Subjekt a objekt občanskoprávního vztahu

 

Otázka: Subjekt a objekt občanskoprávního vztahu

Předmět: Právo, Společenské vědy

Přidal(a): drexlerova

 

 

Základní právní úprava

• Ústavní zákon č. 1/1993Sb., Ústava České republiky
• Ústavní zákon č. 2/1993Sb., Listina základních práv a svobod
• Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník

 

Pojem subjektu občanskoprávního vztahu

• Subjektem občanskoprávního vztahu je nositel práv a povinností, které z tohoto vztahu vyplývají. Je jím ten, komu občanské právo přiznává způsobilost k právům a povinnostem, tj. právní subjektivitu

 

Subjekt občanskoprávního vztahu můžeme charakterizovat pomocí

• Právní osobnost
  • To je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, tj. právní subjektivita
  • Práva může mít a vykonávat jen osoba
  • Povinnost lze uložit jen osobě a jen vůči ní lze plnění povinnosti vymáhat
• Svéprávnost
  • To je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)
  • např. sám uzavřít kupní smlouvu, sám pronajmout byt, sám si půjčit peníze
• Může nastat případ, že někdo má právní osobnost, avšak nemá svéprávnost, pak musí být při právním jednání zastoupen (např. dítě, které je vlastníkem bytu nemůže samo uzavřít nájemní smlouvu s nájemci, ale musí být při uzavírání takové nájemní smlouvy zastoupeno, nejčastěji zákonným zástupcem. Pronajímatelem i v takovém případě bude ale ono výše zmiňované dítě)
• Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti, učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu

 

Druhy subjektů občanskoprávních vztahů

• Fyzická osoba
• Právnická osoba

 

1) Fyzická osoba

• Je to člověk
• Identifikačními znaky fyzické osoby v občanskoprávních vztazích, nestanoví-li zákon jinak, jsou
  • Jméno
    • Je osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení osoby, která mu podle zákona náležejí
    • Každý člověk má právo na ochranu svého jména a na úctu k němu
    • Člověk může pro určitý obor své činnosti nebo i pro soukromý styk vůbec přijmout pseudonym
    • Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno
  • Bydliště
    • Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam trvale
    • Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije
    • Nelze-li takové místo zjistit, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy

 

Fyzická osoba má v rámci subjektivity

1) Právní osobnost

• Od narození
  • Přitom na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmů
  • Má se za to, že se dítě narodilo živé
  • Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo
• Do smrti
  • Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého, nebo prohlásí-li soud člověka za mrtvého
  • Pak se na něj hledí jakoby zemřel (např. pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá, např. díky svědkům po leteckém neštěstí)

2) Svéprávnost, která se v průběhu života vyvíjí a smrtí zaniká. Rozlišujeme tedy:

• Plnou svéprávnost – tj., způsobilost činit veškerá občanskoprávní jednání – fyzická osoba ji může nabýt třemi způsoby
  • Zletilostí
    • Nabývá se dovršením osmnáctého roku věku
  • Uzavřením manželství před nabytím zletilosti
    • To lze ovšem uzavřít pouze s povolením soudu po dovršení 16. roku věku
    • Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné
  • Přiznáním svéprávnosti soudem před nabytím zletilosti
    • Pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let a je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého (např. nezletilý už má vlastní příjem a nebydlí s rodiči)

• Omezenou svéprávnost – tj., způsobilost činit jen některá občanskoprávní jednání – tuto má
  • Každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti
    • Má se za to, že je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (např. šetileté dítě si může koupit kopeček zmrzliny)
    • Se souhlasem zákonného zástupce může nezletilý za podmínek stanovených zákonem právně jednat i tak, jak by bez takového souhlasu jednat nemohl (např. si může koupit drahý motocykl nebo pronajímat svůj byt)
  • Člověk, jehož svéprávnost omezil soud
    • Omezí ji v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil

 

2) Právnická osoba

• Je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná (např. společnost s ručením omezeným, nadace, spolek, ústav, škola)
• Identifikačními znaky právnické osoby v občanskoprávních vztazích, nestanoví-li zákon jinak, jsou
  • Název
    • Ten je jménem právnické osoby
    • Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby
    • Musí obsahovat označení její právní formy (např., jestli jde o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost)
    • Název nesmí být klamavý
  • Sídlo
    • Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo
    • Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě

 

Právnická osoba má v rámci subjektivity

1) Právní osobnost

• Od svého vzniku, který je dvoufázový
  • 1. Fáze ustavení
    • Tím ještě PO nenabývá právní osobnost
    • Je to vyjádření vůle zakladatelů směřující ke vzniku PO
    • Právnickou osobu lze ustanovit
      • Zakladatelským právním jednáním – vždy písemnou formou
        • Přijetím stanov nebo uzavření jiné smlouvy (zakládá-li PO více zakladatelů)
        • Zakladatelskou listinou (zakládá-li PO jediná osoba)
      • Zákonem
      • Rozhodnutím orgánu veřejné moci
      • Jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis

• • 2. Fáze vlastní vznik
    • PO vzniká
      • Dnem zápisu do veřejného rejstříku (např. obchodního, nadačního)
      • Jinými způsoby, které stanoví zákon
    • Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
    • Vznikem nabývá právnická osoba právní osobnost
• Do svého zániku, který má také dvě fáze
  • 1. Fáze zrušení
    • Tím ještě PO nepozbývá právní osobnost, ale je to předpoklad pro vlastní zánik PO
    • PO se zrušuje
      1. Právním jednáním
      2. Uplynutím doby
      3. Rozhodnutím orgánu veřejné moci
      4. Dosažením účelu, pro který byla stanovena
      5. Z dalších důvodů stanovených zákonem
    • Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, při které se vypořádává celý její majetek
    • Majetek může přejít na nástupce nebo zákon stanoví něco jiného
  • 2. Fáze vlastní zánik
    • Tím, teprve ztrácí právnická osoba právní osobnost
    • Může nastat
      1. Výmazem z veřejného rejstříku (jde-li o právnickou osobu zapsanou do obchodního rejstříku)
      2. Ukončením likvidace (jde-li o právnickou osobu nepodléhající zápisu do obchodního rejstříku)

2) Svéprávnost – právnická osoba nemá, musí být při právním jednání zastoupena (př. Statutárním zástupcem)

 

Objekt občanskoprávního vztahu

• Objektem právního vztahu je to, čeho se týká oprávnění a povinnosti účastníků právního vztahu, k čemu se vážou subjektivní práva a povinnosti

 

Druhy objektů

• Věci – vše co je odlišné od osoby a slouží k potřebě lidí, jsou to hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly
• Hodnoty lidské osobnosti – život zdraví, osobní svoboda, čest, důstojnost
• Výsledky tvůrčí duševní činnosti – vynálezy, ochranné známky, vědecká, umělecká a literární díla (odlišují se od věci kvůli specifičnosti svého obsahu a hodnotového významu, označují se jako nehmotné statky)
• Lidské tělo a jeho části – lidské orgány a další látky používané při transplantaci (nemohou být předmětem koupě a prodeje, tak jako věci)
• Chování a výsledky určitého chování – jde o případy, v nichž nelze objekt právního vztahu odlišit od jeho obsahu (činnost lékaře, učitele, policisty, herce – zde nelze výsledek činnosti oddělit od činnosti samotné)

 

Věci

• Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí

Dělení věcí

• Hmotné x Nehmotné
  • Hmotné: ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu (auto, maso), ovladatelné přírodní síly se kterými se obchoduje (elektřina, plyn)
  • Nehmotné: nemají hmotnou podstatu
    • Práva jejichž povaha to připouští (služebnost stezky – právo chodit přes cizí pozemek)
    • Jiné věci bez hmotné podstaty (výrobní postup)
• Movité x Nemovité
  • Movité: všechno co není nemovité, můžeme s tím hýbat
  • Nemovité:
    • Pozemky a podzemní stavby (podzemní garáž, vinný sklípek) se samostatným účelovým určením (neslouží k společnému užívání s jinou věcí např. podzemní garáž pod náměstím je samostatnou věcí, která může mít odlišného vlastníka)
    • Věcná práva k pozemkům a podzemním stavbám se samostatným účelovým uřčením
    • Práva, která za nemovité prohlásí zákon
    • Věci o nichž zvláštní zákon stanový, že nejsou součástí pozemku a které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty (letiště, pozemní komunikace, vodovody, kanalizace,…)

• Dělitelné x Nedělitelné
  • Dělitelné: věc lze rozdělit na části, aniž by byla znehodnocena (pozemek, obnos peněz)
  • Nedělitelné: věc, která by se rozdělením znehodnotila (dům, auto)
• Zuživatelné x Nezuživatelné
  • Zuživatelné: movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování (např. uhlí, jídlo)
  • Nezuživatelné: všechny věci nemovité a z movitých ty, jejichž běžné použití nespočívá v jejich spotřebování, zpracování ale jen opotřebování (boty, auto)
• Určené druhově x Určené individuálně
  • Určené druhově: podle počtu, míry nebo hmotnosti mohou být nahrazeny věcmi téhož druhu nebo kvality (peníze, brambory), lze je nahradit stejným množstvím téhož druhu případně kvality
  • Určené individuálně: specifické konkrétní věci (šperk, obraz), nelze je nahradit stejným množstvím téhož druhu případně kvality
• Příslušenství věci x Součást věci
  • Příslušenství věci: samostatná věc, která je určena k užívání s věcí hlavní (ovladač na televizi, klíče od domu)
  • Součást věci: vše co k věci náleží a nemůže být od ní odděleno, pokud to oddělím, věc znehodnotím (kola na vozidle, dveře z domu)

Některé věci nemohou být objektem občanskoprávních vztahů, jedná se o tzv. věci bez pána (tekoucí vody, léčivé prameny, přírodní hmotné bohatství)

 

Mezi věci nepatří

• Člověk, mrtvé lidské tělo ani jeho části (nelze vlastnit člověka)
• Živé zvíře – je to smysly nadaný tvor, člověk se od zvířete liší tím, že kromě smyslů je nadaný i rozumem; za okolností stanovených zákonem, se na zvíře vztahují ustanovení o věcech (může být předmětem vlastnického práva, ale nemůže být dáno do zástavy)