Otázka: Vnímání a pozornost
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Abyss
(vnímání – charakteristika procesu, vjem X počitek, druhy vnímání, znaky vnímání, smyslové orgány, adaptace, smyslové klamy; pozornost – charakteristika a druhy pozornosti, aktivace)
DEFINICE VNÍMÁNÍ
• psy proces, kterým zachycujeme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smysly
• informuje nás o vnějším světě (barevná rozkvetlá louka, hlas zvonu, chuť a vůně kávy..)
• a také vnitřním stavu orgánů našeho těla (bolest hlavy, zrychlené dýchání..)
• zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové, vnímání pohybu, stavu vnitřních orgánů
• výsledkem vnímání = vjem, počitek
• vjem = představuje obraz předmětu nebo jevu jako celku
• počitek = obraz jednotlivé vlastnosti toho předmětu
• vnímáme prostřednictvím analyzátorů (receptorů)
• činnost receptorů = čití
• vnější receptory (exterorecepory) → informace o vnějším světě
• vnitřní receptory (interoreceptory) → informace o vnitřní světě
ZNAKY VNÍMÁNÍ
1. celistvost – vnímáme předmět jako celek
2. výběrovost – vybereme si to, co budeme v danou chvíli vnímat
3. zaměřenost – zaměříme se na jednu věc a opomeneme pozadí
4. apercepce – využívání minulé zkušenosti při vnímání
5. konstantnost – věc vidíme zepředu, zezadu → dokážeme si spojit, že jde o jeden předmět
VNÍMÁNÍ ČASU A PROSTORU
• relativita času a prostoru → každý ho může vnímat jinak
◦ fyzikální čas se nerovná času prožitkovému
• adaptace = přizpůsobení vnímání
• smyslové klamy → chuťová iluze, hmatová iluze
• optickogeometrické klamy → chybné vnímání délky, polohy nebo směru
• iluze kontrastu → světlostní kontrast, Hermannova kontrastní mříž
• přeceňování svislých čar, zdánlivá změna směru čar vlivem jiných čar
• přenesení vlastností celého obrazce na části → Sanderův rovnoběžník, Miller-Lyerova figura
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – P – O – Z – O – R – N – O – S – T – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
DEFINICE POZORNOSTI
• aktuální stupeň aktivity psychických funkcí, které jsou aktivovány psychickými silami
• psychický jev, který se projevuje soustředěností a zaměřeností vědomí
DRUHY POZORNOSTI
1. bezděčná → neúmyslná, mimovolní, pasivní
◦ reflexy: nepodmíněné (vlivem vrozených reflexů) a podmíněné (individuální zkušenosti)
2. záměrná → úmyslná, aktivní
3. pozornost pomyslná → selektivní (výběrová), protivolní (trvá i přes snahu ji odpoutat)
VLASTNOSTI POZORNOSTI
a) rozsah, šířka – množství podnětů v krátkém čase
b) intenzita, hloubka – stupeň soustředění, podrobnost zpracování podnětů
c) stálost pozornosti – délka soustředění na jeden předmět
d) pohyblivost – přesouvání z objektu na objekt
e) rozdělení – zpracovávání informace z více než jednoho zdroje současně
PORUCHY POZORNOSTI
1. roztržitost
◦ neschopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti (je opakem koncentrace pozornosti)
◦ existují dva typy:
◦ nestálost úmyslné pozornosti
→ nedokáže se soustředit delší čas na jeden konkrétní objekt
◦ příliš velká intenzita pozornosti
→ hluboké soustředění na určitý objekt, nepozornost v ostatních oblastech
2. rozptýlenost
◦ neschopnost udržet pozornost v daném směru (je opakem stálosti)
ZÁKLADNÍ POJMY
• percepce = vjem, proces vnímání (přijímání)
• apercepce = člověk uvědomuje a srovnává rozdíly mezi vnitřními a vnějšími podněty
