Vietnamská válka – seminární práce z dějepisu

dějiny

 

   Otázka: Vietnamská válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Taylon

 

 

 

Vypracoval: Martin Le

Úvod

Toto téma jsem si vybral, protože mě válka ve Vietnamu zaujala tím, že tam bojovali mí příbuzní. Bojovali tam mí strýcové Lap Le(*1945) a Hung Le (*1950). Strýc Lap Le bojoval, když mu bylo 19 let, a strýc Hung Le bojoval, když mu bylo 20 let, a bojovali za jižní Vietnam. A tu válku oba přežili. A rád bych se dozvěděl více o válce ve Vietnamu. Když válka začala, tak mému tátovi bylo 4 roky. Válka trvala docela dlouho, asi 11 let. Strýc Lap Le měl hodnost podplukovníka a strýc Hung Le byl pěšák.

 

Kdy a kde probíhala válka

Válka probíhala mezi lety 1964 a 1975 na území Vietnamu a v přihraničí sousedících zemí Kambodža a Laos. Po porážce Francouzů byla Indočína rozdělena v roce 1954 na Kambodžu, Laos, Severní Vietnam a na Jižní Vietnam. Spojené státy a další jiné země pomáhaly Jižnímu Vietnamu, který bojoval proti Severnímu Vietnamu. A Severnímu Vietnamu podporovali Čína a Sovětský svaz a další jiné země

 

Vypuknutí války

Spojené státy vstoupily do této války z donucení, aby zastavily komunismus a zachránily vietnamský lid. V roce 1963 bylo ve Vietnamu už 16000 američanů a vojenčtí poradci a jiní odborníci se bojů s partyzány neúčastnili. A v roce 1968-69 bylo ve Vietnamu už 500 000 amerických vojáků. 30. července 1964 se jihovietnamské komando účastnilo akce a jejich cílem bylo zničení radarových stanic poblíž pobřeží Severního Vietnamu.  Akce proběhla v pohraničních oblastech a na malých ostrovech nedaleko severovietnamského pobřeží. Koncem roku 1964 přešlo Ho Chi Minhovou stezkou více než 10000 vojáků VLA, aby podpořily partyzánské jednotky na jihu.

 

Vietkong

Česky: Národní fronta osvobození Jížního Vietnamu. Byla to organizace, která vedla během vietnamské války boj proti vládě Vietnamské republiky. Vietcong vznikl 29.prosince 1960 z rozhodnutí severovietnamské komunistické strany. Výcvik běžného řádového příslušníka Vietkongu probíhal pouhý měsíc, zatímco výcvik průzkumníka nebo jiného specialisty se protáhl minimálně na jeden a půl roku. Chtěli osvobodit Jižní Vietnam od prezidenta Ngo Dinh Diema.

 

Masakr v My Lai

My Lai leží v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Masakr v My Lai byla masová vražda asi 347 až 504 neozbrojených vietnamských civilistů, hlavně žen a dětí, kterou spáchali americké námořní pěchoty 16. března 1968. Před smrtí byli oběti znásilněny a mučeny. William Calley vydal rozkaz vojákům, aby stříleli do civilistů. Většina vojáků ho neposlechli. 10. října 1971 byl poručík William Calley odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí, ale v roce 1974 mu prezident Richard Nixon udělil milost.

 

Ofenzíva Tet

Severovietnamci naplánovali novou ofenzívu na svátky Tet – vietnamský Nový rok. Byla to vojenská operace během Vietnamské války. A Vietnamský nový rok je období každoročního setkávání rodin , svátek jara, svátek znovuzrození i státní svátek. Jednalo se o ofenzívu severovietnamské armády pod velením gen. Cílem bylo vyvolání rozsáhlého povstání v celém Jižním Vietnamu, které by vedlo k dobytí Saigonu a tím by ukončilo válku.  Velitelství Vietkongu vyhlásilo od 27.ledna do 3.února přímeří. Ofenzíva Tet probíhala 30.ledna 1968 – 23.září 1968. Jde o největší svátek v roce, kdy bude příměří, Američané budou méně ostražití, Jihovietnamci budou oslavovat a většina z jejich vojáků bude na dovolené doma. V roce 1967 začal generál Giap nálehat na Ho Chi Minha, aby odsouhlasil velkou ofenzívu na jihu, protože naděje na blízký kolaps Jihovietnamské vlády se neustále zmenšovaly. Stejně se zmenšoval i počet naverbovaných mužů a ztráty z roku 1967 byly vysoké. V ulicích probíhaly karneválové průvody a nikdo netušil, že by tam mohlo dojit k boji. Stráže u hlavní brány zahájily palbu a zabili 3 povstalce. Jeden z povstalců byl vůdce skupiny. Velitelem všech sil v oblasti se stal major Dao Mong Xuan. Měl za úkol poslat povstalce z města dřív než začnou další popravy. A ofenzívu zvítězili USA a jižní Vietnam.

 

Bitva o Hue

Bitva probíhala 30. ledna 1968 – 3.března 1968. Bitva o Hue bylo vojenské střetnutí během vietnamské války v Jižní a Severního Vietnamu. Účastnil se ji Vietkong, severovietnamská armáda, armáda republiky Vietnam( ARVN) společně s armádou Spojených států amerických a s námořní pěchotou Spojených států amerických. Jednalo se o jedno z prvních střetnutí Ofenzívy Tet. 31. ledna 1968 severovietnamská armáda a Vietkong zaútočili na bývalé císařské   hlavní město Hue. Město Hue se skládalo ze dvou měst. A to ve středu byla pevnost s mnoha památkami a svatyněmi. Generál Ngo Quang Truong zabezpečil část pevnosti, ale útočníci ovládli její střed. Vojenské jednotky obklíčily město, aby komunisté nemohli vyslat další posily a aby nemohli utéct. Komunisté odpálili všechny mosty, aby se jednotka USMC nemohla dostat do citadely na severu města. Američané neměli žádnou dělostřeleckou nebo leteckou podporu. Jedinou podporou pro jednotky USMC byly tanky. Komunisté popravili mnoho civilistů, kolem 4000 lidí. 25. února 1968 byli komunisté zastřeleni nebo zajati. 3. března USA a Jižní Vietnam zvítězili.                                             

Zbraně

Zbraně amerických jednotek:

Colt 1911 – Základní zbraň americké armády se 7 náboji. Velmi účinná na krátké vzdálenosti. Je Spolehlivá a lehká.

M-16A1 – výborná útočná puška, standardní zbraň americké armády s 20 náboji. Zbraň používá menší kalibr narozdíl od ostatních pušek. Dříve se doporučovalo mít v zásobníku pouze 18 nábojů, aby se snížilo riziko zaseknutí.

M60 – Univerzální lehký kulomet se 100 nábojů. Není však spolehlivý, protože se často zasekává a přehřívá.

 

Zbraně vietnamských jednotek:

AK-47 Kalashnikov – Kalashnikov je výborná ruská puška s 30 náboji. Je široce používaná a vyráběná v mnoha zemích. Je velmi spolehlivá a přesná. Je to z jedna nejlepších zbraní ruských jednotek.

PPS-41 Proslulý sovětský samopal byl hodně používán za 2.světové války. Po válce byl vyvážen do mnoha zemí. Díky velké kapacitě zásobníku a rychlé střelbě je velmi užitečný na krátké vzdálenosti.

RPD-DegtarevSovětský kulomet z období 2. světové války. Po válce byl vyvážen do mnoha komunistických zemí.

                                                                                                                                            

Velitelé

Ho Chi Minh (19.května 1890 – 2.září 1969)

–  vietnamský revolucionář, diktátor a premiér. Od roku 1955 až do své smrti byl prezident severního Vietnamu. 1. května 1978 vietnamští komunisté po něm přejmenovali bývalé hlavní město jižního Vietnamu Saigon na Ho Chi Minhovo město.

 

Ngo Dinh Diem (3.ledna 1901 – 2.listopadu 1963)

– vietnamský politik a první prezident jižního Vietnamu 1955-1963. 2. listopadu 1963 byl v Hue zabit.

                                                                                                                              

Vo Nguyen Giap (25.srpna 1911)

– vietnamský generál a státník. V létě 1946 byl jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil Vietnamské lidově demokratické republiky ve válce s Francouzi.

 

Richard Nixon(9.ledna 1913 – 22.dubna 1994)

–prezident Spojených Států amerických v letech 1969 – 1974. Byl dvakrát zvolen viceprezidentem i prezidentem. A zahájil stahování amerických vojsk z Vietnamu.

 

William Westmoreland (26. Března 1914 – 18.července 2005)

– americký generál, který velel americkým vojenským operacím během války ve Vietnamu v letech 1964 – 1968, které vyvrcholily během Ofenzívy Tet. V letech 1968 – 1972 sloužil jako náčelník generálního štábu armády USA.

 

Lyndon B. Johnson (27.srpna 1908 – 22.ledna 1973)

– 36.prezident USA. V době jeho vlády propukla v plné síle válka ve Vietnamu, také vyvrcholilo černošské hnutí za občanská práva.                                                                              

                                      

Konec války

27. ledna 1973 došlo mezi USA, Severním a Jižním Vietnamem k uzavření dohody o přerušení bojů. Po uzavření dohody se americká jednotka stáhla z Vietnamu, ale válka pokračovala dál. V roce 1974 začala ARVN stahovat své jednotky a FNO obsadila několik provinčních hlavních měst. Do konce roku 1974 zahynulo 14 000 vojáků ARVN v bojích s komunisty. V roce 1975 byla zahájena další komunistická ofenzíva. A 30. dubna 1975 se Jižní Vietnam komunistům vzdal a oni mohli bez boje obsadit hlavní město Saigon (Ho Chi Minhovo město). Američanům se podařilo evakuovat přes 7000 lidí. 2. července 1976 se Severní a Jižní Vietnam rozdělili na Vietnamskou demokratickou republiku a na Vietnamskou socialistickou republiku.

  

Závěr

Já si myslím, že bylo dobře, že Američané pomáhali Jižnímu Vietnamu bojovat proti komunismu, i když tu válku prohráli, protože jihovietnamci by tu válku nepřežili. Ale bylo špatné, že Američané stříleli do civilistů, protože to bylo od nich kruté a nečestné a taky bylo špatné, že William Calley dostal milost od prezidenta Richarda Nixona, protože on je ten, kdo za tohle mohl. Po tom masakru v My Lai zemřelo několik lidí. A když se američané stáhli, tak se Jižní Vietnam hned vzdal, protože věděli, že tu válku nezvládnou. Stáhli se, protože měli v USA vlastní problémy například skandál ve Watergate, které došlo k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. Po válce zemřelo celkem přes 1 milion lidí a zraněných bylo přes 2 miliony lidí. A po té ofenzívy Tet zemřelo přes 8000 lidí a přes 70000 zraněných lidí. A v bitvě o Hue padlo 600 amerických a jihovietnamských jednotek a 3000 byli raněni a padlo více než 5000 partyzánů a 89 byli zajati. Vietkong popravili 5800 obyvatel města.

                

Zdroje informací

  • knížka Velká encyklopedie válek – autor George C. Kohn, počet stránek 646, rok vydání 1997
  • rozhovor se strýcem Lap Le a strýcem Hung Le

Napsat komentář

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!