Otázka: Svatá říše římská v 11. – 12. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Kubito
Boj s církví a upevnění říše
Vztahy s Přemyslovci
Střet státu a církve – příčiny
- V době vlády otonské dynastie posíleny vazby mezi státem a církví. Rozplývá se rozdíl mezi církevní a světskou funkcí
- Královi šlechtici obsazují biskupské stolce
- Kostel mohou vlastnit lidé mimo církev – stačilo ho zřídit a vybavit
- 6 arcibiskupství: Kolín, Hamburk, Magdeburk, Salzburg, Mohuč a Trevír
- Po vymření otonské dynastie (1024) zahájen pokus o církevní reformu
Střet státu a církve -pokusy o reformu
- Jindřich III. (1039-1056) zahájil tzv. clunyskou reformu církve (klášter Cluny v Burgundsku): bojoval proti prodeji církevních úřadů, světskému vlastnictví kostelů. Stavěl se proti sňatkům kněží (celibát vylučuje dědictví) – byl hluboce věřící
- Po vzoru „božích mírů“ zavedl tzv. „zemský mír“ – landfrýd
- To podpořilo emancipaci církve
Střet státu a církve – boj o investituru
- Hlavní otázka: kdo má právo jmenovat biskupa investitio – oblékat roucho, odtud i investice
- Záminka: Jindřich IV. ( 1056-1105) jmenuje 1073 milánským biskupem svého člověka a papež Řehoř VII. to neuznal. Ruší světské právo investitury (on je zástupce Boha!) a královy rádce exkomunikuje z církve
- 1075 konflikt vrcholí – král odmítá papeže a ten ho vyobcoval z církve
- Krále podporuje i český kníže Vratislav II., který za odměnu získá pro sebe královský titul – první doložený český král (1085)
- Válka papeže s králem oslabila krále! 1077 prosí Jindřich papeže o milost (Canossa)
- Pokračování války – Jindřich dobyl Řím
- Papež pozval Normany – drancování -konec papeže…
- Spor ukončen 1122 tzv. konkordátem wormským – král předává biskupské žezlo; ale církev rozhoduje komu…
Rodová válka
- Po smrti Jindřicha V. zahájen boj dvou dominantních rodů Štaufů a Welfů.
- Konec roku 1152 nástupem Friedricha I. Barbarossy, který byl příbuzným obou rodů.
Friedrich Barbarossa
- Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
- 1155 korunován císařem
- Problém s udržením celistvosti říše
- (Marná) snaha severoitalských měst odtržení – vznik Lombardské ligy
- 1158 český kníže Vladislav II. za podporu císaři obdržel královskou korunu s dědičným nárokem pro potomky – za účast na milánském tažení (později odebráno)
- 1162 nové milánské tažení, vedoucí k vydrancování a vypálení města
Friedrich Barbarossa a Přemyslovci
- Konflikt uvnitř přemyslovského rodu Barbarossa dosazuje svého člověka (česká větev Přemyslovců) Bedřich a poté Soběslav II., dědičné právo na trůn zrušeno
- Morava povýšena na markrabství (moravská větev) Konrád Ota
- Po Barbarossově smrti 1189, moravská větev Přemyslovců (Konrád Ota) získává celé území
- Konrádova statuta – psaný český zákoník, dědičná práva šlechty na pozemkový majetek, posílení panovnické moci v oblasti soudní
Svatá říše římská po Barbarossovi
- Rodová válka propukne opět naplno a trvá až do roku 1211
- Jindřich VI., nástupce Barbarossy, se žení s Konstancií Apulskou, čímž získá pro říši Sicílii
- Jejich syn Friedrich II. se může ujmout svých práv až roku 1211 (zpočátku sídlí na Sicílii)
- Říše je však v krizi: císař není uznán celou německou šlechtou, Lombardská liga se ozývá, snaha sjednotit Itálii uvnitř říše naráží na odpor papeže (příliš velká moc jednoho panovníka), do hry vstupuje Francie jako nový silný konkurent Svaté říše římské v Evropě
Vývoj práva
- Převažuje zvykové právo
- Zapsáno právo církevní a různá městská práva (např. vzdušné právo)
- Snaha po zapsání zvykového práva: tzv. Saské zrcadlo
