Otázka: Vznik habsburského soustátí a jeho vývoj do poloviny 17. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Mand
Habsburkové v 16. století a první polovině 17. století – jeden z nejvýznamněji politických rodů v Evropě – ovládali nejvíce území v Evropě = bylo to díky tomu, že získali Španělský trůn (tím získali vliv v Nizozemí a v koloniích), v té době byl Karel V. císařem Svaté říše římské (začíná se dělit na větev Rakouskou a větev Španělskou), 1) Španělští Habsburkové – Habsburkové zdědili španělský trůn díky Filipu I. Sličnému, který byl z Habsburského rodu, po jeho smrti nastupuje Karel I., který vládl v letech 1516 – 1556, silný katolík, měl pod správou Holandské země, stal se císařem Svaté říše římské (tam měl jméno Karel V.), přijal českou korunu pro svého mladšího bratra Ferdinanda I., bojoval proti Německé šlechtě při Šmalkatské válce, po jeho smrti nastupuje na trůn jeho syn Filip II. – vládl v letech 1556 – 1598, silný katolík, za jeho vlády měli silné postavení inkvizice, Španělsko se začala potýkat s hospodářskou krizí i přes své zámořské úspěchy, roku 1571 porazil turecké námořnictvo v bitvě u Lepanta, čímž si získal Tunisko, bojoval s revolucí v Holandsku, revoluce zvítězila a Španělsko ztratilo ekonomické centrum Spojeného (severního) Holandska, roku 1580 získal portugalskou korunu, roku 1588 ale utrpěli velkou porážku v kanále La Manche od Anglie a od té doby to šlo se Španělskem z kopce, protože námořní velmocí se začala stávat Anglie, 2) Rakouští Habsburkové v Českých zemích – roku 1526 zemřel Ludvík Jagelonský (snažil se upevnit hranice s Turky), a tak naše šlechta požádal Habsburky o to, aby usedli na Český trůn, důvody – 1) bohatý rod, 2) politický vliv, 3) postavení vojska proti Turkům na východě, České země požádali Karla V., aby usedl na Český trůn, ale požadavkem bylo, aby spojili svůj rod s Jagellonci, ten to roku 1526 přijal pro svého mladšího bratra, který si vzal sestru Ludvíka Jagellonského, Annu Jagellonskou, Ferdinand I. – roku 1526 nástup na trůn, přivedl do Čech renesanci, slíbil náboženskou toleranci, dodržování kompaktát, Habsburkové budou jednat ve prospěch Českých zemí i přes Rakouské neshody (nic ale nedodržel), začátek Vídeňské centralizace (vysoký vliv Němců), sídlil ve Vídni, neměl dědičnou korunu, roku 1546 probíhalo Šmalkatské povstání v Německu, a tak Karel V. rozkázal Ferdinandovi ať pošle do Německa vojsko (ale žádný Český voják nechtěl jít), a tak proběhlo roku 1547 Stavovské povstání (Česká šlechta to ale nevydržela, a tak se vzdala, protože Šmalkatská válka skončila, nikdo ale nebyl potrestán), roku 1556 se stal císařem Svaté říše římské, roku 1556 pozval jezuity do Českých zemí = rekatolizace, roku 1564 umírá, Maxmilián II. – roku 1564 nastupuje na Český trůn, byl katolík, ale měl určité sympatie k protestantům, v roce 1575 ústně stvrdil Českou konfesi (dohoda mezi církví a panovníkem) a ta slibovala náboženskou toleranci (kališníci a jednota bratrská), roku 1576 Maxmilián umírá a nestihl vytisknout svůj slib, Rudolf II. – nástup na trůn roku 1576, roku 1583 přesídlil hlavní sídlo Habsburků z Vídně do Prahy, za jeho doby byl odpor protestanské šlechty, byl psychicky labilní, sváděl mocenský souboj s mladším bratrem Matyášem, který se roku 1608 spojil s protestanty (Maďaři, Rakušané a Moravané) proti Rudolfovy, Rudolf byl tím donucen k vydání libeňského míru (také rok 1608), kde Matyáš získal Moravu a Uhry, roku 1609 Rudolfa podpořila česká šlechta za to, že vydá Majestát na náboženskou svobodu (= Rudolfův majestát), to byl nejtolerantnější dokument v Evropě, který urovnává vztah mezi katolíky a protestanty, po vydání majestátu ho ale hned Rudolf začal porušovat, roku 1611 pozval katolické vojsko pasovského biskupa Leopolda do Českých zemí, Rudolf byl pod velkým tlakem, a tak se roku 1611 vzdal české koruny a dal ji bratrovi Matyášovi, sám Rudolf ale hned za rok zemřel, Matyáš – vládl od roku 1611 do roku 1619, přesunul sídlo z Prahy do Vídně, roku 1617 česká šlechta (protestanti) zvolila protikrále Ferdinanda II. (pravým jménem Ferdinand Štýrský – katolík), za jeho vlády se české stavy vzepřeli proti rekatolizaci (Stavovské povstání)
Třicetiletá válka – dělí se celkem na čtyři fáze, je to pokračování evropské reformace, střetli se zde koalice protestanských státu a koalice katolických států; 1) Česko-falcká válka (1618 – 1623) – neboli také válka česká, celá třicetiletá válka začíná v Čechách jako Stavovské povstání, Stavovské povstání – proběhlo mezi lety 1618 – 1620, vzepření proti rekatolizaci, 23. května 1618 se české vojsko v čele s Martinem Thurnem vydalo na pražský hrad, proběhla druhá pražská defenestrace, a tohle započalo třicetiletou válku, roku 1619 umírá Matyáš, na trůn se dostává Ferdinand II., ale ten byl hned zbaven trůnu a králem se stal Fridrich Falcký, ten měl dobrý vliv, tím, že anglický král byl jeho zetěm, ale žádná pomoc k nám nepřišla, Habsburkové vytvořili katolické vojsko a vytáhli na Prahu a 8. listopadu roku 1620 proběhla bitva na Bílé hoře, kde české protestanské vojsko bylo za necelé dvě hodiny pobito a prohráli hlavně kvůli tomu, že Fridrich Falcký utekl z boje, za tento zmatek bylo 21. června roku 1621 popraveno 27 pražských pánů (rebelové, popraveni Janem Mydlářem), na tuto vlnu nepokoje vznikla velká emigrační vlna, po Fridrichu Falckém nastupuje na český trůn opět Ferdinand II. a je zde až do roku 1637; 2) Dánská válka (1625 – 1629) – roku 1627 bylo v Českých zemích vydáno Obnovené zřízení zemské (katolicismus, dědičné právo Habsburků na český trůn a zrovnoprávněna čeština s němčinou), roku 1628 bylo toto zřízení vydáno i pro Moravu, tato situace vedla opět k reakci velké emigrační vlny, po bojích u nás začali boje i po celé Evropě – proti katolíkům vznikla tzv. Protestanská unie vedená státem Dánsko, poté státy Švédsko, Sasko, kalvínské spojené Nizozemí a také katolickým státem Francie, které chtělo oslabit pozici Habsburků, do roku 1623 vedl Protestanskou unii Fridrich Falcký; 3) Švédská válka (1630 – 1635) – roku 1632 proběhla bitva u Lützenu, střetl se zde Albrecht z Valdštejna (katolík) a Gustav II. Adolf (protestant – Švéd), který zde padl, poté roku 1634 padl Albrecht z Valdštejna za zradu císaře a od té doby už nejsou katolíci tak úspěšní; 4) Švédsko-francouzská válka (1635 – 1648) – závěrečná etapa, roku 1645 proběhla bitva u Jankova, kde Švédi vyhráli nad katolíky, téhož roku také obléhali Brno (ale nedobyli jej …) a roku 1648 dokonce vytáhl i na Prahu; vše končí roku 1648 uzavření vestfálského míru; důsledky třicetileté války – vzrůst Švédska na Balkáně a Sasku, silný dopad na zemědělství a ekonomiku, zemřelo spoustu lidí, v Čechách až 1/3 obyvatelstva, uznáno Nizozemí, končí reformní období, posílení severských států (hlavně Norové), zvětšil se vliv nekatolických zemí, oslabeny pozice ryze katolických králů (ovlivněno postavení Habsburků, nejvíce oslabeno Španělsko ztrátou Portugalska)
