Otázka: Vnímání a pozornost
Předmět: Psychologie (ZSV)
Přidal(a): JaničkaSestřička
Význam poznáni v lidském životě
- Člověk (organismus) je nucen orientovat se v prostředí, aby se v zájmu existence správně přizpůsobil a jednal
- Dobrá orientace a adekvátnost jednání předpokládá kvalitní poznání
- Poznání má 2 významy:
- existenční
- uspokojení základní lidské potřeby
Druhy poznání
- názorné(smyslové) –čití, vnímání, představy
- abstraktní(pojmové) –myšlení, řeč
Druhy poznávacích procesů
- Čití- vnímání
- Paměť-myšlení a řeč
- Představy-přechod mezi názorným a abstraktním poznáním
Čití
- Činnost jednotlivých analyzátorů
- Výsledný efekt je tzv. počitek
- Počitek –je odraz jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, které působí na receptory člověka ve vědom. Je prvotní formou psychického spojení organismu s prostředím a orientace organismu v okolním světě
Anatomicko-fyziologický základ počitků
- Odraz prostředí je zvláštním orgánem-receptorem-přeměněn v kódovanou informaci.
- Vzniklé nervové vzruchy jsou přiváděny do centrálního nervstva, vzbuzují přiměřené reakce organismu a také určitý odraz tohoto prostředí ve vědomí člověka-hovoříme o smyslových počitcích.
- Receptor tvoří s dostředivým nervem a příslušnou partií mozku funkční celek-analyzátor.
Počitkové prahy
- Dolní počitkový (podmětový) práh– nejmenší intenzita podmětů, kterou může člověk vnímat(který vyvolá počitek)
- Horní počitkový práh- největší intenzita podmětů, který je ještě člověk schopen vnímat(který vyvolá počitek)=Podměty-podprahové nebo nadprahové
- Rozdílový podmětový(počitkový) práh- nejmenší rozdíl mezi 2 podměty. Který ještě umožňuje postřehnout rozdíl mezi počitky
Smyslová citlivost:
Schopnost lidí pociťovat podměty s velmi nízkým počitkovým prahem a rozlišovat podměty s nejmenším rozdílovým prahem (malíři atd.)
Smyslová akomodace a adaptace (je přizpůsobení se intenzitě podnětu)
- Pozitivní–ve tmě z počátku nevidíme, po chvíli začneme rozeznávat obrysy
- Negativní–při vstupu do místností cítíme zápach, po chvíli pobytu v místnosti zápach už nevnímáme
- Velká je adaptace k čichovým a tepelným podnětům, nejmenší je adaptace k bolestivým podnětům
Zákon kontrastu:
Velká intenzita podnětu , mění se vnímání intenzity podnětů (ponoříme-li zmrzlé ruce do vlažné vody, vnímáme ji jako horkou)
Vnímání
- Subjektivní obraz objektivní reality vnějšího světa ve vědomí člověka. Výsledkem vnímání je vjem
- Vnímání je výběrové tzn. všechno co nás obklopuje nemůžeme zachytit najednou .na naše smysly zpravidla působí velké množství podnětů a nervová soustava se brání přetížení
Vjem
- Na rozdíl od počitků je odraz předmětů a jeho celku
- Vjem může vzniknout v oblasti několika analyzátorů(pomeranč-vůně, chuť)
- Vjem vzniká i v oblasti jednoho analyzátoru (zrak)
- Vjem je složitější proces ,odráží skutečnost v celcích , není pouhým souborem počitků, je to nová vyšší kvalita vědomí, nerozložitelná na počitky
Smyslové vnímání
EXTERORECEPTORY(vnější)–některé smyslové orgány umožňují poznávat předměty a jevy na delší vzdálenost
- smysly dálkové (zrak ,sluch, čich)
- smysly dotykové (chuť ,kožní receptory)-podnět se musí dotknout jejich smyslových buněk
INTERORECEPTORY(vnitřní)
- VISCERORECEPTORY= buňky uložené v orgánech
- buňky uložené v kloubech, šlachách, ve svalech, ve vnitřním uchu –proprioreceptory
- Zaznamenávají polohu a pohyb těla, rovnováhu
- Vnímání času a prostoru: vnímaný čas se liší od času skutečného. Pomaleji: v mládí, kdy se nudíme, v hodině při zkoušení ,v noci ,když mě něco bolí, když nespím
- Sociální vnímání– vnímání lidí a vytváření se vztahu k nim
Vlastnosti vnímání
- Výběrovost–vybíráme pouze určité vjemy(mnohdy i podvědomě), podmíněné vlastnosti vnímající osoby(zájmy, potřeby, hodnoty, postojové orientace, citové hodnoty). Vnímány podnět nazýváme figurou, ostatní podněty pozadím
- Zaměřenost-soustředěnost na figuru (předmět vnímání) a odsunutí jejího okolí do pozadí, vyčlenění figury od pozadí jí umožňuje lépe vnímat
- Pregnantnost(=dotváření vjemu) –doplňování chybějící části celku př. Horní polovina písma-vidíme celek. Tendencí vnímat neúplné tvary jako celky, uplatňuje se minulé zkušenost
- Konstantnost– tentýž podmět(předmět) vnímáme stejně, ať je v jakékoliv poloze, i při jiném umístění př. klíče v zámku vnímáme jako klíče, klíče na stole vnímáme jako klíče
- Transpozice–jev podobný konstantnosti ,jevy a předměty vnímáme jako stejné, mají-li zachovanou strukturu(vztahy mezi jednotlivými částmi zůstávají nezměněny)→ Př. Melodie hraná v jiné tónině nebo na jiný nástroj
- Individualita–uplatňují se zde rozdíly ve stavbě a činnosti jednotlivých analyzátorů a stavbě nervové soustavy, uplatňuje se zde i jev apercepce (Změny se projevují: v přesnosti, v hloubce, v šířce vnímání a vlastnostech emocionálního zabarvení)
- Apercepce-užití minulé zkušenosti při vnímání, minulou zkušenost se rozumí vědomosti a poznatky o vnímaném předmětu. Existuje přímá úměra-čím více poznatku ,tím je vnímání lepši, detailnější
- Kompenzace–nedostatek v jednom druhu vnímání(poškození zraku)můžeme vyvážit ostatními druhy vnímání. Kompenzace nenastane sama od sebe, ale je výsledkem činností, učení. Vytrvalého úsilí
Zvláštnosti vnímání
- Synestezie: spolupráce jednotlivých analyzátorů, kdy vjem v oblasti jednoho analyzátoru je spojený s představovou v oblasti druhého analyzátoru např. barvy spojené se zvukem
- Pseudoiluze: skreslené vnímání skutečnosti, kdy předmět je přítomný, ale odraz předmětu je chybný.
- Objektivní = zhoršené podmínky (mlhy, šero)
- Subjektivní=únava strach
Poruchy vnímání
Kvantitativní
- snížená vnímavost(nemoc, únava)
- zvýšená vnímavost(alkohol, léky, drogy)
Kvalitativní
- iluze-skreslené vnímáni reálného podmětu; u lidí s duševní chorobou(lidé si myslí, že je to správně)
- halucinace- vnímání neexistujícího podmětu
Rozdíly ve vnímání u jednotlivých osob (Kvalita a bohatost vjemu záleží na řadě okolností)
- Vyspělost, citlivost a stavu smyslových orgánů
- Celkovém stavu nervového systému
- Předchozími zkušenostmi , znalostmi člověka o daném jevu
- Zájmu člověka o okolní svět
- Smyslové klamy jsou zejména zrakové a sluchové. Využíváme je při zařizování pokojů(barvy), v módě, v architektuře atd..
Pozornost
- Je psychický stav člověka, který se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí
- Vlivem pozornosti kolísá soustředěnost od úplné rozptýlenosti k úplnému soustředění
- Za fyziologický základ pozornosti se považuje orientačně pátrací reflexy(bezděčná pozornost)
- Je podmíněná stavem bdělosti organismu, mění se během dne i delšího časového období
- zaměřenost vědomí–je výběr podmětů z velkého množství podmětů, které působí na naše vědomí. Podměty, na které je naše vědomí zaměřeno se nazývají předměty pozornosti
- soustředěnost vědomí–stupeň aktivity psychické činnosti (intenzita pozornosti).
- Fyziologickým základem pozornosti je dominanta v mozkové kůře (ohnisko nejsilnějšího vzruchu)
- Ohnisko vzniká podle zákona vzájemné indukce tzn. jestliže v určité části dochází ke vzruchu, v ostatních částech mozkové kůry nastává útlum
Druhy pozornosti
- úmyslná(záměrná)– člověk jí udržuje volním úsilím ,,Já chci“ , cílem, motivací
- neúmyslná(mimovolní)-je vzbuzována a udržována zvláštnostmi (síla, velikost, neočekávanost, nevšednost, zajímavost) působících předmětů
Vlastnosti pozornosti
- Intenzita–síla pozornosti
- Stálost–délka soustředěnosti na jeden podmět
- Rozdělování pozornost–schopnost věnovat pozornost současně dvěma nebo více předmětů
- Rozsah pozornosti–je dán počtem předmětů, které pozornost najednou obsáhne
- Kolísání pozornosti–je to přenášení pozornosti u jedné části vnímaného předmětů na druhou
Poruchy pozornosti
- hypoprosexie–snížená schopnost věnovat něčemu pozornost
- hyperprosexie–nadměrné zaujetí. Zvýšení pozornosti
- roztržitost–neschopnost se soustředit, člověku přeskakuje pozornost z jedné věci na druhou, není schopen se soustředit
Činitel ovlivňující pozornost
Kladné
- zájem o předmět(problém)
- proces motivas
- psychický stav-nadměrná radost
Záporné
- psychický stav-smutek
- fyzický stav(nemoc, únava)
