Otázka: Dějiny Anglie v raném novověku
Předmět: Dějepis
Přidal(a): KateřinaB
Raný novověk
- Novověk je dějinná epocha a za její symbolický počátek se nejčastěji považuje rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, nicméně také se uvádí i rok 1485, kdy skončila v Anglii válka Růží.
Anglie za vlády Tudorovců
- 1485 – král Jindřich VII. Tudor – rychlé vzpamatování se z války, rozkvět státu
- 1509 – králem Jindřich VIII. (syn Jindřicha VII.)
Jindřich VIII.
- rozhodný panovník, tvrdě prosazoval své názory
- vynikající lovec, milovník hudby
- rozšíření luterství a později i kalvinismu – angličtí přívrženci = puritáni
- 1. manželka – Kateřina Aragonská – nedařilo se jim počít mužského dědice
- Jindřich se zamiloval jinde a chtěl se rozvést = papež nedal souhlas k rozvodu = Jindřich se zřekl katolicismu a založil anglikánskou církev
- zrušil všechny kláštery, jejich statky a jmění zabavil ve svůj prospěch
- 2. manželka – Anna Boleynová – původně dvorní dáma
- Jindřich se kvůli ní rozvedl s Kateřinou
- Anna měla prudkou povahu, nechtěla přijmout podřazenou roli = spory
- nedala Jindřichovi mužského dědice = Jindřich ji nechal popravit
- 3. manželka – Jana Seymourová – dvorní dáma
- porodila syna, krátce po porodu zemřela
- 4. manželka – Anna Klevská – považována za důležitého spojence pro případ útoku katolické církve na Anglii
- Jindřich ji poprvé spatřil na portrétu, zalíbila se mu, se sňatkem souhlasil
- v reálu se mu nelíbila, on jí také ne = rozvod
- 5. manželka – Kateřina Howardová – sestřenice Anny Boleynové
- velmi mladá, Jindřicha podváděla s jinými muži = popravena
- 6. manželka – Kateřina Parrová – jejich manželství trvalo nejdéle, Jindřicha přežila
- Jindřich umírá v 55 letech po dlouhé nemoci, pohřben na hradě Windsor
- úspěch nekatolického vyznání v Anglii ovlivnil mocenské spory na britských ostrovech
- odpor Skotů a Irů proti Angličanům – Angličané si je chtěli podmanit = problém získal náboženský rozměr
- Irové sjednoceni katolickou vírou natolik, že ang. tlaku odolávali až do moderní doby
Alžběta I.
- dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové
- za její vlády prudký rozvoj anglikánské církve
- “panenská královna“ – nikdy se neprovdala
- neobyčejně bystrá, za její vlády došlo k obrovskému rozvoji Anglie
- přední postavení Anglie mezi světovými mocnostmi
- doba její vlády = doba alžbětinská
- kulturní a hospodářský rozkvět
- zámořské objevy (hlavně americké břehy) = spory se Španělskem
- nevybíravý postup anglických lodí, uchylování se k pirátským způsobům
- přepadávání španělských lodí přivážejícím bohatství z amer. kolonií
- s těmito praktikami stát souhlasil = ještě větší nenávist ze strany Španělů
- Francis Drake (jako 1. Angličan podnikl cestu kolem světa); Walter Raleigh (po Alžběta pojmenoval Virginii)
- porážka španělské Armady = Anglie se stávala královnou moří
- úspěch i v rozšiřování obchodních styků
- 1600 – vznik Východoindické společnosti – organizace pronikání Angličanů do Indie
- Alžbětinou smrtí skončila vláda Tudorovců
- na trůn usedá Jakub I. (Stuartovec)
Jakub I. – Stuartovec
- jeho matka Marie Stuartovna (skotská královna) popravena Alžbětou I.
- absolutismus, tvrdé protikatolické represe
- duševně nevyrovnaný (nechtěl se mýt a koupat)
- v rukou soustředil vládu nad Anglií, Irskem a Skotskem (tam panoval už dříve)
- spojil Anglii se Skotskem
Anglická renesance
- začátek 16. stol. – konec v pol. 17. stol.
- inspirace renesančním uměním S Itálie
- počátek už za vlády Jindřicha VIII. (né až za Alžběty, jak se často nepravdivě uvádí)
- na rozdíl od Itálie menší vliv antiky
- spíše literatura než malířství nebo sochařství
Literatura
- Geoffrey Chaucer – Canterburské povídky
- Edmund Spenser – Královna víl – epos, vrcholné dílo věnované Alžbětě
- Francis Bacon – filozofická díla – Nové organon, Nová Atlantis
- Thomas More – Utopia (vyobrazení společnost založenou jen na racionalitě
- Christopher Marlowe – dramatik, předchůdce Shakespeara; Maltský žid, Edward II.,
- William Shakespeare – Romeo a Julie, Hamlet, Macbeth, Othello, Král Lear,
Malířství
- Hans Holbein mladší – na dvoře Jindřicha VIII.; portrétista
- detaily, symbolika
- např. obraz Vyslanci – zachycení světla a stínu
Hudba
- vznik knihtisku = jednoduché šíření notových záznamů
- Jindřich VIII. – velký milovník hudby – zval si hudebníky na královský dvůr
- skladatelé: Thomas Tallis, William Byrd
- oblíbená hudební forma – ayre – sólové písně; dobré uplatnění i básníků
- John Downland – jeden z nejlepších textařů
Anglie před revolucí
- po smrti Jakuba I. na anglický a skotský trůn nastupuje Karel I.
- utužení absolutismu, neohlížel se na parlament
- zvýšení napětí v zemi
- opora země – anglikánská církev = vytvoření opozičního puritánského hnutí
- puritáni proti absolutismu, požadovali reformu anglikánské církve, tvrdší přístup ke katolíkům v zemi
- pronásledováni = hodně se jich vystěhovalo do severoamerických osad
- v Irsku i ve Skotsku silný odpor vůči Anglii (Anglie si je chtěla podřídit)
- v Irsku hodně katolíků
- Skotsko tvořilo s Anglií personální unii; ve Skotsku kalvinisticky orientované presbyteriánství
- protianglické hnutí vyvrcholilo v otevřené povstání
- 1639 – skotská vojska vpadla do Anglie
- Karel I. se obrací na parlament = chtěl peníze na vybudování žoldnéřské armády
- 1640 – parlament povoluje, ale pod podmínkou potrestání některých královských rádců odpovědných za protiparlamentní politiku panovníka
- hlavní viníci: lord Thomas Strafford, arcibiskup William Laud
- panovník odmítá a parlament nechává rozpustit
- toto časově omezené trvání parlamentního zasedání se nazývá období krátkého parlamentu
První období revoluce
- útočný postup Skotů toužících po nezávislosti = král opět svolává parlament
- ten zasedá až do r. 1653 = trvá řadu let = dlouhý parlament
- panovník se sklonil před vůlí parlamentu = obětoval své stoupence (Strafford, Laud)
- donucen zrušit Hvězdicovou komoru, rozpustit královskou armádu, vzdát se práva zrušit parlamentní zasedání = jeho absolutistické snahy výrazně omezeny
- 1642 – královi stoupenci se neúspěšně pokusili o zatčení vůdců opozice (Hymp, Hampden,.)
- král se po marném pokusu o upevnění moci přestal cítit bezpečně = opouští Londýn
- Anglie se rozděluje na 2 tábory = léto 1642 – občanská válka
- Anglikáni – panovníkova strana: část šlechty, anglik. církev, rolnictvo v SV Anglii, Irsku a Skotsku
- puritáni – strana parlamentu: většina měst, J a JV část země, dělení na presbyteriáni a radikálnější independanty
- první 2 roky války – převaha královy strany
- armáda vedena gen. Ruprechtem Falckým (postup k Londýnu, obsazen Oxford)
- puritáni ve velkém ohrožení = do čela strany se staví Oliver Cromwell
- vybudoval novou armádu podřízenou parlamentu
- 1645 – bitva u Naseby – rozhodující vítězství parlamentního vojska
- Karel I. utíká do Skotska = zde je zajat, vydán parlamentu
- parlament řeší vnitřní problémy, Karel I. uniká
- podporován Skoty a anglickým protiparlamentním povstání
- obnovuje boj proti zákonodárnému shromáždění
- = druhá občanská válka
- králova vojska nejsou úspěšná, podléhají parlamentní armádě
- parlamentní armáda poráží i Skoty, potlačuje prebyteriánskou opozici v parlamentu, nastoluje vládu independantů
- 1649 – Karel I. po krátkém procesu odsouzen a popraven
- vyhlášena republika a rozpuštění sněmovnu lordů = ang. monarchie dočasně zaniká
Anglická republika a protektorát
- dvě křídla puritánského hnutí – independanti a ještě radikálnější levellerové
- výsledkem jejich spolupráce byl vznik republiky
- vznikem republiky jejich spolupráce končí – vnitřní rozpory
- radikálové odstraněni; Cromwellova strana opírající se o podnikatele přebírá moc
- Cromwell chce upevnit svou pozici = pozornost obrací na Skotsko a Irsko
- politika vůči těmto zemím se nelišila od té monarchistické, nesla kolonialistické rysy
- 1652 – Irsko se násilně stává v podstatě ang. kolonií = anglická nadvláda (až do 20. stol.)
- obsazeno i Skotsko = postupně splynulo s Anglií v jeden stát
- v budoucnu silnější odpor v Irsku (nositelem opozičních nálad katolická církev)
- Anglie se snaží o ovládnutí mezinárodního obchodu
- budování silného loďstva
- 1651 – přijata Navigační akta = zákon o plavbě a obchodu
- nařízení omezující práva cizinců obchodovat a Anglií a jejími koloniemi
- 1652 – válka mezi Anglií a Nizozemím (dva nekatolické státy)
Cromwellova diktatura
- 1653 – Cromwell (opět) rozehnal parlament = nastolil diktaturu
- stává se lordem protektorem – je v čele republiky
- 1654 – zvolen nový parlament = vytvořila se tam silná proticromwellovská opozice
- Cromwell parlament zase rozehnal = nastolil ještě silnější vojenskou diktaturu
- definitivní konec “zlatého věku alžbětínské kultury“
- úspěch ve válce s Nizozemím – donuceno uznat platnost Navigačních akt
- z Anglie se stává námořní velmoc
- = dokončení procesu, který v předešlém stol. zahájili piráti v čele s Francisem Drakem
- oslabení Španělska
- uzavření smlouvy s Francií (ta byla doteď soupeřem) = účelové spojení proti Španělsku
Konec republiky
- nový parlament se snažil zalíbit Cromwellovi – nabídl mu královskou korunu
- odmítl ji – byl bytostný republikán; souhlasil s obnovou sněmovny lordů
- 1658 – Cromwell umírá = nástupce syn Richard – poměrně neschopný; po roce sesazen
- vnitřních nesnází využili stoupenci monarchie – shromažďovali se ve Skotsku
- 1660 – skotská armáda vedená gen. Georgem Mankem obsazuje Londýn
- zánik anglické republiky, otevření cesty k obnovení monarchie
- 1666 – velký požár v Londýně – zničeny 4/5 města, jen 6 obětí
Vzestup Anglie
- 1660 – na trůn usedá Karel II. – návrat Stuartovců
- královská moc omezena, podřízena kontrole parlamentu
- Karlovy snahy změnit tento stav neúspěšné (stejně jako jeho nástupce Jakuba II.)
- náboženská nesnášenlivost – stát. náboženství stále anglikánství
- 1673 – přijat zákon o vyloučení jinověrců ze stát. úřadů
- silná emigrační vlna (hlavně do Ameriky – Nové Anglie)
- Jakub II. přestoupil ke katolicismu (sympatie s Francií) = k emigraci nuceni i nekatolíci
- v parlamentu vznik 2 nových skupin:
- toryové – bohatá statkářský šlechta; konzervativní
- whigové – stoupenci především v nižších vrstvách společnosti; radikální
- prosadili zákon o zákazu zatknout občana bez sdělení příčiny
Slavná revoluce a vznik Velké Británie
- 1688 – Jakub II. zbaven trůnu (kvůli příklonu ke katolicismu)
- na trůn usedá nizozemský Vilém III. = Vilém Oranžský (manžel Jakubovy dcery Marie Stuartovny)
- = slavná revoluce
- Vilém za trůn vděčil parlamentu = učinil mu ústupky, které stvrdil zákon o právech
- panovník se zavázal, že bez souhlasu parlamentu nebude:
- rušit a vydávat zákony
- vypisovat daně
- udržovat vojsko
- Anglie se stává konstituční monarchií
- Irsko definitivně pozbylo nezávislost, Anglie si ještě pevněji připoutala Skotsko
- 1707 – vyhlášeno Spojené království Velké Británie (za vlády Anny Stuartovny)
- Irsko zůstává v pozici “kolonie“; Skotsko si podrželo vlastní právní řád a náboženskou svobodu
Dovršení parlamentarismu
- 1714 – dovršen přechod ke klasické parlamentní formě vlády
- na trůn usedá příslušník německého rodu Jiří I. Hannoverský
- zpočátku odpor anglické a skotské šlechty
- potomci hannoverské dynastie (pod jménem Windsorové) vládnou ve VB doposud
- vzniká oficiální parlamentní opozice
- právem a povinností kritika vládní politiky (poprvé v evr. dějinách)
- zrušena cenzura
- omezenost volebního práva – podmíněno vysokým majetkovým cenzem
- zvýhodnění vlastníků půdy proti obyvatelům měst
- nižší společenské vrstvy neměly vol. právo vůbec
- uklidnění domácích poměrů = Anglie prosazuje velmocen. zájmy vůči ostaním evr. Zemím
- chce oslabit Francii a Nizozemí v mezinárodním obchodě prostřednictvím politiky rovnováhy sil se snaží hrát rozhodující roli i v kontinentální Evropě.