Současné dělení světa

 

   Otázka: Současné dělení světa

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Silvii

 

 

 

 

Státy můžeme rozdělovat podle několika kritérií:

> Podle státního zřízení

–  MONARCHIE – vláda jedince (obvykle dědičná)

–        absolutní monarchie – neomezená moc panovníka (Saudská Arábie, Brunej, Katar, Svazijsko)

–        konstituční monarchie – panovník je omezen ústavou, parlamentem (Kanada, Nizozemí, Dánsko, Norsko, Švédsko)

–        parlamentní monarchie – panovník nemá velké pravomoci, jeho role je spíše reprezentativní (státy Commonwealthu, Spojené království – uvádí se, že je to parlamentně-konstituční monarchie, to se dá zároveň tvrdit i o Norsku, Nizozemí, Dánsku…)

 

–  REPUBLIKA – vláda volené hlavy státu

–        prezidentská – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například Spojené státy americké, Brazílie, Chile, Argentina)

–        poloprezidentská – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má spíše obsáhlejší pravomoci (například Čína, Egypt, Turecko, Francie, Ukrajina)

–        parlamentní –  vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem (dnes už to nemusí být nutnou podmínkou) a má malé pravomoci (například Slovenská a Česká republika, Polsko, Německo, Švýcarsko)

 

> Podle míry svobody (formy vlády)

–  AUTOKRACIE – forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí

–        diktatura –  politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou

–        za posledního diktátora v Evropě bývá označován současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko; mimo Evropu je pak známý např. bývalý kubánský vůdce Fidel Castro (nyní Raúl Castro) a Kim Čong-un v v Severní Korei (dříve Kim Čong-il)

–        totalitarismus – politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života, mezi ideologie inklinující k totalitárnímu režimu lze zařadit fašismus, komunistickou diktaturu proletariátu, nacismus a státní kapitalismus

 

–  DEMOKRACIE –  forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid

 

> Podle struktury

–  UNITÁRNÍ STÁT – jednotný stát (Česká republika, Španělsko, Portugalsko, Švédsko …)

–  FEDERACE – složený stát skládající se ze států (USA, Ruská federace, Rakousko, Spolková republika Německo – řeší si sami např. prázdniny)

–  KONFEDERACE – sdružení států (znaky konfederace má Evropská unie)

 

>Podle počtu obyvatel

–        Čína (1,3 miliardy)

–        Indie (1,2 miliardy)

–        USA (315 milionů)

–        Indonésie (230 milionů)

–        Brazílie (190 milionů)

–        Pákistán (180 milionů)

 

Podle velikosti

–        Rusko (17 milionů )

–        Kanada (10 milionů )

–        USA (9,6 milionů )

–        Čína (9,5 milionů )

–        Brazílie (8,5 milionů )

–        Austrálie (7,6 milionů )

 

Podle stupně závislosti a nezávislosti

–        nezávislé státy jsou převážně ostrovy (Bermudy, Falklandy, Portoriko, Ostrov Man)

 

Podle hospodářské vyspělosti

–        rozdělení států podle vyspělosti:

–        1. skupina: nejvyspělejší státy světa (např. USA, Kanada, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, JAR)

–        2. skupina: vyspělé státy (např. státy Beneluxu, státy zbohatlé na vývozu ropy – Saudská Arábie, Kuvajt, Katar, Spojené Arabské Emiráty)

–        3. skupina: rozvojové země (patří sem většina států Afriky, Asie a Latinské Ameriky: Nigérie, Maroko, Čína, Vietnam, Indie, Belize, Honduras…)

–        4. skupina: nejchudší země (Haiti, Somálsko, Rwanda, Laos, Demokratická republika Kongo, Burundi…)

 

–        výpisky ze sešitu:

–        hlavní rozdělení je ale na státy vyspělé rozvojové

–        státy vyspělé: USA, Kanada, celá Evropa, JAR, Japonsko, Izrael, Austrálie, Nový Zéland)

–        státy rozvojové (od nejméně rozvojových: Perský záliv – Katr, Bahrajn, Brunej; Brazílie, Asijští draci, státy severní Afriky, nejchudší africké státy)

 

Vyspělá země:

Vyspělá země je země, která má vysoké HDP – tj. HDP vyšší než 12 000 USD/obyv. (nejvyspělejší státy mají nad 25 000 USD/obyv.)

Zemědělství je ve vyspělých zemích druhořadé (avšak s využitím moderních technologií). Zaměstnanost ve službách je vysoká (nejvyspělejší státy mají zaměstnanost v priméru do 10 % a v terciéru okolo 60 %) a rozvíjí se cestovní ruch. Hospodářský potenciál je vysoký a hospodářství je často nerovnoměrné. Tyto země mají rozvinutou energetiku, strojírenství a chemický průmysl, je rozvíjena věda              a technika.

Mezi vyspělé země se obvykle neřadí země, jejichž bohatství je založeno pouze na těžbě a vývozu nějakého zboží, a přitom nejsou adekvátně rozvíjeny ostatní složky hospodářství, nebo státy, v nichž je bohatství velmi nerovnoměrně rozloženo. Mezi takové země patří státy Blízkého východu, jejichž bohatství je založeno jen na vývozu ropy. (např.: Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie).

G8 je sdružení osmi takzvaně nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rusko, Spojené království a USA). Rusko je přizváváno kvůli své velikosti.

 

Rozvojová země:

Někdy se rozvojovým zemím též říká země jihu či třetí svět (nejchudší země světa se nazývají jako tzv. čtvrtý svět). Rozvojové země mají HDP menší než 3 900 USD/obyv., nejchudší státy mají méně než 500 USD/obyv.

 

Pro tyto země je typické:

ü  migrace do měst, špatná kvalita dopravy

ü  chudoba a nízká úroveň vzdělanosti

ü  nerozvinutý, převážně těžký průmysl a rostoucí znečištění

ü  nízká úroveň školství, zdravotnictví a obrany

ü  relativně mladá populace, průměrný věk pod 30 let, vysoká porodnost i úmrtnost

ü  emigrace vysokoškolsky vzdělaných lidí

ü  často obrovský státní dluh

ü  vysoká zaměstnanost v zemědělství (až 70 %)

 

Státy severu a jihu:

Toto rozdělení vychází z geografického rozložení bohatých a chudých států, a protože většina bohatých států leží na severní polokouli, dostaly toto zjednodušené pojmenování všechny bohaté státy, ač paradoxně některé z nich (např. Austrálie, JAR) leží geograficky na jihu, avšak patří k ekonomickému severu.

 

HDI – index lidského rozvoje:

HDI je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, délky života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává OSN.

 

Seznam deseti států s nejvyšším HDI za rok 2011:

  • Norsko (0,938)
  • Austrálie (0,937)
  • Nový Zéland (0,907)
  • Irsko (0,902)
  • Lichtenštejnsko (0,895)
  • Nizozemsko (0,891)
  • Kanada (0,890)
  • Švédsko (0,888)
  • Německo (0,885)
  • Japonsko (0,885)

 

Česká republika je na 28. místě (0,841).

 

10 zemí s nejvyšším HDP na osobu (podle Mezinárodního měnového fondu):

  • Katar (98 948 USD)
  • Lucembursko (80 559 USD)
  • Singapur (59 710 USD)
  • Norsko (53 396 USD)
  • Brunej (49 536 USD)
  • Hongkong (79 417 USD)
  • Spojené státy americké (48 328 USD)
  • Spojené arabské emiráty (47 729 USD)
  • Švýcarsko (44 4552 USD)
  • San Marino (43 090 USD)
  • Nizozemsko (42 023 USD)

 

Česká republika je na 36. místě (27 063 USD), nejnižší HDP má Demokratická republika Kongo (349 USD), dále Zimbabwe (431 USD) a Burundi (471 USD).

 

GLOBALIZACE:

–        propojování jednotlivých států světa, které má své klady i zápory

 

–  klady:

–        usnadnění cestování

–        větší počet firem na trhu (konkurenceschopnost, snižování cen, kvalita; pro vyhlédnutou postel z nábytkářského gigantu IKEA nemusíme cestovat rovnu do Švédska a do McDonaldu si můžeme zajít v každém větším městě)

 

–  zápory:

–        obchodní řetězce v podobě super a hypermarketů znamenají krach pro řadu drobných podnikatelů

–        dochází ke ztrátě národní identity a ke stírání kulturních tradic

 

Světové organizace:

  • Evropská unie

– Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství.

– volný pohyb osob, zboží a kapitálu!

– ČR vstoupila do EU v roce 2004

– v EU není např. Švýcarsko, Bosna a Hercegovina, Norsko; nechtějí Turecko (islám)

 

  • G8
    – založeno v roce 1975
    – dohromady představují 65% světové ekonomiky
    – Kanada, USA, Japonsko, Německo, Itálie, Francie, VB, Rusko

 

  • OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
    – založena v roce 1961
    – sídlo v Paříži
    – 30 členů (ČR od r. 1995)

 

  • OPEC – Organizace vyvážejících ropu
    – založena v r. 1960 v Bagdádu
    – sídlo ve Vídni
    – členy jsou: Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Irák, Katar, Kuvajt, Libye, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Sýrie

 

  • ESVO – Evropské sdružení volného obchodu
    – vzniklo v roce 1960
    – je obdobou EU
    – členy: Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko

 

  • NAFTA – Severoamerická dohoda o volném obchodu
    – členy: USA, Kanada, Mexiko

 

  • CEFTA – Středoevropská zóna volného obchodu
    – sídlo: Budapešť
    – členy: ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko

 

  • ANZUS – Tichooceánský pakt bezpečnosti

– vznik: 1951
– členy: Austrálie, Nový Zéland, USA

 

  • NATO – Severoatlantský pakt
    – založena r. 1949
    – sídlo v Bruselu
    – vojenskopolitické seskupení hospodářsky vyspělých zemí
    – 26 členských států (ČR – 12. března 1999)

 

  • OSN – Organizace spojených národů
    – mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (r. 2004 – 191 členů)
    – cílem je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti
    – Rada bezpečnosti – 15 členů z toho 5 stálých
    – vznikla 24. října 1945
    – sídlo v New Yorku
    – má řadu odborných organizací:
    Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
    – Mezinárodní měnový fond (IMF)
    – Světová zdravotnická organizace (WHO)
    – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka)
    – Dětský fond OSN (UNICEF)

 

  • SNS – Společenství nezávislých států
    – vzniklo na podzim 1991
    – zahrnuje 12 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu
    – sídlo v Minsku

 

  • COMMONWEALTH – Společenství národů
    – volné sdružení VB a jejích kolonií (53 členů)
    – formální hlavou je britský panovník (Alžběta II.)

 

Členství ČR v nejvýznamnějších mezinárodních organizacích:

  • EU, OSN, NATO
  • BIS – banka pro vyrovnávání mezinárodních plateb
  • UNESCO
  • WTO (organizace světového obchodu)





Další podobné materiály na webu: