Otázka: Vznik a vývoj filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): aidyspunk
- Mýtické stádium (předfilozofické období)
- Filozofie vzniká v 7. – 6. století př. n. l.
- Moudrost se předávala formou mýtů, založena na víře, předávala se ústně
- MÝTUS (mythós) = smyšlený příběh se symbolickým nebo náboženským významem, který se odehrává v neurčité minulosti. Mýty lidem zprostředkovávají názor na svět, přírodu a lidské bytí, vysvětlují účel věcí a někdy i původ států, měst, rodů …
- Člověk se pokládá za součást světa a nevyčleňuje se z něj. Všední zkušenost je spojována s kosmickým děním a božskými silami. Ničemu se nediví, protože zná pouze mýty. Jiné odpovědi najít nemůže a neumí.
- Chaos = počátek všeho, z něj se zrodila Gaia (země). Z ní pochází Úranost (nebe) a Tartaros (podsvětí). Člověku stačily k životu tyto skutečnosti. Ničemu se nedivil (např.: povodně = zásah boží ruky)
- Vznik filozofie v evropském smyslu
- Vzniká na západním pobřeží Turecka, což je oblast, která je křižovatkou spojující obchodní cesty do Řecka, Palestiny, Severní Afriky a v kontaktu s východními kulturami
- Orientální filozofie je mnohem starší než evropská a je známa pouze velmi úzké skupině lidí. Zbytek společnosti žije stále podle mýtu, proto jsou filozofové často v konfliktu se zbytkem společnosti. Ignorují předsudky a hledají skutečnou pravdu
- Kde se bere filozofie?
- Filozofové byli často majetnými občany, nebo šlechtici, kteří se mohli zabývat studiem a přemýšlením, protože byli zaopatření a nemuseli se každodenně starat o obživu. (Jsou to individuality vědomé samy sebe.)
- Klíčové vlastnosti filozofa: Pochybování, tázání a nejistota o světě i sobě samém
- Prazákladem filozofie je ÚDIV nad tím, jak různé věci (jsoucna) jsou (= JSOUCNO: abstraktní pojem, veškeré věci a pocity na Zemi).
- První z nich se diví obyčejným věcem: proč slunce vychází a zapadá. Mytický člověk oproti němu ví, že Helios vyjede na nebe na ohnivém voze a putuje po něm celý den, aby nakonec zajel za obzor.
- Další otázky: Co je svět, kde se vzal? Je pouze jeden? Jaký je smysl života? Jaká je prvotní příčina? Co je původem všech věcí? Jaká je podstata bytí? = pátrání po podstatě = substanci.
- Chaos řeky děsil, proto se ho pokoušejí nahradit kosmem, který má svůj řád uchopitelný rozumem. To je přechod, který uskutečnili první filozofové (miléťané, pythagorejci, Hérakleitos a atomisté).
- Uskutečňují přechod od mýtu k logu (logos = písmeno, řád, rozum, věda). Motivací je to, že to co znám, toho se nemusím bát. Člověk totiž neumí žít v neustálém strachu, proto se snaží svět pochopit rozumem (aby se nemusel bát).
,, – Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.“ Aristoteles
- Filein = milovat, sofíá = moudrost (= Proto je logičtější psát filosofie, ale téměř všude se píše se z).
- Filozofie x věda
- Filozofii je těžké definovat = prvotní filozofický problém.
- Nemá přesnou definici
- Nemá přesný předmět bádání
- Nemá přesnou vědeckou metodu
- To jsou důvody, proč se těžko zařazuje mezi vědy, i když z ní vlastně vědy vznikly. Je matkou věd, protože původně byla souhrnem veškerého poznání a souvislostí světa.
- Co má filozofie společného s vědou?
- Logická argumentace
- Analýza + experiment
- Dohadování (debaty)
- Korekce poznání.
- S bytím však všichni máme určitou zkušenost, jsme překvapeni, že věci jsou občas přece jenom jinak, než jsme si původně mysleli (= údiv, překvapení dané zkušeností).
- „Filozofická je taková otázka, na niž nelze odpovědět.“
- Dělení filozofie
Dvojí chápání filozofie:
a) Světonázor = téměř totožný s náboženstvím, mytologií a ideologie
b) Způsob lidského myšlení a uvažování = založeno na pochybách, údivu a nejistotě, který vedl ke vzniku současné vědy a etiky
- Časem se nutně musela rozdělit na speciální filozofické vědy a pomocné vědy, ze kterých vznikly samotné vědní obory
- Na základě vývoje teorie poznání se objevil požadavek filozofů na možnost ověřit filozofickou teorii na základě faktických důkazů.
Pro filozofii je typické kladení otázek:
a) otázky empirické: taková otázka, na niž je možné najít jednoznačnou odpověď, kterou můžeme dokázat, a kterou si umíme obhájit.
Př. „Všechny labutě jsou bílé“.
b) otázky filozofické: otázky, na které nelze najít odpověď
Př. Existuje Bůh? Co je podstatou bytí? Jak víme, že nežijeme ve snu nebo virtuální realitě?
- Filozofie se nachází na hranici mezi vědou a náboženstvím
- Vydělování speciálních věd a doplňkových disciplín
- Ontologie (metafyzika):
- Co je podstata slova – ,,být“
- Hledání obecných vlastností člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu
- Filozofická antropologie (etika)
- nauka o správném jednání
- „Jak se mám chovat, abych dobře prožil vlastní život?“
- Gnozeologie (noetika)
- teorie poznání
- Jak vůbec můžeme vědět a poznávat, že věci jsou ve skutečnosti tak, jak si myslíme?
- Jak víme, že nás nešálí smysly a rozum?
- „Jak to vše mohu zjistit?“
- doplňkové disciplíny:
- Logika
- Estetika
- Politologie
- Sociologie
- Filozofie dějin
- Dějiny filozofie
- Filozofie vědy
- ….
- Vztah filozofie a umění
- Někteří lidé považují umění za filozofii v praxi => někteří velcí myslitelé také velkými umělci (Leonardo Da Vinci, Goethe)
- Umění má potřebu hledat pravdu a zachytit realitu tak, jak to sami rozumem neumíme, ukazuje v jiném světle a umožňuje nám vidět a pochopit, to, co se dosud pochopení vzpíralo
- Umění v nás vyvolává údiv, stejně jako filozofie
- Filozof
- milovník moudrosti, lovec pravdy
- Společnost žije na mýtech a předsudcích, filozof hledá pravdu => rebelský rozpor
- Filozof je proto ten, který vyvede ostatní ze slepé víry a přivede je ke kritickému pohledu na svět, díky kterému člověk získá skutečnou svobodu a odpovědnost
- Nedůvěra v to, co se mi říká = Jedině člověk, který je schopen kriticky myslet se nestane lehce ovladatelným a zneužitelným prostředkem demagogů a ideologů
- ,, – Moudrý je Bůh, člověk je lovcem pravdy.“ Pythágorás
ANTICKÁ FILOZOFIE
- Charakteristika antické filozofie
- Kosmologie (později ontologie)
- Předpoklad celistvosti vesmíru
- Vesmír má řád a podléhá mu i člověk
- Člověk je obdařen rozumem a může jím zkoumat bytí (pochopit vesmír)
- Kosmogonie = nauka o vzniku světa
- Časové rozdělení antické filozofie
Raná antika nebo také předsokratovské období
- Přírodní filozofie (Pátrání po pralátce)
Vrcholná antika, atické období
- Hedonisté, Sofisté, Sokrates, Platón, Aristoteles
Pozdní antika (Helénistické období)
- Cicero, Marcus Aurelius, Plotínos, Augustin Aurelius
PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ = /PŘÍRODNÍ FOLOZOFIE/
- Zabývá se kosmologií a kosmogonií, které jsou předstupněm skutečné ontologie
- Řekové si položili otázku, kde se bere všechno bytí a co bylo prvotní látkou a příčinou, ale i koncem všeho bytí.
- Tuto pralátku a prvotní příčinu nazývali – ,,ARCHÉ“, ale nikdy nebyli schopni se shodnout, co to vlastně je.
a) Milétská škola
- První, kteří uskutečňují přechod od mýtu k logu (= k poznání). Nemluví o sobě jako o filozofech, zajímá je především matematika (řád, který spojuje všechno v přírodě = physis), takže si říkají fysikové.
- Tím se liší od orientálních filozofií
- Tháles
- Zakladatel Milétské školy
- Dokázal vysvětlit matematické vztahy bez mytologického nánosu
- Autor Thaletovy věty, což je první známý matematický objev, který se připisuje konkrétnímu člověku. Geometrii používal k mnoha výpočtům: výška pyramid, vzdálenost lodí od pobřeží…
- Podařilo se mu vypočítat zatmění slunce, kterým přesvědčil dvě válčící města, že Bohové s válkou nesouhlasí, takže po zatmění byl uzavřen mír.
- Za pralátku arché považoval vodu. Z vody se rodí život a ve vodě může také zaniknout
- Podle měření délky stínu tyče ve stejnou dobu na dvou různých místech, která ležela na sever, a na jih od sebe dokázal odvodit, že země je kulatá.
- Vypráví se o něm historka, že se v noci procházel, pozoroval hvězdy a spadl proto do studny. Děvečka, která mu pomohla ven, se mu vysmála, že se zajímá o vysoké věci, ale pro praktický život se vůbec nehodí (= což je klasická výtka proti filozofům a akademikům i dnes)
- Anaximandros
- Voda se mu nezdá. Živly jsou si protikladné, z toho by nic nevzniklo, proto to živel být nemůže. Pralátkou může být něco, co není smysly zachytitelné.
- Za pralátku považuje apeiron (= to co nemá hranice), protože vše, co vzniká a zaniká, je ze své podstaty ohraničené, a když je věc neomezená, musí být i věčná.
= Tím Anaximandros položil základy ontologie a pojmu bytí.
- Anaximénes
- Pralátkou je vzduch => dech boží, vzduch je obrazem apeiron
- To co nedýchá, je mrtvé
- Hérakleitos z Efezu
- Byl dědicem trůnu, ale byl znechucen politikou, takže se vzdal trůnu ve prospěch svého bratra, aby se mohl plně věnovat filozofii
- Podle Hérakleita byl pralátkou oheň
= Představuje totiž trvalou změnu, která prostupuje vše.
- Oheň neboli změna, vzniká střetáváním protikladů, podstatou bytí je proto dění
(= variabilismus)
- Drží vše v harmonii a řádu, protože proti sobě vždy existují protiklady, které dohromady vytvářejí změnu a harmonii = dialektika
- Důležitá je dynamika věcí (pak na něho navazuje Hegel, a na něj pak Marx)
- „Bdící mají společný svět, ale spící se obracejí vždy jen do toho svého.“
= Bdící znají kosmos koinos = společný svět
= Spící znají jen kosmos idios = svůj uzavřený svět nepochopený ostatními;
odtud možná potom pochází slovo idiot
b) Pythagorejci
- Pythágorás ze Samu
- Filozofie se s Perskými válkami rozšířila do Velkého Řecka => kolonie, které byly i v Itálii: odtud filosofie Italská
- Pythagoras z iónského ostrova Samos emigroval do italské kolonie zvané Krotonos
- Zakládá zde politicko-nábožensko-filozofický spolek, který se později rozpadl na skupinu:
a) Mathematikové: dosáhli významných úspěchů v geometrii
b) Akúsmatikové: zabývali se mystikou a symbolikou čísel
- Pythagorás také dost cestoval, takže se traduje, že byl v Egyptě přijat do kasty mágů, kde se naučil, jaké vztahy jsou v trojúhelníku (odtud Pythagorova věta) Dokázal ji teoreticky zdůvodnit.
- Etika Pythagorejské školy
- Pythágorás se na svých cestách dozvěděl o orientálních kastách a je možné, že tam pochytil také nauku o převtělování duší (= nekonečný koloběh života) a nutnosti askeze, aby se duše člověka mohla z tohoto koloběhu osvobodit.
(= Askeze: skromnost života)
- vzdělávání, disciplína, zdrženlivost, autorita, vegetariánství, meditace (reflexe nad sebou samým)
„Co správného jsem vykonal za uplynulý den? V čem jsem pochybil? Co jsem nesplnil?“
- Proto podle nich není slučitelný lov moudrosti a blahobyt.
- Role čísel Pythagorejské školy = filozofický materialismus
- Inspiroval se u Anaximandra a hledal věc, která má jedinou vlastnost a jiné kvality: postrádá rozměr, meze => je nekonečná.
- Pythagorejci se obrátili od smyslových pozorování k rozumu, abstraktnímu myšlení a spekulacím. Tak se dostali k tomu, že klíčovou úlohu v kosmu hraje číslo (arithmos)
- Pythagorejci proto na místo pralátky dosadili čísla, která prostupují úplně všechno. Pokud je možné kosmos pochopit pomocí vztahů rozumem, je k tomu velmi vhodným nástrojem matematika.
- Důležitá symbolika čísel:
- bod symbolizuje jednička (o bodu je možné říct, že je jen jeden)
- přímku symbolizuje dvojka
- rovinu symbolizuje trojka
- prostor symbolizuje čtyřka
- Vesmír jako celek symbolizuje desítka, která je součtem všech předchozích
