Otázka: Velká francouzská revoluce
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Tereza Malzová
Velká francouzská revoluce (1789 – 1794)
Dělena na 3 období:
I. Konstituční monarchie (1789 – 1792)
- vládne stále král
- vznik první ústavy
- volby do zákonodárného shromáždění
II. Girondisté (1792 – 1793)
- vzniká republika (král byl zabit)
- liberální postoj
III. diktatura Jakobínů (1793 – 1794)
- radikální levice se dostala k moci
- nový revoluční kalendář, číslování od vzniku republiky, 1792 = rok 1
Ludvík XVI.
- 1774 – 1792
- Francie byla nejlidnatější zemí Evropy
- nebyl příliš schopný – politika ho nebavila
- za ženu měl Marii Antoinettu (dcera Marie Terezie)
- nebyl tak silný panovník, aby mohl prosazovat osvícenské reformy
Začátek revoluce
- král potřeboval nové zdroje peněz (neustále zvyšoval daně) – svolal parlament (téměř po 100 letech), aby mu další zvýšení daní schválil
- Francouzský parlament se skládal se ze všech tří stavů (3. stav byl revolučně naladěn)
- třetí stav chtěl zrušit cenzuru, omezit zvůli královských úředníků, chtěli svobodu podnikání a náboženskou toleranci
- během jednání s králem byl 3. stav osamocen (1. a 2. byl na straně krále)
- 17.6. 1789 se 3. Stav prohlásil za „Národní shromáždění“ – povoloval daně, vytvořili ústavu, důraz na občanské svobody – svoboda slova, shromažďování
- král uzavřel vchod do sněmovny – poslanci Národního shromáždění složili přísahu, že neodejdou, dokud ústava nebude uznána, část 1. a 2. stavu se k nim přidala
- král začal ve Versailles shromažďovat vojsko, zprávy o chystaném útoku na Paříž vyvolaly revoluci
- revoluce propuká července 1789 dobytím Bastily – dobyta jako symbol nenávisti absolutismu
- symbolem revoluce se stala trikolóra (červená, modrá – barvy Bourbonů, bílá – barva Paříže) – splynutí krále s lidem
- heslo revoluce – „Rovnost, volnost, bratrství“
- Národní gardy – ozbrojené jednotky měšťanů, na straně revolucionářů, jejich úkolem bylo udržovat pořádek ve městě, v čele markýz La Fayette (generál z Války o nezávislost)
- Národní shromáždění v srpnu zrušilo poddanství a privilegia šlechty – konec feudalismu
komuna = pařížská radnice
- byla obsazena revolucionáři → správa města
- poté tvorba lidové armády = národní garda
- v čele markýz La Fayette
„Deklarace práv člověka a občana“
- prohlášení nezávislosti Francie v roce 1789, (markýz La Fayette)
- hlavní body deklarace:
- rovnost a svoboda před zákonem
- svoboda slova i tisku
- moc vychází z lidu
- zdanění všech
- politická a náboženská svoboda
- svobodné podnikání
- občanská práva pro Židy
- funkce a práva krále byla vymezena („právo veta“)
- tato deklarace byla poslána králi, ten měl o ní jednat, ale hned ji odmítl – národní gardy vtrhly do Versailles a zatkly krále (ten musel sídlit v královském paláci v Paříži)
Období konstituční monarchie
- 1789 – 1792
- celý rok 1790 se pracovalo na nové ústavě – ta byla dokončená až v roce 1791
- deklarace – torzo nové ústavy (ta byla dokončena a vydána roku 1791) – Francie je konstituční monarchií
- ústava vše přesně vymezila (vláda, soudy) – Francie byla rozdělena na departmány (kraje), z každého z departmentů byl zástupce v parlamentu
- volební právo se týkalo pouze bohatších občanů
- král byl dle ústavy „král Francouzů“ a ne král Francie (král byl z vůle lidu)
Politické kluby ve Francii
- názvy vznikli podle míst, kde se scházeli
Feuillanti (P)
- konstituční monarchie (nejméně radikální požadavek)
- představitel generál Fayette
Girondisté (S)
- chtějí republiku, liberálové (svobodu, rovnost, sociální reformy nemají)
- představitel Jacques Pierre Brissot
Cordeliéři (S)
- chtějí republiku i sociální reformy (pomoc chudým a veřejnosti)
- hlavní představitelé – Jean Paul Marat, George Jacques Danton
Jakobíni (L)
- stejné požadavky jako Cordeliéři
- název podle místa scházení › klášter sv. Jakuba
- vůdce Maxmilián Robespierre
Sansculoti = dav, lidi z ulice
Srpnové dekrety (srpen 1789)
1) Deklarace práv člověka a občana
- vyhlášení základních svobod, rovnost člověka
- základ liberalismu
2) Civilní ústava duchovenstva
- zestátnění (zabavení) církevního majetku
- stát bude platit kněží a také je bude řídit
1791 – první ústava Francouzské revoluce
- moc zákonodárná → národní (zákonodárné) shromáždění
- výkonní → král
- soudní → volitelé volili soudce
2-kolový systém: občané (kdo je bohatý, smí volit→ volební cenzus) volí volitele
- volitelé volí poslance a soudce
V srpnu 1792 byl král uvězněn, v Paříži se stal převrat – dav si vynutil nové volby, ve kterých vyhrají girondisté, všeobecné hlasovací právo pro muže
- nový parlament – Národní konvent
- Národní konvent už měl ústavu – stačilo jen vyhlásit republiku
- 21. 9. 1792 konvent zrušil království a o den později vyhlásil republiku (22.9 1792)
Období republiky
- 1792 – 1793
- sousední státy (Rakousko a Prusko) měly strach ze šíření revoluce z Francie – vojenská pohotovost (jednotky na hranici s Francií)
- 1792 (duben) vyhlásili Francouzi Rakousku a Prusku válku – září 1792 bitva u Valmy (Francouzi vyhráli)
- vznik francouzské hymny – pochod dělníků z Marseille (zpívali si píseň a ta se stala hymnou)
- povstání na venkově proti republice
- 21.1. 1793 popraven král (gilotinou)
- spor mezi girondisty a jakobíny – jakobíni chtěli pokračovat v revoluci – kontrola cen potravin, zdanění majetných, girondisti chtěli revoluci ukončit, chtěli svobodu podnikání
Jakobínská diktatura
- 1793 – 1794
- v červnu 1793 vyvrcholil spor mezi girondisty a jakobíny
- girondisté zastupovali podnikatele, jakobíni zastupovali chudší lid a jejich zájmy – usilování o pevné ceny potravin a platy
- chudí prosazovali větší zdanění bohatých, jakobíni se rozhodli zlikvidovat girondisty
- 1793 jakobíni převzali moc v parlamentu – zajali přítomné girondisty (posléze soud, trest)
- povstání na venkově – vražda P. Marata
- jakobíni se snažili očistit Francii od všech, co nesouhlasili s jejich politikou
- Výbor veřejného blaha (v čele Robespierre), dále bezpečnostní výbory (shromažďovaly jména podezřelých osob, poté popravy – Marie Antoinetta)
- ve Francii bylo za první rok jakobínské vlády popraveno (i Danton) kolem 30 000 lidí (gilotina)
- bylo zrušeno křesťanství – nahrazeno kultem nejvyšší osobnosti (vlastní nové náboženství), měli svůj vlastní kalendář (začátkem byl den vyhlášení republiky)
- stanoveny pevné platy, ale i vyšší přípustné ceny zboží
- 9. thermidor: spiknutí proti Robespierrovi – v červenci 1794 byl Robespierre v konventu zatčen a popraven – konec jakobínské diktatury
Období vlády Direktoria
- 1795 – 1799
- direktorium – pětičlenný vládní orgán
- dále rada starších a rada 500
- obnovena ústava – schválena lidovým hlasováním
- snaha vrátit Francii do stavu před Jakobíny
