Sociologie – maturitní otázka

 

   Otázka: Sociologie

   Předmět: Společenské vědy, Sociologie

   Přidal(a): lemontreesitter

 

SOCIOLOGIE

Pojem a předmět:

Etymologie: socius – společník, ocietas – společnost,  logos – věda,

• Společnost – Suma jedinců, kteří spolu vstupují do vztahů, vzájemně interagují a jednají vždy s ohledem na jednání druhých, a to v rámci určitého sociálního, historického a kulturního kontextu, které ovlivňují jen parciálně. (částečně),
  sociální – jednání ve společenských vrstvách,
  historický – změny vztahů ve společnosti – např. za komunismu se k sobě lidé chovali jinak,
  kulturní – hodnoty a normy,

 

Pojem společnosti

• • Národní stát – obyvatelstvo tvoří jeden národ. Např. česká společnost,
  • Prázdný pojem – společnost neexistuje, existují pouze jednající osoby,
  • Moderní společnost – instituce, produkt krize – neosobní charakter,

 

Definice vědy

• Věda o společnosti a jejich strukturách,
• Logicko– empirická,
  • Empirická – popis společných jevů, procesů, závisí na pozorování a zkušenostech,
  • Teoretická – vysvětluje výskyt a průběh jevů,
• Multiparadigmatická,
  • Paradigma – určitý vzor, který ovlivňuje moje chápání, myšlení,

 

Vznik sociologie

• 19. stol.,
• Zakladatelem sociologie je August Comte (1798–1857)  francouzský filosof.
  • Pozitivismus – myšlenkový směr, který odmítá vysvětlování skutečností metafyzických či spekulativních věd.
  • Základ ve faktech.
  • Fakt – empiricky doložitelný, to co je doložitelné ze skutečnosti.

„ Sociologie se má státi světskou nástupkyní teologie“  – světská nástupkyně teologie, která má nahradit teologii, měla by být vědou s fakty – Logicko-empirickou.

• Předpoklady vzniku
  • – vzniká jako reakce po revolucích, ty hlavně přinášejí zásadní změny: krize společnosti – nutnost nového uspořádání.
  • Vzniká důsledkem krize společnosti – rozpad tradiční a nástup nové, potřeba orientace člověka ve světe.
  • Průmyslová revoluce pol. 19 stol na vrcholu technika – zrychlení doby – rozpad kontrolních mechanismů společnosti, Velká Francouzská revoluce – 1789 – důraz na občanská práva a Americká revoluce 1775 – důraz na lidská práva.
  • – rozvoj lidských svobod souvisí s rozvojem rozumu – osvícenství – osvícení rozumem.
    Kant: „ Osvícenství je věk dospělosti lidstva“ – pouze dospělý člověk může přijmout svou odpovědnost – nebude se odvolávat na žádné autority nad sebou – jedná sám za sebe, ale nese odpovědnost i za druhé.
    – rozpad tradiční společnosti – nastupuje společnost moderní.
    – vzniká instituce trhu – zde má hodnotu téměř všechno – vlastní pracovní síly – radikální změna postavení k trhu.
    Trh – v moderní společnosti – místo, kde se odehrává vše důležité.
  • Základní sociální jednotkou je – moc.

 

Tradiční a moderní společnost

• • Tradiční společnost – fungovaly vztahy, které byly určovány tradicí – stabilní společnost.
  • Tradice – předávání systémů hodnot a norem – tak žije společnost, předává se jen to, co se hodí dále, určité normy dále nelegitimizuje.
  • Stabilní společnost – jistota pro člověka, měl omezený prostor pro rozhodování – věděl, co bude celý život dělat.
  • Stavovský systém – přísná hierarchizace. Společnosti byly mobilitně uzavřené. (Nemohly se pohybovat po společenském žebříčku)
  • Jistotu dávalo náboženství – symbolické universum.
  • Kolektivní vědomí – vzájemná kontrola ve společnosti.

Tradiční X Moderní společnost

• Tradiční společnost
  • Tradere – pevný, stabilní,
  • Vzniká po Neolitické revoluci – přechod k zemědělství,
  • Dělba práce,
  • Ctí tradice,
  • Symbolické universum – náboženství,
  • Dělba práce,
  • Kastovní systémy,
  • Rodina je základní sociální jednotka,
• Moderní společnost
  • Vzniká po průmyslové revoluci ( 18-19 stol),
  • Permanentní změna – dynamika,
  • Anonymita, neosobní instituce,
  • Orientace na budoucnost, pokrok,
  • Individualizace,
  • Migrace – mobilitně otevřená,
  • Symbolickým universem se stává věda,
  • Urbanizace – stěhování do měst,
  • Rozvoj masové komunikace – globalizace,
  • Generalizace trhu – dříve lokální charakter,
  • Sociální status je určován postavením na trhu – člověk musí o své postavení usilovat,
  • Generalizace trhu – vznik nabídky a poptávky,
  • Vznik mzdy – tržní cena za pracovní sílu a renty – tržní cena pro užívání půdy,

Teoretici

August Comte (1798 -1857) francouzský sociolog a filosof, hlavní zástupce pozitivismu a zakladatel sociologie jako vědy. Hlavní dílo: Pozitivní filosofie.

• Sociologii rozděluje na dvě části
  • Statika – zkoumá společenský řád – to, co drží společnost pohromadě.
  • Dynamika – zkoumá společenský vývoj – to, co způsobuje ve společnosti.
• 3 stádia vývoje
  • Náboženství – dává předem odpověď na každou otázku.
  • Filosofie- pokládá otázky, ale žádné odpovědi.
  • Věda – dává odpovědi příkladem. Stává se dominantní.

 

Teoretici TS a MS

• Augustus Comte( 1798 -1857)
  • Chtěl objevit zákonistosti společenského života, aby mohl předpovídat, regulovat a opravovat společnost – sociální inženýrství.
  • Pozitivní myšlení předávané nevzdělaným masám umožní zlepšit chod společnosti a vyhnout se ničivým revolucím.
  • TS – jistoty stojí na náboženství a metafyzických omylech – po zpochybnění je třeba najít nový systém vědění, který by měl stabilizující funkci společnosti.
  • MS – průmyslová společnost je řízená technicky.
• Herbert Spencer (1855 – 1935)
  • Britský sociolog a filosof,
  • TS – vojensky organizovaná, mobilitně uzavřená, přísná hierarchie, disciplína,
  • MS – průmyslová společnost, individualistická – jedinec je důležitější než celek – lidská práva a svoboda, autorita státu klesá,
• Ferdinand Tonnies (1855 – 1935)
  • Německý sociolog, filosof a ekonom,
  • Princip solidarity,
  • TS – gemeinschaft – pospolitost, citové vazby, které mají svůj původ v rodinném soužití.
  • MS – gesellschaft – společnost, individualistická svobodná vůle.
    • Instrumentalizace – každý chápe druhého, jako nástroj k dosažení svých vlastních cílů.
    • Neosobní vazby, zisk je hlavním motivem jednání.
• Emil Durkheim (1815 – 1917)
• • Francouzský sociolog,
  • Princip solidarity.
  • TS –  na bázi mechanické solidarity – společnost je spojena proto, že lidé umí všechno a dělají téměř totéž.  Silné kolektivní vědomí, individuum pohlceno společností.
  • MS – velká dělba práce – jakási organická solidarita.(To, co drží společnost pohromadě.)

 

Etapy vývoje

• První vývojové období sociologie je od 40. lét 19. století – 20. léta 20. století: období velkých teoretických systémů. Vznikaly teorie, které chtěly vysvětlit společenský život z přírodních podmínek.
• Naturalistické teorie,
  – Geografický determinismus – zeměpisné předurčení člověka,
  – Geopolitický determinismus – národ a lidé jsou tvoření politickou situací,
• Antroporasové ( biologické) teorie,
  – Podle rasy má člověka nějaké vlastnosti, které jsou tak typické pro různé společnosti.
• Psychologistické teorie,
  – vychází z psychických vlastností jedinců, vede ke stereotypizaci.
• Karl Marx
  • Vytvořil teorii ekonomické determinace společenského života, analýzou raného kapitalismu a teorii třídního boje, který vyústí v beztřídní společnost.
  • Skupiny jsou antagonistické – nesmiřitelné.
• Emilé Durkheim
  • Sociologismus – základem jsou společenská fakta, která nezávisí na jedincích, ale výrazně ovlivňují jejich jednání.
  • Navazuje na Comta – základ ve faktech – z nich vyvozuje – jazyk, morálka, právo, náboženství).
• Max Weber
  • Sociologie – chápající věda – jejímž úkolem je chápat smysl.
• Wilfredo Pareto
  • Teorie elit – skupina ve středu dění, která ovládá společnost třemi způsoby: Silou, přesvědčováním a manipulací.
  • Elita ( z lat. Eligere – vybírat si, vyvolit) vymezuje se od ostatních. Nejúspěšnější jedinci v oboru tvoří elitu.
• Georg Simmel
  • Popsal vývojové tendence, které charakterizují i dnešní společnost. Např. role peněz, městský způsob života.
• Druhé vývojové období je od 20. let 20. století a sociologie se rozvíjí především USA. Poprvé jsou zrealizovány velké sociologické výzkumy, studia sociálně – patologických jevů.
• Rozvoj empirických výzkumů – záměrné pozorování, výzkumných metod a technik, dotazování se obyčejných lidí – adaptace imigrantů, trestná činnost, nezaměstnanost.
• Třetí vývojové období je během 50. – 60. let. Kdy vznikají strukturálně funkcionalistické koncepce – zabývají se problémem, jak se ve společnosti udržuje řád(Comte) a teorie konfliktualistická – zabývá se příčinou a směrem vývoje( Marx).
• V 60. – 70. letech jsou pokusy budovat sociologii nikoliv systémově, tj. od celku postupně přecházet k jedinci, ale naopak od konkrétních lidí a jejich vzájemných vztahů přecházet k větším sociálním celkům. Ústředním tématem je otázka, jak konkrétně lidé vnímají svět a jak jej interpretují.

 

Základní paradigmata myšlení – hlavní myšlenky, vzory
– Paradigma  – vzor:

1. Objektivistická – linie pozitivismu, zkoumání fakt, svět je souhrn daností, kterým se člověk přizpůsobuje a jimiž je jednání lidí determinováno, limitováno.
2. Interpretativní – Není podstatné, jaká jsou fakt, ale jak si je člověk interpretuje, člověk je situován do spol. vztahů, ale danosti interpretuje a dle toho jedná.

Základní otázka veškeré sociologie – jak je vůbec možný řád ve společnosti?
– Tři větve sociologického myšlení odpovídají na tuto otázku odlišnými způsoby:

• Konsensuální – konsensus – dohoda, společnost funguje na jakýsi nepsaných zákonech, které lidi dodržují právě dohodou.
• Konfliktní – hnací síla ve společnosti je konflikt (střed zájmů, vždy je nějaká skupina diskriminována.
• Interpretativní – Tak jak lidé vnímají každodenní život na základě vysvětlování a interpretace.

 

Základní sociologické metody

• Metoda – systematický postup, kterým se snažíme nalézt souvislosti. Cesta za něčím.
  1. Kvantitativní – zkoumá množství jedinců, testuje pravdivost či nepravdivost předem vytvořených hypotéz.
     -Výsledky jsou zobecněny na celou populaci.
  2. Kvalitativní – snaží se o hledání motivů, které stojí za jednání lidí.  Mnoho informací o malém množství lidí.
     – Výsledky se nemůžou zobecnit na celou populaci.
• Pozorování – přímé nebo zprostředkované,
• Rozhovor,
• Dotazník – mnoho otázek pro jednoho člověka,
• Anketa – jedna otázka pro více lidí,
• Experiment – stejné podmínky pro dané experimenty,
• Introspekce – sebepoznávání.