Terciární sektor – zeměpis

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Terciární sektor

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): karelsmetana.7

 

Terciární sektor = nevýrobní část hospodářství, sektor služeb

  • zahrnuje širokou škálu činností spojených s dopravou osob (nákladní doprava – vazba na výrobu – neřadí se do sektoru služeb), obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, šířením a zpracováním informací, trávením volného času, vědou a výzkumem (věda a výzkum
  • terciér převzal některé činnosti z jiných sektorů – vládní služby, komunikace, školství, zdravotnictví, finanční služby, právní služby, turismus, obchod, potravinářství, masová média, stavebnictví, informační technologie, nakládání s odpadem, hazard atd.
  • různé profese – některé z nich vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci (lékař, právník, učitel, novinář, inženýr – ekonom), pro jiné postačuje základní vzdělání či vyučení (prodavačka, číšník, řidič, uklízečka aj.)
  • podíl služeb na HDP – určité měřítko vyspělosti státu

 

služba

  • neskladovatelná – nelze skladovat do zásoby
  • nedělitelná – nelze rozdělit
  • nehmotná –nemá fyzickou podstatu

 

rozdělení služeb – kritéria

  • zbytné × nezbytné (školství, zdravotnictví × lázeňství), na pomezí (měnící se potřeby) – finančnictví
  • kolektivní × individuální (obrana státu × cestovní ruch)
  • placené × neplacené
  • státní × soukromé

 

terciér – globálně

  • podíl terciárního sektoru a jeho význam v ekonomice stoupá

 

vyspělé země

  • vysoký a stále rostoucí podíl služeb (vysoká produktivita zemědělství a průmyslu à přesun pracovních sil do nevýrobních činností)
  • vysoká životní úroveň většiny obyvatel – poptávka po službách rozmanitého charakteru
  • vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci (bankovnictví, pojišťovnictví, právní a daňové poradenství, vzdělávání, sdělovací prostředky, kultura, marketing)

 

 

postkomunistické země

  • sektor služeb se v minulosti méně rozvíjel, některé obory se opomíjely
  • uvolnění prostoru pro soukromou iniciativu vedlo ke značnému rozmachu terciéru (obchod, peněžnictví, ubytovací a restaurační zařízení, cestovní kanceláře, zábavní podniky, bezpečnostní služby) à zvýšení počtu pracujícíh v terciéru

 

rozvojových zemích

  • nízká výkonnost zemědelství a průmyslu, nízká kupní síla obyvatel à nevyžaduje rozvinutější služby,
  • situace se mění v regionech, které se stávají vyhledávanými cíli cestovního ruchu obyvatel vyspělých zemích

 

terciér – nejvyšší výnosy

  • USA, Japonsko, Čína, Německo, Francie, UK, Brazílie, Itálie, Kanada, Rusko, Austrálie, Španělsko, Indie, Mexiko, Jižní Korea

 

cestovní ruch

  • 983 mil. turistů (r. 2011), 1 bil. $
  • pokrývá 25-30% světových služeb
  • zaměstnává 100 mil. osob
  • jedno z nejrychleji rostoucích odvětví světového hospodářství
  • stimuluje rozvoj celé škály služeb (hl. díky vytváření infrastruktury) – turista: doprava, ubytování, památky, zábava
  • rozvoj – 2. pol. 20. stol. – podmíněn mírovými podmínkami ve velké části světa, v závěru století i odstraněním přehrad bránícím cestování mezi Západem a Východem à umožnil to i růst životní úrovně obyvatel ve vyspělých zemích (vzestup peněžních příjmů, prodloužení dovolené, rozěíření vlastnictví osobních automobilů) + rozvoj dopravy (budování dálnic, letišť)
  • dnes – součástí životního stylu, slouží jak k rekreaci, tak k poznávání

 

hlavní oblasti cestovního ruchu

  • Evropa, Severní Amerika

 

pláže

  • rekreace v letním období
  • subtropické a tropické klima
  • pobřeží Středozemního moře, Kanárské ostrovy, karibská oblast, Florida, Kalifornie, Havaj)

 

horské oblasti

  • zimní i letní období
  • Alpy

 

cesty za poznáním

  • muzea, galerie, historické památky àŘecko, Itálie, Španělsko
  • národní parky à (USA, Kanada)
  • hlavní světové metropole à Londýn, Paříž, New York atd.
  • značné perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu – i země třetího světa (příroda, historické památky, způsob života); není zde však dostatečně vybudovaná infrastruktura
  • c. ruch značně reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů (pokles návštěvnosti Jadranu v době konfliktů na území bývalé Jugoslávie, naopak přitažlivost Tuniska ve srovnání s ostatními státy afrického Středomoří, pokles cestování po terorostických útocích 11. 9. 2001)

 

turismus

  • klady – rozvoj regionu, vznik pracovních příležitostí, zisk (točení peněz v daném regionu)
  • neutrální – zvyšování cen pozemků
  • zápory – znečištění (hanobení přírody, kultury), zvyšování cen, kriminalita, přetváření krajiny i města

 

obchod

  • tradiční složkou služeb
  • vnitřní i mezinárodní
  • vyměňování komodit za peníze
  • příčiny – rozdílné přírodní podmínky (nerostné suroviny, zemědělství)
  • spojen s dělbou práce, výrobní specializací, rostoucí spotřebou
  • stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky (je vyšší u vyspělých zemí), a souvisí s velikostí státu
  • hl. centra světového obchodu – USA, Z Evropa, Japonsko (zaujímají téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu)
  • země třetího světa – podíl nižší, většinou jednostranně zaměřený (převládá vývoz surovin a produktů plantážního zemědělství a dovoz průmyslových výrobků a základních potravin)

 

mezinárodní trh

  • protekcionismus, liberalismus
  • volný trh
  • clo – zátěž importu
  • embargo – zákaz obchodu (se státem nebo zbožím)
  • kvóty – množství importu
  • neviditelné překážky dovozu – přemrštěné standardy
  • jazyková, právní bariéra
  • kurzové riziko (měna)
  • vzdálenost
  • náboženská, kulturní bariéra
  • kupní síla obyvatelstva, politická stabilita, korupce, konkurence
  • komodity: surová nafta, kafe, curk, zemní plyn, zlato, stříbro, zpracovaná nafta, kukuřice, pšenice, bavlna

 

školství

  • vyspělé země – rozvinutý systém státního (veřejného) i soukromého školství; povinná školní docházka obvykle do 14-16 let; zvyšování počtu mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání
  • chudé země – běžný analfabetismus, síť škol je řídká a nízké procento lidí získává vyšší než elementární vzdělání – vyšší vzdělání získávané většinou v zahraničí – výsadou nejbohatších vrstev
  • pokročilejší rozvojové země – snaží se odstranit problémy ve vzdělanosti a investují do vzdělání značné prostředky

 

zdravotnictví

  • vyspělé země – charakteristické rozvinutá lékařská péče, zdravotnická zařízení jsou vybavena moderní technikou, uplatňují se nové léčebné postupy; lékařská péče je dostupná pro všechny vrstvy (systém zdravotního pojištění)
  • rozvojové země – nedostatek lékařů, chybí prostředky na moderní zdravotnictví, léky a náročnější lékařské služby jsou pro většinu obyvatel nedostupné

 

doprava

  • základní – silniční, vodní, železniční,  letecká × další – potrubní, kosmická, pevná dopravní zařízení (eskalátory, výtahy)
  • dle pohonu – motor, lidská síla, zvířecí síla
  • dle počtu lidí – hromadná, individuální
  • veřejná × neveřejná
  • nákladní × osobní
  • další dělení:
    • železniční doprava – vhodná pro dopravu hromadného zboží (dřevo, uhlí, ropa, železná ruda)
    • silniční doprava – flexibilnější než železnice; počátky – lidská síla à koně à vynález kola
    • vodní doprava – rudy, jídlo, voda, ropa, kapalný zemní plyn, chemikálie
    • letecká doprava – primárně pro osobní využití, rychlý transport na velké vzdálenosti

 

hiearchické rozmístění služeb

  •  nabídka služeb závisí na velikosti sídla
  • obecně – čím větší sídlo, tím má větší a širší nabídku služeb
  • některá sídla speciálně zaměřena na určitý druh služeb (přímořská letoviska, lázně, horská střediska, místa s mimořádným významem historickým, kulturním, náboženským)

 

konkurence ve službách

  • silná
  • prosazují se velké společnosti (banky, hotely, obchodní řetězce, cestovní kanceláře), které díky finančním možnostem stále více ovládají trh a vytlačují střední a drobné podnikatele