Otázka: Bedřich Smetana
Předmět: Hudební výchova (dějiny hudby)
Přidal(a): bond007
Bedřich Smetana se narodil roku 1824 v Litomyšli. Jeho otec byl sládek zámeckého pivovaru František Smetana. Jeho matka byla Barbora, která pocházela ze stejného rodu jako skladatel Jiří Ignác Linek. Bedřich se narodil jako 11. dítě a první syn.
Jako roční dítě dostal Bedřich housličky a otec ho sám učil. Později mu otec koupil klavír, na který se učil od místního muzikanta Jana Chmelíka. Poprvé koncertoval před veřejností již v 6 letech. Jelikož byl nesmírně talentovaný, všichni známí hudebníci doporučovali jeho otci, aby ho nechal vystudovat hudební školu. Otec to Bedřichovi slíbil, pod podmínkou že nejdříve vystuduje gymnázium, aby měl praktický základ pro život. On však při studiu v Praze málem propadl, protože se více staral o koncerty a divadlo než o studium. Proto ho otec poslal k jeho bratranci, který byl kantorem v Plzně. V roce 1843 (19 let) dokončil studia a stal se učitelem hudby u hraběte Thuna a v roce 1849 si otevřel hudební ústav.
27.8.1849 se v 25 letech oženil s Kateřinou Kolářovou. S Kateřinou měl 4 dcery. Brzy však tři dcery zemřely a zůstala jim jenom Žofie. Po této tragédii onemocněla i Kateřina. Kvůli dluhům, odjeli do Švédska. Tam strávili pět let a Bedřich stihne uspořádat 69 koncertů. Smetana se vrací, aby pracoval ve prospěch českého umění. Bohužel při jeho zpáteční cestě umírá jeho žena Kateřina.
V Praze se stává se sbormistrem Hlaholu, řídí hudební školu a od roku 1866 je dirigentem opery v Prozatímním divadle. Svými operami Braniboři v Čechách a zejména Prodanou nevěstou dosáhl skutečného ideálu české národní hudby, jenž pak cílevědomě rozšiřoval do dalších oblastí kompozičního umění. Smetana se snaží všemi prostředky sloužit národnímu životu a umění.
Po roce 1870 se začal jeho zdravotní stav zhoršovat. Náhle trpěl kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Nemoci mu často bránily v plnění pracovních povinností, což mu vyčítala kritika. V červenci 1874 měl problémy se sluchem a rovnováhou, a proto nastoupil na léčbu u pražského profesora Emanuela Zaufala. I přes toto léčení postupně ztratil sluch v pravém uchu. Na levé ucho plně ohluchnul v 70 letech.
Bedřich Smetana se po svém ohluchnutí v roce 1874 uchýlil do samoty myslivny a okolních lesů u svého švagra v Jabkenicích, kde dožíval svůj smutný a tolika bolestmi prostoupený život. Přesto v absolutní hluchotě, jež mu byla údělem na posledních deset let života, tvořil svá vrcholná díla (Má vlast, Hubička, Sny, České tance). Smetana nakonec dožil svůj věk v ústavu pro choromyslné v Praze a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.
