Otázka: Vznik a vývoj nejstarších civilizací
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Smrť
Starověk (4 000 př. n. l. – 476 let n. l.)
- ½ 4 000 př. n.l – vznik a vývoj písma
- 3 000 př. n. l. – vznik prvních států
- státy vznikají tam, kde je vhodné podnebí, v povodí velkých řek- nutná spolupráce- (za)odvodňovací zařízení
- dobré podmínky- nadbytek- krok k dělbě práce – specializace (řemeslná výroba- zbraně, nádoby; obchodní stezky)
- typy hospodářství- chrámové, palácové
- politika- neomezená moc panovníka, despocie
- rozdělení obyvatelstva- panovník, aristokracie, kněží, vojáci, státní úředníci, řemeslníci, zemědělci, otroci
- náboženství- převládá polyteismus
2 typy států:
- staroorientální– povodí velkých řek, půda patří panovníkovi nebo rodové občině, panovník vládne neomezenou mocí- Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína
- klasické (antické)– otrokářský stát, půda patří jednotlivci, panovník považován za boha- Řecko, Řím
Proces vzniku státu:
- proces vzniku států byl velmi pomalý, vznik městských států, později celky států
- předpoklady k vzniku státu:
- – usedlý způsob života
- – zemědělská výroba
- – rozvoj železa – vliv na hospodářský rozvoj lidstva
- – skupina vládnoucích a skupina ovládaných
- – potřeba písma
Mezopotámie
– oblast mezi řekami Eufrat a Tigris– dobré podmínky pro život
– Sumerové– první obyvatelé této oblasti
– chrámové, palácové hospodářství- úroda se shromažďuje do sýpek a rozděluje se mezi lid
– vesnická občina– ohrazená (ochrana vesnice)- vzájemné boje mezi vesnicemi- vznik městských států– do čela se postaví vojevůdce, který se následně stane panovníkem
Akkadská říše
– první despotický stát
– Kiš- Sargon- úředník ve službách sumerského vládce, kterého svrhl a postupně dobýval jiná území
– centralizovaný stát s neomezenou mocí panovníka
– rozvrstvení obyvatelstva
- panovník
- privilegované vrstvy- kněží, úředníci, vojáci
- vesnická občina- hlavní pracovní síla
- otroci- zajatci z válek, není hlavní pracovní silou, neměli všechna práva, život podobný životu vesničanů
Sumersko-akkadská kultura
– 3000 př. n. l. obrázkové písmo- piktogramy– umožňují chrámové hospodářství
– 2800 př. n. l.- klínové písmo– hospodářské účely- hliněné destičky/ rákosem (vypálené/seříznutý)
– s písmem vzniká krásná literatura- báje, pověsti, přísloví, zaříkadla- nejznámější text- Epos o Gilgamešovi
– počátek některých věd– matematika, astronomie
– všechny stavby se stavěly z hlíny z důvodu nedostatku kamene a dřeva, domy neměly okna na ulici
Starobabylonská říše
– nejvýznamnější panovník- Chamurapi
– zavedení prvních mincí
– Chamurapiho zákoník– vytesán do sloupu- 262 článků- ochrana proti majetku, různé postavení občanů, ochrana před podvody, rodinné právo
Novobabylonská říše
– poslední stát na území Mezopotámie
– značný rozsah do Perského zálivu až ke středomoří
– shromážděno veliké bohatství
– přestavění Babylonské věže- zikkurat (do výše se pnoucí)- stupňovité pyramidy-90m
– Nabukadnesar II.- trojitý systém hradeb
– Babylonská věž a Visuté zahrady královny Semiramis- divy světa
– NB. Říše byla dobyta Peršany
Chetité
– Indoevropané
– území dnešního Středního Turecka- rozrůstání- jádro Chatutaš (hlavní město)
– pěstitelé koní, zpracování kovů
– chetitština- první písemně zaznamenaný indoevropský jazyk (= klínopis)
– 1200 př. n. l. zničení říše náporem mořských národů
Asyřané
– semitský národ
– horní tok Eufratu a Tigridu
Novoasyrská říše
– největší říše na území Mezopotámie- až ke Středozemnímu moři
– na čas ovládli Egypt
– vážili si a převzali Sumersko- akkadskou kulturu- rozvoj této kultury
klínové písmo
– krásné reliéfy
– nejvýznamnější panovník- Ašurbanipal
– vytvoření veliké knihovny v Ninive– 25000 hliněných destiček
– dobrá organizace armády- pěšáci (zbraně), jezdci s vozíky
– vlastní státní správa- úředníci s posádkou vysíláni do dobytých území (klid, daně, žádné vzpoury), byli často vyměňováni, aby nedošlo k ovládnutí dobytého území tímto úředníkem
– vybudování zpevněných silnic, zachování směrovek, na silnicích byli umístěny stanice na výměnu koní- umožnění rychlého přesunu zpráv z města do města a rychlý přesun vojska
– 721 př. n. l.- vyvrácení Izraele a přemístění židů k sobě- deportace (= násilné přemístění obyvatelstva na jiné území)
Palestina
– byla původně pod nadvládou Egypta- 13. století př. n. l.- průnik hebrejsko- izraelských kmenů na toto území
– 1200 př. n. l.- usazení pelištejců
– v čele kmenů stálo 12 soudců (funkce vojenských náčelníků a kněží)- DOBA SOUDCŮ
– Saul– vyznamenal se v bojích proti Pelištejcům- proto se stal prvním hebrejským
králem- DOBA KRÁLOVSKÁ
– David– zakladatel dynastie vládnoucí do doby dobytí říše Nabukadnesarem
– Šalamoun– vybudování jeruzalémského chrámu, nejvýznamnější král; za jeho vlády došlo k zániku zbytků kmenového zřízení, říší rozdělil na správní oblasti
– po smrti Šalamouna se židovský stát rozpadl a vznikla dvě království- Izraelské (sever) a Judské (jih)
Izraelské království
– Samaří- nejvýznamnější město, hlavní
– 721 př. n. l.- dobytí království Asyřany- deportace Palestinců
Judské království
– tzv. „nárazníkový stát“ mezi Egyptem a Asýrií
– 587 př. n. l.- Nabukadnesar- dobytí Jeruzaléma- babylonské zajetí- odvlečení izraelitů do Palestiny
– 539 př. n. l.- Kyr Veliký– vyvrácení Babylonu a umožnění návratu Izraelitů
– postupně vzniká nový stát, který nebyl plně samostatný, ale byl jen provincí perské říše
– 64. př. l.- ovládnutí Judei Římany
– Herodes veliký– bezohledný krutovládce- vraždění neviňátek v době Ježíšova narození
– po Herodově smrti- rozpad říše a říše byla pod správou prokurátorů- židé se čas od času vzbouřili
– židovská válka– největší vzpoura (66-70)- vyvolaná náboženským útlakem a vysokými daněmi- židé byli poraženi
– poslední velké povstání vedl Šimon bar Kochba– poražen- židé- diaspora– rozptýlení židů po celém tehdy kulturním světě
Féničané
– severně od Palestiny
– nejlepší mořeplavci, dobré lodě
– obchod se vším (otroci, látky)
– kolonie- jejich opěrné body- Kartágo
– hláskové písmo– 22 znaků- rozšířeno po celé Evropě- praktické a jednoznačné
Peršané
– Indoevropané
– ovládáni Asyřany
– Kýnos II.- zmocnil se vlády Novobabylonské říše, zakladatel největšího perského státu
Egypt
- Archaické období- 27. století př. l.
- Stará říše 27.-21. století př. l.
- Střední říše 21.-18. století př. l.
- Nová říše 16.-11. století př. l.
- Pozdní Egypt 11.- 4. století př. l.
Egyptská společnost
– otroci- váleční zajatci (v dolech, těžká práce), domácí otroci (domácí práce)
– dlužní otroctví- lidé nemohoucí platit daně
– rozvrstvení společnosti
- panovník
- vysoká šlechta- panovníkova rodina, vezír (rádce faraona), kněží, královský úředník a vojsko, písař
- obchodníci a řemeslníci
- rolníci- minimální právo a maximální povinnosti
- otroci
1) Archaické období
Dolní Egypt- zemědělství
Horní Egypt- lov a pastevectví
– 3100 př. n. l.- Meni- sjednocuje Horní a Dolní Egypt
– hlavní město- Menofer (Memfis)
– zvětšení říše a spojení rolnických a pasteveckých rodů
2) Stará říše
– faraon Džoser– nechal postavit první pyramidu- Džoserova pyramida- 6-ti stupňovitá mastaba
– orientace na zemědělskou činnost- oázy- chov dobytka, těžba kamene
– Egypt je rozdělen na správní celky- nómy, občiny- tyto celky řídí místodržící
– dynastické spory, sociální spory (zhoršování postavení obyčejných občanů), vnější nepřátelé- zánik Staré říše
3) Střední říše
– v 21. století př. l.. došlo k znovu sjednocení říše
– zakladatel Mentuhotep II. – zabezpečil Egypt proti vnějším nepřátelům- pevnůstky (vládcovy zdi) před Asiaty, oblast Suezské šíje
– hlavní město Veset
– rozkvět Egypta, rozšíření zemědělské plochy
– 18. století. Vpád Hixósů- dobytí Dolního Egypta- konec Střední říše
4) Nová říše
– Ahmos– porazil a vyhnal Hixóse a dal vznik Nové říši
– sídlem zůstává Veset
– po Ahmosově smrti se na trůn dostává jeho dcera Hatšepsovet– za její vlády nedochází k válkám
– po její smrti- Amenhotep IV.- hluboká náboženská reforma- nahradil boha Athóna za Amona- monoteismus, snaha oslabit vliv kněží kultu boha Amona- přejmenování se na Achnathona; Achetaton- nové sídlo Egypta na počest boha Athona, podporu mu poskytuje jeho žena Nefertiti
– Tutanchaton- neodolává kultu boha Amona a přejmenovává se na Tutanchamona– známý pro svoji hrobku- zůstala skryta před zloději a dochovalose mnoho bohatství- důkaz polyteismu, za tohoto panovníka vládl vojevůdce Harembeb
– Rozvoj Egypta za vlády Ramesovců
– Ramses II. Veliký- nejvýznamnější panovník- nejstarší mírová smlouva- Chatušiš a Ramses II.-po bitvě u Kadiše- dodržování a Ramses II. se oženil s Chatušišovou dcerou
– Po smrti Ramsese se na trůnu vystřídalo 11 panovníků, což vedlo k zániku Nové říše
5) Pozdní říše
– trvá do příchodu Alexandra makedonského
– 7. století- pozvolný úpadek Egypta
– sílí vnější útoky
– vrchol Asyrské a Perské říše
– na trůn se dostala Sájská dynastie– rozkvět Egypta (sájská renesance)- Sameti II., Necho II.
– Peršané- největší rozkvět- v čele Kyros Veliký- období perské nadvlády- vyvrácení Alexandrem Velikým- bitva u Pelusionu
6) Období makedonské nadvlády
– bitvou u Pelusionu se Alexandr Veliký zmocnil nadvlády Egypta
– 323- smrt Alexandra Velikého
– protože měl neschopné syny, vládl za něho jeho vojevůdce Ptolemaios– ptolemajská dynastie
– Kleopatra VII.- poslední z rodu Ptolemajovců; používá Césara, aby se Egypt stal středem Říma
– 44- smrt Césara, zavraždění
7) římské období– 30- Egypt je římskou kolonií
další vývoj Egypta:
– 395- součást Byzantské říše
– vtrhnutí Arabů do Egypta (arabizace, islamizace)
– do počátku 16. století- součást Turecka
– 80. léta 19. století- nadvláda Angličanů
– 1924- samostatný Egypt
Egyptská kultura
– nejnavštěvovanější místa: pyramidy, Údolí králů, Rameseum. Chrám zasvěcený Ramsesovi II.
– architektura– sakrální- zasvěcená bohů
mastaby– hrobky nižších hodnostářů, kosé jehlany, obklopovaly pyramidy (satelitní pyramidy)
pyramidy– čtvercová základna- Džoserova (nejstarší), Cheopsova (největší)
skalní hroby- v údolí králů- skalní chrámy- vytesány do skal v horní části Egypta
volně stojící chrámy– tři části- pylon, nádvoří, hypostylový sál
- pylon- brána lemovaná sfingami
- nádvoří- lemováno sloupy
- hypostylový sál- průběh vlastního obřadu
– sochařství– doplňkový charakter, výzdoba chrámů
sochy- jakoby mrtvé, frontální, polychromované- Nefertity, sfingy, Sedící písař
reliéfy
– malířství– doplňkový charakter, obrazy malovány ze strany
– literatura– vedle písma Sumerů měli Egypťané nejstarší písmo
hieroglyfické- posvátný vryp
hieratické
démotické
Rosettská deska– objevena napoleonským vojskem- tři druhy písma- I. a II. písmo- egyptské a III. písmo- řecké- pomocí řeckého písma Champolion rozluštil hieroglyfy- deska obsahuje poděkování kněží
– matematika– Ludolfovo číslo Π
– lékařství– zejména oční- v Egyptě rozšířeny oční choroby z důvodu vysoké vlhkosti vzduchu
