Otázka: Základní příběh Židů (Bible)
Předmět: Dějepis
Přidal(a): kathrina
Otec Velkého Národa
Abraham se usadil v Cháranu. Byl dobrý muž, oddaný Bohu. Měl ženu Sáru, ale děti neměli. -> Bůh mu řekl, aby se odstěhoval do Kanaánu. Slíbil mu, že z něj udělá Otce velkého národa. Tak si zabalil a s ženou, služebníky, pastýři a synovcem Lotem přestěhovali. -> Z nedostatku vodody a jídla poslali zbytek rodiny do bohatší krajiny, ale sami zůstali. -> Po letech k němu došli 3 muži, kterým nabídli pohoštění. Muži řekli, že za 9 měsíců se jim narodí syn. – Izák
Pravá žena pro Izáka
Léta šly – Izák mužem. Po smrti Sáry chtěl Abraham syna oženit. Vyslal služebníka do jeho domovské země najít ženu. -> dorazil tam, kde bydlel Abrahamův bratr Náchor – odvedl velbloudy ke studni a čekal jestli žena, kterou poprosí o vodu napojí i velbloudy. Ta se pak stane Izákovou ženou, zeptal se jí na nocleh ona přijala, byla to vnučka Náchora Rebeka.-> Doma je uvítal její bratr.-> Odjeli -.> Vzali se a Izák ji velmi miloval.
Děti Izraele
Rebeka porodila dvojčata – Ezau (byl to miláček Izákův), Jákoba (mladší Rebečin miláček)-> když Izák zestárl oslepl, cítil že umírá – musel požehnat nejstaršímu ze synů, jako nové hlavě rodiny,tak poslal Ezaua na lov -> Rebeka chtěla, aby požehnal Jákobovi tak vymyslela lest – uvařila Izákovi oblíbené jídlo, pokryla ruce Jákoba kozí kůží a poslala ho za otcem, ten mu požehnal. Když Ezau zjistil co se stalo zuřil -> proto Rebeka poslala Jákoba najít si ženu k jeho bratru Lábanovi. Ten měl dvě dcery Leu a Ráchel, do Ráchel se zamiloval (ta byla nejmladší), ale byl nucen si vzít Leu první.-> Po letech se rozhodl vrátil do Kanaánu, ale bál se bratra, tak vyslal zvěda. Ten se vrátil s tím, že Ezau proti nim míří s pěti sty muži -> poslal mu zvířata, ale zůstal v táboře -> stal se Izraelem -> Ezau ho ale přivítal s otevřenou náručí.
Prodán
Jakob měl 12 synů (10 s Leou a 2 s Ráchel Josefa a Benjamina). Jakob měl nejraději Josefa – ostatní bratři ho nenáviděli – Josef dostal nový šat, bratři žárlili. Josef ji řekl o svém snu se snopy (snopy bratrů se klaněli jeho) -> bratři se rozhodli, že ho zabijí. Když ale projížděl karavan obchodníků do Egypta, prodali ho do otroctví, pak zabili kozu a umazali šat krví. Otci to zlomilo srdce.
V Egyptě prodali Josefa Potífarovi (velitel stráže faraona), Josef sloužil dobře, ale Potífarova žena ho chtěla svézt a tak ho obvinila, že ji napadl -> vězení. Byl tam s číšníkem a pekařem – sny (číšník – réva se třemi větvičkami vymačkal faraonovi šťávu) + (pekař na hlavě tři koše chleba, ptáci do toho klovali) -> za dva roky měl faraon divné sny, poslal pro Josefa (stál u Nilu – 7 vykrmených krav a za nimi 7 vychrtlích, které sežrali prvních 7) – vyložil jako 7 let bohatých na sklizeň po té 7 let neúrody -> udělal Josefa hlavním mistrem dal mu nové šaty – po faraonovi nejmocnější muž.
Opět spolu
V Kanaánu těžké časy – Jákob poslal syny do Egypta na prodej obilí – Josef je obvinil, že jsou zvědové, ale pak je poslal domů s pytli obilí, chtěl Benjamína -> Otec nepovolil, ale když obilí došlo, vyslal je zpět. -> Bratři se Josefovi uklonili jako ve snu – dal jim najíst a naplnit pytle. Do Benjamínova dal kalich a vyslal za nimi vojáky. -> nakonec jim řekl že je Josef a poslal pro zbytek rodiny. – žili v zemi Gošen
Tys byl vyvolen
Po smrti Josefa-nový farao, který nevěděl o Josefovi. Izraelité se rozrůstali, což se mu nelíbilo. Postupně je zotročil. Nakonec vyhlásil zabít každého chlapce narozeného v Izr. rodině. V té době se ženě narodil syn, schovala ho, potom u břehu řeky. Našla ho faraonova dcera a nechalas vychovat v paláci. – Mojžíš – nezapomněl že je Izraelit ( když viděl Egypťana zabít Izraelita, zabil ho a utekl do pouště). Odešel do země Midján. Bůh mu řekl, že je vyvolen a musí zachránit jeho lid.
Propusť můj lid
Faraon odmítl propustit Izraelity. Bůh řekl Mojžíši, že ho donutí, když nepřijme. Proměnil vodu v Nilu na krev, žáby – nic. Pak smrt egyptských zvířat, vředy – pořád nic. Smlouvali. Bůh tedy zabil každého nejstaršího egypt. syna (včetně faraonova). Nakonec povolil a nechal je odejít, vyslal na ně ale vojáky se kterými se setkali u Rudého moře. Díky Mojžíši se utopili a oni byli volní.
Bůh pečoval o lid
Putovali, nedostatek jídla, stěžovali si Áronovi a Mojžíšovi – Bůh slíbil chléb a maso. Tu noc se utábořili -> potom problém s horkým sluncem, znovu si stěžovali -> Bůh řekl Mojžíšovi ať dojde ke skále a udeří do ní holí – z ní vytryskla voda. Putovali dále do Kanaánu.
Desatero
Na hoře Sinaj si utvořili tábor – Bůh řekl, že ho budou poslouchat a dá jim deset zákonů (přikázání). Bůh Mojžíšovi vysvětlil, jak zákony fungují, vyložil to lidem a oni souhlasili. Když šel Mojžíš rozmlouvat s Bohem a dlouho se nevracel, Áron nashromáždil s lidmi zlato , které roztavil a udělal zlaté tele, které uctívali. Mojžíš s Bohem se rozzlobili, natož rozbil Mojžíš desku. Prosil Boha o druhou šanci, ten udělal nové desky, které uložili do zlaté schránky.
Čtyřicet let na poušti
Zjistila, že Kanaán je úrodný, ale opevněný. Nevěřili Bohu – trest putování 40 let po poušti. Jen Josue a Káleb mohou do Kanaánu. Izraelitům se to nelíbilo, tak bojovali, ale byli poraženi. Naštvaní vinili Mojžíše a Árona (Mojžíš rozhodl ať si každý z dvanácti kmenů rozhodne vůdce, dál rozhodne Bůh) – Bůh zvolil Árona jako svého vůdce, jediná jeho větev rozkvetla. Po smrti Árona si stěžovali zase, tak na ně Bůh poslal jedovaté hady, Mojžíš se za ně modlil a vytvořil měděného hada, kterého zasadil do země – kdo se na něj podívá uzdraví se.
Hradby se hroutí
Mojžíš zemřel – byl vybrán Jozua – vyslal dva zvědy do Jericha. Žena Rachab je u sebe nechala přenocovat, ale král to zjistil a poslal na ně vojáky – schovala je a řekla,že utekli. Rozhodli se dobít Jericho, šli přes řeku Jordán, přešli suchou nohou, vytáhli dvanáct kamenů a voda začala zase téct. Izraelité obcházeli hradby na boží radu – když kněží zatroubili na trumpety rozlehl se křik a hradby se zbortily. Město bylo zapáleno a vyhořelo – Josuovo vítězství. S Josuem pak pomalu dobývali „zaslíbenou zemi“
