Století revolucí (1780 – 1880) – dějiny umění k maturitě

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Století revolucí (1780 – 1880)

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): Terezmek

 

 

 

Paní Vigée-Lebrunová s dcerou (Louvre, Paříž), 1780

Malířčina vlastní podobizna. Na obraze můžeme pozorovat uplatnění vlivu Jeana-Jacquesa Rousseana, a jím hlásaný návrat k přírodě, také k antice. To vedlo k odhazování paruk a k přijímání starověkého způsobu odívání.

I umělkyně a její dcera na obraze, které se něžně objímají, jsou oblečeny po řecku.

 

Přísaha Horatiů – Jacques-Louis David, (Louvre, Paříž), 1784, olej na plátně

Obraz se stal jakoby malířskou manifestací k Velké francouzské revoluci. David zachytil starověkou legendární událost o boji mezi městy Řím a Alba Longa. Na obraze jsou vyobrazeni tři římští bratři, kteří bojují za Řím a zdraví římským pozdravem svého otce, který drží v ruce tři meče pro své tři syny.

Tento obraz se stal v průběhu francouzské revoluce jejím symbolem.

 

Pád Bastily – Jean-Pierre Houël, 1789

Dobytí Bastily proběhlo 14. července 1789. Tato událost je ve francouzských dějinách považována za konec tzv. starého režimu a začátek Velké francouzské revoluce.

 

Přísaha v míčovně – Jacques-Louis David, (Carnavalet, Paris), 1790

Ve francouzských dějinách to je označení pro jednání zástupců třetího stavu v generálních stavech, kteří dne 20. června 1789 přísahali ve Versailles, že se nerozejdou, dokud Francie nebude mít ústavu, a prohlásili se tak ústavodárným shromážděním. Přísaha se konala v provizorním zasedacím sále královské míčovny a byla jedním z rozhodujících okamžiků před vypuknutím Velké francouzské revoluce.

 

Zavražděný Marat – Jacques-Louis David, (Royal Museums of Fine Arts of Belgium), 1793

Marata zavraždila Charllotte Cordayová, aby zabránila dalším masovým popravám. Maratovi stoupenci požádali Davida, aby namaloval obraz mrtvého Marata jako manifest „nezdolnosti revolucionářského ducha“. Obrazem vznesl David Marata do podvědomí národa jako mučedníka. Obraz měl vyvolat soucit, emoce a zapůsobit na diváka.

 

Napoleonova korunovace – Jacques-Louis David, (Louvre, Paříž), 1807-8

Davidův hlavní historický obraz. Dílo má impozantní rozměry. (6×9 metrů) Je na něm vyobrazeno 191 osob. Každá postava je detailně namalovaná a působí velmi realisticky.

Roku 1804 proběhla korunovace a pomazání Napoleona. Napoleon na obraze se právě chystá položit korunu na hlavu své ženy Josefíny. To vždy dělá papež, Napoleon tedy tímto gestem dává najevo jeho nadřazenost nad církevní mocí.

 

Poprava povstalců v Madridu – Francisco Goya, (Museo del Prado, Madrid), 1814, olej na plátně

Goya zachytil událost v celé její tragičnosti. Dne 3. Května 1808 vtrhla Napoleonova armáda do Španělska. V Madridu se občané okupantům vzepřeli, a ti je popravili. Hlavní prvek obrazu je muž v zářivě bílé košili. Přitahuje pozornost diváka, na tmavém obraze vyniká jeho košile a jakoby z ní vycházelo světlo. Na celém obraze je zdrojem světla tato košile. Vojáci na občany míří puškami, ale nedívají se na ně, mají skloněné hlavy a jen plní svou povinnost. Jsou jako stroje na zabíjení.

 

Bitva o Lipsko – Vladimir Moshkov, 1815

Na obraze je znázorněna rozhodující bitva Napoleonských válek, jinak také nazývána Bitva národů. Odehrála se v roce 1813. Spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska rozdrtily slabší armádu Napoleona.

 

Krveprolití na Chiu – Eugéne Delacroix, (Louvre, Paříž), 1823-4

Řekové vedli s Turky boj za svou nezávislost. Delacroix znázornil na obraze tragickou událost, kde Turci roku 1820 povraždili 20 000 Řeků.

 

Generál Napoleon v radě pěti setFrancois Bouchot, (Versailles), 1840, olej na plátně

Brumairový převrat = státní převrat ve Francii během Velké francouzské revoluce 18. brumairu podle revolučního kalendáře, což je 9. listopadu 1799.

Převrat zorganizoval Napoleon, který s vojskem obsadil jednací sál parlamentu. Převrat znamenal konec vlády Direktoria a začátek konzulátu, který vedl k Napoleonově neomezené vládě.

 

Zdroje:

José PIJOAN: Dějiny umění, 8. díl, nakladatelství Odeon, Praha, ISBN 80-207-0432-9

http://www.artchiv.info/GALERIE/OBRAZ/10266–Eugene-Ferdinand-Victor-Delacroix–Vrazdeni-na-Chiu.html

http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Ucebni_texty/V%C3%BDtvarn%C3%A1_v%C3%BDchova/D%C4%9Bjiny_v%C3%BDtvarn%C3%A9ho_um%C4%9Bn%C3%AD/Um%C4%9Bn%C3%AD_19._stolet%C3%AD

http://havejova.blog.idnes.cz/c/143106/Francisco-Goya-Poprava-povstalcu-v-Madridu-3-kvetna-1808-1814.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jacques-Louis_David

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobyt%C3%AD_Bastily

http://referaty-seminarky.cz/bitva-u-lipska/

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsaha_v_m%C3%AD%C4%8Dovn%C4%9B

Napsat komentář