Socioekonomická charakteristika ČR

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Socioekonomická charakteristika ČR

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Ondřej

 

 

Demografická charakteristika

Obyvatelstvo

  •  počet obyvatel: 10 690 000
  • průměrná hustota zalidnění: 130 obv./km2
  •  specifická hustota zalidnění: 324 obv./ km2
  • => hustota zalidnění je nerovnoměrná. Důvodem jsou různé faktory:
    • 1) Přírodní faktory – vzdálenost od vodních zdrojů, povrch, povrch, nadmořská výška, povrch, přírodní zdroje
    • 2) Socioekonomické faktory – v minulosti byly nejvíce osídleny oblasti s kvalitními půdami a s vhodnými klimatickými poměry (nížiny podél řek).
      • V období rozkvětu průmyslu byly nejvíce osídleny oblasti těžby a zpracování nerostných surovin. (18. stol. rozvoj textilních manufaktur – osidlování podhorských obl., 19. stol. průmyslová revoluce – osidlování obl. se zásobami uhlí)
      • Ve 20. stol se stal hl. činitelem při rozmísťování obyvatelstva proces urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny, přesun obv. do měst a zvětšování měst)
      • Odsun Němců z pohraničí => dosidlování (dodnes menší hustota západočeské a jihočeské pohraničí)
      • Dostupnost služeb, možnost zaměstnání…
    • Maximální hustoty zalidnění dosahují největší městské aglomerace (Praha, Brno, Ostrava)
    • Vyšší koncentrace: S Čechy, Česká tabule, Moravskoslezský kraj, Olomoucký, J Morava
    • Řídce zalidněné obl.: J a JZ Čechy (Jihočeský a Plzeňský kraj), Z Čechy (Karlovarký kraj)

 

Vývoj počtu obyvatel:

  • od středověku do pol. 18. stol. vysoká porodnost i úmrtnost (epidemie, neúrody, války, primitivní všechno) – 1. fáze demografické revoluce
  • v pol. 18. stol. přišla druhá fáze demografické revoluce. Nejdříve poklesla úmrtnost, ale porodnost zůstala nějakou dobu stejně vysoká.  => rychlý nárůst počtu obv.
  • na poč. 20 stol. 3. fáze demografické revoluce (teprve až ve 3. fázi se začala snižovat i porodnost a růst populace se zvolnil)
  • počátek 20. stol. zpomalení růstu obv. (1. sv. v., vystěhovalectví)
  • po 1. sv. v. vysoká porodnost (ekonomický rozvoj, po válce vždy větší porodnost)
  • 30. léta nižší porodnost (ekonomická krize)
  • 2. sv. v. porodnost klesla, ale ne tak výrazně jako při první, po v. výrazný pokles počtu obv.-odsun Němců (přes 2 miliony)
  • po válce + 50. léta vysoká porodnost
  • 70. léta vysoká porodnost (silné ročníky z 50. let mají děti, populační opatření vlády – bytová výstavba, zvýšení přídavků na děti, prodloužená mateřská dovolená, zvýhodněné novomanželské půjčky…)
  • 80. léta nízký přir. přírustek, počet obv. stagnuje
  • od 90. let přirozený úbytek (většina rodin jen 2 děti, přibývá i rodin s jedním dítětem. Vyšší počet dětí snižuje ekonomickou úroveň rodiny, trend dlouhodobějšího budování kariéry, vzdělávání, možnost cestování…=> první dítě v pozdějším věku)
  • většina vyspělých zemí je dnes již ve fázi nízké porodnosti i úmrtnosti (tedy 3. fázi demografické revoluce).
  • Počet obv. stagnuje nebo dokonce klesá – případ ČR

 

Pohyb obyvatelstva

  • 1) Přirozený – porodnost, úmrtnost
  • 2) Mechanický – změny v počtu a složení obyvatel vlivem stěhování (migrace)
    • Z hlediska směru migrace rozlišujeme emigraci (vystěhování) a imigraci (přistěhování)Dále migraci dělíme na vnitrostátní, mezistátní a mezikontinentální
    • Dále migraci dělíme na vnitrostátní, mezistátní a mezikontinentální
    • migrace může být z různých důvodů: ekonomické (hledání lepšího, příp. vůbec nějakého zaměstnání, snaha o zlepšení životní úrovně, ČR emigrace: 30. léta, hospodářská krize), politické (války, země s diktátorskými režimy, ČR emigrace: odsun Němců po válce, 1948 nástup totalitního režimu, 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy=zastavení reformních procesů pražského jara), sociální (sňatek), náboženské
    • ČR imigrace: od 90. let z V a JV Evropy, Asie

 

Struktura obyvatelstva

  • Podle pohlaví:  ženy 51 %, muži 49 %
  • Podle věku:
    • předproduktivní věk (0-14 let): 17 %
    • produktivní (15-65 let): 65 %
    • postproduktivní (65+): 18 %
  • Podle národnosti: ČR je národnostně homogenní stát.
    • 95 % česká národnost (z toho moravská- 3,6 %; slezská- 0,4 %)
    • slovenská- 1,9 %
    • německá- 0,4 %
    • polská- 0,5 %
    • romská- 0,1 %
    • Vietnamci- 0,1 %
    • Ukrajinci- 0,2 %

 

Podle vyznání

  • 59 % bez vyznání
  • 27 % římskokatolická církev
  • 1 % Českobratrská církve evangelické
  • Českobratrské církve evangelické
  • nejméně věřících S Čechy, nejvíce na V Moravě, celá jižní polovina Čech

 

Sídla

  • První sídla vznikla se vznikem klasického zemědělství (neolitická revoluce)
  • sídlo je trvale obydlené místo
  • změna s průmyslovou revolucí – vznikaly továrny, které potřebovaly velké množství pracovních sil. Nové technologie v zemědělství umožňovaly tyto síly uvolnit, a tak začal proces urbanizace
  • podíl obyvatelstva ve městech se nazývá míra urbanizace (v ČR ve městech 70 % obv.)

 

Sídla podle počtu obyv.

  • malá města – do 10 000
  • střední – do 50 000
  • velká – do 100 000
  • velkoměsta – přes 100 000
  • světová velkoměsta – přes 1 mil.
  • světové metropole – přes 10 mil

 

Charakteristika našich sídel

  • pro ČR je charakteristická hustá síť venkovských sídel a menších měst (1/2 sídel má méně než 100 obv.)
  • charakter osídlení v jednotlivých regionech je ovlivněn zejména přírodními podmínkami
  • součásti našich měst: Historické jádro (domy z 16.-18. stol., i starší), druhou zónu tvoří domy z 19. a 20. stol., a poslední je zóna panelových sídlišť

 

Administrativní členění ČR

  • základní administrativní jednotkou ČR je obec, jejich počet se díky rozdělování slučování průběžně mění (dnes přes 6000).
  • V ČR je 76 okresů. Od počátku roku 2003 se orgány státní správy na úrovni okresů zrušily.
  • Od roku 2000 vstoupilo v platnost nové dělení na vyšší správní celky –> 14 samosprávných krajů
  • Hlavou každého kraje je hejtman, pouze hlavou Prahy je primátor

 

Hospodářství

  • Zemědělství
    • Přírodní podmínky
      • poměrně hornaté území (3/4) – hlavně pahorkatiny a vrchoviny, méně hornatin, a ještě méně nížin =>nevýhoda pro zemědělství
    • Nížiny: podél říčních toků.
      • Moravské úvaly (Dolnomor., Hornomor., Dyjskosvratecký), Polabská nížina
      • nejvýznamnější zemědělské oblasti
    • černozemě: v nejsušších a nejteplejších oblastech, nejúrodnější, intenzivně zemědělsky využívané (Moravské úvaly, střední Čechy)
      • Polabí, dolní Poohří
    • hnědozemě: také zemědělsky hodnotné a využívané, pěstování obilnin a cukrové řepy, obklopují černozemní oblasti
      • ČR leží v mírném podnebném pásu, přechodné podnebí (rozhraní vlivu oceánu a pevniny)
    • převládá západní proudění vzduchu => vzduchové hmoty a srážky od Atlantiku
    • rozhodujícím činitelem je nadmořská výška: Teplé oblasti = nížiny
    • Chladné obl. = hory
    • Mírně teplé obl. = pahorkatiny, vrchoviny
      • čím výše, tím více srážkových úhrnů a nižší roční teploty
      • na srážky má vliv i poloha – směrem na V srážek ubývá
      • Žatecko je nejsušší oblast. Srážkový stín Krušných h. a Českého středohoří
      • nejvíce srážek Jizerské hory
      • typické střídání čtyř ročních období
      • celkově podnebí poměrně příznivé (nevýhodou je, že v nížinách, kterých máme málo, prší nejmíň)
  • Vývoj
    • mezi válkami (za první republiky) převládala malovýroba
    • po roce 1948 centrálně plánovaná ekonomika, kolektivizace zemědělství (vznik JZD) – velkovýroba
    • dnes naopak většina zemědělské půdy v soukromém vlastnictví
    • trvale klesá výměra zemědělské půdy (růst měst díky urbanizaci, výstavba infrastruktury, v horských oblastech – nízká úrodnost, nízká efektivita zemědělství => zalesňování)
    • trvale klesá zaměstnanost v zemědělství. Jako u většiny rozvinutých zemí má primární sektor minimální podíl na tvorbě DPH

 

Rostlinná výroba

  • Kukuřičná oblast – Jižní část Dolnomoravského úvalu, černozemě
    • dají se zde pěstovat nejnáročnější plodiny u nás
    • kukuřice, teplomilná zelenina a ovoce, sladovnický ječmen
  • Řepařská oblast – Moravské úvaly, Polabí, Haná
    • hlavní plodina cukrovka
    • zelenina, vinná réva (Znojemsko, Litoměřicko, Mělnicko), chmel (Žatecko, Litoměřicko, Rakovnicko) – tradiční česká plodina, dnes se plochy chmelnic redukují, – klesl zájem ze zahraničí , sladovnický ječmen, ovocnářství (broskve, meruňky), pšenice (ta se ale pěstuje téměř všude) – tvoří ½ celkové produkce obilovin
  • Horská oblast – nad 700 m
    • len, sem tam brambory, krmné obiloviny
    • Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Beskydy
    • zemědělsky nejméně významná
  • Bramborářská oblast – zbytek území
    • pahorkatiny a vrchoviny
    • brambory (hl. Českomoravská vrchovina ½ produkce brambor), řepka, oves, žito

 

Lesnictví

  • 30 % území ČR tvoří lesy – z toho zhruba 3/4 jehličnaté
  • jehličnaté lesy – převažuje smrk (asi 55 % rozlohy všech lesů)
  • v současnosti kácení původních lesů a nahrazování monokulturami
  • hl. fce lesa – tvorba kyslíku, zdroj dřevní hmoty, zadržuje vláhu, zabraňuje erozi půdy, útočiště pro rostliny a živočichy
  • některé oblasti silně poškozeny – Krušné, Lužické a Jizerské Hory

 

Živočišná výroba

  • podíl ŽV se snižuje v souvislosti s poklesem spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků a také z důvodu dovozu levných produktů ze zahraničí
  • Chov skotu
    • nejdůležitější odvětví ŽV
    • na celém územní státu, hlavně v horské oblasti
    • mléko, maso, hnojivo
    • chov skotu na mléko: horská oblast, pastviny–na maso: nížiny
  • Chov prasat – více než 50 % produkce masa v ČR
    • ve velkovýkrmnách blízko velkých měst (v oblastech s poptávkou)
    • nejvíce ale v nížinách, nejvíc kukuřičná oblast (čím výše, tím méně prasat)
  • Chov drůbeže – produkce masa a vajec
    • velkovýrobny v oblastech spotřeby (Vodňanské kuře)
    • tato 3 odvětví mají hlavní význam, menší význam pak mají:
  • Chov ovcí – v horských a podhorských oblastech (horská oblast)
    • např. Beskydy, Šumava, Jeseníky
  • Chov ryb – tradiční, hlavně rybníkářské oblasti v Jižních Čechách
    • Jižní Morava
  • Chov koz – Lužické hory
    • mléko, sýry
  • Chov koní – hlavně sportovní význam
    • částečně jako tažná zvířata
  • Včelařství

 

Průmysl – vývoj

  • Průmysl má na našem území dlouhodobou tradici. K tradičním odvětvím textilního a potravinářského průmyslu přibylo v 19. a 20. století strojírenství
  • Území dnešní ČR patřilo již na poč. 20. stol. k ekonomicky nejvyspělejším oblastem Evropy. V Rakousku-Uhersku bylo nejprůmyslovějším regionem (70 % průmyslové výroby celé monarchie). Také v období mezi válkami patřilo Československo mezi průmyslově nejvyspělejším státům Evropy.
  • Změnu přinesla 2.sv.v. a období následující po ní. Zejména politické události roku 1948: Zavedení komunistické diktatury, zestátnění průmyslu, téměř úplné zrušení soukromého sektoru, přetrhání vazeb s tradičními obchodními partnery, zavedení centrálně plánovaného hospodářství.
    • hospodářství se orientovalo hlavně na rozvoj těžkého průmyslu – těžba uhlí, energetika, hutnictví, těžké strojírenství (bez ohledu na ekonomické a ekologické dopady). Důsledkem tohoto vývoje byl trvalý růst spotřeby zdrojů a energie => rostoucí těžba surovin a nároky na dovoz.
  • Naše hospodářství nereagovalo na změny, které probíhaly ve vyspělých zemích (využívání poznatků vědeckotechnického vývoje, snížení spotřeby surovin, energie, pracovních sil i negativních dopadů na ŽP). To vše způsobilo pokles hospodářského růstu.
  • Změnu přinesl až rok 1989, který nastartoval návrat Československa (později ČR) do tržního hospodářství (volná konkurence, soukromý sektor…) = proces transformace české ekonomiky
  • Průmysl bude ještě dlouho procházet výraznými změnami. Některé podniky zanikají, jiné mění své zaměření, staví se nové moderní závody (především zahraniční investoři), vznikají nové průmyslové zóny (často změna prům. struktury celého regionu)…

 

Odvětví průmyslu

  • Strojírenský – nejvýznamnější odvětví
    • všeobecné strojírenství
    • elektrotechnika
    • Dopravní strojírenství: hlavní obor, jeho význam roste (hlavně automobilové strojírenství – výroba automobilů + součástek)
      • automobilka Ml. Boleslav (vůbec největší podnik u nás), dále TPCA Kolín a Hyundai Nošovice
      • autobusy a trolejbusy: Škoda Plzeň ,Vysoké Mýto
      • nákladní automobily: Tatra Kopřivnice
      • železniční vozy: Vagónka Studénka, Škoda Plzeň-elektrické lokomotivy, ČKD Praha-tramvaje
      • letadla: Aero Vodochody, Kunovice-malá sportovní letadla
  • Chemický – nerovnoměrné rozmístění
    • vázán na vodu, řeky => hlavně na S Čech (Labe) a na Moravě (Morava)
    • patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím
    • Litvínov (petrochemie: Unipetrol, největší podnik), Sokolov, Ústí nad
    • Labem, Lovosice (Lovochemie)
    • Zentiva Praha (farmaceutický), Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy
    • Pardubice, Hradec Králové, Náchod
    • Ostrava, Opava, Olomouc, Zubří, Brno, Otrokovice
  • Textilní a oděvní – hlavně na severním pohraničním pásu

    • Podkrušnohoří, Jeseníky, Krkonoše, Orlické hory, sever Moravy (tradice <= nevhodné podmínky pro zemědělství, potřeba dalšího zdroje obživy – pěstování lnu, zpracování vlny z chovaných ovcí)
    • v současnosti je problémem konkurence levných asijských výrobků
    • Liberecko, Varnsdorfsko, Trutnov, Náchod
    • dále Prostějov, Písek, Jihlava, Brno, Praha
    • Jitex Písek, Modeta Jihlava, Litex, OP Prostějov
  • Energetický
    • Spotřeba energie: tepelná 78 %, jaderná 18 %, vodní 3 %
    • jaderné elektrárny: Dukovany (okres Třebíč), Temelín (okr. České Budějovice)
    • tepelné elektrárny:
      • Oblasti uhelných revírů (Podkrušnohorské pánve),
      • Dovoz uhlí mimo revíry (elektrárny u Labe: Mělník, Chvaletice, Opatovice), Ostravsko.
    • vodní elektrárny:
      • Vltavská kaskáda (Lipno, Orlík, Slapy), Vranov na Dyji, Malešice na Jihlavě, Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně.
      • Přibývá malých vodních elektráren
  • Hutnický
    • hutnictví železa: Ostrava, Olomouc, Frýdek-Místek, Brno, České Budějovice, Plzeň,
    • hutnictví neželezných kovů: Děčín, Mníšek pod Brdy, Příbram
  • Sklářský – hlavně S a SZ Čechy
    • Kamenický Šenov, Nový Bor, Liberec, Jablonec (bižuterie), Železný Brod, Teplice, Dubí, Bílina), Karlovy Vary, Valašské Meziříčí
  • Dřevozpracující
    • pily: Šumava, Jeseníky, Český les
    • výroba tužek České Budějovice (Koh-i-noor)
    • zápalky: Sušice (do r. 2008)
  • Papírenský
    • Sepap Štětí, Větřní (JČ), Paskov, podkrkonoší
  • Polygrafický
    • největším centrem Praha, pak Brno (velká města)
    • výroba vinylových desek v Loděnici – opět velký rozvoj
  • Potravinářský
    • zpracovává zemědělské produkty
    • soustředěn v nížinách (Polabí, jižní Morava a Haná – olomoucké tvarůžky) a velkých městech (Praha, Plzeň, České Budějovice, Brno)
  • Pivovary – v ČR nejvyšší spotřeba piva na osobu za rok
    • Plzeňský Prazdroj, Staropramen (Praha), Budějovický Budvar
  • Cukrovary – V ČR se vyprodukuje 400-500 tisíc tun cukru za rok
    • Polabí, jižní Morava a Haná
    • Významným producentem je Cukrovar Vrbátky
  • Mlékárny – relativně nízká trvanlivost výrobků –> rozloženy po celé republice
    • Mlékárna Kunín, mlékárna Olma, Mlékárna Klatovy
  • Keramický – především západní Čechy – jsou zde ložiska kaolinu
    • stavební keramika (obklady a dlažby), sanitární ker. (umyvadla záchody), spotřební a ozdobná keramika (porcelán)
    • Lasselsberger, Rako, Jika
  • Těžební
    • Kaolin – okolí Kadaně, Karlových Varů a Plzně
    • Jíl – Vázán na sedimentární horniny – doprovodná surovina při těžbě kaolinu nebo povrchovém dolování uhlí
    • Uran – okolí Dolní Rožínky u Žďáru nad Sázavou – ukončena v r. 2017
    • Hnědé uhlí – povrchová těžba v mostecké a sokolovské pánvi.
      • spalováno v elektrárnách –> 40 % celkové el. energie vyrobené v ČR
    • Černé uhlí – Ostravsko-Karvinsko, dříve Kladensko, Plzeňsko, Rosicko-Oslavansko
    • Ropa – pouze okrajově poblíž Hodonína (jižní Morava)
    • Lithium
      • v r. 2016 nalezena ložiska v Krušných horách v okolí Cínovce
      • Dle odhadů se zde nachází 1,2 až 1,4 mil. tun rudy (6 % dosud známých světových zásob)
      • v současné době se těžba připravuje
  • Hlavní oblasti – Ostravsko, Severočeská obl., Plzeňsko, Středočeská obl., Liberecko, Brno

    • v těchto regionech různá odvětví, podle surovin které se tam těží nebo těžily
    • Ostravsko – při hranicích s Polskem a Slovenskem

      • hlavně těžký průmysl (základem je těžba černého uhlí a hutní průmysl)
      • Výrobu železa umožnila v minulosti železná ruda získávaná v Beskydech, ale v současnosti jsou hutě zcela závislé na dovozu
      • další navazující odvětví: výroba elektrické a tepelné energie, koksárenství, plynárenství, chemie, těžké strojírenství
    • Ostrava, Opava, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín

      • jádro oblasti je silně zurbanizované a je zde vysoká hustota obyvatelstva (hl. Ostrava a okolí)
      • v současnosti útlum těžkého průmyslu a útlum těžby černého uhlí (už jen Karviná a Frýdek-Místek)

 

Doprava

  • výhodná poloha ČR (střed Evropy) => finanční příjmy
  • ČR disponuje hustou dopravní sítí (jedna z nejhustších v Evropě – historické důvody, tradiční tranzitní území)
  • Základem dopravního systému ČR je kombinace silniční a železniční dopravy, které dopravují společně asi 98 % nákladů a 99 % osob
  • Silniční – celková délka silnic: 56 000 km (z toho 1200 km dálnice)
    • Dálniční síť – D1 Praha-Brno-Ostrava-Polsko
    • D2 Brno-Břeclav-Slovensko
    • D3 Praha- Č. Budějovice-Rakousko; Dokončeno 39 %
    • D5 Praha-Plzeň-Rozvadov-Německo
    • D6 Praha-K. Vary-Cheb-Německo; Dokončeno 52 %
    • D8 Praha-Ústí n. Labem-Německo
    • D10 Praha-M. Boleslav-Turnov (směr Liberec)
    • D11 Praha-Hradec Králové-Trutnov-Polsko; Dokončeno 59 %
      • doprava automobilová i autobusová
    • MHD (autobusy, trolejbusy, tramvaje), Praha – metro
  • Železniční
    • železniční uzly – Praha – nejvýznamnější, Přerov, Břeclav, Olomouc, Ostrava, Česká Třebová, Plzeň, České Budějovice
    • zaměření žel. dopravy – osobní (méně), nákladní – suroviny, výrobny, dřevo
  • Vodní
    • využití některých řek – Labe – převoz uhlí
    • rekreační účely – Vltava – nádrže, Morava – Baťův kanál
    • jezera – Máchovo jezero
  • Letecká
    • hlavní význam má mezinárodní letecká doprava
    • vnitrostátní využití je celkem zanedbatelné (malé území)
    • nejdůležitější mezinárodní letiště je Letiště Václava Havla Praha
    • další mezinárodní letiště:  Brno, Ostrava, K. Vary, Pardubice…
  • Potrubní
    • přeprava ropy a zemního plynu z Ruska
    • od roku 1996 ropovod z Německa (Ingolstadt) – v Kralupech nad Vltavou se napojuje na ropovod Družba
    • Ropovod Družba: Z Ruska přes J Slovensko, do Kralup nad Vltavou, Litvínova a dále do Německa
    • Tranzitní plynovod: z Ruska přes J Slovensko, do Hustopečí,  do Kralup nad Vltavou a dále do Německa
      • Kralupy nad Vltavou jsou jakýmsi hlavním uzlem potrubní dopravy u nás
    • Dále potrubní pošta v Praze a vodovody a kanalizace

 

Cestovní ruch

  • Do naší země přijíždí ročně přes 20 mil. zahraničních návštěvníků (nejvíce Němců, Poláků a Nizozemců)
  • Dominantním regionem cestovního ruchu je Praha + místa v okolí (Koněpruské jeskyně, Karlštejn, Kutná Hora…) – 40 % zahraničních turistů
  • Druhou nejnavštěvovanější oblastí jsou Krkonoše, díky kvalitní infrastruktuře v blízkosti Německa
  • Dále západočeská lázeňská města (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně)
  • Typickým jevem domácího cestovního ruchu je chatařství a chalupářství (hlavně v okolí velkých měst)

 

Služby

  • dynamické, rozmanité, proměnlivé
  • roste podíl služeb na zaměstnanosti, pracuje zde 59 % obyv.
  • znaky služeb – výrazná feminizace – převaha žen, vliv lidského faktoru, invaze zahraničních společností – hl. obchody
  • rozmístění služeb – množství a rozmanitost služeb je přímo úměrná velikosti měst,
  • služby místní, celostátní, mezinárodní,
  • významné podniky – dobré místo – v centru měst
  • druhy služeb – sociální, správní, administrativní, finanční, obchodní, náboženské, školství, zdravotnictví, servis, obrana státu, telekomunikace, doprava, pohostinství a ubytování atd.