Otázka: Tajemství života K. H. M.
Předmět: Dějiny filmu
Přidal(a): zd
Dokumentární film natočený v roce 2010
Karel Hynek Mácha se narodil 6. Listopadu 1810 na pražském Újezdě v domě U bílého orla. Jeho otec Antonín byl mlynářským stárkem, byl málomluvný a zamiloval si staré české knihy. Jeho matka Marie Anna Kirchnerová byla o 12 let mladší než jeho otec a pocházela z rodu českých hudebníků. Mácha byl prvorozený syn pokřtěn jménem Ignác, jména Karel, asi po předkovi, rychtáři, z Krásné hory nad Vltavou, a Hynek si dal později sám na důkaz vlastenectví. Měl bratra Michaela. V roce 1815 se musela Máchova rodina přestěhovat do tehdejší chudinské Petrské čtvrti, protože v roce 1811 Rakousko zbankrotovalo a přišli o peníze. Toto nebylo jejich jediné stěhování, bydleli také na Mlýnské ulici, dnes Samcova ulice. Zde navštěvoval Mácha farní školu u svatého Petra. Jeho spolužákem byl Karel Vladislav Zap, který vzpomínal na hraní si na hřbitově před kostelem, a přítelem Karel Sabina. Mácha chodil zvonit na Petrskou zvonici, kde se jako malý kluk zřítil z věže dolů. Po této nehodě mu zůstala na čele jizva. Po farní škole studoval piaristické gymnázium v dnešní Panské ulici, kde měl průměrný prospěch. Dále studoval filosofii na pražské univerzitě. V roce 1826 se opět rodina přestěhovala do domu na Karlově náměstí 34 a otec si v přízemí domu otevřel krupařský krámek. Mácha měl svopu trudnou komnatu, kde bylo jen pár židlí a stoly, visel obraz Karlštejnu a zval si své přátele. Údajně zde napsal velkou část Máje. Mácha se postupně stával čím dál více uzavřeným. Rád navštěvoval Měšetice, protože zde měl příbuzné a jeho dědeček měl zde pronajatý zájezdní hostinec. V Krásné hoře nad Vltavou měl své předky. Rád se vydával na dlouhé pěší výlety, nejdelší cesta, kterou podnikl, byla s přítelem Antonínem Strobachem v létě roku 1834 až do Benátek a zpět. Na svých výletech maloval místa, která jej zaujala. Poezii začal psát již na gymnáziu, nejprve německy, první česká otištěná báseň byla Svatý Ivan a druhá Abaelard Heloíze, která byla jako první byla podepsaná pod jménem Karel Hynek Mácha. Jeho první láskou byla Márinka Stichová, ta jej inspirovala k napsání Pomněnky zasázavské. Mácha hrál v ochotnickém divadle s Josefem Kajetánem Tylem a díky Tylovu souboru poznává osudovou ženu jeho života Eleonoru „Lori“ Šomkovou, která měla 17 let. Lori a Máchu seznámí Tylova snoubenka. Lori měla těžký život s Máchou, jelikož ji pořád hlídal, něco přikazoval a byl velmi žárlivý. Máchova matka neměla Lori ráda a dávala jí za vinu jeho smrt. Psal si deník, ve kterém byly některé části šifrované, ale podařilo se je rozluštit. Měl svou tajnou abecedu a za šifrovanými text byly popsány sexuální zážitky s Lori. Lori otěhotněla, ale Máchova žárlivost byla stále velká a nebral na ni ohled, ani když jí umřela matka. Býval na ni hnusný z důvodu, že nebyl její první. Jelikož potřeboval zajistit rodinu, musel si najít práci. Od přátel dostal tip na práci u justiciára Durase v Litoměřicích a taky na ubytování. Nastoupil do práce a pronajal si byt na Jánských schodech. 1.října 1936 Lori porodí syna Karla Ludvíka. Blíží se svatba, která má být 8.listopadu 1936. Jednoho dne se vydá na procházku na vrch Radobyl u Litoměřic, odtud uviděl oheň a spěchal na pomoc, pomáhal hasit a domů se vrátil vyčerpaný a promočený. Po týdnu onemocní průjmem a napsal poslední dopis Lori, kdy ji přikazuje, že nesmí nikoho z její rodiny přivést na jejich svatbu, nebo že odejde a už ho nikdy neuvidí. Mácha umírá na cholerinu (nemoc přenášena pitnou vodou, která je znečištěna fekáliemi), osamělý, daleko od své rodiny a Lori dne 6. Listopadu ve 3 hodiny ráno, ale úmrtní oznámení je napsáno na 5. Listopadu na 11 hodin. Do Prahy byl vyslán speciální posel, aby oznámil toto neštěstí, ale posel neřekne celou pravdu, Máchův bratr zjistil pravdu až dojel do Litoměřic. Mácha je pohřben až ve dne svatby, Lori na něj čekala v Praze na svatbu. Duras se bal, aby neztratil klientelu, proto ohlásil, že Mácha zemřel na zápal plic, lež se udržela dlouho. Hrob měl u zdi podle zvyku, protože když zemřel muž mezi ohláškami a svatbou, nesměl být, stejně jako sebevrah, pohřben na hřbitově, ale za zdí, Máchovi byla udělena vyjímka.
Po 102 letech od Máchovy smrti byly převezeny jeho ostatky z Litoměřic do Prahy.
Jeho syn Ludvík zemřel jako devítiměsíční 5.července 1837 na psotník, křeče spojené s bezvědomím. Lori si otevřela niťařský krámek, po 13 letech po smrti Máchy se vdala za pražského policejního úředníka Františka Sieha. Na sklonku života bydlela u sestry na Vinohradech, jelikož neměla děti, starala se o neteř. Umřela 1.října 1891, pohřbena na vinohradském hřbitově. Máchu přežila o 55 let.
Na Valdštejně je přibližná podoba Máchy na obraze Jana Nepomuckého nebo svatého Jana Křtitele od Maška. Podobu Máchy zrekonstruoval profesor Vlček, pomocí odlitku Máchovy lebky. U Valdštejna je pravděpodobně pochována Anna Vrabcová, Máchova dlouholetá utajená milenka, údajně měli spolu 2 děti, Františku a Františka.
