Terciární sektor – zeměpis

 

   Otázka: Terciární sektor

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): karelsmetana.7<>seznam.cz

 

 

Terciární sektor = nevýrobní část hospodářství, sektor služeb

–          zahrnuje širokou škálu činností spojených s dopravou osob (nákladní doprava – vazba na výrobu – neřadí se do sektoru služeb), obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, šířením a zpracováním informací, trávením volného času, vědou a výzkumem (věda a výzkum

–           terciér převzal některé činnosti z jiných sektorů – vládní služby, komunikace, školství, zdravotnictví, finanční služby, právní služby, turismus, obchod, potravinářství, masová média, stavebnictví, informační technologie, nakládání s odpadem, hazard atd.

–          různé profese – některé z nich vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci (lékař, právník, učitel, novinář, inženýr – ekonom), pro jiné postačuje základní vzdělání či vyučení (prodavačka, číšník, řidič, uklízečka aj.)

–          podíl služeb na HDP – určité měřítko vyspělosti státu

 

služba

–          neskladovatelná – nelze skladovat do zásoby

–          nedělitelná – nelze rozdělit

–          nehmotná –nemá fyzickou podstatu

 

rozdělení služeb – kritéria

  • zbytné × nezbytné (školství, zdravotnictví × lázeňství), na pomezí (měnící se potřeby) – finančnictví
  • kolektivní × individuální (obrana státu × cestovní ruch)
  • placené × neplacené
  • státní × soukromé

 

terciér – globálně

–          podíl terciárního sektoru a jeho význam v ekonomice stoupá

 

vyspělé země

–          vysoký a stále rostoucí podíl služeb (vysoká produktivita zemědělství a průmyslu à přesun pracovních sil do nevýrobních činností)

–          vysoká životní úroveň většiny obyvatel – poptávka po službách rozmanitého charakteru

–          vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci (bankovnictví, pojišťovnictví, právní a daňové poradenství, vzdělávání, sdělovací prostředky, kultura, marketing)

 

postkomunistické země

–          sektor služeb se v minulosti méně rozvíjel, některé obory se opomíjely

–          uvolnění prostoru pro soukromou iniciativu vedlo ke značnému rozmachu terciéru (obchod, peněžnictví, ubytovací a restaurační zařízení, cestovní kanceláře, zábavní podniky, bezpečnostní služby) à zvýšení počtu pracujícíh v terciéru

 

rozvojových zemích

–          nízká výkonnost zemědelství a průmyslu, nízká kupní síla obyvatel à nevyžaduje rozvinutější služby,

–          situace se mění v regionech, které se stávají vyhledávanými cíli cestovního ruchu obyvatel vyspělých zemích

 

terciér – nejvyšší výnosy

–          USA, Japonsko, Čína, Německo, Francie, UK, Brazílie, Itálie, Kanada, Rusko, Austrálie, Španělsko, Indie, Mexiko, Jižní Korea

cestovní ruch

–          983 mil. turistů (r. 2011), 1 bil. $

–          pokrývá 25-30% světových služeb

–          zaměstnává 100 mil. osob

–          jedno z nejrychleji rostoucích odvětví světového hospodářství

–          stimuluje rozvoj celé škály služeb (hl. díky vytváření infrastruktury) – turista: doprava, ubytování, památky, zábava

–          rozvoj – 2. pol. 20. stol. – podmíněn mírovými podmínkami ve velké části světa, v závěru století i odstraněním přehrad bránícím cestování mezi Západem a Východem à umožnil to i růst životní úrovně obyvatel ve vyspělých zemích (vzestup peněžních příjmů, prodloužení dovolené, rozěíření vlastnictví osobních automobilů) + rozvoj dopravy (budování dálnic, letišť)

–          dnes – součástí životního stylu, slouží jak k rekreaci, tak k poznávání

 

hlavní oblasti cestovního ruchu

–          Evropa, Severní Amerika

 

pláže

–          rekreace v letním období

–          subtropické a tropické klima

–          pobřeží Středozemního moře, Kanárské ostrovy, karibská oblast, Florida, Kalifornie, Havaj)

 

horské oblasti

–          zimní i letní období

–          Alpy

 

cesty za poznáním

–          muzea, galerie, historické památky àŘecko, Itálie, Španělsko

–          národní parky à (USA, Kanada)

–          hlavní světové metropole à Londýn, Paříž, New York atd.

 

–          značné perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu – i země třetího světa (příroda, historické památky, způsob života); není zde však dostatečně vybudovaná infrastruktura

–          c. ruch značně reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů (pokles návštěvnosti Jadranu v době konfliktů na území bývalé Jugoslávie, naopak přitažlivost Tuniska ve srovnání s ostatními státy afrického Středomoří, pokles cestování po terorostických útocích 11. 9. 2001)

 

turismus

–          klady – rozvoj regionu, vznik pracovních příležitostí, zisk (točení peněz v daném regionu)

–          neutrální – zvyšování cen pozemků

–          zápory – znečištění (hanobení přírody, kultury), zvyšování cen, kriminalita, přetváření krajiny i města

 

obchod

–          tradiční složkou služeb

–          vnitřní i mezinárodní

–          vyměňování komodit za peníze

–          příčiny – rozdílné přírodní podmínky (nerostné suroviny, zemědělství)

–          spojen s dělbou práce, výrobní specializací, rostoucí spotřebou

–          stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky (je vyšší u vyspělých zemí), a souvisí s velikostí státu

–          hl. centra světového obchodu – USA, Z Evropa, Japonsko (zaujímají téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu)

–          země třetího světa – podíl nižší, většinou jednostranně zaměřený (převládá vývoz surovin a produktů plantážního zemědělství a dovoz průmyslových výrobků a základních potravin)

 

mezinárodní trh

–          protekcionismus, liberalismus

–          volný trh

–          clo – zátěž importu

–          embargo – zákaz obchodu (se státem nebo zbožím)

–          kvóty – množství importu

–          neviditelné překážky dovozu – přemrštěné standardy

–          jazyková, právní bariéra

–          kurzové riziko (měna)

–          vzdálenost

–          náboženská, kulturní bariéra

–          kupní síla obyvatelstva, politická stabilita, korupce, konkurence

–          komodity: surová nafta, kafe, curk, zemní plyn, zlato, stříbro, zpracovaná nafta, kukuřice, pšenice, bavlna

 

školství

–          vyspělé země – rozvinutý systém státního (veřejného) i soukromého školství; povinná školní docházka obvykle do 14-16 let; zvyšování počtu mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání

–          chudé země – běžný analfabetismus, síť škol je řídká a nízké procento lidí získává vyšší než elementární vzdělání – vyšší vzdělání získávané většinou v zahraničí – výsadou nejbohatších vrstev

–          pokročilejší rozvojové země – snaží se odstranit problémy ve vzdělanosti a investují do vzdělání značné prostředky

 

zdravotnictví

–          vyspělé země – charakteristické rozvinutá lékařská péče, zdravotnická zařízení jsou vybavena moderní technikou, uplatňují se nové léčebné postupy; lékařská péče je dostupná pro všechny vrstvy (systém zdravotního pojištění)

–          rozvojové země – nedostatek lékařů, chybí prostředky na moderní zdravotnictví, léky a náročnější lékařské služby jsou pro většinu obyvatel nedostupné

 

doprava

–          základní – silniční, vodní, železniční,  letecká × další – potrubní, kosmická, pevná dopravní zařízení (eskalátory, výtahy)

–          dle pohonu – motor, lidská síla, zvířecí síla

–          dle počtu lidí – hromadná, individuální

–          veřejná × neveřejná

–          nákladní × osobní

 

železniční doprava – vhodná pro dopravu hromadného zboží (dřevo, uhlí, ropa, železná ruda)

silniční doprava – flexibilnější než železnice; počátky – lidská síla à koně à vynález kola

vodní doprava – rudy, jídlo, voda, ropa, kapalný zemní plyn, chemikálie

letecká doprava – primárně pro osobní využití, rychlý transport na velké vzdálenosti

 

hiearchické rozmístění služeb

–          nabídka služeb závisí na velikosti sídla

–          obecně – čím větší sídlo, tím má větší a širší nabídku služeb

–          některá sídla speciálně zaměřena na určitý druh služeb (přímořská letoviska, lázně, horská střediska, místa s mimořádným významem historickým, kulturním, náboženským)

 

konkurence ve službách

–          silná

–          prosazují se velké společnosti (banky, hotely, obchodní řetězce, cestovní kanceláře), které díky finančním možnostem stále více ovládají trh a vytlačují střední a drobné podnikatele





Další podobné materiály na webu: