Ponapoleonská Evropa – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Ponapoleonská Evropa

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Duchková

 

↪ Jedná se období od Vídeňského kongresu 1815 do tzv. Jara národů 1848.

 

1)  Politické uspořádání Evropy po napoleonských válkách

Vídeňský kongres (1814–1815)

• První velká evropská mírová konference po napoleonských válkách, konaná od září 1814 do června 1815 ve Vídni (9 měsíců), přerušená Napoleonovým útěkem z Elby.
• Účast: všechny evropské státy kromě Osmanské říše (Turecka).
• Hlavní mocnosti: Rakousko (císař František I., kancléř Metternich), Prusko (král Fridrich Vilém III.), Rusko (car Alexandr I.), Velká Británie (vévoda Wellington, ministr zahraničí Castlereagh). Významnou roli sehrála i Francie (ministr Talleyrand), která byla nakonec přijata mezi rovnoprávné státy.
• Cíle kongresu:
  • Obnovení předrevolučních poměrů (restaurace režimů, legitimita původních dynastií).
  • Zajištění rovnováhy sil v Evropě – žádný stát nesmí být příliš silný.
  • Nové rozdělení území, stabilita a mír, vytvoření systému kolektivní bezpečnosti.
  • Společný postup proti revolucím a snaha zabránit opakování napoleonských válek.
• Kongres byl nejen politickou, ale i společenskou událostí („Tančící kongres“ – plesy, koncerty, lovy, ohňostroje).

 

Územní změny a nové státní uspořádání

• Francie: hranice vráceny do stavu před Velkou francouzskou revolucí, obnovení monarchie (Ludvík XVIII.).
• Rakousko: získává Lombardii, Benátsko, Dalmácii, Tyrolsko, Terst; ztrácí Belgii.
• Rusko: získává Finsko, Besarábii a část Polska (vznik Polského království v personální unii s Ruskem).
• Prusko: získává Porýní, Vestfálsko, část Saska, Gdaňsk, Poznaňsko, Švédské Pomořany.
• Velká Británie: získává Maltu, Cejlon, Kapskou kolonii, upevňuje námořní nadvládu.
• Švédsko: získává Norsko od Dánska, které je tím potrestáno za podporu Napoleona.
• Nizozemí: spojení s Belgií do Spojeného království nizozemského, Lucembursko v personální unii s Nizozemskem.
• Německo: rozpad Svaté říše římské, vznik Německého spolku (39 států včetně Rakouska a Pruska, českých zemí), v čele spolkový sněm ve Frankfurtu.
• Itálie: rozdrobená na řadu království, vévodství a papežský stát, pod vlivem Rakouska.
• Švýcarsko: potvrzena neutralita.

 

Politické principy Vídeňského kongresu

Princip	Význam
Legitimita	Návrat původních dynastií na trůny
Rovnováha sil	Vyváženost mezi velmocemi, oslabení Francie
Územní vyrovnání	Nové rozdělení území, aby žádný stát nebyl příliš silný
Společný postup	Dohoda o společném postupu proti revolucím, vznik Svaté aliance

 

 Svatá aliance (1815)

• Spojenectví Rakouska, Ruska a Pruska (později i dalších států), založené na „křesťanských principech“.
• Cíl: udržet status quo, potlačovat revoluční hnutí, zabránit šíření liberálních a národních myšlenek.
• Praktický význam aliance slábne po povstáních v Řecku, Francii a Nizozemí, kdy jednotlivé státy sledují vlastní zájmy.
• Vznik systému „koncertu velmocí“ – kolektivní dohled nad Evropou.

 

Další změny a důsledky kongresu

• Povýšení některých států (např. Brunšvicko, Oldenbursko, Lucembursko…).
• Potvrzení povýšení provedených Napoleonem (Bavorsko, Sasko, Württembersko na království).
• Obnovení a posílení církevních pozic v řadě států.

 

2) Společnost, politika a myšlenkové proudy

Metternichovský absolutismus

• Období vlády rakouského kancléře Klemense Wenzela von Metternicha (za slabého císaře Ferdinanda I./V.).
• Rakousko jako policejní stát: přísná cenzura, špehování, zákaz politických spolků, pronásledování liberálů a odpůrců režimu.
• Metternich byl významný diplomat, monarchista, známý svými společenskými styky a skandály.
• V Německu byly studentské spolky (Burschenschaften) a další národní iniciativy tvrdě potlačovány (Karlsbader Beschlüsse 1819).
• Metternich prchá z Vídně až v revolučním roce 1848, poté už do rakouské politiky nezasáhl.
• Systém byl reakcí na šíření revolučních myšlenek, důraz na udržení monarchie a konzervativní hodnoty.
• V celé střední Evropě byl kladen důraz na zachování monarchie a potlačení jakýchkoliv národních či liberálních snah.

 

Národní a liberální hnutí

• Navzdory snaze o konzervaci poměrů rostou národní a liberální hnutí.
• Lidé požadují ústavy, občanská práva, přeměnu poddanství na občanství.
• Tyto snahy jsou často potlačovány, zejména v monarchiích střední a východní Evropy.
• V Itálii a Německu vznikají první myšlenky na sjednocení, v Polsku a Maďarsku sílí odpor proti cizí nadvládě.

 

3) Umělecké a kulturní směry

Klasicismus

• Umělecký směr rozšířený v západní a jižní Evropě, inspirace antikou, důraz na symetrii, rozum, řád, jednoduchost.
• Odmítání barokních ozdob, důraz na povinnost jedince podřídit se veřejnému řádu.
• Významní myslitelé: Immanuel Kant, René Descartes, Thomas Hobbes.
• Architektura: paláce (Louvre, Panteon, budovy na náměstí Svornosti ve Francii), v Čechách Stavovské divadlo, Terezín, široké bulváry, francouzské parky.
• Malířství: Jacques Louis David (obrazy z dob revoluce a Napoleona).
• Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn, Ludwig van Beethoven.
• Literatura: Molière, Jean Racine, Pierre Corneille.
• Klasicismus ovlivnil i vzdělávání, filozofii a morální hodnoty společnosti.

 

Empír

• Odnož klasicismu spojená s Napoleonem, monumentální, okázalý styl inspirovaný antickým Římem.
• Projevoval se v architektuře (sloupy, schodiště), užitém umění (nábytek, dekorace), móda a interiérový design.

 

Romantismus

• Reakce na revoluce a osvícenství, důraz na cit, víru, individualitu, přírodu, nešťastnou lásku, boj jedince proti společnosti.
• Výrazný v hudbě (rozvoj opery), literatuře, malířství (přírodní motivy), architektuře (stavby inspirované středověkem, zámky, ruiny).
• Významní představitelé: Goethe, Byron, Puškin (literatura); Chopin, Schumann, Mendelssohn (hudba).
• Důraz na národní identitu a historii.
• Romantismus ovlivnil i filozofii (rozvoj národního povědomí, zájem o folklór a minulost).

 

Biedermeier

• Umělecký směr a životní styl měšťanstva první poloviny 19. století.
• Důraz na klidný rodinný život, útulnost domácnosti, organizované výlety, domácí kultura (salonní hudba, četba).
• Ovlivnil módu, literaturu a hudbu (domácí muzicírování, salonní poezie a povídky).
• Vznikl i jako reakce na politický útlak (Metternichovský absolutismus).
• Typické jsou útulné interiéry, krajky, porcelán, dekorace, rodinné portréty.

 

4) Průmyslová revoluce

Charakteristika a průběh

• Období hospodářského rozmachu (cca 1760–1830, hlavně v Anglii).
• Přechod od ruční výroby k tovární (manufaktury, továrny), vznik železnic, průplavů.
• Rozvoj strojírenství, hutnictví, těžby. Symbol: parní stroj (James Watt), parní lokomotiva (George Stephenson), parník (Robert Fulton), koksovací pece, stroje v textilnictví, telegraf.
• Urbanizace: přesun obyvatel z venkova do měst, vznik chudinských čtvrtí, bourání hradeb kvůli růstu měst.
• Vznik nových společenských vrstev: proletariát (dělníci), kapitalisté (majitelé továren), buržoazie (střední třída – úředníci, inteligence).
• Mechanizace zemědělství: umělá hnojiva, střídavé hospodaření, zvýšení produktivity, růst počtu dobytka.
• Rozvoj dopravy (železnice, parníky) umožnil rychlejší přesuny zboží a lidí, urychlil urbanizaci a rozvoj měst.
• Vznik první evropské hospodářské unie (Benelux), rozvoj mezinárodního trhu práce.

 

Sociální důsledky

• Přelidnění měst, nízké mzdy, špatné pracovní podmínky, dětská práce.
• První dělnické protesty (luddité – rozbíjení strojů), vznik odborů, požadavky na zlepšení podmínek, zákaz dětské práce, zkrácení pracovní doby.
• Vznik nových myšlenkových směrů: socialistické učení (Marx, Engels), utopický socialismus (Owen, Proudhon).
• Průmyslová revoluce vedla také ke změnám v rodinném životě (dětská práce, změna postavení žen), ke vzniku nových sociálních hnutí a k rozvoji veřejného školství a zdravotnictví.
• V některých zemích byly postupně přijímány první sociální zákony (omezení dětské práce, zavedení povinné školní docházky).
• Vznik dělnického hnutí, první stávky, požadavky na volební právo a zlepšení životních podmínek.
• Vzniká myšlenka znárodnění výrobních prostředků, třídního boje a revoluce (Marx, Engels).

 

5) Revoluční rok 1848 a jeho příčiny

• Série revolucí v Evropě (Paříž, Vídeň, Berlín, Budapešť, Milán, Praha, Benátky, Palermo, Vídeň atd.).
• Společné cíle: odstranění feudalismu a absolutismu, rozvoj industriální společnosti, požadavky na ústavu, občanská práva, národní samostatnost.
• Příčiny: průmyslová a zemědělská krize (neúroda, bramborová nákaza), růst cen potravin, nespokojenost s politickým útlakem, vliv průmyslové revoluce.
• Výsledky: v některých zemích úspěch (zrušení poddanství, nové ústavy), jinde potlačení revolucí, ale konec metternichovského systému a začátek moderní éry evropských dějin.

 

6) Shrnutí klíčových pojmů a událostí

Pojem	Význam
Restaurace režimů	Návrat starých dynastií a poměrů před revolucemi
Výbor čtyř	Rakousko, Prusko, Rusko, Velká Británie – hlavní mocnosti kongresu
Svatá aliance	Spolek pro potlačení revolucí (Rakousko, Prusko, Rusko)
Německý spolek	Volné sdružení německých států po zániku Svaté říše římské
Metternichovský absolutismus	Politický systém Rakouska, represivní, konzervativní
Průmyslová revoluce	Přechod k tovární výrobě, urbanizace, vznik nových vrstev
Klasicismus	Umělecký směr, návrat k antice, důraz na rozum a řád
Empír	Monumentální styl spojený s Napoleonem
Romantismus	Umělecký směr, důraz na cit, přírodu, individualitu
Biedermeier	Styl měšťanského života, útulnost, rodinný život
Revoluce 1848	Vlna evropských revolucí, konec metternichovského systému