Otázka: Daňový systém, daňová soustava
Předmět: Ekonomie a účetnictví
Přidal(a): Michala
Daň je příjmem veřejných rozpočtů (tj. státní rozpočet, rozpočet měst a obcí), který ze zákona povinně odčerpává část příjmu nebo majetku poplatníka, na nenávratném principu.
Daňový systém je v každé zemi stanoven příslušným zákonem a jednotlivé země se mohou v daních výrazně lišit. Proto daňová soustava příslušného státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky země. Stát je zde hned v několika směrech tlaků:
- Stát potřebuje vybrat co nejvíce peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity
- Občané a firmy naopak chtějí odvádět co nejméně daní, aby jim zůstalo co nejvíce pro vlastní potřeby
- Řada daní je svázána s mezinárodním obchodem a pohybem kapitálu a proto stát musí sjednotit své daně s ostatními zeměmi a podepsal s nimi dohody o zamezení dvojího zdanění
- Stát musí respektovat sociální únosnost daní
- Stát musí zohledňovat technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a vymahatelnosti daní (čím složitější systém s velkým počtem výjimek, tím se administrativní náročnost výběru daní zvyšuje a samozřejmě i prodražuje – stát potřebuje více kvalifikovanějších úředníků, narůstají mzdové náklady, náklady na prostory a vybavení atd.)
Daňový systém je tedy hledáním kompromisu (ročně u nás dochází až ke 300 změnám v daňových zákonech)
Základní daňová reforma v ČR proběhla k 1.1.1993. Daňový systém měl stanoven následující principy:
- Spravedlnost zdanění
- Všeobecnost zdanění – zdanění podléhají všechny typy vlastnictví (daň z úroků platíme stejnou v polostátní bance i v privátní bance)
- Účinnost zdanění – vhodným zdaněním stimulovat žádoucí aktivity (slevy na dani podnikatelům při zaměstnávání tělesně postižených, úlevy při sponzoringu, ..)
- Harmonizace – sbližování naší daňové soustavy se systémem EU
Od roku 2014 (v návaznosti na zásadní změny v novém občanském zákoníku) má naše daňová soustava následující strukturu:
Přímé daně:
- Důchodové: (daň z příjmu fyzických a právnických osob)
- Majetkové:
- Daň z nemovitých věcí
- Daň z nabytí nemovitých věcí (daň dědická a darovací byly zrušeny, nově spadají pod zákon o dani z příjmu)
- Daň silniční
Nepřímé daně
- Universální (daň z přidané hodnoty, cla)
- Selektivní (spotřební daň – na pohonné hmoty, pivo, víno, líh, lihoviny, tabákové výrobky)
- Od 1.1.2008 je zavedena ekologická daň – daň k ochraně životního prostředí:
- Daň ze zemního plynu
- Daň z pevných paliv
- Daň z elektřiny
Od roku 2011 vstoupil v platnost nový Daňový řád, který upravuje procedury vybírání daní (dříve zákon o správě daní a poplatků).
Vysvětlení základních pojmů:
Nepřímé daně se liší od přímých daní tím, že je platíme při každém nákupu zboží a služeb, kterými jsou tyto daně zatížené. Neplatíme je přímo státním institucím, ale celou cenu uhradíme prodávajícímu, který má pak povinnost tuto daň do státu odvést.
Přímé daně – každý poplatník podává přímo na finančním úřadě daňová přiznání a daň přímo uhradí.
Poplatník – je fyzická či právnická osoba, z jejichž peněz je daň placena
Plátce – je FO či PO, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu (plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba (např. při odvodu daně z nemovitosti)
Základ daně – částka, ze které se určitým procentem vypočítá odváděná daň
Daň – vypočtená částka, kterou plátce odvádí FÚ
Daně důchodové – platí poplatníci podle výše svého příjmu
Daně majetkové – platí poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku a při využívání silničních motorových vozidel pro podnikání
Daně univerzální – jsou vybírány při prodeji téměř všech druhů zboží a služeb
Daně selektivní – jsou vybírány pouze u vybraných druhů zboží (alkohol, cigarety, benzín a nafta, pevní paliva, zemní plyn a elektřina)
Reálná velikost příjmů veřejných rozpočtů (včetně rozpočtů krajů, měst a obcí) z jednotlivých daní. Pro lepší představu o jejich fiskálním (rozpočtovém) přínosu a významu pro stát – za příklad nám poslouží skutečné plnění rozpočtu roku 2013. Údaje v mld. Kč
- DPH 302
- Spotřební daně 143
- Daň z příjmu PO 128
- Daň z příjmu FO 142
- Ostatní daně 61
