Vývoj evropské hudby od nejstarších dob

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny-hudby

 

Otázka: Vývoj evropské hudby od nejstarších dob

Předmět: Dějiny hudby

Přidal(a): Hana Netušilová

 

 

Vývoj evropské hudby od nejstarších dob až po vrcholnou renesanci. Hudba pravěku, starověku, gregoriánský chorál, středověká světská hudba, rozvoj vícehlasu.

 

Pravěk

  • 50 tisíc let př.n.l. – 4000 př.n.l.
  • Dříve nebyla hudba vnímána jako umění, ale jako magie či kouzla
  • Často byla také spojována s tancem
  • Vokální složka = jednoduchý zpěv (2 tony) nepřesné, jeden vyšší jeden nižší, většinou předzpívával šaman
  • Instrumentální složka = kameny, dřevo, kosti, chrastítka – rytmické nástroje
  • Koštěná píšťala (duté kosti – dirka), Ulity (vydává jeden ton, ale každá jiný), zvířecí rohy, puklice, Struny (Harfy a Liry), hliněné nástroje – melodické nástroje
  • Důkazy: představy, vykopávky, dochované nástroje, nástěnné malby, etnomuzikologie
  • Etnomuzikologie – etno = věda, která zkoumá národy
    • Muzikologie = věda o hudbě
    • Zajímá se o hudbu primitivních kmenů
  • Francie – jeskyně Tří bratří – jeskyně dochovaná z pravěku
    • Zobrazen šaman s nástrojem v ruce

 

Starověk

  • Období 1. kulturních a vyspělých civilizací)
  • 4 tisíce př. n. l. – 5. století n. l.
  • Egypt, Mezopotámie, Persie, Čína, Féničané, Židé
  • Židovská hudba – Starý zákon – obsahuje židovské žalmy – ovlivňuje rozvoj středověkých sborů

 

Hudba starého Řecka

  • Nejvyspělejší hudba
  • 15 dochovaných zlomků se záznamem hudby
    • Seikilova píseň – z dob roku 0, nachází se na náhrobku, text – pomocí řecké abecedy (výšky tónů)
    • Dvě hymny na boha Apollóna – vytesány na zdi athénské pokladnici v Delfách
  • Od slova múza slovo muzika (múzy – družky Apollóna)
  • Hudba byla součástí olympijských her, divadel (dramata) i výchovy
  • Pěstování sólového i sborového zpěvu – jednohlasý
  • Hudební vzdělání – součást výchovy
  • Hudba – soutěžní disciplína na řeckých olympijských hrách
  • Zpěvně se přednášely básně
  • Hudba se objevovala v antických dramatech
  • Hudební nástroje – drnkací (kithara, lyra), dechové (aulos – předchůdce hoboje, flétny – různé druhy, např. Panova), hydraulické (varhany)
  • Pythagoras (6. století př. n. l.) – považoval hudbu za součást matematiky
    • Pythagorské ladění – vydrželo až do 17. století – nahradilo ho temperované ladění
    • Monochord (vymyslel toto ladění)
    • Tetrachord – řada 8 tonů od d1 do d2
    • Vyhovovalo jednohlasému zpěvu
  • 1. česká duchovní píseň – Hospodine, pomiluj ny
  • Nejznámější řeckou píseň Seikilova píséň (bez doprovodu, ženské hlasy)

 

Středověk

  • 5. století n. l. – 14. století n. l.
  • Hudba pod dohledem církve
  • Duchovní hudba (oficiální)
  • Světská (milostné písně, pro zábavu)

 

Duchovní hudba

  • Zabývá se náboženskými tématy, církevními rituály
  • Vokální
  • Pod kontrolou církve
  • Gregoriánský chorál – jednohlasý sborový zpěv
    • U jeho zrodu stál papež Řehoř (Gregor)
    • Text latinské modlitby
    • Bez doprovodu (vokální)
  • Hlasy – discantus (svrchní – vyšší, často melodičtější i na jiný text), cantus fermus (původní hlas), organum (spodní hlas)
  • 1. dvojhlas – vývoj kolem 10. století

 

 (12. – 13. století n. l.) – Ars antiqua (staré umění)

  • Diabonický klavír – jen bílé klapky
  • Ustálení vícehlasého zpěvu
  • Jednoduché hraní na varhany
  • Moteto – forma duchovní hudby
  • Gregoriánský chorál – moteto – přidávání hlasů

 

(14. století) Ars nova

  • Období gotiky
  • Propracovaná polyfonie
  • Komponují se mše – Kyrie, Glorie, Sanctus, Agnus Dei (Benedictus)
  • Guillaume de Machaut – francouzský skladatel a básník působící na dvoře Jana Lucemburského
  • 1300–1377
    • Skládal mše – La Messe de Notre Dame
  • Doba propracovaného vícehlasu

 

Světská hudba

  • Zabývá se náměty ze světa
  • Taneční x zpívaná (o lásce, epické, hrdinské, příběhy, bitvy)
  • Tance, truvérské písně
  • Potulní pěvci – trubadúři (jižní Francie), truvéři (severní Francie)
    • Trubadúři – milostná lyrika – zpívali milostné písně, písně určeny ženám (šlechtičnám)
    • Truvéři – zpívali zamilované, ale i epické písně (výpravní – hrdinské)
    • Minnesängři – označení v Německu
  • Nástroje – loutna, harfa, fidula (předchůdce houslí), tromba marina (předchůdce violoncella – tři struny), některé typy fléten – zobcová flétna, psaltérium, některé bicí nástroje

 

Raný vícehlas

  • Od konce 9. století se k chorální melodii přidávají souběžné kvarty
  • První forma vícehlasu se nazývá organum
  • Postupem času dochází k osamostatňování hlasů, povolené jsou však pouze intervaly prima, kvarta, kvinta a oktáva
  • Později se počet hlasů zmnožuje na 3–4, přičemž původní chorální melodie je uváděna v nejhlubším hlase a nazývá se cantus firmus
  • Skladatelská technika, při níž jsou všechny hlasy rovnocenné a samostatně vedené (žádný není vedoucí ani doprovodný) se nazývá polyfonie

 

Renesance

  • 15. – 16. století
  • Největší rozvoj vokální polyfonie (zpívaný vícehlas) – metoda kontra punktu (nota proti notě) – nejčastěji 4 hlasy (rovnocenné – všichni zpívali to samé)
  • Objevují se první housle v polovině renesance
  • A capella – bez nástrojů (bez doprovodu)
  • Frankovlánská (Nizozemská) škola (Belgie, Holandsko, Francie) x Italská škola

 

Frankovlánská škola

  • Orlando di Lasso (1532–1594)
    • Král hudby
    • „Echo“ efekt ozvěny
    • 1556 Mnichov
    • Známý po celé Evropě
    • 2000 skladeb (např. Echo)

 

Italská škola

  • Giovanni Pierlugi da Palestrina (1525–1594)
    • Působil v Římě – Chrám sv. Petra – u papeže
    • Psal až šestnáctihlasé skladby (polyfonní) – snaha potlačit protestanské písně
    • Většina 4hlasé skladby
    • Gloria
  • Giovanni Gabrieli (1554–1613)
    • Studoval v Mnichově u Orlanda di Lassa
    • Působil v Benátkách u chrámu sv. Marka
    • Používal vícesborovou techniku
    • Hodně používal hudební nástroje – housle, disviola, fagot, pozoun, tenorová viola, varhany, cink (roh s nátrubkem), theorba (basová loutna – kytara)
    • Určil kdo co bude hrát
    • Začal psát dynamitě do not
    • Položil základy pro concerto grosso – velký orchestr s málo nástroji (ripieno – velká skupina, concertino – malá skupina)
  • Velký rozvoj nástrojů – vznik cembala, housle, viola
  • Poprvé notový zápis – hmaty (loutna) – tzv. tabulatura
  • Vynalezen knihtisk – hudba se mohla rozvíjet
  • Madrigal – velmi populární forma
    • Světské – obdoba moteta
    • Itálie
    • Vícehlasá hudba
    • Zhudebňovány světské texty
    • Skladatel záměrně píše nový text pro každou sloku

 

Renesance v Čechách

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621)

  • Šlechtic, spisovatel, cestovatel, válečník, diplomat a hudební skladatel
  • Nejvýznamnější český skladatel období renesance
  • Pětihlasá mše – Misa quinis vocibus
  • Moteta

Písně jako: Hospodine pomiluj ny, Svatý Václave, Ktož sú boží bojovníci