Světová filosofie 20.stol. – maturitní otázka


Otázka: Světová filosofie 20.stol.

Předmět: Společenské vědy, Filosofie

Přidal(a): Langová Nikol

 

 

Definice:

  • mělo se za to, že ve 20.stol. filozofie nebude potřeba
  • opouští metafyziku
  • zužuje předměty svého zkoumání

 

Pragmatimus

  • pragma= čin, praxe, praktický
  • první původní filosofický směr z Ameriky
  • byl odrazem americké společnosti, činorodá a podporující lidi
  • Každý má nárok na svou pravdu ,,Co je pravdivé? Co je pro mě užitečné.
    • pravda je subjektivní

William James

  • cyklus přednášek Pragmatismus
  • pravdivé je to, co je uplatnitelné a tedy užitečné
  • existuje mnoho různých pohledů, svět nelze vyložit pouze z jednoho hlediska

John Deway

  • instrumentalismus
  • instrumentem k řešení problému
  • věda by měla být svázána s praxí
  • pragmatická pedagogika

 

Novopozitivismus

  • zabývá se jazykem a jeho analýzou
  • jazykem zachycujeme to, co poznáváme, je i nástrojem vědy
  • analýza vyjadřování

Bertrand Russel

  • vše by mělo být možné převést na znaky logiky

Ludwig Wittgenstein

  • Rakušan
  • Logickofilosofický traktát (logický pozitivismus)
  •  výroky jsou smysluplné pouze jsou-li ověřitelné či vyvratitelné
  • O čem se mluvit má, se dá mluvit jasně, o čem ne, se mluvit nedá
  • nelze spoléhat na univerzální jazyk, který by byl schopen se přenést na univerzální znaky
  • Filozofické zkoumání
  • jazyk sdělení, obsahuje i mimojazyčné sdělení (intonace,..), jazyk je hra s pravidly
    • tzv. vídeňský kroužek

Rudolf Carnap

  • veškeré výroky, které jsou smysluplné by se měly dát přenést na výroky logiky
  • musí se dodržovat nastavená pravidla

 

Fenomenologie

  • fenomén= něco, co se nám ukazuje, co vnímáme
  • navazuje na pozitivismus

Edmund Husserle

  • působil na univerzitě v Německu
  • fenomén má dvě roviny
  • a) reálná vrstva – pochopitelná našimi smysly
  • b) eidetická vrstva – pochopitelné díky vnitřní zkušenosti
  • nese existenci, kterou poznáváme
  • věda o esencích = filozofie
  • závorkování – dosavadní výklady máme minout a máme se zabývat přirozeným světem (navázal na Nietzscheho)
  • Lebenswett – ,,Co je to hodina?´´- podle vědy stejná, ale naše vnitřní zkušenost to vnímá jinak

Jan Patočka

  • mluvčí Charty 77

 

Kritický racionalismus

Karl Raimund Popper

  • nastavil nové kritérium, neměla fyzičnosti= falsifikovatelnost (vyvratitelnost)
  • poznání o světě nikdy nebude hotové a nemůže být vysvětleno z jednoho úhlu pohledu
  • Bída historicismu
  • společenská problematika

 

Existencialismus

  • 50.léta 20.stol.
  • 19.stol. Dostoyevsky – román Zločin a trest, Franz Kafka – Proces, Proměna
  • Soren Kierkegaard, Edmund Husserle, Martin Buber, Karl Jaspers, Martin Heidegger, Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Gabriel Marcel
  • snaží se odhalit podstatu bytí člověka, zdůrazňuje, že jeho existence je absurdní, svobodná, zodpovědná (za sebe i druhé lidi)

Karl Jaspers

  • odmítá princip kolektivní viny
  • otázky odcizení
  • aktuální společnost
  • byrokracie

Martin Heidegger

  • Existence – povrchní bytí, běžný život
  • Esence – strach ze smrti Bytí a čas
  • existencí se snažíme překonat strach ze smrti
  • žák E. Husserla – pochybování o něm (že je existencialista)

Jean-Paul Sartre

  • spisovatel, filozof
  • Hnus, Zeď (povídkový soubor) – literární díla
  • existencialismus je humanismus, Bytí a nicota – filozofické dílo
  • člověk nejdříve existuje a potom je (je takový, jaký se sám udělá a je za sebe zodpovědný)
  • člověk je odsouzen ke svobodě (nemůže nikoho žádat o pomoc, ani Boha) – je nucen rozhodovat se sám
  • román Nevolnost
  • pocity nudy,……., negativní prožitky=existenciály

Albert Camus

  • román Cizinec, Mýtus o Sisyfovi
  • to, že jsme je absurdní – to, že jsme se narodili je náhoda a privilegium

 

Hermeneutika

  • Hermés = posel bohů
  • jak přistupujeme k výkladu jevů a jejich porozumění
  • Hans Georg Godamer, Karl Otto Apel
  • předporozumění (ke všemu přistupujeme s předporozuměním)
  • 2 části
    • a) dané objektivní společenskou situací, dobou, kdy je vykládána
    • b) dána individualitou, zkušenostmi z dosavadního života
    • významnou součástí je jazyk
  • přítomno v historiografii

 

Křesťanská filozofie

Novotomismus

  • vyhlášen papežem v 70.letech 17.stol.
  • úkolem filozofie by mělo být najít soulad mezi vědou a vírou

Teilhardismus

  • Pierre Teilhard de Chardin
  • jeho názory nebyly příjmány církví

II. Vatikánský koncil (1962-1965) – Modernizace

  • povoleny národní jazyky při bohoslužbách
  • spory mezi církví a vědou jsou jen nedorozuměním
  • ideální vědec je věřící
  • respektuje evoluci -> člověk se vyvíjel
  • to, jak vypadá svět záleží na lidech
  • 3.cesta
    • kritická vůči kapitalismu (bezohledný, dravý)
    • kritická vůči socialismu (nerespektuje svobodu, práva člověka)

 

Postmodernismus

  • 70.léta 20.stol.

Jean-Francois Lyotard

  • Postmoderní situace (situace je složitá i díky vědeckému poznání, lidé mají pocit, že věda je tak složitá, že je nepochopitelná
  • člověk-vakuum-věda (odklon k přírodě, totalitarismus, fantasy)

Václav Bělohradský.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!