Den, kdy vybouchl Černobyl – referát z dějepisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Den, kdy vybouchl Černobyl

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): kaja96

 

 

 

Havárie jaderné elektrárny Černobyl se odehrála 26. dubna 1986 – je to největší jaderná nehoda v historii jaderné energetiky. K události došlo ve 4. bloku jaderné elektrárny, která leží na území dnešní Ukrajiny asi 100 km od hlavního města Kyjeva- blízko hranice s
Běloruskem. V té době byla Ukrajina součástí Sovětského svazu.

 

Proč se experiment prováděl?
Byl to experiment, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Test měl být proveden těsně před odstavením reaktoru z provozu. Experimentem se mělo zjistit, zda bude generátor jaderného reaktoru po rychlém uzavření páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 sekund napájet proudem čerpadla havarijního chlazení.

 

Příčiny
1.
reaktor nedosahoval úrovně současných standardů bezpečného provozu
2. provozní personál nerespektoval bezpečnostní omezení a předpisy
3. moment „náhody“ – odstavení jaderného reaktoru z provozu a tedy i začátek experimentu musely být neočekávaně odloženy o devět hodin – bylo několik dnů před svátkem 1. máje a továrny potřebovaly elektřinu ke splnění plánu výroby – odklad experimentu způsobil, že jej z hlediska personálu obsluhy elektrárny prováděla jiná směna než ta, která se na jeho realizaci připravovala. V noční směně bylo méně zkušených operátorů, kteří se navíc na experiment nepřipravovali
– Místní inženýři se připravovali na běžný test 4. reaktoru. Testu se nepřikládá velká důležitost. Např. ředitel elektrárny je doma a spí, tento test ale rozpoutá největší jadernou havárii v dějinách.
– Jde o smrtící kombinaci špatné funkce reaktoru a špatně proškolené obsluhy – ta netuší, že v nouzových podmínkách se reaktor začne přehřívat. Když se tak stane pracovníci se jej snaží odstavit pomocí tlačítka AZ.
– V 1 hodinu 23 minut – tlačítko, které by normálně reakci zastavilo v tomto případě naopak ještě přidává pod kotlem.
4. negativní vliv utajovaní informací souvisejících s jadernou energetikou, které však bylo pro tehdejší sovětský režim typické
5. 4. blok reaktoru byl schválen do provozu, přestože některé jeho bezpečnostní testy dopadly špatně (důvodem byla snaha splnit plán ještě před plánovaným termínem)

 

Průbeh
Havárie se projevila dvěma explozemi, které rozmetaly část aktivní zóny jaderného reaktoru, včetně paliva a hořícího grafitu.
– výbuch byl tak silný že proráží 2000 tun těžké víko reaktoru a jeho trosky vyvrhne do výšky 1 km. Z reaktoru začíná prýštit radioaktivita 400x vyšší než při výbuchu jaderné bomby v Hirošimě. Obsluha však stále nevěří, že je reaktor zničen. Na místo ihned přivolává hasiče – ti žijí v domnění, že hasí obyčejný požár. Dostali však plnou dávku ozáření  – zvraceli, omdlévali, do několika dní jich z 68 zemřelo 28, stejně jako 3 pracovníci obsluhy.
U obou explozí šlo o „klasickou“ reakci. (nešlo o jaderné výbuchy)
První výbuch byl způsoben přetlakem v uzavřeném prostoru. Přesné příčiny druhého výbuchu nebyly doposud spolehlivě objasněny. Pravděpodobně se však jednalo o reakci rozžhaveného grafitu a páry se vzduchem.

 

Radioaktivní zamoření
zamoření bylo způsobeno únikem radioaktivity z reaktoru, který trval 10 dnů
Z hlediska radioaktivního zamoření jsou však nejhorší stroncium a césium – mají poločas rozpadu 30 let. Obě látky tedy budou hrát roli ještě po několik desetiletí.
Izotopy plutonia a americia přetrvají na zasaženém území pravděpodobně až tisíce let, ale jejich příspěvek k ozáření lidského organizmu je zanedbatelně nízký.
– Teprve ráno po výbuchu se podaří zjistit skutečný rozsah katastrofy.
Fotograf Igor Kostin, který vůbec jako první pořídil fotografie Chernobylu po explozi – vůbec si neuvědomoval nějaké nebezpečí, dokonce i otevřel okénko, aby měl na trosky co nejlepší výhled.
Po shlédnutí snémků si sovětské vedení začalo uvědomovat vážnost situace, přesto se lidem z okolí zpráva o katastrofě zatají . Ve 3 kilometry vzdáleném městě Pripjať tedy lidé žily jakoby nic. – tam bydleli všichni zaměstnanci elektrárny, děti si hrály na hřišti, nic netušící lidé volně chodí po městě.
Až 36 hodin po výbuchu zničehonic přijelo 12set autobusů a 50 000 lidí z Pripjatě odveze pryč, – proč, to lidé ještě pořádně nevědí.
– Měli jen 2 hodiny na zabalení věcí, řekli jim, že se za 3 dny vrátí zpátky, ale nevrátili se už nikdy.
– Nejvetším úkolem druhého dne havárie bylo zabránit dalšímu šíření radiace. Z Afghánistánu, kde Rudá armáda právě vede vojenskou operaci jsou povolány desítky pilotů, aby zasypávali z vrtulníků reaktor pískem. Někteří letí i 30 x za den. Také se stala tragédie, kdy jeden z vrtulníků spadl přímo reaktoru. 8 členná posádka nemá šanci na přežití. Na odklízení radioaktivních trosek ze střechy elektrárny jsou nejdříve vysláni roboti, ti ale nejsou moc efektivní – z celého SS jsou tedy povoláváni armádní záložáci – postupně jich bude až 600 tisíc – těm navlékají 30 kilové olověné vesty a kvůli obrovské radiaci byly vysílání na kratinkou dobu – někdy 40 vteřin jsou vyháněni uklízet, jiní pod elektrárnou hloubí tunel, aby  se zachránil/sanoval spodek žhavého reaktoru . Pracují ale v obrovském vedru a tak si ochranné pomůcky svlékají a pracují téměř nazí. Z těchto mužů se až 2500 nedožije 40. narozenin.

 

Sovětské vedení plný rozsah havárie přiznalo až po oslavách prvního máje kdy se 100 km od elektrárny v Kyjevě promenoval obří průvod dospělých i dětí, kdy se radioaktivní mrak hnal evropou a švédští vědci naměřili neobvykle vysokou radiaci . Dnes je černobylský reaktor zalitý v betonovém sarkofágu, do kterého ale zatéká a bude se muset co nejdříve opravit. Na zamořených územích žije 5-7 milionů lidí. Nejvíc jich je v Bělorusku. Bezprostředně po havárii zemřelo 31 lidí. Přesný počet ozářených nepůjde nikdy určit, jejich počet se pohybuje mezi 4 – 40 tisíci – to je daň za test reaktoru, který tehdy nikoho příliš nezajímal.

1 komentář u „Den, kdy vybouchl Černobyl – referát z dějepisu“

Napsat komentář