tvoří kostru pod povrchem nosné dráty a dřevěné destičky na ně přivázané.

  1. Do hlíny se zasunou tenké plíšky, které vytvoří budoucí spáry pro dělení sádry. Poté se na hlínu nahodí slabá vrstva sádry. Posléze se nanášejí další vrstvy sádry, až je síla formy dostatečná.
  2. Forma se rozdělí podle plíšků na několik dílů – sejme se z hlíny. Vnitřní povrch formy se vyčistí od zbytků hlíny, vymyje a navoskuje. Jednotlivé díly formy se spojí a připraví se vnitřní konstrukce budoucího odlitku.
  3. Do dutiny, kterou vymezuje forma, se v několika vrstvách nalije sádra, a tím vznikne přesná podoba sochy ze sádry, avšak ukrytá pod vrstvou formy. Tuto formu je nutné po malých kouskách odsekat. Sádrový originál autor vyretušuje.

 

LITÁ KERAMIKA (PŘÍP. ODLÉVÁNÍ PORCELÁNU)

  1. Forma, musí mít nálevku, případně odvzdušňovací otvory u složitějších tvarů), může být jednoduchá (kónická) nebo složená z více dílů, většinou sádrová.
  2. Licí kal připravíme smícháním keramické masy s roztokem vody a soli, případně můžeme zakoupit již hotový.
  3. Kal nemícháme prudkými pohyby (vznik vzduchových bublin – nežádoucí), lijeme do formy z větší vzdálenosti.
  4. Kal necháme vsáknout, po troškách doléváme (podle toho, jak chceme mít výsledný model tlustý. Kal vylijeme, formu otočíme vzhůru nohama – přebytečný kal vyteče.
  5. Po cca 24 hodinách oddělíme výrobek z formy, retušujeme.

 

FORMY PRO LITÍ EPOXIDU, POLYESTERU: Stejné možnosti a specifika jako u lité keramiky.

LUKOPRENOVÉ FORMY

= formy ze syntetických kaučuků, vhodné pro složitější tvary a větší série oproti sádře. Lze používat pro lití epoxidů a polyesterů, laminování, odlívání kovů. Levnější varianta je kombinace sádry a lukoprenu.

Pracovní postup:

  1. Smícháme lukopren s tvrdidlem, naneseme štětcem na odlévaný povrch, po vytvrdnutí se nanáší další vrstva, do které se štětcem zatupuje gáza.
  2. Po zatvrdnutí druhé vrstvy se nanese třetí vrstva, po přilepení klínů lze zalít formu do sádry.

 

LAMINOVÁNÍ

Do odseparované sádrové formy naneseme první vrstvu pryskyřice štětcem (pryskyřice + tvrdidlo). Může se používat i epoxidová nebo polyesterová pryskyřice. Po zatvrdnutí naneseme další vrstvu, postup opakujeme 3x. Po nanesení třetí vrstvy štětcem zatupujeme skelnou rohož nebo tkaninu jako další vrstvu tak, aby byla vrstva všude minimálně tří rohoží. Po vytvrdnutí se na okraje forem nanese hustší pryskyřice a celá forma se zaklapne, nechá se vytvrdnout.

Sádrová forma se pak odseká, z lukoprenu se vyloupne, poté se vylaminovaný objekt retušuje, brousí, leští.