Buddhismus – otázka ze zeměpisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Buddhismus

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): VeRu_

 

 

Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, je to jedno z nejrozšířenějších náboženství, jehož základy položil Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama, kolem 5. století př.n.l. v severovýchodní Indii.  V průběhu staletí se vytvořily různé formy buddhismu. Buddhismus do sebe integroval náboženské tradice a představy národů, která ho začaly vyznávat, a proto není všude stejný. Slovem buddhismus označujeme dnes vše, co se během 2500 let vyvinulo z učení indického prince Buddhy z královského rodu Šákjů.

 

Historický Buddha byl synem hindského krále, který vládl v oblasti Nepálu kolem šestého století př.n..l. Jeho otec přizpůsobil palác tak, aby jeho syn nikdy neviděl někoho, kdo nebyl mladý, krásný a zdravý, a proto mladý Siddhárta nevěděl nic o nemoci, stáří nebo smrti. Do 29 let žil pohodlným životem prince, oženil se s Jásodharou a měl syna Ráhula. Během života začal objevovat součásti života, které mu byly zatajovány a rozhodl se opustit palác a stát se sáddhuem (hledačem pravdy bez domova). Začal studovat u velkých místrů meditace a získal vysokou úroveň duchovní realizace, ale stále se měl co učit. Po mnoho let žil  jako asketa a přežíval jen o několika zrnkách rýže denně, ale zjistil, že i toto omezování a popírání svého těla mu nepomůže ještě blíže
k realizaci. Zvolil vyrovnanější cestu k osvícení a to Střední cestu, která se vyhýbá všem krajnostem. Posadil se pod smokvoví, neboli strom Bodhi – strom osvícení a zde meditoval tři dny a tři noci. Vytrpěl všechny druhy duchovních zkoušek a nakonec dosáhl osvícení a stal se Buddhou (jméno Buddha znamená svícený, probuzený). Po svém probuzení si dokázal v očištěné a soustředěné mysli vybavit své jednotlivé minulé životy, mohl také vidět jak ostatní bytosti umírají a hned se znovu rodí podle svých skutků, řeči a způsobu myšlení. Poznal,
že hlavními příčinami tohoto znovuzrozování jsou myšlenky poskvrněné touhou po smyslových zážitcích. Rozhodl se, že bude své znalosti předávat dále a celkem vyložil 84 000 různých částí nauky.

 

Základní myšlenky buddhova učení jsou založeny na lásce k bližnímu a soucitu se všemi bytostmi. Buddha je také proti kastovnímu systému, v budhismu jsou si všichni rovni bez ohledu na to, ze které třídy pocházejí. Pro člověka je důležitá a rozhodující jeho karma (to, co činíme ovlivňuje náš život do budoucna), na základě ní jsme podrobováni znovuzrozením – díky nimž máme dosáhnout poznání a pochopení života.

Tři velké nauky, které Buddha sepsal, se nazývají Tři otočení kola dharmy. Všechny tři nauky jsou dohromady nazývány jako sútry a obsahují promluvy, které Buddha pronesl pro své žáky
po osvícení. První „otočení“ – nauka objasňovala Čtyři vznešené pravdy a společné hinajánové
a mahájánové škole buddhismu. Druhé otočení pojednává o nauce prázdnoty, kterou obsahuje sútra Pradžňapáramita („dokonalost moudrosti“), která je ústředním dokumentem mahájánového buddhimu. Třetí otočení pojednává o vlastnostech buddhistů. Kolem roku 200 př.n.l. Se obejvily texty, které měly údajně obsahovat Buddhova slova, byly rozděleny do tří částí, byly pojmenovány jako Tripitaka neboli „Tři koše“ a tvoří úplný buddhistický kánon.

 

Čtyři vznešené pravdy byly první naukou, kterou Buddha vyslovil a jsou považovány za základ celé buddhistické nauky. Tato nauka se zabývá utrpením a způsoby, jak ho překonat. Buddha řekl, že musíme nejprve poznat svou bolest/utrpení, abychom pochopili, jak vznikají a naučili se zbavit jejich příčin. První dvě pravdy představují problém, další dvě řešení.

  1. vznešená pravda o utrpení – Světské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení.
    2. vznešená pravda o vznikání utrpení – Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších.
  2. vznešená pravda o zaniknutí utrpení – Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti.
  3. vznešená pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení/Osminásobná cesta – obsahuje 8 bodů, které by se měly rozvíjet současně : správný pohled, záměr, řeč, činy, život, úsilí, starostlivost, koncentrace.

 

Mezi hlavní myšlenky buddhismu patří osvobození od utrpení, iluzornost „já“, osobní zkušenost a cesta k probuzení. Osvobození od utrpení: Buddhovo učení bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z nekonečného koloběhu zrození a smrti = reinkarnace (šlo o vysvobození z nevědomé egoistické žádostivosti, nenávisti a zaslepení). Iluzornost „já“: Buddha považoval za důležité vymanit se z neustálého koloběhu iluzorní existence, jelikož každý jednou umře a je to strastiplný koloběh. Zastavení koloběhu neustálého znovuzrozování se nazývá nirvána. Nirvánu chápeme jako stav, kdy člověk realizoval poznání neskutečnosti svého iluzorního „já“ a tak se zbavil utrpení. Nirvána je tedy konečným cílem všech buddhistů.

 

Osobní zkušenost: Buddha sestavil 3 charakteristiky všeho existujícího: Všechny jevy jsou pomíjivé. Všechny jevy přinášejí utrpení. Veškeré bytí je iluzorní jako sen. Buddha radil těm, kdo hledají, aby nepřijímali nic, co nebudou považovat oni sami za dobré, aby sami usuzovali a hledali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti.

 

Cesta k probuzení:  Tuto cestu Buddha formuloval v tzv. Ušlechtilé osmidílné stezce,
která zahrnuje způsoby chování: pravé pochopení, pravé myšlení, pravou řeč, pravé jednání, pravý život, pravé úsilí, pravou bdělou pozornost a pravé soustředění. Podle theravádových škol vede osmidílná stezka ke vstoupení do proudu, k jedinému návratu, k nenávratu nebo ke stavu vysvobozeného arahata. Ten, kdo vstoupí do tohoto proudu, se nachází na jisté cestě k vysvobození a je v bezpečí před zrozením ve světech pod lidskou úrovní existence, tedy ve světech intenzivního utrpení, po omezeném počtu znovuzrození bude dokonale osvobozen od žádosti, nenávisti
a zaslepení. Ten, kdo se vrátí již jen jednou, k tomu potřebuje ještě jeden, poslední pozemský život. Ten, kdo se již nevrátí, se po smrti dostane do světů zvaných „čistá území“, kde uskuteční nirvánu.

 

Buddhismus vyznává přibližně 500 milionů lidí, možná více. V současné době se setkáváme s buddhismem hlavně v asijských zemích, jako je Indie – země vzniku, Thajsko, Barma, Srí Lanka, Laos, Kambodža, Vietnam, Malajsie, Čína, Korea, Mongolsko, Nepál, Tibet, Bhútán, Japonsko. Buddhismus se rozšířil i do Evropy a Severní Ameriky, kde má sice menší zastoupení, ale získává čím dál tím větší pošet stoupenců.

 

Buddhismus se člení na théravádu, hínajánu, mahájánu a vadžrajánu.

•Théraváda „nauka starších“ je buddhistickou školou, podle tradice vzniklé po tzv. 1. Buddhovu otočení kola dharmy, která se opírá o Buddhovy rozpravy zachované v jazyce páli
-využívá meditaci a čistou morálku, hlavní filosofií je neubližování
– Théravádový buddhismus je dnes rozšířen především v oblastech Srí Lanky, Barmy, Laosu, Thajska a částí Vietnamu a Malajsie
Mahájána (= velký vůz)
– Je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 2. Buddhovu otočení kola dharmy, podle některých mahájánových škol i po 3. otočením kola dharmy
– Dle legendy se jednalo o tak hluboké učení, že nemohlo být pochopeno v Buddhově době, bylo proto uchováno v říši nágů, odkud jej později Nágárdžuna vynesl na zemský povrch
– Podle většiny buddhistických badatelů začala mahájána vznikat někdy kolem 1. st. n. l.
– Mahájánový buddhismus je dnes praktikován především v Číně, Japonsku, Korei a větší části Vietnamu
Mahájána zdůrazňuje ideál bódhisattvy. Bódhisattva byla osoba, která se vyvinula z běžného stavu do stavu buddhy. Spásu poskytuje tedy úplně všem, proto ji také nazýváme jako „velký vůz“ a za kanonická považuje také písma vzniklá později.
Má tendenci do sebe vstřebávat božstva, na které při svém šíření narazila a klade důraz na rozvoj soucitu a lásky. Probuzení se stává prostředkem, jak pomoci ostatním bytostem od utrpení. Součástí mahájány je i buddhismus zvaný zenový, ačkoliv se spíše jedná o samostatnou školu, které sice vychází z mahajánových súter, ale má vlastní velice specifický negraduální systém výuky.
Hínajána (= malý vůz)- Podle vadžrajánových textů je hínajána původní sútrické učení Buddhy o 4 vznešených pravdách, založené především na morální kázni – základem je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti
Vadžrajána (= nezničitelné vozidlo) – Je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 3. Buddhovu otočení kola dharmy
– Forma buddhismu spojována především s tibetským buddhismem
– Vadžrajána sama sebe považuje za nejvyšší učení a tvrdí, že její metody vedou nejrychleji k realizaci stavu buddhy
– Dnes je praktikována především na území Tibetu, Nepálu, Bhútánu, Mongolsku a některých částí Indie, Číny a Japonska

 

SYMBOLY: –Dharmačakra, kolo s osmi paprsky symbolizující Osmidílnou stezku.
Padma ( lotosový květ ) je znázornění čistoty ducha a přeneseně nirvánu jako vysvobození z nečistého koloběhu existencí. Lotos je také obrazem Země, která ve světě mytických představ tibetského buddhismu pluje jako lotos na oceánu světa. Ikonograficky je lotos znázorňován jako trůn pro buddhy a bódhisattvy.
Buddhistická vlajka:je vlajka symbolizující buddhismus, vytvořená roku 1880 plukovníkem Henry Steelem Ocottem jako symbol znovuoživení buddhismu na Srí Lance. Byla přijata až v roce 1952 na Světovém buddhistickém kongresu jako mezinárodní buddhistická vlajka. Plukovník Olcott vytvořil vlajku z pěti barev, o nichž se domníval, že začaly zářit z Buddhova těla po jeho duchovním probuzení. Svislé pruhy vlajky označují barvy Buddhovy aury, které jsou popsány v Pálijském kánonu a údajně zářily z různých části Buddhova těla. Šestý svislý barevný pruh odpovídá barvě Buddhovy aury, která nebyla viditelná lidským očím

 

Mandala: V průběhu vytváření mandaly nechávají mniši bez doteku rukou spadávat barevný písek zrnko po zrnku, a tak vzniká každý detail složitého vzoru. Po dokončení je mandala rychle zničena a písek je na znamení pomíjivosti věcí naházen do vody. Připravuje se podle zvláštního obřadu a vyžaduje několik dní společné práce mnichů.

 

Karma : Činnost a zákon karmy je univerzálním principem akce a reakce, příčiny a následku. Karma jsou myšlenky, slova a činy naššeho každodenního života. Nauka buddhismu naznačuje, že bychom neměli hledat odpovědi na své problémy v ničem kromě nás samých, ani že nejsme pouhé oběti náhodného vesmíru. Naše každodenní činy vytvářejí základy, nanichž se uskutečňují všechny změny, a ty samotné jsou příčinou našeho štěstí a utrpení. K zobrazení karmického procesu je často používaná symbolika semene a ovoce. Naše činy jsou přirovnávány k semínku, který nevyroste bez správných podmínek. Stejně tak veškeré činy nakonec přinesou karmické ovoce, když nastanou správné okolnosti. Když sklízíme plody svých činů, říká se, že naše karma dozrála a ovoce bude sladké nebo hořké v závislosti na našem chování.

 

Odlišnost od ostatních náboženství:
– tolerance k vědě

– ve jménu Buddhy se nevedly žádné války

– neexistuje Bůh

– tolerance k jiným náboženstvím

– buddhisté odsuzují zabíjení zvířat