Válka za nezávislost USA

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

Téma: Válka za nezávislost USA

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Terka P.

 

 

Délka trvání: 19. dubna 1775 – 3. září 1783

Vyhlášení nezávislosti: 4. července 1776

 

První dekolonizační válka

Strany konfliktu:

  • 1) Království Velké Británie (Loajalisté)
  • 2) 13 kolonií v Severní Americe (rebelové)

 

1) Loajalisté/roayalists

  • severoameričtí kolonisté, jenž zůstali věrní Velké Británii. Nejvíce v Kanadě.
  • 1773 otevřené nepokoje v Bostonu -> Británie uzavřela přístav a přešla na hrubou sílu -> Američané vytvořili Kontinentální kongres -> koordinoval postup jednotlivých kolonií a postupně zformoval kontinentální armádu
  • velitel: William Howel
  • ve válce jim pomohlo Německo (hesenští)
  • pozici zhoršila i válka s Nizozemím (1780–1784).

 

2) Rebelové:

  • Třináct amerických kolonií
  • Vermontská republika
  • Francouzská koloniální říše (1778) – dodávala finance a střelivo; později poslala námořnictvo
  • Španělské impérium (1779)
  • kooperace:
    • Nizozemsko
    • Maisúrské království

 

Bitvy:

Bitva u Lexingtonu a Concordu

  • Duben 1775
  • Británie se pokusila odzbrojit massachusettskou milici (domobranu)à neuspěli
  • Touto bitvou začala otevřená válka

 

Obléhání Bostonu

  • Američané oblehli britskou armádou kontrolovaný Boston
  • Během obléhání došlo k bitvě u Bunker Hillu

 

Bitva u Bunker Hillu

  • britská armáda za cenu těžkých ztrát dosáhla taktického úspěchu
  • V té době se do čela americké armády postavil George Washington.

 

Bitva o Long Island (bitva o Brooklyn)

  • 4. července 1776- Vyhlášena nezávislost – Velká Británie zahájila v létě 1776 protiofenzivu.
  • 27. srpna 1776
  • Britové vyhráli; získali strategicky důležitý přístav v New Yorku, který drželi po zbytek války. – Byla to první velká bitva po vyhlášení nezávislosti; největší bitva celé války.
  • Britové zvítězili v několika následných bitvách, ale tyto úspěchy nakonec nebyly důležité (Bitva u Benningtonu, Bitva u Brandywine, Bitva u Ridgefieldu)

 

Bitva o Trenton

  •  26. prosinec 1776
  • vítězství Ameriky (přesila 2400×1500)
  • George Washington
  • Američané v prosinci 1776 překročil řeku Delaware a uštědřil Hesenským porážku u Trentonu

 

Bitva u Saratogy

  • 1777 se britská armáda pokusila rozdělit americké státy vedví, tím že odřízne Novou Anglii od ostatních rebelujících států -> porážka Británie u Saratogy v říjnu 1777.

 

Bitva u Yorktownu (1781)

  • Armáda vedená Charlesem Cornwallisem začala operovat v jižních státech USA (Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgie)
  • Po počátečních úspěších byli postupně zatlačeni do defenzívy
  • 1781 se Cornwallis stáhl do přístavu (Yorktown) čekal na pomoc -> Francouzsko-americká armáda zabránila obě alternativy -> Británie v říjnu 1781 kapitulovala -> Definitivní konec válčení -> začalo politické vyjednávání.

 

Uznání nezávislosti v Paříži

Pařížská smlouva:

  • V září 1783 se USA a Velká Británie dohodly na mírové smlouvě
  • uzavřená v Paříži (3.9. 1783)–> zástupci VB a 13 amerických kolonií
  • Britové oficiálně uznali nezávislost Spojených států amerických
  • území na východ od řeky Mississippi a na jih od Velkých jezer připadlo Americe

 

Versailleská smlouva

  • 3. 9. 1783
  • tvořily ji tři bilaterální smlouvyː
  • mezi Velkou Británií a Francií
  • mezi Velkou Británií a Španělskem
  • mezi Velkou Británií a Spojenými nizozemskými provinciemi
  • znamenal ukončení války mezi Velkou Británií a americkými koloniemi a jejich spojenci, bývá také nazýván Pařížský mír

 

Významné osobnosti:

George Washington

  • První Americký prezident
  • 4. února 1789 -> jej volitelé v jednotlivých státech zvolili do úřadu prezidenta
  • bojoval ve válce za nezávislost – v čele vojsk třinácti kolonií – Kontinentální armády
  • Je vytesán v Mount Rushmore (spolu s dalšími třemi nejvýznamnějšími prezidenty Ameriky – Thomasem Jeffersonem, Theodorem Rooseveltem a Abrahamem Lincolnem)
  • New York hlavním městem -> Později Filadelfie -> Nakonec Washington D.C. – toho se nedožil
  • Ústava:
    • 1787 předsedal Ústavnímu konventu, který na vypracování Ústavy USA pracoval.
    • 4. března 1789 vyhlášena Ústava Spojených států amerických (nejpokrokovější ústava své doby)
    • Uzákonila republikánskou formu vlády, napomohla upevnění státního zřízení v USA
  • Za jeho vlády:
    • ministr zahraničí: Thomas Jefferson
    • ministr financí: Alexander Hamilton
    • Viceprezident: John Adams
  • Potýkal se s mnoha problémy:
    • první volební období
      • Zemědělství v krizi
      • obchod a Anglií byl značně ochromen
      • většina státu Evropy neuznávala USA jako samostatný stát
      • velké politické rozpory – federalisté X demokratičtí republikáni
      • 1792 navrhli obě strany za kandidáta opět George Washingtona.
    • druhé volební období
      • 1793 – 1797
      • 13. února 1793
      • stále silné politické spory
      • Anglie podněcovala Indiány k útokům na americké osady a farmy a odmítala stáhnout své vojáky z území USA.
      • národní hospodářství narůstalo
      • životní úroveň obyvatel se postupně zvyšovala
      • V Pensylvánii byla objevena velká naleziště uhlí -> zemědělsky zaměřená republika se může orientovat i na průmysl.

 

John Adams

  • (první) víceprezident – za vlády George Washingtona
  • druhý prezident USA (1797–1801)
  • člen valného shromáždění Massachusetts
  • Jeden z 5 zvolených členů, kteří reprezentovali kolonii na Prvním kontinentálním kongresu roku 1774.
  • V květnu 1776 přednesl usnesení na vytvoření deklarace nezávislosti na Británii -> Krátce poté byl vášnivým zastáncem Deklarace, kterou vytvořil Thomas Jefferson. Kongres jej poté vyslal do Francie, aby tam nastoupil do správní rady
  • Byl jedním ze signatářů Deklarace nezávislosti.
  • Byl to federalista, na rozdíl od starorepublikána Thomase Jeffersona, což způsobilo jejich dlouhodobou vzájemnou rivalitu.

 

Thomas Jefferson

  • první ministr zahraničí za vlády George Washingtona
  • Jeho sympatie k Velké francouzské revoluci vedly k jeho konfliktu s Alexandrem Hamiltonem. V roce 1793 kvůli tomuto konfliktu rezignoval.
  • Viceprezident za vlády Johna Adamse
  • Třetí prezident USA
  • republikán
  • Pozměnil nebo úplně zrušil některá opatření a zákony, které vydal jeho předchůdce (John Adams- federalista)
  • Zrušil opatření spojená s „cizineckými a vzbouřeneckými zákony“
  • ztěžovaly cizincům získat občanství a usnadňovaly násilné vystěhování.
  • Zrušil daň z lihovin à dříve vyvolala „whiskovou rebélii“
  • přepracoval justiční Adamsovy zákony, kterými se snažil Adams o federalistické ovládnutí soudnictví.
  • Započal snižování státního dluhu (zredukování vojenských výdajů a stav armády byl omezen na 3350 důstojníků a vojáků)

 

Alexander Hamilton – Spíše pro mě

  • jeden z Otců zakladatelů
  • 1. ministr financí Spojených států amerických.
  • spoluautor Listů federalistů (společně s Jamesem Madisonem a Johnem Jayem)
  • slouží k volnější interpretaci Ústavy USA
  • chtěl převzít státní dluhy jednotlivých států federalní vládou a vytvořit společný rozpočet; ustanovit centrální banku USA
  • byl kritizován Thomasem Jeffersonem a Jamesem Madisonem – tuto snahu sjednocení a kontroly finanční politiky ztotožňovali s předešlou koloniální britskou nadvládou.
  • Hamilton nesympatizoval s událostmi Velké francouzské revoluce- další kritika, většina USA s ní sympatizovala.
  • Roku 1791 založil Federalistickou stranu Spojených států (první politickou stranu ve Spojených státech) – předchůdkyni dnešní Republikánské strany Spojených států.
  • 1804 Zemřel ve střeleckém duelu s Aaronem Burrem, svým dlouholetým politickým rivalem.

 

Gilbert du Motier/markýz de La Fayette

  • demokrat, národní hrdina Francie i USA
  • byl velitelem národní gardy ve Francii a poslancem generálních stavů
  • významně se podílel na americké válce za nezávislost -> blízkým přítelem George Washingtona a národním hrdinou
  • velký vliv v počátečních fázích francouzské revoluce -> později se ostře postavil proti jejím násilnostem ->1792 musel uprchnout do Belgie a byl vězněn v Rakousku -> Napoleon ho z vězení vysvobodil a po jeho pádu se La Fayette ještě účastnil velké politiky za vlády Ludvíka Filipa.
  • Delší verze
  • Byl dlouhou dobu vězněn a různě přemisťován Habsburky (přičítali mu spoluvinu na zavraždění francouzské královské rodin). -> vsazen do pevnosti Olomouc ->V listopadu 1794 se mu podařilo uprchnout (za pomoci Bollmana a Franka Hugera, kteří za tímto účelem přijeli až na Moravu) Všichni tři byli velmi rychle zadrženi.
  • Po vítězství Napoleona Bonaparta a na jeho přímý rozkaz byl propuštěn (září 1797) -> odmítl funkce, které mu Napoleon nabídl. Po pádu Napoleona -> byl členem parlamentu, v roce 1830 podporoval Ludvíka Filipa a stal se opět velitelem Národní gardy.

 

Tadeusz Kościuszko

  • účastnil se americké války za nezávislost (inženýr-stavěl opevnění)
  • roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku
  • byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794.
  • postavil west point
  • Kościuszkovo povstání
    • 12. března 1794 a skončilo 16. listopadu téhož roku kapitulací posledních oddílů před Alexandrem Suvorovem.
    • coby vrchní velitel s vojáky a selskou pěchotou 4.4.1794 porazil carského generála Tormasova u Raclawic. Během bojů hrál zásadní roli, a proto je tento odboj pojmenován po něm.
    • Byl zraněn a zajat Rusy v bitvě u Maciejowic -> uvězněn v petropavlovské pevnosti v Petrohradě. -> o dva roky později jej car Pavel I. propustil
  • Kongres = setkání/shromáždění
  • Kontinentální kongres
    • = shromáždění delegátů třinácti kolonií
    • Američané vytvořili Kontinentální kongres -> koordinoval postup jednotlivých kolonií a postupně zformoval kontinentální armádu
    • Kongres rovněž rozhodl o výstavbě zcela nového hlavního města. Washington vybral místo -> dokončení metropole s jeho jméno, se nedožil.
  • 4. července 1776 vyhlásily nezávislost na Velké Británii a zformovaly Spojené státy.
  • Ustanoven 3x:
    • 1774 (První kontinentální kongres)
    • 1775–1781 (Druhý kontinentální kongres)
    • 1781–1789 (Konfederační kongres)
  • předložil finální návrh Ústavy Spojených států
  • Monroeova doktrína
    • = zahraničně politická doktrína; 2. prosince 1823 ji vyhlásil 5. prezident USA James Monroe.
    • Podle této doktríny:
      • Evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu
      • Spojené státy americké budou vojenské akce na jejich území považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA“
  • Spojené státy vyjadřují, že není a nikdy nebylo v jejich zájmu nějak zasahovat do válek mocností v Evropě, tedy pokud není vážně ohrožena bezpečnost Spojených států.

 

Deklarace nezávislosti je dokument, kterým Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a kterým ospravedlnilo své konání. Deklarace byla ratifikována Kontinentálním Kongresem 4. července 1776.