Úvod do studia dějepisu

 

   Otázka: Úvod do studia dějepisu

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Martin Brablec

 

Úvod do studia dějepisu

• dějepis (historie), je vědní disciplína, jež se zabývá vývojem lidstva
• poznáním dějin by se lidé měli poučit z předchozích chyb a lépe pochopit současnost

 

Historické prameny

• historickým pramenem je každá informace o minulosti
• prameny dělíme na dvě základní skupiny:
• 1) Hmotné – jsou uchovávány v muzeích (sošky, nástroje, nádoby, zbraně, oděvy); pozůstatky po činnosti pravěkých lidí (sídliště, pohřebiště, místa, soustředěná výrobou předmětů, pole, poklady, nálezy => artefakty
• 2) Písemné – uchovávány v archívech (kroniky, spisy, úřední listiny, prohlášení, cestopisy)

 

Pomocné vědy historické

• vědní disciplíny, jež pomáhají historikům v práci s prameny:

1) paleografie – nauka o druzích písma

2) heraldika – nauka o erbech

3) sfragistika – nauka o pečetích

4) numismatika – nauka o platidlech

5) etnologie – nauka o zvycích a tradicích národů a kmenů (národopis)

6) chronologie – nauka o měření času (relativní / absolutní)

7) genealogie – nauka o předcích a příbuzenských vztazích

 

Pro správný výklad pramenů je významná chronologie – časové zařazení události podle letopočtu a kalendáře.

Kalendář – vznikl podle pravidelných přírodních úkazů (teplo, zima, den, noc), rok začíná jarem (březen, Juliánský kalendář). Kalendáře jsou: lunární a solární.

Letopočet – si vytvořil národ podle významné události. Křesťanský letopočet začal narozením Ježíše Krista. Muslimský začal roku 622 n. l. vyhnáním Mohameda z Mekky. Židovský začal roku 3761 př. n. l. stvořením světa. Starověký římský začal roku 753 př. n. l. založením Říma. Řecký začal roku 776 př. n. l. prvními olympijskými hrami.

 

Vznik světa a člověka

O vzniku Země a vývoji člověka existují 4 teorie:

• teorie o stvoření – všechna náboženství věří, že člověk byl stvořen Bohem
• teorie vývojová – vychází z evoluční teorie Charlese Darwina, život vznikl na Zemi a vyvíjel se přirozeným výběrem živočišných druhů od nejjednodušších organismů po nejsložitější
• Panspermická teorie – život vznikl ve vesmíru a na Zemi se dostal ve formě mikroorganismů.
• teorie samoplození – uvádí, že život na Zemi vznikl z neživé hmoty (žáby z bláta, hmyz z rosy)

 

Periodizace dějin lidské civilizace

• Pravěk – od počátku dějin až do vzniku prvních států v 5. tisíciletí př. n. l.
• Starověk – do roku 476 (zánik západořímské říše)
• Středověk – a) raný (500-1200), b) vrcholný (1200-1500), c) (1500-1650)
• Novověk – doposud
• (Moderní doba) – doposud

 

Pravěk

Pravěkem nazýváme nejstarší období ve vývoji lidstva.

• pravěk je období, kdy se na Zemi objevili první lidé až po období, kdy vznikly první státy
• nejdelší období v dějinách lidstva (trvalo přes 2 miliony let)
• pro toto období nemáme písemné prameny a informace čerpáme z archeologických nálezů
• studiem tohoto období se zabývá Prehistorie.
• dějiny pravěku dělíme podle základního materiálu, ze kterého lidé vyráběli nástroje:
• 1) doba kamenná – asi 2,5 milionu let-2200 př. n. l.
• 2) doba bronzová – 2200-750 př. n. l.
• 3) doba železná – 750 př. n. l.-narození

 

Doba kamenná

• jako materiál se používal kámen
• je nejdelším obdobím v dějinách lidstva a dělí se na:
• 1) Starší doba kamenná – paleolit (období 2,5 milionu-10000 př. n. l.)
• 2) Střední doba kamenná – mezolit (10000-5500 př. n. l.)
• 3) Mladší doba kamenná – neolit (5500-4000 př. n. l.)
• 4) Pozdní doba kamenná – eneolit (4000-2200 př. n. l.)

 

1) Starší doba kamenná – paleolit

Před 3 miliony let se na Zemi objevili první příslušníci rodu homo. Začal proces hominizace – polidštění. V tomto období se střídaly doby ledové a meziledové. Jeho výsledek je dnešní typ člověka. V průběhu došlo k zásadním změnám:

• vzpřimovala se postava a zadní končetiny se přizpůsobovaly k chůzi
• rostl objem mozku a zvětšovala se mozkovna
• rozvíjelo se myšlení a rozvíjela se řeč
• formovala se ruka schopná práce

 

Rozlišujeme 4 vývojové typy člověka:

• homo habilis – člověk zručný
• žil v Africe a vyráběl jednoduché nástroje technikou štípání
• homo erectus – člověk vzpřímený
• rozšířil se z Afriky do Asie a Evropy
• vyráběl štípané kamenné nástroje, používal oheň
• sdružoval se do tlup, lovil i velkou zvěř a žil v jeskyních nebo si stavěl jednoduché příbytky
• homo sapiens – člověk rozumný
• žil asi před 200 000 lety a osídlil Afriku, Asii a Evropu
• zpracovával kůži, dřevo, kosti a z kamene vytvářel specializované nástroje:
• nože, škrabadla, hroty
• uměl rozdělat oheň a pokročilo jeho myšlení, které se odrazilo v pohledu na duchovní život formou rituálních pohřbů s milodary
• homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu
• poslední vývojový typ člověka, objevil se asi před 40 000 lety
• osídlil i Ameriku a Austrálii
• specializoval se lov velké zvěře (mamuty, jeleny)
• práce v tlupě byla založena na přirozené dělbě mezi mužem (lov) a ženou (sběr plodů, děti)

 

Uspořádání v té době:

Matriarchát

• kult matky jako dárkyně života, děti od ní odvozovaly svůj původ, vyjádřeno v soškách zvaných Venuše

Hospodářství v této době:

• přisvojovací (lov, sběr)

 

2) Střední doba kamenná – mezolit

• začíná desátým tisíciletím př. n. l., kdy se postupně oteplovala planeta
• ledovce ustupovaly na sever a většinu Evropy pokryly lesy
• probíhá poslední fáze přisvojovacího hospodářství
• pomocníkem člověka se stal pes jako první domestifikované zvíře

 

3) Mladší doba kamenná – neolit

• v tomto období prošla lidská společnost významnou proměnou
• došlo k oteplení => lidé začali pěstovat plodiny, chovat domácí zvířata a proto se usadili
• z kočovníků se stali zemědělci – budovali si pevné příbytky, kupř. stany nebo domy z nepálených cihel => vznikla sídliště
• lidé začali hromadit majetek a začala se rozvíjet řemeslná výroba
• přisvojovací hospodářství => hospodářství výrobní
• tato velká změna se nazývá Neolitická revoluce

 

4) Pozdní doba kamenná – eneolit

• probíhala v Evropě v období 4 000 – 2 000 let př. n. l.
• zdokonalovala se zemědělská výroba, nástroje
• rostl význam muže ve společnosti, protože vykonával fyzicky náročnou práci (v zemědělství) => Matriarchát vystřídán Patriarchátem
• vznikla instituce manželství a rodiny – základní jednotka společnosti rodina v čele s otcem
• vytvářel se nadprodukt a tím vznikaly majetkové rozdíly – zvýšená produktivita, společenská dělba práce; domestifikoval se kůň
• zemědělství se oddělilo od pastevectví
• v oblasti předního východu došlo v tomto období k rozvoji metalurgie = zpracování kovu, a kromě Au a Ag se začala využívat měď => vývoj v této oblasti označujeme jako doba Měděná
• rozvíjel se obchod a vznikalo chrámové hospodářství – ve středu (většinou města) byl chrám, jenž řídil obchod a hospodářství

 

Doba bronzová

• začal se používat nový materiál – bronz – slitina Cu a Sn
• došlo k rozvoji metalurgie => rozvoj řemesel – výroba bronzových předmětů – šperky, ozdoby, sekery, srpy
• dochovala se pohřebiště obsahující žárové pohřby – kultura popelnicových polí
• nejvyspělejší částí Evropy se stává Egejská oblast – (Kréta, Řecko), kde vznikají první státy – období starověku
• rozvíjí se obchod
• ve společnosti vznikají kmenové svazy – v jejich čele náčelník obklopen družinou
• utužil se Patriarchát, ve střední Evropě se usadilo společenství lidí – Unětická kultura – žili na sídlištích, vypalovali keramiku, jež měla kovový vzhled; typická nádoba – koflík – ucho u dna

 

Doba železná

• v polovině 2. tisíciletí př. n. l. se z Malé Asie rozšířila znalost výroby železa (750 – 0)
• v Evropě se nejdříve dostala do Řecka, pak do Říma a v  st. př. n. l. se rozšířila do střední Evropy
• urychlení vývoje, zdokonalení nástrojů, zbraní
• na konci se utvářejí pravěké národy, kupř. Keltové, Germáni

 

1) Starší doba železná – Halštatská

750 př. n. l. – 450 př. n. l.

• nazývá se podle naleziště Hallstatt v Rakousku, kde bylo nalezeno pohřebiště a solné doly
• rozšířila se znalost výroby železa a vzniklo nové odvětví – hutnictví
• ze železa se vyráběly nástroje a zbraně
• novým řemeslem se stalo také kolářství zaměřené na výrobu vozů
• načelníci se usazovali v hradištích a budovali je jako svá sídla u obchodních cest
• ve společnosti se prohlubovaly majetkové rozdíly
• na jihu Evropy vznikaly řecké státy a civilizace Etrusků

 

2) Mladší doba železná – Laténská

450 př. n. l. – 0

• nazývá se podle naleziště La Tene ve Švýcarsku
• střední Evropu v tomto období ovládali Keltové
• Keltové
• byli výborní řemeslníci
• zpracovávali železo, mleli obilí a jako první na našem území používali hrnčířský kruh
• razili zlaté a stříbrné mince
• ve společnosti měli významné postavení kněží – Druidové
• v keltském náboženství hrála velkou roli příroda
• stavěli opevněná sídla – oppida
• největší v Závisti nad Zbraslaví
• na konci 1. st. př. n. l. byli Keltové z našeho území vytlačeni Germány
• na našem žil keltský kmen Bójů, podle něhož se Čechám začalo říkat Bojohemum => Bohemie

 

3) doba římská

0 – 400 n. l.

• v tomto období pronikli Římané k Dunaji a Rýnu
• kmeny žijící za hranicemi římské říše nazývali barbary
• Germáni
• ve střední Evropě se v té době usadili Germáni
• žili v bojových kmenových svazech a živili se válečnou kořistí
• jejich zemědělství a řemesla byli na nízké úrovni
• od Keltů se naučili zpracovávat železo
• k náboženských účelům sloužilo jejich tajné písmo runy – runa vítězství
• v Čechách žili kmeny Markomanů, na Moravě a na Slovensku Kvádové
• s Římany vedli v letech 166 – 180 Markomanské války
• marka – pohraničí
• man – člověk