Otázka: Člověk jako součást společnosti
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Zuz_
-Lidské potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím společnosti
Chudé společenské působení má za následek zpožďování psychického vývoje dítěte- potřebuje citový vztah
-Neschopnost jedince zaměřit se na oblasti poznávání a učení může být důsledkem duševních chorob nebo negativních prožitků v dětství či neúspěchů
= PORUCHY ZAMĚŘENOSTI:
Deprivace (strádání):
a.) činnostní- nedostatek podnětů, které by motivovaly
b.) senzomotorické- neuspokojení pohybových potřeb
c.) citové- neuspokojení potřeb mezilidských vztahů
při dlouhodobé deprivaci především v prvních letech života může dojít k vytvoření
deprivačního syndromu- aktivní (agresivita, hlučnost, snaha o upoutání pozornosti)
pasivní (apatie, opožděnost)
může vést k delikventnímu chování
podmínky vedoucí k psychickému strádání:
sociální izolace
dlouhodobé odloučení od rodičů
ústavní výchova
nepřiznivá rodinná situace
Frustrace- člověku je dlouhodobě bráněno uspokojovat své potřeby
snaha čelit frustraci probíhá různými způsoby:
útěkem do fantazie
agrese (násilné chování vůči sobě i ostatním)
rezignace- neschopnost činnosti
regrese (člověk se chová jako dítě, vyžaduje ochranu, chce vzbudit soucit)
transgrese (předčasné dospívání)
potlačení (snaha nemyslet na zážitek a vytěsnit ho)
somatizace (napětí z frustrace není odreagováno, může způsobit zvýšený tlak)
identifikace ( nepříjemný zážitek vede ke ztotožnění se se vzorem)
V životě je důležitá tzv. realizace osobnosti- člověk plně rozvíjí své schopnosti, směřuje k vytyčeným cílům a hledá smysl vlastního života.
Předpokladem sociálního styku s ostatními lidmi je interakce a komunikace
INTERAKCE= proces, kdy působí jednotlivec nebo skupina na dalšího jednotlivce nebo skupinu (i cizinci)
KOMUNIKACE= s její pomocí sdělujeme lidem informace
meziosobní (dialog) x skupinová (přednáška) x masová (pomocí sdělovacích prostředků)
verbální (řeč) x neverbální (mimika, gesta, smích..)
symetrické (každý má stejný prostor se vyjádřit) x asymetrická (jeden má víc času)
formální x neformální
harmonická (dojde ke shodě) x konfliktní (neuspokojení pocitů v důsledku hádek)
služky komunikace: komunikátor- sděluje informaci
komunikant- přijímá informaci
ŘEČ= znaková soustava nebo soustava symbolického chování. Prostředkem mluvené řeči je jazyk
-mimické, gestikulační, zvukové, psané
fce řeči: pojmenování věcí a jevů
vytváření vztahů
exprese= vyjádření myšlenek
Socializace
proces, kdy si dítě hledá své místo ve společnosti a snaží se začlenit
podstatou- porozumění společnosti
dítě internalizuje- osvojuje si chování společnosti
hraje sociální roli podle očekávání
socializační činitelé:
I. Instituce- rodina- vštěpují první návyky
– škola- dítě se učí žít ve větším kolektivu, respektovat pravidla, zvládat zkoušky, přijímá nové znalosti, učí se zvládat úkoly a být za ně ohodnocen
II. Jednotlivec- vrstevnící (člověk přejímá názor převládající ve skupině ke které náleží)
idoly (snaha vžít se d orole a kopírovat postoje a názory)
způsoby socializace: imitace- nápodoba
sugesce a autosugesce- přejímání názorů
sympatie a citová nákaza (smutek na pohřbu, radost na svatbě)
anticipace- očekávání
posilování- pomocí odměn a trestů
duchovní a materiální hodnoty, které si člověk během života osvojí, předává dalším generacím
→ následkem: vytvoření a upevnění kulturních tradic
formování stability společenského uspořádání na základě dohody
formy sociálního učení:
A.) Napodobování- nejstarší forma učení (řeč, mimika, trávení volného času)
lze takto převzít způsob života a chování k ostatním lidem
zpravidla nápodoba lidí nebo skupiny z blízkého okolí
B.) Sociální zpevňování- založeno na odměnách a trestech
jednotlivec ovlivněn také očekáváním druhých
C.) Identifikace- ztotožněnís osobou, k níž má jedinec kladný vztah
převzetí způsobu chování a jednání modelu
prostředek sebeřízeí a sebevýchovy
Vztahy mezi lidmi- člověk se během socializace stává členem různých skupin, komunikuje s lidmi a spolupracuje s nimi, postupně přejímá jejich sociální role a pozice.
Sociální percepce= poznávání druhých
-poznávající člověk usuzuje v vnějších projevů druhého jeho vnitřní psychické charakteristiky a odhaduje je aby mohl lépe reagovat
-naše chování k lidem ovlivňuje to, co si o nich myslíme a jak je vnímáme (náš názor)
-na druhém nás zajímá verbální i neverbální projev- z neverbálního se dá vyčíst co člověk prožívá (soustředí se plně na verbální komunikace a často si neuvědomuje neverbální projevy)
Chyby v sociální percepci:
A.) Haló efekt- necháme se unést jedním nápadným rysem a podle něj pak stejně negativně či pozitivně posuzujeme i ty ostatní (např. Někdo se dopustil trestného činu= předpoklad špatných vlastností)
B.) Logické chyba- na základě každodeních zkušeností se domníváme, že některé vlastnosti spolu souvisí (tlustý člověk je líný) Tato zobecnění však mohou být chybá
C.) Vliv sociálního postavení- známe postavení posuzovaného- neprávem mu připisujeme vlastnosti, které by tito lidé měli mít (policista, soudce..)
D.) Stereotypie a předsudky- obvykle mezi skupinami
dochází ke hrubému zjednodušování- všem členům skupiny připisujeme stejné vlastnosti i přes to, že individuálně mohou být odlišní (Romové)
těžko se mění různými argumenty
SKUPINA
Obyvatelstvo: určité množství lidí, kteří žijí na určitém území
dělní skupin a útvarů:
A.) KATEGORIE (stabilní)- společné znaky (barva očí, krevní skupina)
nevědomá příslušnost → žádné kontakty
B.) AGREGÁTY (dočasné)- souhrn osob se společnými znaky , nemají silnou strukturu
náhodné- prostorová blízkost, náhodné vytvoření
typ. shluky- např. kolem dopravní nehody
rezidenční agr.- např. lidé v určité lokalitě
aktivní= DAVY- shromáždění více lidí v určitém prostoru umožňující bezprostřední blízkost (náměstí) spojuje je zájem o určitý problém, ideologii, věc
davové chování: člověka omezuje pouze individuální rozum, převahu získávají primitivní emoce, instinkty, člověk napodobuje druhé, pocit sounáležitosti, moci a bezpečí a beztrestnosti
davová psychóza- často ovládá dav, rozhodující je role vůdců (iniciátorú)
dělení davů: panické
expresivní- vyjádření nesouhlasu (demonstrace), smutku (pohřeb), oslavy
agresivní- rebelující (vzpoura), získávací (rabování), ničící (destrukce)
terorizující- rasová napadání
receptivní- nejčastěji publikum- tedy lidé přijímající stejné podněty
shromážděné: kromě předávaných podmětů působí i přítomnost druhých ( prvky davu)
neshromážděné: zážitky vznikají na stejném místě ale v různém čase (muzea)
C.) SOCIÁLNÍ SKUPINA- společný cíl nebo zájem, vlastní pravidla a hierarchie (dělení pozic a rolí)
a.) podle vnitřních znaků skupin
primární- začíná socializace, rozhodující vliv na jedince (rodina, intimní vztahy)
sekundární- pokračuje socializace, členové v méně osobních vztazích (třída, zaměstnání)
referenční- s touto skupinou vždy porovnáváme sami sebe a ostatní, snažíme se v ní být
b.) podle způsobu vzniku
formální- sestavená záměrně (tým, třída
neformální- na základě přátelství
c.) podle velikosti
malá- 3-20 členů, bezprostřední interakce
velká- nad 50 členů- stát, firma..
d.) podle trvání skupiny
dočasné, krátkodobé- pro dosažení cíle
trvalejší- školní třída, pracovní kolektiv
stále- církev, přátelé, bydliště
e.) podle typu členství
dobrovolné x vynucené
Sociální role
způsob chování, které se od nás jako od nositelů určité společenské pozice očekává
každý je členem nějaké skupiny
společenská role je způsob našeho jednání, které je od ostatních členů za určité situace očekáváno
skupinové- vedoucí kroužku, fanoušek
individuální- role syna, matky..
některé se vzájemně prolínají- matka a učitelka zároveň
některé se vzájemně vylučují- sporotvec a rozmazlenec
některé jsou nucené- člověk určitého stáří
některé si můžeme volit- zaměstnání
některé existují v zájemné spojitosti- učitel x žák, otec x syn
1.) kátkodobé (návštěvník divadla)
2.) dlouhodobé (trvalé role- matka)
vztah k roli:
ztotožnění
odmítnutí
distanc (člověk plní roli ale vnitřně s ní nesouhlasí)
