Otázka: Starověké Řecko
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Xisa
Vymezení pojmu antika, obecná charakteristika antických států
- Antika je především historický vývoj Řecka a Říma
- Samotný pojem antika pochází z latinského antiquitas – starý věk
- Označuje historické období v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak vznikem archaické řecké civilizace a počátkem středověku, rozpadem římské říše vyvolaným stěhováním národů.
- Obecná charakteristika
- vznikají u moře
- půda je soukromým vlastnictvím jednotlivce
- zdrojem obživy je kromě zemědělství i řemeslo a obchod
- výroba je velikou měrou závislá na otrocké práci
- Řecko, Řím
- Přírodní podmínky egejské oblasti
- Z moře se zvedají vrcholky rozlehlého pohoří
- Ostrov Peloponés a Balkán
- Pohoří dosahují výšky přes 2000 m
- Zemědělská půda zabírala 20 % povrchu celkové rozlohy Řecka
- V horských oblastech panovaly kruté zimi s mrazy a sněhem
- Po zbytku povrchu suchá, horká léta a dostatek srážek pouze na podzim a v zimě
- Nacházeli se zde rozsáhlé lesy, které byly později vytěženy
Počátky Řeckých dějin
- Mínojská Kréta
- Kréta je největší řecký ostrov
- Leží ve Středozemním moři
- Civilizace zde vznikla ve 2. tisíciletí př. n. L
- Nazývá se podle mýtického krále Minoa
- Užívali tři druhy písma: hieroglyfické, lineární písmo A a B
- Dějiny starověké Kréty
- Období prvních paláců
- kolem roku 2000 př. n. L vznikala první města s paláci
- Tři nejdůležitější paláce: Knosos, Faiostos a Millia
- neexistoval centralizovaný stát
- roku 1700 př. n. L byli paláce zničeny přírodní katastrofou
- období druhých paláců
- minojská města zaznamenala svůj největší rozkvět
- města neměla hradby
- dobré loďstvo → ovládaly středozemní moře
- V 15. století př. n. L začaly Krétu sužovat blíže neurčené katastrofy
- oslabení využili Řečtí Achájové, kteří ovládli Knossos a přivlastnili si i další významné paláce
- Kolem 14. st. byl Knossos vyvrácen a minojská civilizace zanikla
- Minojská společnost
- mínojské paláce byly sídlem panovníka, správními i hospodářskými středisky
- Palácové hospodářství
- ženy měly v Krétské společnosti dobré postavení → hl. Božství → bohyně= matka
- Později se Kréta seznámila s řeckými bohy
- Posvátným zvířetem byl býk
- Mykénské období
- Roku 2000 př. n. L přišly na toto území první řecké kmeny- Achájové → zničili původní heladskou kulturu, která byla vyspělejší než ta jejich. → pevninské Řecko proto v kultuře předstihlo Kréta
- Vznikla tak Mykénská kultura → její vrchol je ve 14. -13. st. př. N .l. → monumentální hradby a paláce → Mykény
- Lovci a válečníci
- Jednotliví panovníci mezi sebou bojovali o území, dobytek, poklady… → oslabilo je to a toho využily mořské národy, které zničily mykénská sídliště ve dvou etapách na přelomu 13. a 12. st. př. n. L
- Následně zaútočily Dórové a severozápadní Řekové
- Mykénská společnost
- malým početným územím vládla řada panovníků
- propastný rozdíl mezi panovníkem a prostým lidem
- Achájové znali písmo-lineární písmo B
- palácové hospodářství
- námořní obchod s Krétou, Egyptem…
- Vyváželi se umělecké předměty, olej, textil, kovy, slonovina a koření
- mykénské osady- Jižní Itálie, Malá Asie…
- Období prvních paláců
- Temné ( Homérské) období
- Následuje po trojských válkách v mykénském období
- příchod Dórů, jejíchž kultura byla značně zaostalá oproti místní → kulturní úpadek celé oblasti → název temné
- část dříve usazených řeckých kmenů ustoupila před Dóry přes Egejské moře až do Malé Asie, kam byla následována i některými Dóry
- Maloasijská řecká města měla rovnocené postavení vůči městům peloponským a pevninským
- Nově příchozí Dórové z původními obyvateli buď splynuly, nebo si nebo nad nimi získaly nadvládu → příkladem je Sparta, kde museli být výteční válečníci, aby udrželi poslušnost podrobeného obyvatelstva
Archaické období
- 800 – 500 př. n. L
- Vznik klasické polis
- velká kolonizace Středomoří a Černomoří
- raná Řecká tyranida
- Polis
- samotné město: hmotná podstata
- obec: společenství, stát
- občané: obyvatelé města
- Vzájemná nedůvěra mezi jednotlivými Polis
- Vedly mezi sebou války
- malé státy → Sparta, Aigina…
- Středisko menší či větší úrodné planiny
- Horniny oddělující roviny tvořily přirozené hranice mezi jednotlyvími polis
- Občan
- stane se, pokud se narodí občanům příslušného státu (někdy stačil pouze otec)
- Optimálně má dvě děti- syna a dceru → dalších se zbavovali
- Práva: může se účastnit sněmu, hlasovat, volit, kandidovat,vlastnit půdu a nemovitosti
- Povinnosti: obstarání zbroje a zbraní, bránit vlast, ekonomicky podporovat polis
- Plnoprávným je pouze muž od určitého věku, který splňoval podmínky a byl ekonomicky nezávislý → zemědělec
- ženy se neúčastnily politického života
- Cizinec: přistěhovalec, označení cizince dědily i jeho děti
- Typy politického zřízení
- oligarchie– vláda několika
- demokracie– vláda lidu
- aristokracie– vláda šlechty- zpočátku byl tento typ ve většině polis, národy jiného pol. Zřízení byli považováni za barbary
- tyranida
- Velká řecká kolonizace
- obchodní kontakty s širším okolím
- dochází k uklidnění zmatků po příchodu Dórů a dalších řeckých kmenů → přelidnění
- Zemědělství nešlo rozšířit a počet obyvatel neustále narůstal → část obyvatel musí tedy odejít
- Na vhodných místech zakládaly kolonie
- Využívali geografické znalosti ze zámořských obchodních plavb
- Od poloviny 8. st. př. n. L dochází ke soustavnému osidlování pobřeží středozemního a černého moře
- Základy osad organizovaly nejmocnější státy- ekonomicky zásobené
- Metropole– pro osady byla polis mateřským městem
- Vzájemné přátelské vztahy mezi metropolí a osadou
- Syakusy, Neapolis…
- Důsledky
- z nových osad proudilo do Řecka levné obilí a suroviny → místní rolníci a velkostatkáři nemohli nasadit tak levnou cenu, protože by se neuživili → Ti bohatší místo obilí vysázeli révu a obilí, chudší se zadlužovali, aby je mohly vysázet, pokud přišla neúroda oliv či révy → dlužní otrocvtví pro chudé zemědělce
- do kolonií se vyvážely řemeslné výrobky- řemeslníci bohatli → začínají se zajímat o politickou moc → jsou bohatší než aristokracie → můžou si dovolit zbroj těžkoodějnce → sociální změny
- Rostou rozdíly mezu chudým a bohatými
- Raná řecká tyranida
- Aristokraté ovládali soudy → soudily podle nepsaného práva → požadavek psaného práva v 7. st. př. n. L → kontrola spravedlivého průběhu soudu a možnost proniknutí do práv i nearistokratům
- Cenzus – stanovení majetku pro členství v radě, či na úřadech → řešilo se tím napětí mezi vládnoucí vrstvou a vládychtivou bohatou vstvou → taktéž se rozšiřoval počet členů rady
- Samovládce- Tyran → jeho cíl je odstranění politického monopolu v aristokracii → nahrazení rodových fýl, fýlami územními (fýl- organizační jednotka podle, nižch se na směnu hlasovalo, nebo volilo)
- Rozkvět městských států za jejich vlády
- Tyran se udržel jen do doby, než splnil svůj účel- pak byl svržen
- Sparta
- Dórové → ovládnutí a podřízení původního obyvatelstva
- výborní vojáci → přísný výchovní systém a vojenský výcvik
- Sparťané jsou jediným plnoprávními občany
- nevěnovaly se zemědělství, ani obchodu ani řemeslu → to za ně dělaly heilóti a periokové
- v čele stojí dva králové
- dědičný královský úřad
- efoři → úředníci, kteří měly veliké postavení, dohlíželi na krále a mohli ho i uvěznit, bylo jich pět → voleni lidovým shromážděním na jeden rok
- rada starších → voleni na doživotí → 28 starců nad šedesát let → poradní a soudní pravomoc
- lidové shromáždění → všichni plnoprávní dospělí sparťané od třiceti let → volí úředníky a členy jejich rady, rozhodují o zákonech…
- Peloponéský spolek
- sparťané si udržovaly dobitá území společenskými smlouvami
- autonomie členů spolku
- Sparta je jejím hegemonem
- Athény
- Attika – krajina v které leží
- občanem se mohl člověk stát buď, že se narodil Athénským rodičům, nebo ho jím jmenoval sněm
- Metoikové– cizinci → většinou řemeslníci a obchodníci → nemohli vlastnit půdu → vojenská povinnost, bez politických práv
- v čele stojí nejvyšší úředníci- archonti (9) → jsou voleni na jeden rok → každý archont má určitou správní funkci ( náboženskou, vojenskou…) → po roce se stávají doživotními členy aristokratické rady
- Aristokratická rada → soudní a správní pravomoce, voleni sněmem
- Drakontovy a solonovy reformy
- řeší problémy ve společnosti → rolníci upadají do dlužního otroctví, neurození bohatnou a chtějí práva aristokracie
- Drakon → obyčejové právo, velmi kruté tresty
- Solon → odmítal tyranidu a příliš radikální požadavky (rozdělení půdy aristokratů)
- Zrušení všech dluhů za které dlužníci ručili nemovitostmi, nebo osobní svobodou
- čtyři majetkové třídy-> přístup k úřadům závisel na bohatství
- rada čtyř set → obstarávala chod státu
- lidový porotní soudní dvůr → možnost odvolání proti rozhodnutí úředníků
- Tyranida Peisistratovců
- nastolení tyranidy
- Peisistratos → konfiskace půdy aristokracie → rozšířil politický vliv Athén…
- Kleisthenovy reformy
- organizace území
- démos → základní územní jednotka
- trittye → větší územní celky → deset přímořských, deset vnitrozemských a deset městských
- fýly → (Deset územních celků dohromady tvoří fýlu) 50 mužů vybráno losem do rad pěti set
- základ Athénské demokracie
Klasické období
- éra největších řeckých vítězství a bratrovražedných bojů → přičina cizí nadvlády nad Řeckem
- epocha největších mysliterů ( Sokrates, Aristoteles…)
- nejslavnější období Řeckých dějin
- Řecko-Perské války
- Peršané byli indoevropští kočovníci → usadili se v sousedství Médie poblíž Babylonie a v 7. st. Začaly zakládat první státní útvary
- Za vlády Kyrose Velikého začaly být Peršané nebezpečím pro okolní státy → dobyl Médii, Lýdii, obsadil Babylon a později byl připojen i Egypt → nejrozsáhlejší starověká říše té doby
- Koncem 6. st. př. n. L se stala Perská říše jediným sousedem-> začala pronikat i do Evropy
- Povstání maloasijských měst
- řecká města se vzbouřila proti Perské nadvládě
- Jako první propuklo v roku 499 př. n. L v Milétu a přidávala se k němu i další města
- Pomoc jim poskytly Athény
- Povstání poražena v důlesku amnestii Perské krále Dareiose I, který slíbil volnost těm vzbouřencům, kteří složí zbraně → mnoho řeků uposlechlo
- Milétos byl zničen
- Peršané chystali odvetu za povstání
- První perská výprava do Řecka
- Roku 490. př. n. L se vyravilo Perské námořní vojsko do egejského moře → Řecké ostrovy uznávaly Perskou nadvládu → vojsko míří do Attiky → Athény žádají o pomoc Spartu → té se ale nedostane včas → Athénsko vojsko se postavilo Perskému vojsku u města Marathonu → Díky skvělé taktice i přes početní převahu Persie výtězí → ( Marathónský běh-42,2 km, se běhá na počest muže, který běžel stejně dlouhou cestu do Athén, aby tam mohl sdělit zprávu o vítězství)
- Druhá perská výprava do řecka
- Persie znovu dává dohromady vojsko → uzavřena protiperská koalice v čele se Spartou → Řekové chtějí hájit přístup do středního moře u Thermopyl → Řekové soutězku úspěšně brání → zrádce ukázal Peršanům cestu → Řekové přesto odhalí úmysl nepřátel obejít soutězku po hřebenech → Král Leonidas posílá většinu vojska na jih a sám s několika sty vojáky se obětuje, tak Peršany zdrží → cesta do Attiky byla volná → plenění → Řekové vyprovokují námořní bitvu u Salamini → mohutné Perské lodě se tu nemůžou pohybovat → řekové vítězí
- Dalé bitvy u Plataj a u mysu Mykalé, kde se Řekové nadobro zbavili Perského nebezpečí
- Athénský námořní spolek → protiperská organizace → Athény stojí v čele a většinu financí používají na vlastní účely → Athénská říše
- Roku 449 př. n. L byl uzavřen mír s Persií
- Peloponéská válka
- Athény a Sparta mají vedoucí postavení, avšak vztahy mezi nimi byli stále napjatější
- Ve 30. letech 5. století se dostaly Athény do konfliktu se Spartskými spojenci → na naléhání spojenců dal peloponéský spolek Athénám ultimátum, například, aby vrátily svobodu Athénským spojencům (rozpustily tedy Athénský spolek) → Athény to odmítly → příčina k rozpoutání peloponéské války
- Spočátku měla převahu Sparta díky pěchotě → V čele Athén stál vojevůdce Perikles → později podlehl moru a zemřel → Do čela se dostaly dva muži Kleon a Nikias → Kleon chtěl za každou cenu porazit Spartu a na jeho stranu se přidávaly obchodníci a řemeslníci, kteří bohatli ze zámořského obchodu, který by porážkou mohly ztratit → Nikias po vzoru Perikla vedl obrannou strategii a chtěl uzavřít mír, souhlasily s ním rolníci a velkostatkáři → díky vyčerpaní Athén získal větší podporu Nikias → Sparta je též vyčerpaná a proto s Athény uzavírá mír
- Brzy vypukly války znovu, tentokrát se proti Athénám Sparta spojila s Peršany → Spartské loďstvo brání dovozu obilí do Athén → Athény jsou v krizi, vyčerpané → prohrávají a Sparta vítězí
- Mírové podmínky určené pro spartu byli velice přísné (Strhnout hradby, zrušit námořní Athénský spolek, demokracii nahradit oligarchíí ad.)
Makedonská nadvláda a vznik Helenistickách státu
- Dosud nevýznamný stát Makedonie se stává díky Filipovi II expanzivní říší, která ohrožuje Řecko
- Athény, po proniknutí Makedonie do Helespontu vyhlásily spolu s Thébami Filipovi válku
- Střetly se v bitvě u Chaironeie, kde zvítězila Makedonie → končí samostatnost řeckých států
- Sjezd řeckých států na Korintě, kde Makedonie vyhlašuje válku Persii → díky tomu řekové přijímají makedonské vedení a sjednoti se. → mohli být svobodní a autonomní, ale nesměly mezi sebou vést válku → mělo být zachováno jejich stávající pol. Zřízení
- Fillipos je záhy zavražděn
- Na trůn nastupuje jeho syn Alexandr-376. př.n.l → po vzoru otce vpadne od Persie. S tamější králem Dariem III se střetne na řece Graniku → Alexandr vítězí a získává pro sebe celou Malou Asii → pokračuje do Egypta, kde je vítán jako osvoboditel od Perské nadvlády → stává se faraonem a bohem → znovu se střetává s Dareiem, kde ho definitivně poráží a získává titul perské vládce → nechává vypálit jedno z Perských sídelních měst za to, že byli vypleneni Athény → propouští řecké vojáky → roku 327. př. n. L vyráží do Indie → vojáci sužovaní útrapami těžkého pochodu i bojů ho odmítnou následovat → Alexandr určije sídelním městem Babylon → následne roku 323. př. N .l → nemá žádného nástupce
- Vznik helenistických států
- diadochové – vojevůdci, kteří bojují o roli Alexandrova nástupce
- Postupně se začala Alexandrova říše rozpadat
- Dvě helénistické říše → Egypt ( Ptolemaiovci) a Sýrie (seukelovci)
- boje o Makedonii → kdo ji získá stane se následníkem Alexandra → rod Antigonovců → třetí helénistická říše
- Helénismus
- hellén-řek
- znaky:
- monarchie s propracovaný úřednickým aparátem
- řecká kultura
- úředním jazykem je řečtina
- specializované školy-poskytují vyšší odborné vzdělání
- specializace věd
- občané se nepodílejí na vedení státu
- Literatura – zaměření na témata z každodenního života
- filosofie – posun od společnosti k jednotlivci
- Roku 168 př. n. L v bitvě u Pydny je poražen poslední makedonský král Římany
- Vyvrácením Korintu roku 146. př.n.l končí dějiny samostatného starověkého řecka
Kultura
- náboženství
- antropomorfní božstva se zoomofrními atributy
- bohové sídlí na Olympu
- Stavěli se jim chrámy přístupné pouze kněžím
- také jim stavěly divadla, stadiony
- Olympie → na počest boha Dia tu hrály olympijské hry
- Epidauros → stojí zde svatyně boha lékaře Asklepia a největší řecké divadlo
- Delfy → nachází se zde proslulá řecká věštírna
- literautra
- eposy, poezie, divadlo
- rétorika
- dějepisectví
- věda
- astronomie, matematika, filosofie, medicína, botanika aj.
- Vděčíme řekům za řadu důležitých objevů
- odborná terminologie
- pythagorova věta
- dlouholeté tradice v lékařství
- Architektura
- chrámy
- mykénské hrady
- Sochařství
- nejdříve se veliké sochy vůbec nevyskytovaly
- až s rozvojem měststkých států se začaly dělat
- kúros (chlapec) a koré (dívka)
- Diskobolos, Dyroforos, Diadumenos, Praxiteles
- Výzdoba Pantheonu
- Malířství
- nástěnné malby (v Knossu, Tyryntu, Pylu..)
- zdobená keramika
- Krétská tmavá zdobená bílímy ornamenty, později se malují na světlější podklad
- Mykénská keramika
- geometrický styl – je nejstarší
- černofigurový styl
- červenofigurový styl
