Odborná pomoc s bakalářskou a diplomovou prací. Konzultace, vypracování, statistické zpracování dat. Garantujeme kvalitu, diskrétnost a dodržení termínů.
Magazín
Sauna se vejde i do malého bytu. Relaxujte bez front a cizích lidí!
Veřejné sauny mají svoje kouzlo, ale také nevýhody. Kromě čekání, až se uvolní místo, vám nikdo nezaručí, že si zarelaxujete v soukromí. Navíc se musí striktně dodržovat specifická pravidla. A především vždy urazit cestu tam a zase zpátky domů. Ale jde to i jinak. Co kdybyste měli saunu doma? Zní to jako luxus pro bohaté, ale není to tak. Nabízí se řešení i pro malé byty a rozpočty, které nejsou nafukovací.
Infrasauna – ta, co se vejde všude
Klasická finská sauna potřebuje prostor a odvětrávání. Infrasauna ne. Stačí ji cca 1 × 1 metr místa a běžná elektrická zásuvka. Vejde se do ložnice, komory či pod schody nebo do podkroví. A provoz? Jedno saunování vyjde na pár korun za elektřinu.
Infrasauna funguje jinak než klasická domácí sauna. Neohřívá vzduch, ale přímo vaše tělo pomocí infračervených paprsků. Teplota uvnitř je nižší (kolem 40–60 °C) takže ji snáší i lidé, kteří saunování v běžných podmínkách nezvládají. Výsledek je podobný – uvolněné svaly, lepší prokrvení a detoxikace organismu.
Infrasauna jako hit mladé generace
Nemáte dům se zahradou? Nevadí. Bydlíte v pronájmu a nechcete investovat do stavebních úprav? Žádný problém. Infrasauna je samostatná kabina, kterou postavíte kamkoli a při stěhování si ji vezmete s sebou. Pro studenty nebo mladé páry v malém bytě může být řešením model ISV od českého výrobce SaunaSystem.
Rozměry infrasauny do bytu začínají již od jednoho čtverečního metra a cena se pohybuje kolem sta tisíc korun. Není to málo, ale jde o investici do zdraví a každodenního komfortu.
Co od infrasauny čekat?
Po 20 minutách vás přestane bolet hlava. Po 30 minutách máte uvolněné svaly na zádech a krku. Po 40 minutách vystupujete jako znovuzrození. Pravidelné saunování posiluje imunitu, zlepšuje pleť a pomáhá při regeneraci po sportu. Infrazářiče Vitae, které SaunaSystem používá, dosahují plného výkonu za vteřinu – nečekáte, než se kabina rozehřeje.
Všechny sauny se vyrábějí v Česku, v dílnách nedaleko Prahy. Kdo si chce infrasaunu vyzkoušet před nákupem, může navštívit showroom v Uhříněvsi.
První vlastní bydlení: Balancování mezi pronájmem a koupí bytu
Konec školy a první práce. Najednou řešíte snad tisíc věcí najednou a jedna z nejdůležitějších otázek zní: kde bydlet? Rodičovská rezidence už prostě nestačí a je čas udělat první krok k samostatnosti.
Pronájem? Rychlé řešení s nepříjemnými háčky
Většina čerstvých absolventů začíná pronájmem. Je to logické – jde o způsob, jak střechu nad hlavou získat co nejrychleji. Navíc nemusíte řešit hypotéku a můžete se kdykoliv přestěhovat. V Praze najdete garsonku za patnáct tisíc měsíčně, byt 1+kk vás vyjde na dvacet až třicet tisíc.
Problém? Za rok zaplatíte na nájmu klidně 300 tisíc a nemáte nic svého. Peníze prostě zmizí. Náklady na bydlení se navíc neustále zvedají a majitel vám může kdykoliv vypovědět smlouvu.
Vlastní bydlení? Investice do budoucnosti!
Koupě vlastního bydlení vypadá na první pohled nedostupně. Hypotéka, úspory, závazky na třicet let – zní to děsivě. Ale pokud máte stabilní příjem a trochu podpory od rodičů, může to být nejchytřejší rozhodnutí, které kdy uděláte.
Představte si, že místo placení nájmu splácíte vlastní byt. Za deset let nemáte jen výpis z účtu plný odepsaných částek, ale skutečný majetek. A pokud se rozhodnete se přestěhovat, můžete byt prodat nebo pronajmout.
Žižkov jako překvapivě atraktivní volba
Bydlení na pražském Žižkově je čím dál atraktivnější. Rychlostí blesku se v posledních letech mění zejména oblasti jako Horní Žižkov a Vackov – stávají se z nich moderní rezidenční čtvrti. Je to stále Praha, máte skvělé spojení do centra, ale za ceny výrazně nižší než v centru.
Žižkov má navíc svou duši. Není to žádná sterilní nová čtvrť, ale místo s historií a charakterem. Navečer si zajdete na pivo do tradiční hospody, ráno vyběhnete do parku Židovské pece a za půl hodiny jste v práci kdekoli v centru.
Tak jak se rozhodnout?
Samozřejmě platí, že vlastní bydlení hned po škole není úplně pro každého. Potřebujete stabilní příjem, nějaké ty úspory – a hlavně odvahu zavázat se na dlouhé roky. Ale pokud to zvládnete, za deset let budete rádi.
Pronájem má smysl, pokud si nejste jisti, kde chcete žít, nebo pokud počítáte s rychlými změnami v životě. Vlastní bydlení se vyplatí, když víte, že v Praze chcete zůstat a máte na to finanční zázemí.
Jak efektivně rozvíjet jazykové dovednosti?
Schopnost komunikovat v cizím jazyce patří k nejžádanějším kompetencím současnosti. Studenti často řeší, jak si zlepšit jazykovou úroveň a jak správně navázat na znalosti získané v dětství. Tento článek shrnuje ověřené postupy a nástroje, které pomáhají od prvních slov až po akademické texty.
Význam raného kontaktu s cizím jazykem
Začít s učením jazyka již v dětství je z hlediska vývoje řeči i kognitivních schopností velmi efektivní. V raném věku dítě vstřebává zvuky a intonaci přirozeně, podobně jako u mateřského jazyka. Tento proces je nazýván kritickým obdobím, kdy je mozek nejvíce plastický. Proto je vhodné, aby rodiče nabídli možnost setkat se s cizím jazykem co nejdříve, například prostřednictvím her, písniček či pohádek. Kvalitní a hravé kurzy, jako je angličtina pro nejmenší, mohou položit pevné základy, na kterých student později staví.
Využití technologií při studiu
Digitální prostředí poskytuje nespočet příležitostí, jak se jazyk učit interaktivně a samostatně. Mobilní aplikace, online kurzy nebo videa s titulky propojují vizuální i zvukovou složku, čímž zlepšují zapamatování nových slov. Moderní software často využívá princip tzv. spaced repetition (opakování v odstupu času), který podporuje dlouhodobou paměť. Pro studenty je důležité, aby se technologie nestala jediným zdrojem studia, ale doplňkem k tradiční výuce, protože nejefektivnější učení vzniká v kombinaci osobního kontaktu s učitelem a digitální podpory.
Role školní výuky a samostudia
Škola představuje strukturovaný rámec, kde se student učí nejen gramatice, ale i kulturnímu kontextu jazyka. Výhodou je systematické vedení a možnost okamžité zpětné vazby. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že hodinová dotace často nepostačuje k dosažení plynulosti. Proto by měl student rozvíjet jazyk i mimo vyučování – sledováním filmů, čtením literatury nebo vedením jazykového deníku. Aktivní práce mimo školní lavice prohlubuje znalosti a připravuje na praktické situace, které běžná výuka nemusí obsáhnout.
Akademická angličtina a odborné texty
Na univerzitě se studenti setkávají s akademickou angličtinou, která se liší od běžné komunikace. Je zaměřena na přesnost, logickou strukturu a práci s odbornou terminologií. Studenti musí zvládnout nejen čtení odborných článků, ale i psaní esejí, referátů a diplomových prací v cizím jazyce. Důležité je osvojit si dovednost citace a práce se zdroji podle mezinárodních norem (např. APA, MLA). Vysoké školy proto často nabízejí kurzy akademického psaní, které podporují schopnost vyjadřovat se precizně a vědecky. Přechod z běžné jazykové úrovně na akademickou je náročný, ale představuje klíčovou kompetenci pro budoucí profesní dráhu.
Motivace a dlouhodobé učení
Úspěšné zvládnutí cizího jazyka není výsledkem krátkodobého úsilí, ale kontinuální práce. Motivace se přitom stává hlavním hnacím motorem. Každý student by měl hledat vlastní důvody, proč se učí – ať už je to cestování, profesní ambice, nebo zájem o kulturu.
Stanovení realistických cílů, jako například zvládnutí konverzace během zahraniční stáže nebo složení mezinárodní zkoušky, pomáhá udržet disciplínu. Pravidelná praxe, ať už formou jazykových tandemů, účasti na workshopech nebo čtením odborných publikací, zajišťuje postupné zlepšování a zabraňuje stagnaci.
Darování krevní plazmy: Průvodce pro studenty
Život studentů je pestrý, ale rozpočet často bývá našponovaný. Brigády vyžadují spoustu času a energie, které byste jinak věnovali studiu či volnému času. Existuje ale možnost, jak si finančně polepšit, a přitom udělat něco pro své zdraví i pro druhé – darování krevní plazmy.
SQL kurzy – získejte klíčovou dovednost pro práci s daty v digitální éře
V době, kdy data hrají roli klíčového faktoru v rozhodování firem, organizací i jednotlivců, se znalost SQL stává nepostradatelnou. Tento jazyk umožňuje efektivně pracovat s databázemi, analyzovat informace a získávat z nich cenné poznatky. Ať už jste začátečník, který chce vstoupit do IT, nebo profesionál z jiného oboru, SQL kurzy představují ideální cestu k získání praktických dovedností, které jsou dnes na trhu práce mimořádně žádané.
SQL není jen technický nástroj – je to způsob, jak porozumět datům a využít je pro lepší rozhodnutí. V tomto článku probereme, co SQL je, proč je důležité se ho učit, pro koho jsou kurzy vhodné, co se v nich naučíte a jak si vybrat ten správný.
Co je SQL a proč je tak důležité ho ovládat?
SQL (Structured Query Language) je standardizovaný programovací jazyk pro správu a manipulaci s relačními databázemi. Vznikl v 70. letech 20. století, ale dodnes zůstává základem každé datové infrastruktury. Umožňuje vytvářet, upravovat a dotazovat se na data v databázích, což je klíčové pro analýzu a reporting.
Dnes se SQL používá v široké škále aplikací – od malých e-shopů po globální korporace. Například firmy jako Google, Amazon nebo Netflix ho využívají k zpracování obrovských objemů dat. Jeho výhoda spočívá v jednoduchosti: syntaxe připomíná přirozený jazyk, takže se ho lze naučit relativně rychle, přesto nabízí obrovskou sílu pro složité operace.
Bez znalosti SQL je těžké efektivně pracovat s daty. Představte si, že máte tabulku s tisíci záznamy o prodejích – SQL vám umožní rychle vypočítat průměrný obrat, identifikovat top zákazníky nebo porovnat trendy mezi lety. To je důvod, proč je SQL jednou z nejdůležitějších dovedností v oborech jako datová analytika, business intelligence nebo vývoj softwaru.
Výhody učení SQL
Znalost SQL přináší řadu výhod, které přesahují pouhé technické schopnosti:
- Efektivita v práci: Automatizujete rutinní úkoly, jako je generování reportů nebo filtrování dat, což šetří čas.
- Lepší rozhodování: Analýzou dat získáte insights, které pomáhají firmám optimalizovat procesy a zvyšovat zisky.
- Kariérní růst: SQL je často požadováno v inzerátech na pozice jako datový analytik, business analytik nebo backend developer. Podle průzkumů patří mezi top 5 nejžádanějších IT dovedností.
- Univerzálnost: SQL funguje s většinou databázových systémů (např. MySQL, PostgreSQL, Oracle), takže je přenositelný napříč platformami.
- Kombinace s jinými nástroji: Snadno se integruje s Pythonem, Excel nebo vizualizačními nástroji jako Power BI, což rozšiřuje jeho aplikace.
Výuka SQL navíc rozvíjí logické myšlení a problémové řešení, což je cenné v jakékoliv profesi.
Pro koho jsou SQL kurzy určeny?
SQL kurzy nejsou jen pro IT specialisty. Jejich široké uplatnění přitahuje různorodé publikum:
- Začátečníky: Lidi bez zkušeností, kteří chtějí vstoupit do světa dat a IT.
- Profesionály z jiných oborů: Marketéry, finančníky, HR specialisty nebo manažery, kteří potřebují pracovat s daty efektivněji.
- Studenty a absolventy: Ti, kdo hledají praktické dovednosti pro lepší uplatnění na trhu práce.
- Pokročilé uživatele: Vývojáře nebo analytiky, kteří chtějí prohloubit znalosti v optimalizaci dotazů nebo pokročilých funkcích.
Ať už jste z Prahy, Brna nebo jiného města, online kurzy umožňují studium odkudkoliv.
Co se naučíte v typickém SQL kurzu?
Kvalitní SQL kurzy jsou strukturované tak, aby vás provedly od základů k praxi. Obvykle zahrnují:
- Základy databází: Relační model, tabulky, klíče a vztahy mezi daty.
- Základní příkazy: `SELECT`, `FROM`, `WHERE` pro jednoduché dotazy.
- Pokročilé funkce: `JOIN` pro spojování tabulek, `GROUP BY` pro agregace, `HAVING` pro filtry.
- Manipulace s daty: `INSERT`, `UPDATE`, `DELETE` pro úpravy záznamů.
- Pokročilé techniky: Subquery, window functions, indexy pro optimalizaci.
- Práce s nástroji: Použití editorů jako DBeaver nebo integrace s jinými systémy.
- Praktické projekty: Analýza reálných datových sad, tvorba reportů a řešení problémů.
Kurzy často končí certifikací, která potvrzuje vaše znalosti.
Jak si vybrat správný SQL kurz?
Při výběru kurzu zvažte:
- Délku a intenzitu: Začátečnické kurzy trvají 4–8 týdnů, pokročilé delší.
- Formát: Online vs. prezenční, skupinové vs. individuální.
- Lektora: Zkušenosti z praxe jsou klíčové pro relevantní výuku.
- Praktickou část: Hledejte kurzy s projekty a zpětnou vazbou.
- Cena a podpora: Možnost dotací, slev nebo kariérního poradenství.
Doporučujeme [SQL kurzy v Praha Coding School], kde se zaměřují na praktické dovednosti s podporou lektorů z oboru. Nabízejí flexibilní termíny, certifikáty a pomoc při hledání práce.
Závěrečné tipy pro úspěšné učení
Začněte malými kroky – nainstalujte si bezplatný databázový systém a zkuste jednoduché dotazy. Pravidelně cvičte na reálných datech. A hlavně: spojte se s komunitou – fóra jako Stack Overflow nebo skupiny na LinkedIn vám pomohou překonat obtíže.
SQL není jen dovednost – je to investice do budoucnosti. S ním se stanete nepostradatelným specialistou v éře dat. Pokud chcete začít, navštivte SQL kurzy v Praha Coding School a udělejte první krok k nové kariéře.
Status studenta po maturitě
Jak je to se statusem studenta běžně nikoho netrápí, zájem obvykle přichází až ve chvíli, kdy už má člověk po maturitě, nebo dorazí nedoplatek za zdravotní pojištění. Jak to tedy vlastně je? Záleží, jak dopadla maturita.
😊 Maturita se povedla
Pokud se Ti maturita povedla a pokračuješ na VŠ, můžeš být v klidu, studentem jsi až do zápisu ke studiu a můžeš u toho klidně i podnikat. Dej si ale pozor, zda o nástupu na VŠ ví Tvoje zdravotní pojišťovna. Zejména pokud nejsi u VZP, tak soukromé subjekty se o novém studiu nemusí dozvědět a budou brát Tvé studium za ukončené. Neměj ale strach, v nejhorším by mělo jednoduše stačit donést potvrzení o studiu zpětně.
Obdobný případ je, když nastoupíš na denní studium SS, VOŠ či pomaturitního studia. Háček nastává až ve chvíli, kdy se bude jednat o kombinované nebo dálkové studium. Pak už nemůžeš podnikat, nebo pobírat podporu, jinak status studenta ztratíš.
Pokud na žádnou školu nenastoupíte, nezačnete podnikat, ani nezačnete pobírat podporu, status studenta máte do 31. 8.
Z pohledu školy pak už nejste jejich studentem vždy den po dni, co jste složili maturitu.
😒 Maturita se nepovedla
Tahle situace už je bohužel poněkud nemilá, ale stává se. Určitě nejde o konec světa, takže hlavně klid.
Pokud Tě čeká náhradní termín, status studenta budeš mít právě do dne konání této zkoušky. V případě opravného termínu máš status studenta do konce prázdnin (31. 8.).
Z pohledu školy jsi jejich studentem do 30. 6.
Pozor, v případě neúspěšné maturity nemáš status studenta, ani když nastoupíš na pomaturitní studium! Mnoho studentů předpokládá, že tak vyřeší zejména situaci, kdy se nepovedla zkouška ani druhý pokus. Jazykové školy na tento fakt občas rády zapomínají předem upozornit. Nicméně k řádnému pomaturitnímu studiu je skutečně nutné mít maturitu.
* Uvedená pravidla platí jen do věku 26 let. Přesnou podobu konzultujte s příslušným úřadem a zdravotní pojišťovnou, jelikož podmínky se mohou v čase měnit či naše interpretace může být nepřesná.
Proč je pomaturitní studium angličtiny nejlepší investice do budoucnosti?
Po maturitě se nabízí mnoho cest. Někdo míří rovnou na vysokou školu, jiný si plánuje dát pauzu, přivydělat si nebo třeba vycestovat. Ale existuje i jiná možnost – jedna, která spojuje užitečné s praktickým– pomaturitní studium angličtiny, to vám zaručí osobní růst s konkrétními výsledky.
Co všechno získáte?
Pomaturitní jazykové studium má jednu obrovskou výhodu – intenzitu. Každodenní kontakt s angličtinou pomáhá rychle zlepšovat jazykové dovednosti. Během několika měsíců se dostanete na úroveň, které byste běžným studiem dosahovali roky.
Získáte také možnost připravit se na mezinárodní jazykové zkoušky, jako jsou FCE, CAE nebo IELTS. Ty jsou ceněné u zaměstnavatelů i při přijímacím řízení na zahraniční univerzity. Navíc si udržíte status studenta – ten vám zajistí slevy, státem hrazené zdravotní pojištění a další výhody.
Proč právě pomaturitní studium?
Zatímco brigády přinesou hlavně peníze a cestování zážitky, jazykové studium nabízí něco, co vás posune dlouhodobě. Pomaturitní studium angličtiny vám pomůže nejen se zlepšením v jazyce, ale také s udržením pracovních a studijních návyků. Nebudete po roce znovu „naskakovat“ do režimu, ale plynule navážete na další krok – ať už to bude vysoká škola nebo zaměstnání.
Výhodou je i to, že si během roku můžete ujasnit, co opravdu chcete dál dělat. Jazykové studium vám dává čas i prostor – a zároveň nenecháte mozek zahálet.
Angličtina jako klíč k budoucnosti
Angličtina je dnes samozřejmostí v mnoha oborech. Ať chcete pracovat v IT, cestovním ruchu, obchodu nebo třeba ve vědě, bez jazyka se neobejdete. Firmy stále častěji vyžadují dobrou komunikaci v angličtině, někdy dokonce více než vysokoškolský titul. Jazyk navíc otevírá dveře do světa. Studium v zahraničí, zahraniční stáže, práce v mezinárodním prostředí – to vše je s angličtinou dostupnější.
Rok po maturitě nemusí být „ztracený“ – naopak. Může to být investice, která se vám rychle vrátí. Náskok před ostatními vám může dát právě pomaturitní studium angličtiny, díky kterému budete připraveni na vše, co vás čeká. Pokud tedy hledáte kvalitní pomaturitní studium angličtiny v přátelském prostředí, doporučujeme Jazykovou školu Pelican z Brna, kde vás angličtina opravdu posune dál.
SEO a umělá inteligence: Revoluce v tvorbě článků
V digitálním světě, kde se denně publikuje obrovské množství obsahu, hraje SEO (Search Engine Optimization) důležitou roli v tom, jestli se článek dostane ke svým cílovým čtenářům.Vyhledávače, jako je například Google, neustále zdokonalují své algoritmy, aby upřednostňovaly kvalitní, relevantní a uživatelsky přívětivý obsah. S příchodem umělé inteligence (AI) se však postupy tvorby článků a jejich propagace mění. Umělá inteligence dnes pomáhá nejen s analýzou klíčových slov a optimalizací textů, ale i s jejich generováním. Nástroje jako ChatGPT, Copilot, Senuto, Jasper AI nebo Surfer SEO umožňují firmám i jednotlivcům vytvářet obsah rychleji než kdy dříve. To však zároveň vyvolává zásadní otázky: Má AI potenciál nahradit reálné copywritery? Jaké jsou její limity? A jaký vliv bude mít na budoucnost SEO optimalizace?
V tomto článku se zaměřím na to, jak umělá inteligence mění způsob tvorby článků, jaké výhody i rizika přináší a co znamená její rozmach pro budoucnost SEO a obsahového marketingu. Cílem tohoto článku je nejen nastavit teoretický rámec pro dané téma, ale zároveň realizovat systematic review, spočívající v analýze aktuálních odborných článků, které se zabývají vlivem AI generovaných článků na SEO, a porovnat jejich výsledky.
Teoreticko-metodologická část
Teoreticko-metodologická část se zaměřuje na vymezení základních pojmů, souvisejících s problematikou SEO a umělé inteligence. Jedná se především o vysvětlení konceptu obsahového marketingu, SEO (a SEO nástroje), algoritmů Google, AI nástrojů využívaných pro psaní článků, využití AI při optimalizaci článků a představení výhod a rizik AI v SEO strategii.
Obsahový marketing a SEO
Obsahový marketing (content marketing) lze charakterizovat jako „umění komunikovat se svými příznivci a zákazníky, aniž byste jim cokoli prodávali“. Jedná se tedy o formu nenuceného marketingu (Řezníček & Procházka, 2014, s. 18). Cílem obsahového marketingu je v tomto smyslu přitáhnout, zapojit a udržet cílovou skupinu pomocí hodnotného, relevantního a konzistentního obsahu.
Stěžejním účelem je nepřímé ovlivnění chování zákazníků, ať již jde o budování povědomí o značce, posílení důvěry, zvýšení prodejů či generování leadů, tedy proces přitahování potenciálních zákazníků a jejich přeměňování v někoho, kdo projevil zájem o produkt či služby dané firmy (Vinerean, 2017).
Obsahový marketing a SEO spolu úzce souvisí a vzájemně se doplňují. SEO (SearchEngineOptimization) zajišťuje, že obsah je viditelný ve vyhledávačích, zatímco obsahový marketing poskytuje hodnotný a relevantní obsah, který přitahuje uživatele. Jinými slovy SEO pomáhá obsahu dosáhnout zájmu cílového publika – zajímavý obsah sám o sobě nemusí splnit svůj účel, pokud jej lidé nenajdou, avšak SEO samo o sobě také nemá význam bez kvalitního obsahu, jelikož algoritmy Google preferují obsah, odpovídající dotazům uživatelů (Papagiannis, 2020).
Algoritmy Google
Vyhledávače, zejména Google, neustále zdokonalují své algoritmy, aby poskytly svým uživatelům co nejrelevantnější výsledky. Vývoj těchto algoritmů zásadním způsobem determinuje i SEO strategie – algoritmy totiž určují, které stránky se dostanou na přední pozice ve výsledcích vyhledávání. Google algoritmus je komplexním systémem pravidel a matematických modelů, který rozhoduje o tom, jaké stránky se zobrazí ve výsledcích vyhledávání (SERP – Search Engine Results Pages) a v jakém pořadí (Šenkapoun, 2019).
Google prochází internet pomocí Googlebotů (crawlerů), které prohledávají nové a aktualizované webové stránky (proces crawlingu), získaná data ukládají do obrovské databáze (indexování) a analýzou určují relevanci stránky vzhledem k danému klíčovému slovu. Google využívá více než dvě stě hodnotících faktorů, které určují pořadí webů ve vyhledávání – mezi ty nejdůležitější z nich patří relevance obsahu, kvalita obsahu (preferován je obsah od zkušených, odborných, autoritativních a důvěryhodných zdrojů), počet zpětných odkazů, uživatelská zkušenost, rychlost načítání stránky, responzivita a mobilní přívětivost, meta tagy a strukturovaná data a bezpečnost webu (Enge, Spencer & Stricchiola, 2023).
V roce 2022 byla vydána aktualizace „Helpful Content Update“, která preferuje obsah psaný pro lidi, nikoli pro vyhledávače (jedná se o obranu před spamujícím AI generovaným obsahem) – penalizovány jsou články generované pouze pro SEO bez reálné hodnoty pro uživatele (Van Den Reym, 2024).
Aby tedy web dosahoval vysokých pozic ve výsledcích vyhledávání, je nutné, aby na něm byl publikován hodnotný, originální a odborný obsah, aby byla klíčová slova optimalizována (přirozeně zakomponována do titulků, nadpisů, meta popisů), byla zlepšena uživatelská zkušenost (rychlé načítání, přehledná struktura) a aby na web odkazovaly organické zpětné odkazy. Jinak řečeno je třeba kombinovat obsahovou strategii (SEO copywriting) a technické SEO (Knihová, 2024).
Analýza SEO ve výše nastaveném kontextu zahrnuje sledování klíčových metrik, jako jsou (Enge, Spencer & Stricchiola, 2015; La Counte, 2019):
- organická návštěvnost (metrikou je počet uživatelů, kteří na web přišli z vyhledávačů, nástrojem pro analýzu je Google Analytics, Google Search Console),
- poziční analýza klíčových slov (metrikou je průměrná pozice webu ve vyhledávání pro konkrétní klíčová slova, nástrojem pro měření je Google Search Console),
- míra prokliku, tj. CTR (metrikou je počet kliknutí na web ve výsledcích vyhledávání dělený počtem zobrazení, nástrojem je Google Search Console),
- míra okamžitého opuštění (metrikou je procento návštěvníků, kteří opustí stránku bez interakce, nástrojem je Google Analytics),
- doba strávená na stránce (metrikou je průměrná doba, kterou návštěvníci tráví na stránce, nástrojem je Google Analytics) a
- konverze z organického vyhledávání (metrikou je počet uživatelů, kteří po příchodu z vyhledávačů provedli požadovanou akci, nástrojem je Google Analytics).
Umělá inteligence v tvorbě a optimalizaci článků
S tím, jak roste komplexnost SEO a požadavky na kvalitní obsah, se AI jeví jako stále důležitější nástroj pro analýzu dat, generování obsahu, optimalizace struktury článků, doporučování klíčových slov a predikci výkonnosti článků ve vyhledávačích (Knihová, 2024).
Aktuálně jsou k těmto účelům nejčastěji využívány ChatGPT a Jasper AI (jedná se o pokročilé jazykové modely, které jsou schopné generovat sémanticky a gramaticky správné texty) a Surfer SEO (nástroj využívající AI pro analýzu konkurence a doporučení pro SEO optimalizaci článků). Tyto nástroje pomáhají copywriterům, marketérům a SEO specialistům tvořit obsah rychleji, relevantněji a takovým způsobem, aby odpovídal aktuálním algoritmům Google (Lessard, 2024).
Výhodou využití AI při tvorbě obsahu je rychlost a efektivita, analýza klíčových slov a personalizace obsahu, kdy AI umožňuje přizpůsobit obsah na základě uživatelských preferencí. Je však třeba zmínit i limity AI, zejména riziko nedostatečné originality obsahu, možné problémy s kvalitou (texty generované AI mohou být příliš obecné, nebo mohou obsahovat nepřesnosti) a etické otázky, týkající se autorských práv a autenticity AI generovaného obsahu (Knihová, 2024).
Ve vztahu k SEO je předností AI to, že lze s její pomocí automatizovat proces tvorby obsahu, analyzovat a predikovat trendy na základě historických dat a optimalizovat obsah v reálném čase. Při nevhodném využití AI však hrozí riziko generování duplicitního obsahu, který může vést ke snížení hodnocení webu ze strany Google. AI generované texty také mohou působit neosobně, což může negativně ovlivnit důvěryhodnost značky (Lessard, 2024).
I přes tyto nedostatky a rizika je evidentní, že do budoucna se bude využití AI v oblasti SEO nadále rozšiřovat a zdokonalovat – lze predikovat, že AI se stane nezbytným nástrojem pro marketéry a copywritery, kteří se s ním budou muset naučit kreativně pracovat.
Metodika analytické části
Cílem analytické části tohoto článku je analyzovat odborné články, které se zabývají vlivem AI generovaných článků na SEO, a porovnat jejich výsledky. Na základě tohoto cíle byla definována následující výzkumná otázka: Jaká jsou zjištění odborných studií o vztahu mezi AI generovaným obsahem a hodnocením Google? Vhodné studie byly vybírány na základě následujících „inclusion“ kritérií:
- Typ dokumentu: knihy, recenzované vědecké články, odborné studie, výzkumné zprávy.
- Obsahová relevance: texty zabývající se vlivem AI generovaného obsahu na SEO metriky nebo hodnocení ve vyhledávačích, především v Google; práce srovnávající výkonnost AI generovaného a lidského obsahu z hlediska viditelnosti, CTR, bounce rate, nebo jiných SEO ukazatelů.
- Časové omezení: publikace od roku 2018, kdy nastoupily dostupnější jazykové modely a rozvinula se generativní AI.
- Jazyk: studie v anglickém nebo českém jazyce.
- Dostupnost: text je dostupný online.
Dále byla formulována tato „exclusion“ kritéria:
- Typ dokumentu: knihy, články a jiné příspěvky bez vědeckého základu, osobní názory bez metodologie; studie zaměřené na etické otázky AI bez návaznosti na SEO.
- Obsahová nerelevance: práce zabývající se AI pouze ve smyslu obecné automatizace, bez souvislosti s tvorbou textového obsahu; texty analyzující AI ve zcela jiném kontextu (např. právo, zdravotnictví).
- Časové omezení: zdroje před rokem 2018.
- Duplicitní studie (vícenásobná publikace stejného výzkumu).
Výběrový proces odborné literatury byl realizován podle metodologie PRISMA. Celkem bylo identifikováno 142 záznamů (125 z databází a 17 z dalších odborných zdrojů), přičemž po odstranění 24 duplicit zůstalo 118 unikátních záznamů.
Na základě posouzení názvů a abstraktů bylo vyřazeno 81 studií pro tematickou nerelevanci či absenci vědeckého přístupu, do hodnocení v plném znění postoupilo 37 prací. Z těch bylo 19 studií vyřazeno, zejména kvůli chybějící metodologii nebo zaměření mimo oblast vztahu mezi AI obsahem a SEO.
Do finální analýzy bylo zařazeno 18 studií, které splňovaly všechna předem stanovená kritéria a poskytly relevantní data k posouzení vlivu AI generovaného obsahu na hodnocení ze strany vyhledávače Google.
Analytická část
Rychlý nástup generativní umělé inteligence proměnil způsob, jakým je obsah pro web vytvářen, publikován a optimalizován pro vyhledávače. Cílem tohoto systematického přehledu je syntetizovat aktuální poznatky o tom, jak algoritmy Google reagují na AI generovaný obsah, jaké metriky jsou tímto obsahem ovlivněny a jaké strategie odborná literatura doporučuje pro efektivní využití AI nástrojů v oblasti SEO.
Přístup Google k AI generovaném obsahu
Z řady odborných studií vyplývá, že postoj společnosti Google k obsahu generovanému pomocí AI je rozporuplný a proměnlivý, přičemž osciluje mezi technickým přijetím a hodnotovým odmítáním.
Na jedné straně Google deklaroval, že nehodnotí obsah podle toho, zda jej napsal člověk nebo stroj, ale podle jeho užitečnosti a relevance pro uživatele, na straně druhé je však patrná rostoucí snaha o potírání tzv. low-value obsahu, který sice může být technicky správný, ale postrádá hloubku, originalitu a skutečný přínos.
Podle Van Den Reym (2024) se přístup Googlu dramaticky změnil v roce 2022 se zavedením aktualizace algoritmu s názvem Helpful Content Update. Tato aktualizace byla reakcí na masivní nárůst automatizovaného obsahu, který byl sice SEO-optimalizovaný, ale generován primárně pro dosažení vysokého hodnocení ve vyhledávači – bez ohledu na skutečnou informační hodnotu.
Google v této aktualizaci upřednostňuje „obsah pro lidi, ne pro algoritmy“. Autor poukazuje na to, že některé weby postavené výhradně na AI generovaném obsahu zaznamenaly po této aktualizaci výrazný pokles návštěvnosti (až o 30–50 %), zejména pokud obsah neobsahoval přidanou lidskou hodnotu (např. názor, analýzu, zkušenost).
Podobné závěry uvádí i Knihová (2024), která analyzuje interakci mezi jazykovými modely (zejména ChatGPT a Jasper AI) a pravidly vyhledávacích algoritmů. Upozorňuje, že klíčovým faktorem úspěchu AI obsahu není pouze jeho technická optimalizace, ale především jeho schopnost působit lidsky – tedy působit jako text vytvořený odborníkem s hlubší znalostí nebo zkušeností.
V opačném případě dochází k tzv. Google Penalty, kdy algoritmus začíná obsah považovat za generický a méně důvěryhodný. Na tento přístup upozorňují i Petre, Duffy a Hund (2019), kteří konstatují, že Google již dlouhodobě penalizuje a znevýhodňuje obsah, který není organický, ale obsahuje systematické a opakovaně používané umělé prvky, sloužící k získávání dosahu. Již před nástupem generativních jazykových modelů tedy Google postupně zpřísňoval hodnocení obsahů, které nesly znaky mechanické, opakující se struktury, nebo se opíraly o předdefinované šablony bez kontextové hloubky.
Lessard (2024) však dodává, že AI obsah nemusí být ze strany vyhledávače penalizován, pokud je AI využita jako nástroj, nikoliv náhrada lidské kreativity. Podle Engeho, Spencera & Stricchioly (2023) jsou algoritmy Google schopné detekovat i jemné odlišnosti mezi lidským projevem a projevem AI – jedná se např. o nedostatek originality, opakování frází a o celkový plochý tón textu. Tento problém lze však řešit editorským zásahem lidského redaktora.
SEO metriky a výkon AI obsahu: kvantitativní pohled na efektivitu
Většina zařazených studií se při hodnocení dopadu AI generovaného obsahu opírá o standardní SEO metriky, které odrážejí technické i uživatelské hledisko úspěšnosti textu. Mezi nejčastěji sledované metriky patří organická návštěvnost (tj. počet uživatelů přivedených vyhledávačem), průměrná pozice stránky ve výsledcích vyhledávání (SERP), CTR (Click-Through Rate, tedy míra prokliku), bounce rate (míra okamžitého opuštění stránky), average time on page (průměrná doba strávená na stránce) a konverzní poměr (kolik čtenářů/zákazníků provede požadovanou akci, např. registraci, nákup, stažení souboru atd.).
Lessard (2024) provedl v rámci své publikace kontrolovaný experiment, ve kterém byly publikovány články na podobná témata, přičemž polovina byla vytvořena pomocí Jasper AI a Surfer SEO (s minimální editací) a druhá byla napsána profesionálními copywritery. Po analýze dat bylo zjištěno, že AI články dosahovaly vyššího CTR (v průměru o 12 %) díky preciznímu výběru klíčových slov a sémantické optimalizaci, nicméně lidské články si vedly lépe v ukazatelích, jako jsou doba strávená na stránce a konverze, a to zřejmě díky bohatší struktuře obsahu, konkrétním příkladům a lepší schopnosti udržet pozornost čtenářů.
Obdobně Joshi et al. (2025) konstatují, že AI generovaný (GAI) obsah má sice řadu výhod, jako jsou rychlost tvorby a její efektivita či možnost využití prediktivní analytiky, ale zároveň i několik výzev, jako potenciálně snížená kvalita dat. Kvalitativní expertní rozhovory poukázaly na skutečnost, že specialisté využívající za pomoci AI vytvořené texty ve své praxi (např. copywriteři, odborníci na e-commerce, marketéři apod.) postrádají u takových článků „lidský dotek“, jinak řečeno že tímto způsoben vytvářené texty jsou často šablonovité, uniformní a bez osobitosti. Ačkoli je tedy AI generovaný obsah mnohdy uživateli internetu klikán více, čtenáři ve výsledku více oceňují texty vytvořené člověkem – to potvrzuje výše uvedený závěr, podle kterého technicky dobře optimalizovaný obsah není automaticky zároveň uživatelsky hodnotným.
Zhang et al. (2024), kteří z hlediska informativnosti, emocionální přitažlivosti a empatie shledávají AI generovaný obsah jako méně hodnotný, vidí jako východisko kolaboraci mezi lidským tvůrcem a AI. Efektivitu tzv. hybridních strategií oceňuje i Yang (2024), podle kterého mohou AI nástroje sloužit například pro přípravu konceptu (osnovy článku, vhodných klíčových slov), na které následně naváže copywriter tvorbou vlastního textu. Tímto způsobem vytváření obsah dosahuje stabilně vysokého hodnocení ve výsledcích Google vyhledávače a vykazuje vyšší důvěryhodnost u čtenářů.
Z analýzy relevantních zdrojů tedy vyplývá, že AI generovaný obsah (míníme nyní takový obsah, který nebyl ex post redigován lidským redaktorem) může sice v krátkodobém horizontu generovat vyšší míru prokliků díky optimalizaci klíčových slov, mnohdy se však ukazuje méně efektivní v oblasti udržení pozornosti a důvěry čtenáře či zákazníka. Nejlepší výsledky přináší kombinovaný (hybridní) přístup, kdy AI slouží jako asistent a nástroj, nikoli jako náhrada odborného lidského autora. Dlouhodobě udržitelný SEO výkon vyžaduje kombinaci sémantické optimalizace, kvalitního obsahu a důvěryhodnosti, což není možné plně automatizovat.
Závěr
Na základě realizovaného systematického přehledu odborné literatury můžeme konstatovat, že využívání AI při tvorbě textového obsahu je aktuálně výrazným trendem v oblasti SEO, nicméně jeho efektivita je podmíněna řadou proměnných.
Výzkumy se shodují na tom, že samotná přítomnost AI při tvorbě obsahu není algoritmy Google penalizována – rozhodující je totiž reálná informační hodnota, originalita a lidský přínos daného textu. Zvláště po zavedení aktualizace „Helpful Content Update“ Google preferuje obsah, který je psán pro lidi, nikoli pro algoritmy – v kontextu toho penalizuje obsah generovaný bez odborného kontextu, hlubší struktury a s evidentními znaky automatizace.
Studie a má praxe SEO konzultanta ukazují, že AI nástroje (např. ChatGPT, Jasper AI či Senuto) mohou výrazně přispět k efektivitě tvorby obsahu, a to zejména při správné práci s klíčovými slovy a strukturou textu. Nejčastějšími přínosy AI jsou v tomto kontextu kratší doba tvorby, jednotný styl výsledku a vyšší míra prokliku (CTR). Naopak slabinami AI generovaných textů jsou nižší míra důvěryhodnosti, menší schopnost udržet pozornost čtenáře (tj. vyšší bounce rate) a riziko penalizace při absenci lidské editace. Z výsledků analýzy tedy vyplývá, že nejvyššího výkonu dosahují články tvořené hybridním přístupem, kdy AI generuje návrh a základní strukturu, zatímco člověk obsah upravuje, doplňuje konkrétní data, příklady a dodává odborný tón.
V tomto kontextu doporučuji, aby byla AI v oblasti obsahového marketingu využívána jako nástroj, nikoli jako náhrada člověka (copywritera, editora apod.). AI sice může významně zefektivnit proces tvorby obsahu a tím i snížit náklady, ale finální text by měl projít lidskou kontrolou, doplněním a přizpůsobením cílové skupině čtenářů či zákazníků.
Jan Vavřička
člen České asociace umělé inteligence
oficiální tester SEO AI nástroje Senuto v České republice
Bibliografie
Petre, C., Duffy, B. E., & Hund, E. (2019). Gaming the System: Platform Paternalism and the Politics of Algorithmic Visibility. Social Media + Society, 5(4). doi: 10.1177/20563051198799 95.
Enge, E., Spencer, S. & Stricchiola, J. (2023). The Art of SEO: Mastering Search Engine Optimization. O’Reilly Media. ISBN: 9781098102616
Joshi, S. et al. (2025). Harnessing the potential of generative AI in digital marketing using the Behavioral Reasoning Theory approach. International Journal of Information Management Data Insights, 5 (1). doi: 10.1016/j.jjimei.2024.100317.
Knihová, L. (2024). AI Marketing Playbook. Jak ChatGPT a umělá inteligence mění svět marketingu. Grada. ISBN: 978-80-271-5226-1
La Counte, S. (2019). The Ridiculously Simple Guide to Google Analytics: The Absolute Beginners Guide to Google Analytics. Diana La Counte.
Lessard, G. (2024). Automation and SEO Mastery: Strategies for Growth and Efficiency. A Practical Guide to Scaling Your Online Presence with Cutting-Edge Automation Tools and Advanced SEO Techniques. iD01t Productions.
Papagiannis, N. (2020). Effective SEO and Content Marketing. Wiley & Sons. Online ISBN: 9781119628682
Řezníček, J. & Procházka, T. (2014). Obsahový marketing. Albatros Media.
Šenkapoun, P. (2019). Webcopywriting pro samouky: Průvodce moderního marketéra a podnikatele po webovém obsahu. Zoner Press.
Van Den Reym, M. (2024). Mastering SEO Strategies for the Modern Web. Boost Visibility, Drive Traffic, and Dominate Search Rankings with Proven SEO Strategies to Accelerate Business Growth. Amazon Digital Services.
Vinerean, S. (2017). Content marketing strategy: definition, objectives and tactics. Expert Journal of Marketing, 5 (2), 92-98.
Yang, W. (2024). Beyond algorithms: The human touch machine-generated titles for enhancing click-through rates on social media. PLOS One. doi: 10.1371/journal.pone.0306639.
Zhang, J. J. et al. (2024). Digital tourism interpretation content quality: A comparison between AI-generated content and professional-generated content. Tourism Management Perspectives, 53, 101279. doi: 10.1016/j.tmp.2024.101279.
Jak napsat diplomku za měsíc díky AI
Taky někdy přemýšlíš nad tím, jak lidé získávali své tituly v době, kdy bylo vše jen v knihách? Umělá inteligence je dobrý sluha, ale špatný pán. Může ti ušetřit spoustu času a energie, ale zároveň je důležité si uvědomit její limity a používat ji s rozvahou.
Jakmile se naučíš efektivně využívat její potenciál, i ty budeš vědět, jak napsat diplomku za měsíc, a přitom si zachovat zdravý rozum a čisté svědomí.
Jak správně komunikovat s AI
Klíčem k tomu, abys z AI vytěžil její maximum, je naučit se používat správné prompty.
Prompt je zadání, které umělé inteligenci dáváš. To by nemělo být příliš široké. Naopak čím konkrétnější budeš, tím z ní dostaneš lepší výsledky.
K definování perfektního promptu můžeš použít metodu RISEN. Slovo RISEN je akronym, kde každé jedno písmeno označuje zásadu, kterou by ses měl při zadávání příkazu řídit.
- R – Role. Urči AI, s kým by sis přál na zadání spolupracovat. Například u diplomové páce by role umělé inteligence mohla být definována takto: jsi akademický pracovník se zaměřením na vývojovou psychologii.
- I – Jasně definuj, co má AI udělat. Například: chci, abys mi pomohla napsat odstavec mé diplomové práce, který se týká biologických změn v období rané adolescence.
- S – Steps (Kroky). Přesně popiš jednotlivé kroky. V našem případě: chci, abys popsala tělesný růst, sekundární pohlavní znaky a hormonální změny.
- E – End (Cíl). Nezapomínej upřesnit, jak si přeješ, aby výstup, který AI vytvoří, vypadal – tedy jaký je tvůj konečný cíl. Například: piš odborně, ale dbej na to, aby text pochopil i laik v oboru psychologie. K odborným pojmům vždy přidej vysvětlení.
- N – Narrowing (Omezení). Čím více AI omezíš, tím lepší získáš výsledek. Omezení může vypadat třeba takto: chci, aby měl text maximálně 200 slov a obsahoval sousloví prefrontální kortex.
Můžeš si pomoct tím, že umělou inteligenci nakrmíš texty, kterým by ses chtěl přiblížit (odbornými články, úryvky z literatury, studiemi apod.).
Taky se neboj AI opravovat a poskytovat jí zpětnou vazbu. Tím zajistíš, že se její výstupy postupně budou více a více shodovat s tvými představami.
Nejčastější chyby při psaní s AI
A teď o tom, kdy je umělá inteligence špatný pán. Při psaní diplomky by sis měl rozhodně dát pozor na:
- Slepé důvěřování AI. Umělá inteligence ještě zdaleka není dokonalá a může dělat chyby. Proto si informace vždy ověřuj a bezmyšlenkovitě nekopíruj vygenerovaný text.
- Generování velké části textu. Když budeš chtít pomoct napsat například kapitolu pro svou diplomovou práci, rozděl si ji na menší části, docílíš tak lepších výsledků.
- Vyhledávání zdrojů pomocí chatbotů. Pro rešerši zdrojů použij takové AI, které jsou vyvinuty přímo k tomuto účelu. ChatGPT a podobné nástroje nejsou pro takové vyhledávání vhodné.
Nejlepší AI pro psaní diplomové práce
Brainstorming a psaní textů:
- ChatGPT
- Claude AI – nástroj srovnatelný s ChatemGPT. Může ti například pomoct s úvodem textu, vytvořit zajímavý odstavec nebo srozumitelně vysvětlit složité téma.
Vyhledávání zdrojů:
- Elicit – na rozdíl od chatbotů je odpověď podložená odbornými články a odkazuje se na konkrétní zdroje.
- Consensus – prochází databází Sematic Scholar obsahující přes 200 milionů vědeckých článků a nachází v nich zdroje, které jsou relevantní k tvému dotazu.
Zpracování literatury:
- NotebookLM – vychází z materiálů, které do něj nahraješ. Dokáže ti vytvořit poznámky z rozsáhlých textů, videí i článků na webu. Navíc se odkazuje na konkrétní pasáže, takže přesně víš, odkud informace čerpá.
- Humata – podobně jako NotebookLM se učí z tebou nahraných textů. Dokáže ti pomoct například s výběrem literatury tím, že stručně shrne její obsah.
Pokud si pořád myslíš, že měsíc je na napsání diplomky málo, šup na kurz Jak napsat diplomku, tam zjistíš, jak napsat kvalitní práci v rekordním čase.
