Válka za nezávislost USA

 

Téma: Válka za nezávislost USA

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Terka P.

 

 

Délka trvání: 19. dubna 1775 – 3. září 1783

Vyhlášení nezávislosti: 4. července 1776

 

První dekolonizační válka

Strany konfliktu:

• 1) Království Velké Británie (Loajalisté)
• 2) 13 kolonií v Severní Americe (rebelové)

 

1) Loajalisté/roayalists

• severoameričtí kolonisté, jenž zůstali věrní Velké Británii. Nejvíce v Kanadě.
• 1773 otevřené nepokoje v Bostonu -> Británie uzavřela přístav a přešla na hrubou sílu -> Američané vytvořili Kontinentální kongres -> koordinoval postup jednotlivých kolonií a postupně zformoval kontinentální armádu
• velitel: William Howel
• ve válce jim pomohlo Německo (hesenští)
• pozici zhoršila i válka s Nizozemím (1780–1784).

 

2) Rebelové:

• Třináct amerických kolonií
• Vermontská republika
• Francouzská koloniální říše (1778) – dodávala finance a střelivo; později poslala námořnictvo
• Španělské impérium (1779)
• kooperace:
  • Nizozemsko
  • Maisúrské království

 

Bitvy:

Bitva u Lexingtonu a Concordu

• Duben 1775
• Británie se pokusila odzbrojit massachusettskou milici (domobranu)à neuspěli
• Touto bitvou začala otevřená válka

 

Obléhání Bostonu

• Američané oblehli britskou armádou kontrolovaný Boston
• Během obléhání došlo k bitvě u Bunker Hillu

 

Bitva u Bunker Hillu

• britská armáda za cenu těžkých ztrát dosáhla taktického úspěchu
• V té době se do čela americké armády postavil George Washington.

 

Bitva o Long Island (bitva o Brooklyn)

• 4. července 1776- Vyhlášena nezávislost – Velká Británie zahájila v létě 1776 protiofenzivu.
• 27. srpna 1776
• Britové vyhráli; získali strategicky důležitý přístav v New Yorku, který drželi po zbytek války. – Byla to první velká bitva po vyhlášení nezávislosti; největší bitva celé války.
• Britové zvítězili v několika následných bitvách, ale tyto úspěchy nakonec nebyly důležité (Bitva u Benningtonu, Bitva u Brandywine, Bitva u Ridgefieldu)

 

Bitva o Trenton

•  26. prosinec 1776
• vítězství Ameriky (přesila 2400×1500)
• George Washington
• Američané v prosinci 1776 překročil řeku Delaware a uštědřil Hesenským porážku u Trentonu

 

Bitva u Saratogy

• 1777 se britská armáda pokusila rozdělit americké státy vedví, tím že odřízne Novou Anglii od ostatních rebelujících států -> porážka Británie u Saratogy v říjnu 1777.

 

Bitva u Yorktownu (1781)

• Armáda vedená Charlesem Cornwallisem začala operovat v jižních státech USA (Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgie)
• Po počátečních úspěších byli postupně zatlačeni do defenzívy
• 1781 se Cornwallis stáhl do přístavu (Yorktown) čekal na pomoc -> Francouzsko-americká armáda zabránila obě alternativy -> Británie v říjnu 1781 kapitulovala -> Definitivní konec válčení -> začalo politické vyjednávání.

 

Uznání nezávislosti v Paříži

Pařížská smlouva:

• V září 1783 se USA a Velká Británie dohodly na mírové smlouvě
• uzavřená v Paříži (3.9. 1783)–> zástupci VB a 13 amerických kolonií
• Britové oficiálně uznali nezávislost Spojených států amerických
• území na východ od řeky Mississippi a na jih od Velkých jezer připadlo Americe

 

Versailleská smlouva

• 3. 9. 1783
• tvořily ji tři bilaterální smlouvyː
• mezi Velkou Británií a Francií
• mezi Velkou Británií a Španělskem
• mezi Velkou Británií a Spojenými nizozemskými provinciemi
• znamenal ukončení války mezi Velkou Británií a americkými koloniemi a jejich spojenci, bývá také nazýván Pařížský mír

 

Významné osobnosti:

George Washington

• První Americký prezident
• 4. února 1789 -> jej volitelé v jednotlivých státech zvolili do úřadu prezidenta
• bojoval ve válce za nezávislost – v čele vojsk třinácti kolonií – Kontinentální armády
• Je vytesán v Mount Rushmore (spolu s dalšími třemi nejvýznamnějšími prezidenty Ameriky – Thomasem Jeffersonem, Theodorem Rooseveltem a Abrahamem Lincolnem)
• New York hlavním městem -> Později Filadelfie -> Nakonec Washington D.C. – toho se nedožil
• Ústava:
  • 1787 předsedal Ústavnímu konventu, který na vypracování Ústavy USA pracoval.
  • 4. března 1789 vyhlášena Ústava Spojených států amerických (nejpokrokovější ústava své doby)
  • Uzákonila republikánskou formu vlády, napomohla upevnění státního zřízení v USA
• Za jeho vlády:
  • ministr zahraničí: Thomas Jefferson
  • ministr financí: Alexander Hamilton
  • Viceprezident: John Adams
• Potýkal se s mnoha problémy:
  • první volební období
    • Zemědělství v krizi
    • obchod a Anglií byl značně ochromen
    • většina státu Evropy neuznávala USA jako samostatný stát
    • velké politické rozpory – federalisté X demokratičtí republikáni
    • 1792 navrhli obě strany za kandidáta opět George Washingtona.
  • druhé volební období
    • 1793 – 1797
    • 13. února 1793
    • stále silné politické spory
    • Anglie podněcovala Indiány k útokům na americké osady a farmy a odmítala stáhnout své vojáky z území USA.
    • národní hospodářství narůstalo
    • životní úroveň obyvatel se postupně zvyšovala
    • V Pensylvánii byla objevena velká naleziště uhlí -> zemědělsky zaměřená republika se může orientovat i na průmysl.

 

John Adams

• (první) víceprezident – za vlády George Washingtona
• druhý prezident USA (1797–1801)
• člen valného shromáždění Massachusetts
• Jeden z 5 zvolených členů, kteří reprezentovali kolonii na Prvním kontinentálním kongresu roku 1774.
• V květnu 1776 přednesl usnesení na vytvoření deklarace nezávislosti na Británii -> Krátce poté byl vášnivým zastáncem Deklarace, kterou vytvořil Thomas Jefferson. Kongres jej poté vyslal do Francie, aby tam nastoupil do správní rady
• Byl jedním ze signatářů Deklarace nezávislosti.
• Byl to federalista, na rozdíl od starorepublikána Thomase Jeffersona, což způsobilo jejich dlouhodobou vzájemnou rivalitu.

 

Thomas Jefferson

• první ministr zahraničí za vlády George Washingtona
• Jeho sympatie k Velké francouzské revoluci vedly k jeho konfliktu s Alexandrem Hamiltonem. V roce 1793 kvůli tomuto konfliktu rezignoval.
• Viceprezident za vlády Johna Adamse
• Třetí prezident USA
• republikán
• Pozměnil nebo úplně zrušil některá opatření a zákony, které vydal jeho předchůdce (John Adams- federalista)
• Zrušil opatření spojená s „cizineckými a vzbouřeneckými zákony“
• ztěžovaly cizincům získat občanství a usnadňovaly násilné vystěhování.
• Zrušil daň z lihovin à dříve vyvolala „whiskovou rebélii“
• přepracoval justiční Adamsovy zákony, kterými se snažil Adams o federalistické ovládnutí soudnictví.
• Započal snižování státního dluhu (zredukování vojenských výdajů a stav armády byl omezen na 3350 důstojníků a vojáků)

 

Alexander Hamilton – Spíše pro mě

• jeden z Otců zakladatelů
• 1. ministr financí Spojených států amerických.
• spoluautor Listů federalistů (společně s Jamesem Madisonem a Johnem Jayem)
• slouží k volnější interpretaci Ústavy USA
• chtěl převzít státní dluhy jednotlivých států federalní vládou a vytvořit společný rozpočet; ustanovit centrální banku USA
• byl kritizován Thomasem Jeffersonem a Jamesem Madisonem – tuto snahu sjednocení a kontroly finanční politiky ztotožňovali s předešlou koloniální britskou nadvládou.
• Hamilton nesympatizoval s událostmi Velké francouzské revoluce- další kritika, většina USA s ní sympatizovala.
• Roku 1791 založil Federalistickou stranu Spojených států (první politickou stranu ve Spojených státech) – předchůdkyni dnešní Republikánské strany Spojených států.
• 1804 Zemřel ve střeleckém duelu s Aaronem Burrem, svým dlouholetým politickým rivalem.

 

Gilbert du Motier/markýz de La Fayette

• demokrat, národní hrdina Francie i USA
• byl velitelem národní gardy ve Francii a poslancem generálních stavů
• významně se podílel na americké válce za nezávislost -> blízkým přítelem George Washingtona a národním hrdinou
• velký vliv v počátečních fázích francouzské revoluce -> později se ostře postavil proti jejím násilnostem ->1792 musel uprchnout do Belgie a byl vězněn v Rakousku -> Napoleon ho z vězení vysvobodil a po jeho pádu se La Fayette ještě účastnil velké politiky za vlády Ludvíka Filipa.
• Delší verze
• Byl dlouhou dobu vězněn a různě přemisťován Habsburky (přičítali mu spoluvinu na zavraždění francouzské královské rodin). -> vsazen do pevnosti Olomouc ->V listopadu 1794 se mu podařilo uprchnout (za pomoci Bollmana a Franka Hugera, kteří za tímto účelem přijeli až na Moravu) Všichni tři byli velmi rychle zadrženi.
• Po vítězství Napoleona Bonaparta a na jeho přímý rozkaz byl propuštěn (září 1797) -> odmítl funkce, které mu Napoleon nabídl. Po pádu Napoleona -> byl členem parlamentu, v roce 1830 podporoval Ludvíka Filipa a stal se opět velitelem Národní gardy.

 

Tadeusz Kościuszko

• účastnil se americké války za nezávislost (inženýr-stavěl opevnění)
• roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku
• byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794.
• postavil west point
• Kościuszkovo povstání
  • 12. března 1794 a skončilo 16. listopadu téhož roku kapitulací posledních oddílů před Alexandrem Suvorovem.
  • coby vrchní velitel s vojáky a selskou pěchotou 4.4.1794 porazil carského generála Tormasova u Raclawic. Během bojů hrál zásadní roli, a proto je tento odboj pojmenován po něm.
  • Byl zraněn a zajat Rusy v bitvě u Maciejowic -> uvězněn v petropavlovské pevnosti v Petrohradě. -> o dva roky později jej car Pavel I. propustil
• Kongres = setkání/shromáždění
• Kontinentální kongres
  • = shromáždění delegátů třinácti kolonií
  • Američané vytvořili Kontinentální kongres -> koordinoval postup jednotlivých kolonií a postupně zformoval kontinentální armádu
  • Kongres rovněž rozhodl o výstavbě zcela nového hlavního města. Washington vybral místo -> dokončení metropole s jeho jméno, se nedožil.
• 4. července 1776 vyhlásily nezávislost na Velké Británii a zformovaly Spojené státy.
• Ustanoven 3x:
  • 1774 (První kontinentální kongres)
  • 1775–1781 (Druhý kontinentální kongres)
  • 1781–1789 (Konfederační kongres)
• předložil finální návrh Ústavy Spojených států
• Monroeova doktrína
  • = zahraničně politická doktrína; 2. prosince 1823 ji vyhlásil 5. prezident USA James Monroe.
  • Podle této doktríny:
    • Evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu
    • Spojené státy americké budou vojenské akce na jejich území považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA“
• Spojené státy vyjadřují, že není a nikdy nebylo v jejich zájmu nějak zasahovat do válek mocností v Evropě, tedy pokud není vážně ohrožena bezpečnost Spojených států.

 

Deklarace nezávislosti je dokument, kterým Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a kterým ospravedlnilo své konání. Deklarace byla ratifikována Kontinentálním Kongresem 4. července 1776.