Býčí skála

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Býčí skála

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Macicek2323

 

Jeskyně Býčí skála (německyStierfelsen) leží v střední částiCHKO Moravský kras severně od města Brna,Křtinském údolí mezi městy Adamov a Křtiny.

Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.

Vstupní část jeskyně je známá od pradávna. Lidmi byla navštěvována postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné – halštatské a laténské, době římské, době slovanské, obdobně i středověku a novověku.

První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císařeFrantiška II. a jeho ženy Marie Terezie.

Jeskyni také v letech 1792,1797, 1801 navštívil majitel zdejšího panství Alois zLichtenštejna.Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel,který zde objevil sídliště z doby paleolitu.

 

Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sošky bronzového býčka bratranci Felklovými o dva roky později. V dalších letech pak učinil doktor Wankel nálezHalštatského pohřbu, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo v roce 1872nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné. Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Vědci se dodnes neshodli na tom, co se zde kdysi odehrálo. Někteří například tvrdí, že těla nalezených patřily do výpravy kupecké karavany, jiní, že šlo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou

Prostor jeskyně byl v dlouhém časovém kontinuu užíván jako jeskynní svatyně, zaujímal význam v historické krajině. Její výzkum výrazně přispívá k pochopení vzniku kulturní krajiny minulosti a zejména její náboženské podstaty

Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské úkony, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a “symbolického” usmrcování abnormálně velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením.

Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces, u kterého kovář-tvořitel prováděl náboženské úkony dokončování “porodu železa”, nového strategického kovu, jehož vynález proměnil “ekonomickou” podstatu historické krajiny Moravského krasu.

Wanklův nález bohatého souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni, ale je jen jedním – veřejnosti známým dokladem o dlouhé kontinuitě užívání “charismatického místa v krajině”.

 

V roce 1920 byl vyčerpán sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka. Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak