Otázka: Společnost a její vrstvy
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): ASC
Společnost = skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy, může mít vlastní kulturu a instituce, (národ, občané státu, kulturní skupina, …)
4 typy společností:
archaická
první společností, nejstarší fáze lidské kultury
- období od vývoje člověka před neolitickou revolucí (cca 10 000 – 8 000 př. n. l.)
přechod mezi společností lovců a sběračů k zemědělské (pěstování obilnin, domestikace zvířat, …)
nízký stupeň dělby práce, vše organizováno na bázi příbuzenských vztahů
tradiční
po dovršení neolitické revoluce
vznik měst, dělba práce, sociální rozvrstvení do kast a stavů
zemědělství je základním principem, většina populace pracuje v zemědělství
základem je náboženství (víra)
moderní
přelom 18. a 19. století
modernizace (industrializace, urbanizace)
sekularizace = vliv světských hodnot
zrovnoprávnění všech lidí
lepší dělba práce – zvýšení efektivity, zisků, zkrácení pracovní doby, vyšší platy
postmoderní
důsledkem procesu modernizace
60. – 90. léta 20. století nejprve v USA, poté v Evropě
přesun z průmyslové sféry do služeb, globalizace
důležité vědecké a technické znalosti
rozvoj technologií
Sociální vrstva
označení skupiny lidí na základě jejich postavení ve společnosti ( např. střední vrstva)
Sociální třída
označení skupiny lidí na základě typu práce (dělník X kapitalista)
Sociální distance
2 skupiny lidí, mezi nimiž je velká hranice, jsou od sebe vzdálené (bohatí × chudí)
Sociální stratifikace
= sociální rozvrstvení na sociální vrstvy (stráty)
hierarchické uspořádání společnosti na základě nerovností mezi různými skupinami lidí
(př. pohlaví, věk, majetek, …)
vertikální – nerovné rozdělení např. dle ekonomického kapitálu
horizontální – rozdělení např. dle místa bydliště
Jan Keller – český sociolog, publicista a ekolog zavedl netradiční dělení stratifikací podle protekcí
5 sociálních vrstev:
1 celebrity – vyšší horní vrstva, málo početná, všichni se mezi sebou znají
2 špičkové známosti – nižší horní vrstva, kontakty odvozují z příslušnosti k velkým formálním organizacím
3 střední vrstva – možnost nabízet adekvátní protislužbu za drobnější protekce
4 vyšší dolní vrstva – má omezené možnosti protislužeb, bývá častěji v roli dlužníka
5 nižší dolní vrstva – nemá žádné možnosti protekce
Společenské sytémy
- otrokářský
systém, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí, jedna osoba tak stává majetkem druhé osoby
- otrokem se člověk stal v případě, že byl válečným zajatcem, něčím dlužníkem, či dítětem jiného otroka
zbavení otroctví představovalo vykoupení nebo propuštění
zánik až v pol. 19. století (západní civilizace)
kastovní
člověk je zařazen do kasty již od narození
kasty tvoří ohraničenou sociální vrstvu
status udržován řadou náboženských rituálů a idejí
každý člověk dle zařazení do své kasty musí splňovat speciální společenskou funkci
stavovský
pojem spadající do feudální společnosti (středověk)
tvoří je jedinci, kteří si jsou přibližně rovni
snaha o kolektivní obranu svých práv, privilegií, zájmů, životního stylu a výše majetku
byla možnost dostat se do vyššího stavu, na rozdíl od kast (např. sňatkem)
dělení stavů v Evropě: šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo, poddaní
třídní
moderní pojem
tento společenský systém přinesla až kapitalistická společnost
nerovnosti jsou dány postavením na trhu práce
Pohledy na třídy:
Marxistické hledisko
1. pol. 19. století
2 třídy ve společnosti: buržoazie a proletariát
rozdíl mezi třídami je ve vlastnictví výrobních prostředků
třídy stojí proti sobě – třídní boj
významná teorie změny – boj mezi třídami končí revolučním přetvořením celé společnosti
Třídní struktura dnes:
- 1. vyšší třída
vlastníci velkých firem
manažerská revoluce (20. st.)
oddělení vlastnictví a řízení (majetek, ale chybí kvalifikace k řízení firmy)
firmy jsou velké, nemohou být řízeny jen majiteli, je třeba manažerů
fragmentace
vyjadřuje reálný rozdíl mezi elitami finančními, obchodními, průmyslovými a i intelektuálními
globalizace
znamená změnu vlastnictví
nadnárodní firmy bývají velkými zaměstnavateli, na kterých jsou závislé i menší firmy
- 2. střední třída
narůstá terciární sektor (služby) – pracovníci bank, pojišťoven, nižší technický personál
tato třída velmi nesourodá, nyní se rozpadá
- 3. třída pracujících
dělníci
někteří se blíží spíše střední třídě a někteří se od ní spíše vzdalují narůstající chudobou
sociální mobilita
přesun z jedné společenské vrstvy do jiné (sestupná i vzestupná)
a) vertikální:
vzestupná (přesun do vyšší vrstvy)
faktory: vzdělání, kvalifikace, manželství
sestupná (přesun do nižších vrstev)
faktory: nemoc, neschopnost
b) horizontální – územní přemísťování, profesní změna bez změny sociální vrstvy
- intergenerační
přesun mezi generacemi, děti získávají lepší/ horší postavení než jejich rodiče
- intragenerační
přesun v rámci jedné generace, na konci života mají lidé lepší/ horší postavení než na začátku
Sociální status (pozice)
= hodnota postavení, které člověk zaujímá v sociálním útvaru
– sociální postavení člověka ve společnosti
– vymezuje práva a povinnosti jedince k ostatním členům
– sociální status každého člověka může být ovlivněn statusotvornými faktory, ty pomáhají
zařadit jedince k vyššímu nebo naopak nižšímu statusu (vzdělání, příjem, profese, podíl na
moci
– zviditelnění statusu navenek = statkové symboly (místo a způsob bydlení, návštěvy prestižních kulturních akcí, způsob oblékání, drahé auto, …)
– rozlišujeme status vrozený (jedinec jej nemůže změnit – pohlaví, rasa, věk) a status získaný (nabyt vlastní iniciativou jedince – vzdělání, profese, …)
– dále status subjektivní (jak hodnotí člověk sám sebe) či status objektivní (jak je hodnocen ostatními)
Sociální role
= soubor očekávaného chování člověka, odráží jeho postavení ve společnosti
– vymezuje vztah mezi různými sociálními statusy
– předpoklady pro volbu rolí jsou vlohy, schopnosti, temperament, charakter
– základní role: 1. nadřízené – otec, učitel
2. podřízené – žák, pacient
3. souřadné – spolužák, kolega
4. role sexuálního partnerství
– každý jedinec zastává více sociálních rolí naráz (např. žák ve škole, zákazník ve škole, zaměstnanec, …)
Současné problémy společenského života
lokální – omezené na oblasti jednotlivých zemí
celosvětové – dotýkají se všech zemí a všech lidí
sociální problémy české společnosti
1. snižující se porodnost a sňatečnost
2. stárnutí české populace
3. etnocentrismus, rasismus a netolerance
ad 1.
od počátku 90. let 20. st.
důvody:
mladí lidé mají více šancí k osobní realizaci než před rokem 1989
studium, cestování, realizace na trhu práce
jiné formy párového soužití než manželství
ekonomické důvody
manželství a založení rodiny spojeno s vysokými náklady
nemožnost získání vlastního bydlení
riziko nezaměstnanosti
strukturální důvody
90. léta – nepoměr počtu mladých mužů a žen ve sňatkovém věku (sňatková tíseň)
ad 2.
souvisí s poklesem uzavíraných sňatků a počtem narozených dětí
zvyšuje se podíl osob starších 60 – 65 let na úkor mladých
rychlý pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života (počet roků, jichž se člověk statisticky dožije)
problémy s financováním důchodů
ad 3.
etnocentrismus
interpretace kulturních a společenských jevů cizích kultur, jejíž podstatou je přesvědčení o nadřazenosti vlastní kultury
tolerance a otevřenost jsou znakem civilizované kultury
společnosti otevřené, tolerantní, tolerující odlišnost se nazývají multikulturní
(např. Z Evropa a S Amerika)
X
melting pot (,,tavící kotlík“) – metafora (heterogenní společnost se stává homogenní)
jedná se o promíchání různých národnostních kultur, které následně tvoří jeden celek
zpochybňován multikulturalismem, zastávající názor, že by kulturní rozdílnosti v rámci společnosti měly být zachovány
rasismus
názor, že jedna rasa je nadřazená nad druhou, a to na základě odlišných vnějších, fyzických znaků
romské etnikum
specifická menšina
národ bez vlastního státu (původ z Indie)
integrace a asimilace se nedaří – obtížné a dlouhodobé řešení (nízká kvalifikace)
rasistické chování vůči romské menšině v ČR patří k nejčastějšímu xenofóbním projevům
apartheid
oddělování ras
v Jihoafrické republice představoval oficiální státní politiku v letech 1948–1990
jednalo se o rasovou diskriminaci původního černošského obyvatelstva pod vládou bělochů
úplné sociální oddělení bílých a černých obyvatel – diskriminace v oblasti vzdělaní, majetkového a volebního práva, manželských sňatků, …
Nelson Mandela
odpůrce apartheidu, odsouzen na doživotí, ale propuštěn a roku 1994 se stává prezidentem
diskriminace
,,discriminare“ = rozlišovat
způsoby chování, kterými jsou jedinci znevýhodňováni či ponižováni na základě rasy, pohlaví atd.
globální sociální problémy
1. globalizace
2. chudoba tzv. třetího světa
3. kulturní relativizace
4. konzumní společnost
ad 1.
zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality
místní události ovlivňovány událostmi probíhajícími mnoho mil daleko
vzniká světové hospodářství
ad 2.
nerovnoměrné rozdělení užívání bohatství
celoplanetární nerovnost mezi jednotlivými regiony se zvětšuje
ad 3.
celosvětové rozšíření elektronických médií mají lidé větší možnost poznávat jiné národy a kultury ► svět se postupně zmenšuje: lidé jedí stejné jídlo, čtou stejné knihy, sledují stejné filmy, diskutují o stejných problémech
jednotlivé kultury se relativizují – ztrácejí oprávnění na absolutní platnost, stále více lidí si uvědomuje, že jejich kultura je pouze jedna z mnoha existujících
ad 4.
problém je, že konzum nemá hranice
rozšiřující se poptávka po zboží všeho druhu je nezbytnou podmínkou západních ekonomik
důsledky konzumní společnosti se ale stávají nadnárodními problémy
