Otázka: Světová filosofie 20.stol.
Předmět: Společenské vědy, Filosofie
Přidal(a): Langová Nikol
Definice:
- mělo se za to, že ve 20.stol. filozofie nebude potřeba
- opouští metafyziku
- zužuje předměty svého zkoumání
Pragmatimus
- pragma= čin, praxe, praktický
- první původní filosofický směr z Ameriky
- byl odrazem americké společnosti, činorodá a podporující lidi
- Každý má nárok na svou pravdu ,,Co je pravdivé? Co je pro mě užitečné.
- pravda je subjektivní
William James
- cyklus přednášek Pragmatismus
- pravdivé je to, co je uplatnitelné a tedy užitečné
- existuje mnoho různých pohledů, svět nelze vyložit pouze z jednoho hlediska
John Deway
- instrumentalismus
- instrumentem k řešení problému
- věda by měla být svázána s praxí
- pragmatická pedagogika
Novopozitivismus
- zabývá se jazykem a jeho analýzou
- jazykem zachycujeme to, co poznáváme, je i nástrojem vědy
- analýza vyjadřování
Bertrand Russel
- vše by mělo být možné převést na znaky logiky
Ludwig Wittgenstein
- Rakušan
- Logickofilosofický traktát (logický pozitivismus)
- výroky jsou smysluplné pouze jsou-li ověřitelné či vyvratitelné
- O čem se mluvit má, se dá mluvit jasně, o čem ne, se mluvit nedá
- nelze spoléhat na univerzální jazyk, který by byl schopen se přenést na univerzální znaky
- Filozofické zkoumání
- jazyk sdělení, obsahuje i mimojazyčné sdělení (intonace,..), jazyk je hra s pravidly
- tzv. vídeňský kroužek
Rudolf Carnap
- veškeré výroky, které jsou smysluplné by se měly dát přenést na výroky logiky
- musí se dodržovat nastavená pravidla
Fenomenologie
- fenomén= něco, co se nám ukazuje, co vnímáme
- navazuje na pozitivismus
Edmund Husserle
- působil na univerzitě v Německu
- fenomén má dvě roviny
- a) reálná vrstva – pochopitelná našimi smysly
- b) eidetická vrstva – pochopitelné díky vnitřní zkušenosti
- nese existenci, kterou poznáváme
- věda o esencích = filozofie
- závorkování – dosavadní výklady máme minout a máme se zabývat přirozeným světem (navázal na Nietzscheho)
- Lebenswett – ,,Co je to hodina?´´- podle vědy stejná, ale naše vnitřní zkušenost to vnímá jinak
Jan Patočka
- mluvčí Charty 77
Kritický racionalismus
Karl Raimund Popper
- nastavil nové kritérium, neměla fyzičnosti= falsifikovatelnost (vyvratitelnost)
- poznání o světě nikdy nebude hotové a nemůže být vysvětleno z jednoho úhlu pohledu
- Bída historicismu
- společenská problematika
Existencialismus
- 50.léta 20.stol.
- 19.stol. Dostoyevsky – román Zločin a trest, Franz Kafka – Proces, Proměna
- Soren Kierkegaard, Edmund Husserle, Martin Buber, Karl Jaspers, Martin Heidegger, Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Gabriel Marcel
- snaží se odhalit podstatu bytí člověka, zdůrazňuje, že jeho existence je absurdní, svobodná, zodpovědná (za sebe i druhé lidi)
Karl Jaspers
- odmítá princip kolektivní viny
- otázky odcizení
- aktuální společnost
- byrokracie
Martin Heidegger
- Existence – povrchní bytí, běžný život
- Esence – strach ze smrti Bytí a čas
- existencí se snažíme překonat strach ze smrti
- žák E. Husserla – pochybování o něm (že je existencialista)
Jean-Paul Sartre
- spisovatel, filozof
- Hnus, Zeď (povídkový soubor) – literární díla
- existencialismus je humanismus, Bytí a nicota – filozofické dílo
- člověk nejdříve existuje a potom je (je takový, jaký se sám udělá a je za sebe zodpovědný)
- člověk je odsouzen ke svobodě (nemůže nikoho žádat o pomoc, ani Boha) – je nucen rozhodovat se sám
- román Nevolnost
- pocity nudy,……., negativní prožitky=existenciály
Albert Camus
- román Cizinec, Mýtus o Sisyfovi
- to, že jsme je absurdní – to, že jsme se narodili je náhoda a privilegium
Hermeneutika
- Hermés = posel bohů
- jak přistupujeme k výkladu jevů a jejich porozumění
- Hans Georg Godamer, Karl Otto Apel
- předporozumění (ke všemu přistupujeme s předporozuměním)
- 2 části
- a) dané objektivní společenskou situací, dobou, kdy je vykládána
- b) dána individualitou, zkušenostmi z dosavadního života
- významnou součástí je jazyk
- přítomno v historiografii
Křesťanská filozofie
Novotomismus
- vyhlášen papežem v 70.letech 17.stol.
- úkolem filozofie by mělo být najít soulad mezi vědou a vírou
Teilhardismus
- Pierre Teilhard de Chardin
- jeho názory nebyly příjmány církví
II. Vatikánský koncil (1962-1965) – Modernizace
- povoleny národní jazyky při bohoslužbách
- spory mezi církví a vědou jsou jen nedorozuměním
- ideální vědec je věřící
- respektuje evoluci -> člověk se vyvíjel
- to, jak vypadá svět záleží na lidech
- 3.cesta
-
- kritická vůči kapitalismu (bezohledný, dravý)
- kritická vůči socialismu (nerespektuje svobodu, práva člověka)
Postmodernismus
- 70.léta 20.stol.
Jean-Francois Lyotard
- Postmoderní situace (situace je složitá i díky vědeckému poznání, lidé mají pocit, že věda je tak složitá, že je nepochopitelná
- člověk-vakuum-věda (odklon k přírodě, totalitarismus, fantasy)
Václav Bělohradský.
