Otázka: Terciární sektor
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): karelsmetana.7<>seznam.cz
Terciární sektor = nevýrobní část hospodářství, sektor služeb
– zahrnuje širokou škálu činností spojených s dopravou osob (nákladní doprava – vazba na výrobu – neřadí se do sektoru služeb), obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, šířením a zpracováním informací, trávením volného času, vědou a výzkumem (věda a výzkum
– terciér převzal některé činnosti z jiných sektorů – vládní služby, komunikace, školství, zdravotnictví, finanční služby, právní služby, turismus, obchod, potravinářství, masová média, stavebnictví, informační technologie, nakládání s odpadem, hazard atd.
– různé profese – některé z nich vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci (lékař, právník, učitel, novinář, inženýr – ekonom), pro jiné postačuje základní vzdělání či vyučení (prodavačka, číšník, řidič, uklízečka aj.)
– podíl služeb na HDP – určité měřítko vyspělosti státu
služba
– neskladovatelná – nelze skladovat do zásoby
– nedělitelná – nelze rozdělit
– nehmotná –nemá fyzickou podstatu
rozdělení služeb – kritéria
- zbytné × nezbytné (školství, zdravotnictví × lázeňství), na pomezí (měnící se potřeby) – finančnictví
- kolektivní × individuální (obrana státu × cestovní ruch)
- placené × neplacené
- státní × soukromé
terciér – globálně
– podíl terciárního sektoru a jeho význam v ekonomice stoupá
vyspělé země
– vysoký a stále rostoucí podíl služeb (vysoká produktivita zemědělství a průmyslu à přesun pracovních sil do nevýrobních činností)
– vysoká životní úroveň většiny obyvatel – poptávka po službách rozmanitého charakteru
– vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci (bankovnictví, pojišťovnictví, právní a daňové poradenství, vzdělávání, sdělovací prostředky, kultura, marketing)
postkomunistické země
– sektor služeb se v minulosti méně rozvíjel, některé obory se opomíjely
– uvolnění prostoru pro soukromou iniciativu vedlo ke značnému rozmachu terciéru (obchod, peněžnictví, ubytovací a restaurační zařízení, cestovní kanceláře, zábavní podniky, bezpečnostní služby) à zvýšení počtu pracujícíh v terciéru
rozvojových zemích
– nízká výkonnost zemědelství a průmyslu, nízká kupní síla obyvatel à nevyžaduje rozvinutější služby,
– situace se mění v regionech, které se stávají vyhledávanými cíli cestovního ruchu obyvatel vyspělých zemích
terciér – nejvyšší výnosy
– USA, Japonsko, Čína, Německo, Francie, UK, Brazílie, Itálie, Kanada, Rusko, Austrálie, Španělsko, Indie, Mexiko, Jižní Korea
cestovní ruch
– 983 mil. turistů (r. 2011), 1 bil. $
– pokrývá 25-30% světových služeb
– zaměstnává 100 mil. osob
– jedno z nejrychleji rostoucích odvětví světového hospodářství
– stimuluje rozvoj celé škály služeb (hl. díky vytváření infrastruktury) – turista: doprava, ubytování, památky, zábava
– rozvoj – 2. pol. 20. stol. – podmíněn mírovými podmínkami ve velké části světa, v závěru století i odstraněním přehrad bránícím cestování mezi Západem a Východem à umožnil to i růst životní úrovně obyvatel ve vyspělých zemích (vzestup peněžních příjmů, prodloužení dovolené, rozěíření vlastnictví osobních automobilů) + rozvoj dopravy (budování dálnic, letišť)
– dnes – součástí životního stylu, slouží jak k rekreaci, tak k poznávání
hlavní oblasti cestovního ruchu
– Evropa, Severní Amerika
pláže
– rekreace v letním období
– subtropické a tropické klima
– pobřeží Středozemního moře, Kanárské ostrovy, karibská oblast, Florida, Kalifornie, Havaj)
horské oblasti
– zimní i letní období
– Alpy
cesty za poznáním
– muzea, galerie, historické památky àŘecko, Itálie, Španělsko
– národní parky à (USA, Kanada)
– hlavní světové metropole à Londýn, Paříž, New York atd.
– značné perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu – i země třetího světa (příroda, historické památky, způsob života); není zde však dostatečně vybudovaná infrastruktura
– c. ruch značně reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů (pokles návštěvnosti Jadranu v době konfliktů na území bývalé Jugoslávie, naopak přitažlivost Tuniska ve srovnání s ostatními státy afrického Středomoří, pokles cestování po terorostických útocích 11. 9. 2001)
turismus
– klady – rozvoj regionu, vznik pracovních příležitostí, zisk (točení peněz v daném regionu)
– neutrální – zvyšování cen pozemků
– zápory – znečištění (hanobení přírody, kultury), zvyšování cen, kriminalita, přetváření krajiny i města
obchod
– tradiční složkou služeb
– vnitřní i mezinárodní
– vyměňování komodit za peníze
– příčiny – rozdílné přírodní podmínky (nerostné suroviny, zemědělství)
– spojen s dělbou práce, výrobní specializací, rostoucí spotřebou
– stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky (je vyšší u vyspělých zemí), a souvisí s velikostí státu
– hl. centra světového obchodu – USA, Z Evropa, Japonsko (zaujímají téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu)
– země třetího světa – podíl nižší, většinou jednostranně zaměřený (převládá vývoz surovin a produktů plantážního zemědělství a dovoz průmyslových výrobků a základních potravin)
mezinárodní trh
– protekcionismus, liberalismus
– volný trh
– clo – zátěž importu
– embargo – zákaz obchodu (se státem nebo zbožím)
– kvóty – množství importu
– neviditelné překážky dovozu – přemrštěné standardy
– jazyková, právní bariéra
– kurzové riziko (měna)
– vzdálenost
– náboženská, kulturní bariéra
– kupní síla obyvatelstva, politická stabilita, korupce, konkurence
– komodity: surová nafta, kafe, curk, zemní plyn, zlato, stříbro, zpracovaná nafta, kukuřice, pšenice, bavlna
školství
– vyspělé země – rozvinutý systém státního (veřejného) i soukromého školství; povinná školní docházka obvykle do 14-16 let; zvyšování počtu mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání
– chudé země – běžný analfabetismus, síť škol je řídká a nízké procento lidí získává vyšší než elementární vzdělání – vyšší vzdělání získávané většinou v zahraničí – výsadou nejbohatších vrstev
– pokročilejší rozvojové země – snaží se odstranit problémy ve vzdělanosti a investují do vzdělání značné prostředky
zdravotnictví
– vyspělé země – charakteristické rozvinutá lékařská péče, zdravotnická zařízení jsou vybavena moderní technikou, uplatňují se nové léčebné postupy; lékařská péče je dostupná pro všechny vrstvy (systém zdravotního pojištění)
– rozvojové země – nedostatek lékařů, chybí prostředky na moderní zdravotnictví, léky a náročnější lékařské služby jsou pro většinu obyvatel nedostupné
doprava
– základní – silniční, vodní, železniční, letecká × další – potrubní, kosmická, pevná dopravní zařízení (eskalátory, výtahy)
– dle pohonu – motor, lidská síla, zvířecí síla
– dle počtu lidí – hromadná, individuální
– veřejná × neveřejná
– nákladní × osobní
železniční doprava – vhodná pro dopravu hromadného zboží (dřevo, uhlí, ropa, železná ruda)
silniční doprava – flexibilnější než železnice; počátky – lidská síla à koně à vynález kola
vodní doprava – rudy, jídlo, voda, ropa, kapalný zemní plyn, chemikálie
letecká doprava – primárně pro osobní využití, rychlý transport na velké vzdálenosti
hiearchické rozmístění služeb
– nabídka služeb závisí na velikosti sídla
– obecně – čím větší sídlo, tím má větší a širší nabídku služeb
– některá sídla speciálně zaměřena na určitý druh služeb (přímořská letoviska, lázně, horská střediska, místa s mimořádným významem historickým, kulturním, náboženským)
konkurence ve službách
– silná
– prosazují se velké společnosti (banky, hotely, obchodní řetězce, cestovní kanceláře), které díky finančním možnostem stále více ovládají trh a vytlačují střední a drobné podnikatele
