Otázka: Myšlení
Předmět: Psychologie a komunikace
Přidal(a): Marek Braun
MYŠLENÍ
- Je to psychický proces vedoucí od konkrétního k abstraktnímu
- Myšlení vede k poznání podstatných (ty co předmět odliší od jiných) a obecných (ty co jsou pro určitou skupinu společné) vlastnosti předmětů a jevů
- Aby se člověk mohl orientovat v prostředí, potřebuje nejen informace zprostředkované smyslovými orgány, ale musí poznat vlastnosti, které nejsou navenek patrné
- Již dítě získává určité konkrétní poznatky o světě, ty časem zobecňuje – spálí se o kamna, o uhlíky- horké věci pálí.
- Konkrétní (uhlíky, kamna)—-Abstraktní (horké věci)
Myšlenkové postupy při řešení problémů
Využití předchozích zkušeností
- řešení problému je pro nás nejjednodušší, když se setkáme s úlohou, kterou jsme již řešili, pro niž známe postup, pravidlo, vzorec.
- je však třeba dát si pozor, abychom se při řešení problému na základě dřívějších zkušeností neukvapili
- je možno vyzkoušet zkušenosti jiných lidí
Pokus a chyba
- někdy řešíme problémové situace pokusem a omylem, zkoušíme různé způsoby, a když nevede k cíli jeden, zkoušíme dál
- tento způsob je zdlouhavý a člověk s rozvinutým myšlením jej užívá jen v takových situacích, které jsou pro něj nové, s kterými si v ten okamžik neví rady, když chce úkol vyřešit rychle nebo je silně citově rozrušen
Rozbor problémové situace
- nejspolehlivějším, ale ne vždy nejrychlejším způsobem řešení problémové situace
- uvědomíme si podstatu problému a posoudíme jej z různých pohledů
- porovnáme co je na problému stejné se situacemi, které jsme již řešili dříve, co je podobné a co zcela nové, odlišné.
Kreativita: tvůrčí myšlení, člověk nachází více způsobů při řešení problému
Myšlenkové operace (myšlení probíhá tak, že provádíme myšlenkové operace)
- Analýza: rozčleňování celku na části
- Syntéza: myšlenkové spojování sjednocování, opak analýzy
- Srovnávání: zjišťování podobnosti či rozdílnosti jednotlivých předmětů či jevů
- Abstrakce: vyčleňuje podstatné a obecné vlastnosti předmětu
- Konkretizace: aplikace obecných a podstatných vlastností na určitý předmět
- Zobecňování: spojování společných vlastnosti jednotlivých předmětů do určité skupiny. Určujeme společné zákonitosti, které danou skupinu spojují
- Indukce: postup od konkrétního k abstraktnímu (kohout zobe zrní, kachna zobe zrní – drůbež zobe zrní)
- Dedukce: postup od abstraktního ke konkrétnímu (drůbež zobe zrní – kohout zobe zrní, slepice zobe zrní, kuře zobe zrní)
- Analogie (podobnost): vyvozování poznatků o předmětu a jevu na základě podobnosti druhým předmětem a jevem
Poruchy myšlení
KVANTITATIVNÍ (MNOŽSTVÍ)
- Myšlenkový útlum – pomalé myšlenky, nic nás nenapadá, souvisí s depresemi, únava při nemoci
- Zrychlené myšlení – myšlenkový trysk, hodně myšlenek, překotné, ale myšlenky jsou nepřesné. U otrav alkoholem, stavy euforie, nesouvislá řeč
- Zabíhavé myšlení – myšlenky odbíhají od cíle vyprávění, často u seniorů a někdy u dětí
- Ulpívavé myšlení – člověk neustále opakuje jednu a tu samou myšlenku. U postižení CNS nebo při únavě
KVALITATIVNÍ
- Myšlenkový záraz – vyskytuje se u psychóz, zástava myšlenkového procesu
- Nesouvislé myšlení – narušení logických vazeb, přeskakuje z jedné věty na druhou
- zmatené myšlení: proloženo halucinacemi
- rozšířené myšlení: např. u schizofrenie, projevuje se nesrozumitelnou řečí, nepoužívá gramatická pravidla
- Autistické myšlení – tvořeno pouze subjektivními prožitky a fantaziemi bez vztahu k nějaké objektivní skutečnosti, ztrácí se nezájem o okolní svět a uzavírá se do svého světa. Zaměřen jen na 1 osobu.
- Tragické myšlení – přikládání symbolického významu některým věcem, které se kolem nás dějí
- Obsedantní myšlení- vtíravé myšlenky, člověk se snaží nemyslet na určitou věc, ale myšlenky se mu ,,vtírají‘‘
