![]()
Otázka: Obyvatelstvo a sídla světa
Předmět: Filozofie, Společenské vědy
Přidal(a): L.
FILOSOFIE MODERNY -> od poloviny 19.století – dodnes
- Posledním klasickým filosofem byl Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Typické znaky filosofie v 19. století
- Pluralismus – už neexistuje jediná ,,vládnoucí‘‘ filosofická škola –> nyní obrovské množství názorů, směrů – nenajdeme zde nějakou jednotící filosofickou školu –> řada filosofů odmítala vytvořit nějakou školu
- Příklon k iracionálně antropologickému proudu – člověk a jeho starosti
- Svět se zrychluje a modernizuje – filosofové se na to snaží reagovat –> řeší otázky smyslu existence (co nás tíží, proč máme úzkosti a deprese): existencialismus
- Filosofie už není královnou věd – dáno vědeckým pokrokem (vědy se specializují – postupem času se od filosofie odlučuje psychologie, která dřív byla součástí filosofie, vznik dalších samostatných věd)
Kolébka filosofie: Německo a Francie
SCIENTISTICKY ORIENTOVANÉ SMĚRY
POZITIVISMUS
- Vychází z programu pozitivní filosofie
- Program spočívá v tom, že se přeměněná filosofie (která se řídí vědeckým poznáním) má stát nástrojem společenské reorganizace (přeměny společnosti)
- Jde o to, jak lépe dosáhnout lepší budoucnosti pro lidstvo
- Přírodní vědy (ne humanitní) jsou nositeli pokroku
- Představitel: G. MASARYK
- Pozitivismus je antimetafyzický a antimaterialistický směr (vyčleňuje se metafyzice a tradiční filosofii, které nejsou podložené na vědeckých základech)
- Vědecké poznání se má podle pozitivistů rozšířit do všech věd –> redukce filosofického poznání na oblast gnoseologie
- Podle pozitivistů se máme zabývat skutečným, zbavit filosofie metafyziky (která je nesmyslná)
- Nelze dojít k absolutnímu poznání – můžeme se k pravdě jen přibližovat a zkoumat jen vztahy, ne podstaty
- Zakladatel pozitivismu a sociologie: August COMTE
* další sociologové: Max WEBER, Karl MARX
AUGUSTE COMTE (1798-1857)
- ,,Filosofii je třeba změnit dříve něž svět.‘‘
- Francouzský filosof a sociolog
- Původní označení pro sociologii – sociální fyzika (chtěl použít přírodní vědy na studium společnosti)
- Sociologie = věda o společnosti
- Rozdělení sociologie
- Sociální statika – řeší podmínky, existenci a řád společnosti (př. řeším rodinu v roce 2024)
- Sociální dynamika – řeší vývoj společnosti (př. srovnávám rodiny v 19. a 20. století)
- Rozdělení sociologie
- Dílo: Kurz pozitivní filosofie
- Podle A. Comta lidstvo prochází 3 zákony o vývoji lidstva – Zákon 3 stádií:
- 1. stádium – teologické (primitivní) – v tomhle stádiu člověk podléhá mýtům, hledá absolutní poznání u Boha, z hlediska poznání a vývoje člověka se jedná o ,,dětský věk‘‘
- 2. stádium – metafyzické (abstraktní) – v tomhle stádiu už člověk nepodléhá mýtům, ale filosofuje, konstruuje různé teorie – ,,mladistvý věk‘‘
- 3. stádium – vědecké (pozitivní) – nejvyšší stádium; základem toho, jak si člověk vysvětluje svět je vědecké poznání – ,,mužný věk‘‘; uvědomuje si, že není možné dosáhnout absolutního poznání –> člověk by se měl ale snažit o co nejpřesnější poznatky
- Podle A. Comta lidstvo prochází 3 zákony o vývoji lidstva – Zákon 3 stádií:
-
- Největším nedostatkem podle něj je, že máme rozdílné názory –> je potřeba sjednotit
- Varoval před revolucemi – jsou nebezpečné (př. VFR), protože nabourávají řád, harmonii společnosti –> hrozí, že se kvůli revoluci společnosti rozštěpí víc než předtím
- Byl proti náboženství, ale propagoval náboženství humanity (předmětem úcty není Bůh, ale lidstvo)
MARXISMUS
KARL MARX (1818-1883)
- ,,Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.‘‘
- Německý filosof historik, ekonom, právník, sociolog
- Pocházel z rodiny rabína (žid), jenž konvertoval ke křesťanství
- Stal se novinářem – analyzoval moderní průmyslovou (,,buržoazní‘‘) společnost –> kritizoval ji ve svých článcích –> vedlo to k cenzurským zásahům –> musel se uchýlit do exilu ve Francii a Belgii
- Se svým přítelem a zároveň mecenášem, Friedrichem ENGELSEM vypracoval základy teorie komunismu – Komunistický manifest
- Byl ovlivněn NKF, klasickou ekonomií, utopickým realismem
- MARXOVA FILOSOFIE
- Dílo: Kapitál
- s Hegelem sdílel toto: historie je proces, dějinný optimismus – svět se vyvíjí k lepšímu, změna přináší pokrok, historie má smysl a cíl
Dialektický materialismus
-
- prvotní je hmota nad duševnem – tvrdil, že změna v materiálních podmínkách vede ke změně myšlení, resp. duchovno a myšlení jsou závislé na hmotných podmínkách –> změna společnosti může podle něj proměnit následně i myšlení člověka
- prohlašuje, že konečný stav bez konfliktů (k němuž se dospívá na konci procesu, není blažeností ducha (jež se navrací sám k sobě – Hegel), ale dokonalou společností, kde každý harmonicky pracuje pro dobro většího celku
- Hegel: idealistické pojetí dějin, základ: duch
- Marx: materialistické pojetí dějin, základ: hmota
Historický materialismus
-
- Hnacími silami veškerého vývoje ve společnosti jsou ekonomické podmínky a třídní boj –> způsob, jak lidé produkují a distribuují věci, určuje, jaká společnost bude a jak se bude vyvíjet. Třídní boj, konflikt mezi lidmi (dělníky – pracující a kapitalisty – ti jenž vlastní výrobní prostředky) hraje klíčovou roli ve změnách lidstva –> lidé se snaží změnit podmínky, ve kterém žijí –> revoluce
- Hlavní hybná síla dějin je nenávist společenských tříd
- NÁBOŽENTSVÍ
- Marx jako materialista nevěřil v ducha a duši, jako ateista potvrzoval názory L. Feuerbacha, že Bůh je jen lidskou projekce – protože se v tomto světě lidi cítí bezmocní, vytvořili Boha, aby jim pomáhal
- Náboženství považoval za opium lidstva, které přináší pouze iluzi štěstí –> zabraňuje to pokroku (lidé místo toho, aby své řešili problémy, spoléhají se na Boha – nedochází ke třídnickým bojům – žádné revoluce)
- Marxovo pojetí dějin
- Dějiny jsou dějinami třídních bojů – otroci bojují proti otrokářům, poddaní proti feudálům, dělníci proti kapitalistům –> dějiny vykořisťování
SMĚRY V OPOZICI KE SCIENTISMU
VOLUNTARISMUS
ARTHUR SCHOPENHAUER (1778-1860)
- Německý filosof pesimismu a voluntarismu
- Syn gdaňského velkoobchodníka –> díky tomu cestuje a poznává svět
- díky svému otci, který mu zajistil zázemí, se mohl plně věnovat filosofii
- Osobnost: samotář, mizantrop (člověk, který se straní lidí), pesimista
- Chorobný vztah z pronásledování
- Složitý vztah k ženám
- Považoval se za neuznalého filosofa
- Anti-hegelovský – stavil se proti Hegelovi, odpor k filosofii ducha
- Po revolučním roce 1848 – moment, kdy Schopenhauer dosáhne uznání – intelektuálové se přiklání k jeho filosofii pesimismu
SCHOPENHAUEROVA FILOSOFIE
- Ovlivnil jej Immanuel Kant, Platón, indické směry – hinduismus, buddhismus, které mají negativistický pohled na svět (svět není slast, ale strast)
- Dílo: Svět jako vůle a představa (1818)
- Úvodní věta v této knize, která shrnuje to poznání: ,,Svět je moje představa…‘‘
- VOLUNTARISMUS
- Voluntarismus je přesvědčen, že základním hybatelem není duch (HEGEL), práce či hmota (MARX), ale vůle
- Vůle je nevyčerpatelná, nelze se jí zbavit (jedině sebevraždou – to ale není cesta), dělá si s námi, co chce – pokud ji nezvládneme, stáváme se jejím otrokem; tlačí nás, abychom chtěli stále více
- Svět není sebepoznáním ducha, ale sebepoznáním vůle
- Svět ,,věcí o sobě‘‘(nám nedosažitelný) = objektizovaná vůle – vůle si člověkem dělá, co chce
- Svět ,,věcí pro nás‘‘= moje představa na svět (tlačena a dána vůlí)
- vůle je čistě daná na subjektu –> introspektivní pohled na svět (máme se zamyslet nad světem a nad sebou)
- Voluntarismus je přesvědčen, že základním hybatelem není duch (HEGEL), práce či hmota (MARX), ale vůle
- dílo: Etika pesimismu
- Optimismus = zvrácený způsob uvažování
- Člověk = ubohý egoista, kterému záleží na sobě a sobeckém uspokojení, není rozumný
- život je marnost nad marností – Jak ale z toho ven?
- Cesta, jak zmírnit tlak vůle, stres
- Estetická cesta: stát se umělcem, nechat život plout
- Asketická cesta: odříkavý způsob života (tzn. že se člověk zřekne všech požitků radosti života)
- Filosofická cesta: stát se filosofem (který má povědomí o všem)
- Cesta, jak zmírnit tlak vůle, stres
FILOSOFIE ŽIVOTA
FRIEDRICH NIETZSCHE (1844-1900)
- Německý filosofující básník
- Lze ho zařadit mezi nejvlivnější osobnosti v 19. století – vedle Karla Marxe a Sigmunda Freuda
- Přezdíván jako filosof s kladivem –> symbolicky rozbíjí veškeré tradice, přehodnocujeme veškeré hodnoty
- Představitel filosofie života
- Vyrůstal v protestantské rodině, původně se měl stát farářem
- Otec a bratr zemřeli –> žije v čistě ženské domácnosti – měl problematický vztah se svou matkou a sestrou –> vymezuje se vůči ženám
- Láska k psychoanalytičce ruského původu – Lou Andreas – Salomé
- Profesor filologie (věda zkoumající jazyk) na univerzitě v Basileji
- Ze zdravotních důvodů opouští univerzitu, cestuje po Evropě a píše velká filosofická díla – díla píše i ve svém špatném zdravotním stavu
- 1889 – ozdravný pobyt v Turíně –> tam dochází k nervovému zhroucení –> po zbytek života nemocný
- Strážkyně jeho odkazu se stává jeho sestra – vydala jeho díla, založila archív
- Inspirátor nacismu – Hitler: ,,Člověk musí tohoto velkého a znamenitého muže milovat, znát ho dobře tak jako já.‘‘
- Miloval hudbu Richarda Wagnera – bez hudby by byl život prázdný
NIETZSCHEOVA FILOSOFIE
- Kritizuje dosavadní tradice myšlení (pilíře, na kterých stojí naše dosavadní myšlení) – kritizuje Sokrata a Platóna (který místo toho, aby se zaměřil na tento svět, tak si vytváří nadpozemský svět –> křesťanství) – církev utlumovala vůli k moci lidí (tím pádem i jejich žití) – metafyzické spekulace jsou ideologií, která slouží, aby slabí jedinci či skupiny, aby ovládali zdravé a silné
- 3 období:
- 1) Schopenhauerský vliv –> Voluntarismus Nietzscheho
- Schopenhauer: vůli nedává žádný směr
- Nietzsche: vůli dává jasný směr – vůle k moci (ovládat nebo být ovládán)
- Díla:
- Zrození tragédie z ducha hudby,
- Nečasové úvahy – v ní najdeme esej: O užitku a škodlivosti historie pro život –> kritizuje zde akademický pohled historiků (kteří píšou jen o nějakých faktách) –> historie by nám měla dávat ponaučení, nejen fakta
- 1) Schopenhauerský vliv –> Voluntarismus Nietzscheho
-
- 2) Pozitivistické období
- vůle k moci je vztažena k vědě
- zamiluje se do vědeckého poznání – propracovává koncept vůle k moci
- díla: Lidské, příliš lidské, Radostná věda
- 2) Pozitivistické období
-
- 3) Zarathustrovské období
- Zpracovává svůj vlastní, originální koncept
- Díla:
- Tak pravil Zarathustra aneb Kniha pro všechny a pro nikoho
- Mimo dobro a zlo – řeší tam morálku
- Antikrist
- Genealogie
- 3) Zarathustrovské období
> Zrozená tragédie z ducha hudby – Svět je tvořen ze dvou principů (vlivů)
- Apollinský princip – Nietzsche ho propojuje s výtvarným uměním, princip míru a řádu, klidový, rozumový, intelektuálový, mravně čistý –> převažuje-li apollinský – život je nudný
- Dionýský princip – Nietzsche ho propojuje s hudbou (živelná), princip zničení, vášnivý, nespoutaný, smyslný
* Jediný národ, který dokázal ty principy držet v rovnováze byli Řekové (Řekové to dokázali v divadle – tragédiích, antických dramatech)
> Idea věčného návratu
- Útočí na myšlenku osvícenství – myšlenku pokroku
- mám žít tady a teď, nedoufat v ráj po smrti, protože se život bude opakovat –> život není jen dobrý, musíme žít i s tím špatným, co nám přinese
- Křesťanská morálka dělá z člověka slabocha (člověk totiž jedná podle předem daných schémat – musí se ale sám rozhodovat), též odsoudil platónskou víru v nějaký lepší, skutečnější svět – odsoudil tím veškerou metafyziku, která popírá život – lidé místo toho, žili tady a teď (užívali si ho), tak jen čekají a přežívají
> Rozměry vůle k moci (máme dvojí morálku)
- Morálka pánů (silných) – vlastnosti: neohroženost, zdraví a hrdost–> tato morálka vede k budování vůle k moci; že máme žít nebezpečně
- Morálka otroků (slabých) – vlastnosti: slabost, utrpení, pokora; původci: křesťanství, Sokrates, Platón
* Nietzsche se pozitivně vyjadřuje ke kosmologickému období – hlavně Hérakleita
> Současnost –> nihilismus
- Tvrdí, že lidé ve společnosti vědeckého pokroku, jsou slabší než kdy předtím
- Život bez hodnot, upadá doba a kultura –> lidé netouží po životě, ale nebytí (ač odstřihli Boha, touží po tom, aby rychle zemřeli a přišel další svět, který je spasí) –> ,,Bůh je mrtev.‘‘
,,Bůh je mrtev.‘‘
-
- Znamená to, že Boží moudrost již nepomáhá –> křesťanství a obecně náboženství obecně ztratily svou sílu a vliv moderní společnosti –> tím vyjadřuje názor, že lidstvo se stalo nezávislejším na náboženství a musí hledat způsoby, jak najít smysl a hodnoty ve světě bez náboženského vedení.
-
- Ač jsem odstřihli Boha, ale stále žijeme v jeho stínu (nemůžeme se vymanit z té otrocké morálky)
- Jak se dostat z nihilismu? Přehodnotit dosud zažité hodnoty, tradice – cesta přehodnocování je panská morálka, která vede k vybudování nadčlověka.
,,Člověk je něco něco, co má být překonáno.‘‘
-
- V díle Tak pravil Zarathustra tvrdí, že člověk by měl usilovat o překonání svých omezení, konvenčních a morálních hodnot a předsudků, aby dosáhl vyššího stupně existence a vědomí –> vrací se k původní morálce
,,Člověk je provaz mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí.‘‘
- Proměny ducha (velbloud –> lev –> dítě)
- Velbloud – symbolizuje tradiční hodnoty
- Lev – symbolizuje vymanění se z tradice –> svoboda
- Dítě – symbolizuje nadčlověka (naturalistická, původní morálka)
PRE-EXISTENCIALISMUS
SOREN KIERKEGAARD (1813-1855)
- Dánský myslitel, předchůdce existencialismu, křesťanský filosof
- Křehké zdraví, stal se terčem bulvárů kvůli jeho kritikám
- Osobní život – ,,peklo‘‘– zemřeli mu ti nejbližší (sourozenci, matka) a vychovává ho otec
- Tvrdí, že neštěstí je způsobeno tím, že jeho otec proklel Boha
- Podivná výchova otce –> nechodil ven, zůstával doma –> melancholie, rozvoj představivosti
- Kritizoval Hegela, moderní společnost, církev a teology
- Není to tak, že by kritizoval náboženství jako takové, ale spíš jako instituci a vyznavače náboženství
- Kladl důraz na to, že skutečná víra je spočívá ve vnitřním požitku
- Předchůdce existencialismu – otázku bytí prokládá s existencí člověka
- Být = existovat – chci, můžu, trpím, miluji…
- Člověk je něco, co se stává, uskutečňuje, naplňuje – není zrozen hotový
- Hybná síla našeho jednání je náš vnitřní pocit – úzkost, strádání
- Psal pod pseudonymy
- Není to tak, že by kritizoval náboženství jako takové, ale spíš jako instituci a vyznavače náboženství
KIERKEGAARDOVA FILOSOFIE
- 2 základní témata:
- Existenciální analýza lidského života – co znamená být, existovat
- Analýza pojmu Boha
- Rozlišuje 3 stádia existence / individuálního života / cesta k cíli
-
- estetické stádium (nejnižší)
- stádium založené na okamžiku
- orientuje se na přítomnost a smysly
- je to život bez cíle, kdy člověk naplňuje své vášně–> člověk naplňuje vášně, a pak další a další… –> výsledkem je ale nudný život a nenaplněná touha (která je nekonečná)
- ztělesněním tohoto stádia Don Juan – vášeň
- estetické stádium (nejnižší)
-
- etické stádium
- v tomhle stádiu hledá člověk sám sebe ve vztahu k okolí
- nežiji již okamžikem, ale povinností
- orientuje se na rozum (řeším, co je správné/nesprávné)
- ztělesněním je úředník (byrokrat) – povinnost
- etické stádium
-
- náboženské (religiózní) stádium
- lidskost vs božství
- Víra jako taková není něco, co lze objektivně dokázat –> můžeme ji poznat jedině ,,skokem víry‘‘ mimo racionálno, mimo objektivitu, do nejistoty
- Ztělesněním je Abraham (muž víry) – víra
- Tohle stádium není pro každého
- Pokud neuspěji ve třetí stádiu, čeká mě život jako permanentní strast a úzkost, větší utrpení
- náboženské (religiózní) stádium
* Kierkegaardův Bůh – Bůh strachu
- Spisy: Současnost
- Současnost = doba zoufalství
- V moderní společnosti se stává člověk publikem neboli veřejností
- Hlavním znakem publika je nezávazné (bezduché) tlachání, univerzace hodnot (každý přemýšlí stejně)
- Vše bezprostřední zaniká pod nadvládou srozumitelnosti
- všichni si myslí totéž, a souhlasí s něčím, k čemu nemají vnitřní vztah
PRAGMATISMUS
- Filosofický směr vznikl na přelomu 19. a 20. století
- Z řeckého slova pragma = čin, jednání
- Upřednostňuje užitek, zisk, výsledek a úspěch nad ostatními hodnotami
- Přiznává rozmanitost pravd, kde pravdou je to, ,,co nejlépe pracuje pro nás, to co vyhovuje životu
- Každé přesvědčení slouží jako návod k činnosti
- Pojetí pravdy: pokud mi umožňuje dosáhnout cíle –> je to pravda; pokud ne –> je to nepravda
- Zakladatel pragmatismu: William JAMES – vycházel z myšlenek S. PEIRCE (uvedl slovo pragmatismus do filosofie)
- Zdůrazňuje subjektivní užitečnost jako pravdivostního kritéria
,,Co je pro mne užitečné, je pravdivé.‘‘
* Analogie ,,ztracený člověk v lese‘‘
-
- Člověk je ztracen v lese a stojí před dilematem – v dáli vidí světlo – má zůstat nebo jít za ním? –> pragmatická cesta, která nás má dostat ven + podle W. Jamese je důležité věřit v to, že nás ta cesta vyvede ven (pokud věří, ten cíl se stává pravdou)
- John DEWEY – zakladatel pragmatické pedagogiky –> učení se skrz řešení problémů (praxe, aktivita) na úkor biflování
- Dítě představuje v pedagogice ,,slunce‘‘, okolo kterého se má soustřeďovat pedagogický proces, učitel je pouze průvodcem
- Základní požadavky na učení:
- výchova má pocházet ze zájmu dítěte a jeho praktické zkušenosti
- výchova čerpá podněty a prostředky jak výchovné, tak i učební ze společenství
- demokratická výchova vede ke zlepšení životní, duchovní a hmotné úrovně
- V Evropě měl filosofickou odezvu především v Anglii
- Ovlivnil Karla Čapka
FILOSOFIE VĚDY
- Vývoj vztahu mezi filosofií a vědou (názory)
- 1. Filosofie je služkou vědy
- 2. Filosofie předpokládá výsledky věd a zpracovává je v syntézu
- 3. Filosofie a věda jsou autonomní
- -> 4. pohled na filosofii – filosofie a věda se navzájem doplňují (filosofie nutí vědy kriticky zkoumat své postupy, hledat k nim alternativu
* Heisenberg – princip neurčitosti
A. Einstein – teorie relativity
NOVOPOZITIVISMUS
- Redukuje filosofii na pečlivou analýzu jazyka
- Výpověď o realitě by se měla co nejvíce podobat realitě
- Cílem novopozitivismu je odstranit nejasnosti a nesrozumitelnost jazyka
LUDWIG WITTGENSTEIN
- Dílo: Traktát – ,,O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.‘‘
- Některé otázky jsou mimo dosah jazyka a nemohou být smysluplně diskutovány nebo vyjádřeny slovy, protože je jazyk omezený
- Formou novopozitivismu je LOGICKÝ POZITIVISMUS
- Vídeňský kroužek: Rudolf Carnap
- Cíl logického pozitivismu: převést a redukovat vědecké pojmy a výroky na empirické
- Využívala se metoda VERIFIKACE (=ověření)
- Experimentální verifikace – na základě experimentu ověřím pravdivost
- Logická verifikace – použiji logiku, abych ověřil pravdivost
- V opozici k logickému pozitivismu je KRITICKÝ RACIONALISMUS
KARL RAIMUND POPPER
- Filosof vědy, matematiky, fyziky
- Ovlivněn K. Marxem, S. Freudem
- Zlom myšlení nastal ve chvíli, kdy se účastnil přednášky Einsteina (teorie relativity)
- Cílem je dokázat nesprávnost druhých, ale i svých názorů –> bavit se se svými oponenty, hledat informaci, která vyvrátí mé přesvědčení –> metoda FALZIFIKACE (zjišťování (ne)pravdivosti výroku/domněnky)
- Věda je podle kritických racionalistů evoluční proces v překonávání –> tím naše poznání roste a vyvíjí se
Problém –> Hypotéza –> Dedukce –> Test
THOMAS KUHN
- Dílo: struktura vědeckých revolucí
- Klíčové slovo: paradigma
* anomálie = porušení přirozeného stavu, něco, co jde proti doposud stanovenému zákonu
Paradigma = je pravidlo, ze kterého vše vychází
Vědecká revoluce = tradiční úsilí vědy si je předchůdcem vlastní změny
Na jakém příkladu prezentuje Kuhn svou teorii? – objevení kyslíku
