Vodstvo a podnebí Afriky – maturitní otázka

zeměpis

 

Otázka: Vodstvo a podnebí Afriky

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Adam Dobrovolný

 

Faktory ovlivňující podnebí v Africe

  • MOŘSKÉ PROUDY, ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA, OCEANITA, SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY, CHARAKTER GEORELIÉFU, NADMOŘSKÁ VÝŠKA, CIRKULACE ATMOSFÉRY
  • Rovníkové pásmo je charakterizováno výstupnými vzdušnými proudy a proto nižším tlakem vzduchu při zemi – jde o tzv. intertropickou zónu konvergence.
  • přívod vzduchu ze subtropických šířek, kde je zvláště v pásech kolem 30° vysoký tlak
  • Tento přesun vzduchu se děje pravidelně vanoucími mírnými větry – pasáty.
  • Od rovníku k obratníkům –> antipasáty

 

Vliv nadmořské výšky

  • Úbytek 0,6 stupňů na 100m
  • Nejintenzivnější? Ve vysoce položených partiích – stratovulkán Kilimandžáro, pohoří Atlas, Ras Dašan

 

Oceánské proudy                                                                 

  • Teplé oceánské proudy: Guinejský, Monzunové proudy
  • Studené oceánské proudy: Benguelský, Somálský

 

Teploty vzduchu v Africe

  • Nejteplejší kontinent světa – průměrná teplota 20 ºC, vysoká insolace slunce – mezi obratníky
  • Nejteplejší měsíc: červenec – průměr 20-35 ºC; nejstudenější měsíc: leden – průměr 15-25 ºC
  • Nejvyšší naměřená teplota na světě – 57,8 ºC v roce 1922 v oáze Al Aziziayah

 

Úhrny srážek v Africe

  • Výkyvy mnohem výraznější než u teplot
  • Nejvyšší kolem rovníku, klesají směrem k obratníkům, vzrůstají k severnímu a jižnímu pobřeží
  • Střídání období dešťů a sucha
  • Nejsušší oblast Sahara, Kalahari, Namib + Somálsko mají méně než 100 mm ročně. Nej – sudánské město Wadi Halfa 2mm
  • Nejdeštivější místo je pod horou Mont Cameroun – Debundscha 10 469 mm/rok + sever guinejského z.

 

ROVNÍKOVÝ (EKVATORIÁLNÍ) PODNEBNÝ PÁS

  • horké a vlhké podnebí v průběhu celého roku
  • 1000 – 2000 mm/rok, srážky vysoké po celý rok
  • východní větry z Guinejského zálivu, (návětrné svahy Mt. Kamerun jsou nejdeštivější místa kontinentu přes 10 000 mm/rok)

 

Tropický deštný prales

  • 8 % povrchu Afriky, 2. největší na světě: KONŽSKÝ PRALES: největší podíl v Demo. rep. KONGO
  • Tvořen vysokými stále zelenými stromy, jež cloní sluneční záření – temno, vlhko a dusno

 

Proč africké deštné pralesy ubývají?

  • Za posledních 14 let zmenšení o 4 %, rok 2019-2020 zmenšení území cca Královehradecký kraj
  • Zvyšování populace -> potřeba nového místa a pro vlastní potřebu
  • Těžba nerostných surovin – diamanty a rudy, nelegální těžba cenných dřevin
  • Úrodná půda – pěstování technických a lukrativních plodin – káva, kakaovník,…
  • zvyšování skleníkového efektu -> globální oteplování (CO2), pokles biodiverzity, eroze a sesuvy půdy

 

SUBEKVATORIÁLNÍ PODNEBNÝ PÁS

  • Od rovníku po 17° severní a jižní (bez Somálského poloostrova)
  • sezónní střídání horkého a vlhkého léta s teplou ale suchou zimou
  • 500-1000 mm/rok, léto – nejdeštivější období
  • savany

 

TROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS                                                          

  • aridní území kolem obratníků – 17 až 30 º s.š a j.š.
  • Horké a suché podnebí, vysoký výpar, oblast tropických pasátů
  • Kolem 250 mm/rok
  • Pouště a polopouště – Sahara, poušť Kalahari, Lybijská, Núbijská poušť

 

Pouště                                                                   

  • 40 % povrchu Afriky
  • Oáza – okolí zdroje povrchové a podpovrchové vody, hojní vegetace – Palma datlová
  • Fauna – noční živočichové, světlá srst, flora – sukulenty, kaktusy

 

SUBTROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS

  • okraje kontinentu, na severu pobřeží Středozemního moře, na jihu oblast Kapska
  • subtropického podnebí + stepy
  • střídání horkého a suché léta s mírnou deštivou zimou
  • 300 – 500 mm/rok
  • Zima – nejdeštivější období
  • horské oblasti výraznější teplotní i srážkové úhrny (možnost sněhových přeháněk)

 

Středomořská vegetace

  • S a SZ Atlasu, Kapské hory (mediteránního typu), Dračí hory (stále vlhké lesy)
  • Tvrdolistá vegetace s dlouhými kořeny, zemědělství – vinná réva, olivovníky, citrus a pšenice

 

Kam odtékají řeky Afriky?

  • Bezodtoké oblasti – pánevní oblasti 31 %, do Atlantického oceánu 49 % území Afriky
  • Kongo, Senegal, Nil, Niger, Orange
  • Do Indického oceánu 20 % území Afriky (Zambezi, Džuba, Šebelle)
  • Odtokový režim řek podmiňuje její geografická poloha.
  • Saharský typ:
    • voda v nich teče v aridních oblastech kolem obratníků
    • jen po epizodních deštích.
  • Monzunový typ
    • Vodnatost v období dešťů v oblastech savan
    • maximum: leden-únor (jižně od rovníku),
    • Senegal, střední tok Nigeru, Bílý Nil, Zambezi.
  • Rovníkový typ
    • V rovníkových oblastech
    • dešťové napájení po celý rok – velká vodnatost, vyrovnaný průtok s maximem v dubnu a říjnu – dvě období deště – zenitální deště (slunce 2x do roka v nadhlavníku)
    • Např. Kongo, Niger
  • Subtropický typ
    • dešťové napájení, kolísání vodnatosti, maximum vody v zimě a na jaře minimum vody v létě.
    • Např. svahy Atlasu a Kapských hor. Příklad řeky Chelif v Alžírsku

 

Jak ovlivňuje přítomnost povrchových vod v Africe hustotu zalidnění?

  • Kongo, Niger, Nil, Senegal
  • Kinshasa, Brazaville – města nad 1mil. Na řece Kongo
  • Bamako, Niamey – města nad 1 mil., která leží na řece Niger
  • Alexandrie, Káhira, Chartúm – města nad 1 mil., která leží na řece Nil.

 

Tektonická jezera

  • Ve třetihorách, oddálením africké a somálské desky -> zaplavení propadliny
  • protáhlá ve směru riftu + hluboká (Tanganika, Malawi, Kivu, Turkana). V oblasti Východoafrického riftu.

 

Reliktní jezera

  • ve vnitrokontinentálních pánvích, povětšinou jako relikty čtvrtohor.
  • malá hloubka + jsou bezodtoká a slaná, v oblastech Čadské pánve (Čadské jezero).
  • Šoty: slaná, vysychající, mělká jezera.
  • v tektonických pánvích formovaných endogenními silami, příklad plošina šotů v severní Africe – Tunisko.

 

PŘEHRADY                                                                        

  • Asuánské přehrada – na Nilu
  • + Výstavba byla a je motivována zejména potřebami zavlažování a překonání nedostatku vody, protipovodňovými opatřeními a energetickými účely.
  • zanášení vodního díla pro zemědělství důležitými naplaveninami -> nejsou transportovány do zemědělských oblastí -> klesá v oblastech situovaných severně od přehrady úrodnost.
  • kontroverzní zánik mnoha památek starověkého Egypta
  • + Regulace vodního toku -> v létě nejsou záplavy a v zimě je voda, elektrifikace egyptského venkova
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.