Filosofie moderny - od 19. století dodnes

Otázka: Obyvatelstvo a sídla světa

Předmět: Filozofie, Společenské vědy

Přidal(a): L.

FILOSOFIE MODERNY -> od poloviny 19.století – dodnes

Posledním klasickým filosofem byl Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Typické znaky filosofie v 19. století

Pluralismus – už neexistuje jediná ,,vládnoucí‘‘ filosofická škola –> nyní obrovské množství názorů, směrů – nenajdeme zde nějakou jednotící filosofickou školu –> řada filosofů odmítala vytvořit nějakou školu
Příklon k iracionálně antropologickému proudu – člověk a jeho starosti
- Svět se zrychluje a modernizuje – filosofové se na to snaží reagovat –> řeší otázky smyslu existence (co nás tíží, proč máme úzkosti a deprese): existencialismus
Filosofie už není královnou věd – dáno vědeckým pokrokem (vědy se specializují – postupem času se od filosofie odlučuje psychologie, která dřív byla součástí filosofie, vznik dalších samostatných věd)

Kolébka filosofie: Německo a Francie

SCIENTISTICKY ORIENTOVANÉ SMĚRY

POZITIVISMUS

Vychází z programu pozitivní filosofie
- Program spočívá v tom, že se přeměněná filosofie (která se řídí vědeckým poznáním) má stát nástrojem společenské reorganizace (přeměny společnosti)
- Jde o to, jak lépe dosáhnout lepší budoucnosti pro lidstvo
- Přírodní vědy (ne humanitní) jsou nositeli pokroku
Představitel: G. MASARYK
Pozitivismus je antimetafyzický a antimaterialistický směr (vyčleňuje se metafyzice a tradiční filosofii, které nejsou podložené na vědeckých základech)
- Vědecké poznání se má podle pozitivistů rozšířit do všech věd –> redukce filosofického poznání na oblast gnoseologie
- Podle pozitivistů se máme zabývat skutečným, zbavit filosofie metafyziky (která je nesmyslná)
- Nelze dojít k absolutnímu poznání – můžeme se k pravdě jen přibližovat a zkoumat jen vztahy, ne podstaty
Zakladatel pozitivismu a sociologie: August COMTE

* další sociologové: Max WEBER, Karl MARX

AUGUSTE COMTE (1798-1857)

,,Filosofii je třeba změnit dříve něž svět.‘‘
Francouzský filosof a sociolog
Původní označení pro sociologii – sociální fyzika (chtěl použít přírodní vědy na studium společnosti)
Sociologie = věda o společnosti
- Rozdělení sociologie
  - Sociální statika – řeší podmínky, existenci a řád společnosti (př. řeším rodinu v roce 2024)
  - Sociální dynamika – řeší vývoj společnosti (př. srovnávám rodiny v 19. a 20. století)

Dílo: Kurz pozitivní filosofie
- Podle A. Comta lidstvo prochází 3 zákony o vývoji lidstva – Zákon 3 stádií:
  - 1. stádium – teologické (primitivní) – v tomhle stádiu člověk podléhá mýtům, hledá absolutní poznání u Boha, z hlediska poznání a vývoje člověka se jedná o ,,dětský věk‘‘
  - 2. stádium – metafyzické (abstraktní) – v tomhle stádiu už člověk nepodléhá mýtům, ale filosofuje, konstruuje různé teorie – ,,mladistvý věk‘‘
  - 3. stádium – vědecké (pozitivní) – nejvyšší stádium; základem toho, jak si člověk vysvětluje svět je vědecké poznání – ,,mužný věk‘‘; uvědomuje si, že není možné dosáhnout absolutního poznání –> člověk by se měl ale snažit o co nejpřesnější poznatky

- Největším nedostatkem podle něj je, že máme rozdílné názory –> je potřeba sjednotit
- Varoval před revolucemi – jsou nebezpečné (př. VFR), protože nabourávají řád, harmonii společnosti –> hrozí, že se kvůli revoluci společnosti rozštěpí víc než předtím
- Byl proti náboženství, ale propagoval náboženství humanity (předmětem úcty není Bůh, ale lidstvo)

MARXISMUS

KARL MARX (1818-1883)

,,Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.‘‘
Německý filosof historik, ekonom, právník, sociolog
Pocházel z rodiny rabína (žid), jenž konvertoval ke křesťanství
Stal se novinářem – analyzoval moderní průmyslovou (,,buržoazní‘‘) společnost –> kritizoval ji ve svých článcích –> vedlo to k cenzurským zásahům –> musel se uchýlit do exilu ve Francii a Belgii
Se svým přítelem a zároveň mecenášem, Friedrichem ENGELSEM vypracoval základy teorie komunismu – Komunistický manifest
Byl ovlivněn NKF, klasickou ekonomií, utopickým realismem

MARXOVA FILOSOFIE
- Dílo: Kapitál
- s Hegelem sdílel toto: historie je proces, dějinný optimismus – svět se vyvíjí k lepšímu, změna přináší pokrok, historie má smysl a cíl

Dialektický materialismus

- prvotní je hmota nad duševnem – tvrdil, že změna v materiálních podmínkách vede ke změně myšlení, resp. duchovno a myšlení jsou závislé na hmotných podmínkách –> změna společnosti může podle něj proměnit následně i myšlení člověka
- prohlašuje, že konečný stav bez konfliktů (k němuž se dospívá na konci procesu, není blažeností ducha (jež se navrací sám k sobě – Hegel), ale dokonalou společností, kde každý harmonicky pracuje pro dobro většího celku
- Hegel: idealistické pojetí dějin, základ: duch
- Marx: materialistické pojetí dějin, základ: hmota

Historický materialismus

- Hnacími silami veškerého vývoje ve společnosti jsou ekonomické podmínky a třídní boj –> způsob, jak lidé produkují a distribuují věci, určuje, jaká společnost bude a jak se bude vyvíjet. Třídní boj, konflikt mezi lidmi (dělníky – pracující a kapitalisty – ti jenž vlastní výrobní prostředky) hraje klíčovou roli ve změnách lidstva –> lidé se snaží změnit podmínky, ve kterém žijí –> revoluce
- Hlavní hybná síla dějin je nenávist společenských tříd

NÁBOŽENTSVÍ
- Marx jako materialista nevěřil v ducha a duši, jako ateista potvrzoval názory L. Feuerbacha, že Bůh je jen lidskou projekce – protože se v tomto světě lidi cítí bezmocní, vytvořili Boha, aby jim pomáhal
- Náboženství považoval za opium lidstva, které přináší pouze iluzi štěstí –> zabraňuje to pokroku (lidé místo toho, aby své řešili problémy, spoléhají se na Boha – nedochází ke třídnickým bojům – žádné revoluce)

Marxovo pojetí dějin
- Dějiny jsou dějinami třídních bojů – otroci bojují proti otrokářům, poddaní proti feudálům, dělníci proti kapitalistům –> dějiny vykořisťování

SMĚRY V OPOZICI KE SCIENTISMU

VOLUNTARISMUS

ARTHUR SCHOPENHAUER (1778-1860)

Německý filosof pesimismu a voluntarismu
Syn gdaňského velkoobchodníka –> díky tomu cestuje a poznává svět
díky svému otci, který mu zajistil zázemí, se mohl plně věnovat filosofii
Osobnost: samotář, mizantrop (člověk, který se straní lidí), pesimista
Chorobný vztah z pronásledování
Složitý vztah k ženám
Považoval se za neuznalého filosofa
Anti-hegelovský – stavil se proti Hegelovi, odpor k filosofii ducha
Po revolučním roce 1848 – moment, kdy Schopenhauer dosáhne uznání – intelektuálové se přiklání k jeho filosofii pesimismu

SCHOPENHAUEROVA FILOSOFIE

Ovlivnil jej Immanuel Kant, Platón, indické směry – hinduismus, buddhismus, které mají negativistický pohled na svět (svět není slast, ale strast)
Dílo: Svět jako vůle a představa (1818)
- Úvodní věta v této knize, která shrnuje to poznání: ,,Svět je moje představa…‘‘

VOLUNTARISMUS
- Voluntarismus je přesvědčen, že základním hybatelem není duch (HEGEL), práce či hmota (MARX), ale vůle
  - Vůle je nevyčerpatelná, nelze se jí zbavit (jedině sebevraždou – to ale není cesta), dělá si s námi, co chce – pokud ji nezvládneme, stáváme se jejím otrokem; tlačí nás, abychom chtěli stále více
- Svět není sebepoznáním ducha, ale sebepoznáním vůle
- Svět ,,věcí o sobě‘‘(nám nedosažitelný) = objektizovaná vůle – vůle si člověkem dělá, co chce
- Svět ,,věcí pro nás‘‘= moje představa na svět (tlačena a dána vůlí)
- vůle je čistě daná na subjektu –> introspektivní pohled na svět (máme se zamyslet nad světem a nad sebou)

dílo: Etika pesimismu
- Optimismus = zvrácený způsob uvažování
- Člověk = ubohý egoista, kterému záleží na sobě a sobeckém uspokojení, není rozumný
- život je marnost nad marností – Jak ale z toho ven?
  - Cesta, jak zmírnit tlak vůle, stres
    - Estetická cesta: stát se umělcem, nechat život plout
    - Asketická cesta: odříkavý způsob života (tzn. že se člověk zřekne všech požitků radosti života)
    - Filosofická cesta: stát se filosofem (který má povědomí o všem)

FILOSOFIE ŽIVOTA

FRIEDRICH NIETZSCHE (1844-1900)

Německý filosofující básník
Lze ho zařadit mezi nejvlivnější osobnosti v 19. století – vedle Karla Marxe a Sigmunda Freuda
Přezdíván jako filosof s kladivem –> symbolicky rozbíjí veškeré tradice, přehodnocujeme veškeré hodnoty
Představitel filosofie života
Vyrůstal v protestantské rodině, původně se měl stát farářem
Otec a bratr zemřeli –> žije v čistě ženské domácnosti – měl problematický vztah se svou matkou a sestrou –> vymezuje se vůči ženám
Láska k psychoanalytičce ruského původu – Lou Andreas – Salomé
Profesor filologie (věda zkoumající jazyk) na univerzitě v Basileji
Ze zdravotních důvodů opouští univerzitu, cestuje po Evropě a píše velká filosofická díla – díla píše i ve svém špatném zdravotním stavu
1889 – ozdravný pobyt v Turíně –> tam dochází k nervovému zhroucení –> po zbytek života nemocný
- Strážkyně jeho odkazu se stává jeho sestra – vydala jeho díla, založila archív
Inspirátor nacismu – Hitler: ,,Člověk musí tohoto velkého a znamenitého muže milovat, znát ho dobře tak jako já.‘‘
Miloval hudbu Richarda Wagnera – bez hudby by byl život prázdný

NIETZSCHEOVA FILOSOFIE

Kritizuje dosavadní tradice myšlení (pilíře, na kterých stojí naše dosavadní myšlení) – kritizuje Sokrata a Platóna (který místo toho, aby se zaměřil na tento svět, tak si vytváří nadpozemský svět –> křesťanství) – církev utlumovala vůli k moci lidí (tím pádem i jejich žití) – metafyzické spekulace jsou ideologií, která slouží, aby slabí jedinci či skupiny, aby ovládali zdravé a silné
3 období:
- 1) Schopenhauerský vliv –> Voluntarismus Nietzscheho
  - Schopenhauer: vůli nedává žádný směr
  - Nietzsche: vůli dává jasný směr – vůle k moci (ovládat nebo být ovládán)
  - Díla:
    - Zrození tragédie z ducha hudby,
    - Nečasové úvahy – v ní najdeme esej: O užitku a škodlivosti historie pro život –> kritizuje zde akademický pohled historiků (kteří píšou jen o nějakých faktách) –> historie by nám měla dávat ponaučení, nejen fakta

- 2) Pozitivistické období
  - vůle k moci je vztažena k vědě
  - zamiluje se do vědeckého poznání – propracovává koncept vůle k moci
  - díla: Lidské, příliš lidské, Radostná věda

- 3) Zarathustrovské období
  - Zpracovává svůj vlastní, originální koncept
  - Díla:
    - Tak pravil Zarathustra aneb Kniha pro všechny a pro nikoho
    - Mimo dobro a zlo – řeší tam morálku
    - Antikrist
    - Genealogie

> Zrozená tragédie z ducha hudby – Svět je tvořen ze dvou principů (vlivů)

Apollinský princip – Nietzsche ho propojuje s výtvarným uměním, princip míru a řádu, klidový, rozumový, intelektuálový, mravně čistý –> převažuje-li apollinský – život je nudný
Dionýský princip – Nietzsche ho propojuje s hudbou (živelná), princip zničení, vášnivý, nespoutaný, smyslný

* Jediný národ, který dokázal ty principy držet v rovnováze byli Řekové (Řekové to dokázali v divadle – tragédiích, antických dramatech)

> Idea věčného návratu

Útočí na myšlenku osvícenství – myšlenku pokroku
mám žít tady a teď, nedoufat v ráj po smrti, protože se život bude opakovat –> život není jen dobrý, musíme žít i s tím špatným, co nám přinese
Křesťanská morálka dělá z člověka slabocha (člověk totiž jedná podle předem daných schémat – musí se ale sám rozhodovat), též odsoudil platónskou víru v nějaký lepší, skutečnější svět – odsoudil tím veškerou metafyziku, která popírá život – lidé místo toho, žili tady a teď (užívali si ho), tak jen čekají a přežívají

> Rozměry vůle k moci (máme dvojí morálku)

Morálka pánů (silných) – vlastnosti: neohroženost, zdraví a hrdost–> tato morálka vede k budování vůle k moci; že máme žít nebezpečně
Morálka otroků (slabých) – vlastnosti: slabost, utrpení, pokora; původci: křesťanství, Sokrates, Platón

* Nietzsche se pozitivně vyjadřuje ke kosmologickému období – hlavně Hérakleita

> Současnost –> nihilismus

Tvrdí, že lidé ve společnosti vědeckého pokroku, jsou slabší než kdy předtím
Život bez hodnot, upadá doba a kultura –> lidé netouží po životě, ale nebytí (ač odstřihli Boha, touží po tom, aby rychle zemřeli a přišel další svět, který je spasí) –> ,,Bůh je mrtev.‘‘

,,Bůh je mrtev.‘‘

- Znamená to, že Boží moudrost již nepomáhá –> křesťanství a obecně náboženství obecně ztratily svou sílu a vliv moderní společnosti –> tím vyjadřuje názor, že lidstvo se stalo nezávislejším na náboženství a musí hledat způsoby, jak najít smysl a hodnoty ve světě bez náboženského vedení.

- Ač jsem odstřihli Boha, ale stále žijeme v jeho stínu (nemůžeme se vymanit z té otrocké morálky)
- Jak se dostat z nihilismu? Přehodnotit dosud zažité hodnoty, tradice – cesta přehodnocování je panská morálka, která vede k vybudování nadčlověka.

,,Člověk je něco něco, co má být překonáno.‘‘

- V díle Tak pravil Zarathustra tvrdí, že člověk by měl usilovat o překonání svých omezení, konvenčních a morálních hodnot a předsudků, aby dosáhl vyššího stupně existence a vědomí –> vrací se k původní morálce

,,Člověk je provaz mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí.‘‘

Proměny ducha (velbloud –> lev –> dítě)
- Velbloud – symbolizuje tradiční hodnoty
- Lev – symbolizuje vymanění se z tradice –> svoboda
- Dítě – symbolizuje nadčlověka (naturalistická, původní morálka)

PRE-EXISTENCIALISMUS

SOREN KIERKEGAARD (1813-1855)

Dánský myslitel, předchůdce existencialismu, křesťanský filosof
Křehké zdraví, stal se terčem bulvárů kvůli jeho kritikám
Osobní život – ,,peklo‘‘– zemřeli mu ti nejbližší (sourozenci, matka) a vychovává ho otec
- Tvrdí, že neštěstí je způsobeno tím, že jeho otec proklel Boha
- Podivná výchova otce –> nechodil ven, zůstával doma –> melancholie, rozvoj představivosti
Kritizoval Hegela, moderní společnost, církev a teology
- Není to tak, že by kritizoval náboženství jako takové, ale spíš jako instituci a vyznavače náboženství
  - Kladl důraz na to, že skutečná víra je spočívá ve vnitřním požitku
- Předchůdce existencialismu – otázku bytí prokládá s existencí člověka
  - Být = existovat – chci, můžu, trpím, miluji…
  - Člověk je něco, co se stává, uskutečňuje, naplňuje – není zrozen hotový
- Hybná síla našeho jednání je náš vnitřní pocit – úzkost, strádání
- Psal pod pseudonymy

KIERKEGAARDOVA FILOSOFIE

2 základní témata:
- Existenciální analýza lidského života – co znamená být, existovat
- Analýza pojmu Boha
Rozlišuje 3 stádia existence / individuálního života / cesta k cíli

- estetické stádium (nejnižší)
  - stádium založené na okamžiku
  - orientuje se na přítomnost a smysly
  - je to život bez cíle, kdy člověk naplňuje své vášně–> člověk naplňuje vášně, a pak další a další… –> výsledkem je ale nudný život a nenaplněná touha (která je nekonečná)
  - ztělesněním tohoto stádia Don Juan – vášeň

- etické stádium
  - v tomhle stádiu hledá člověk sám sebe ve vztahu k okolí
  - nežiji již okamžikem, ale povinností
  - orientuje se na rozum (řeším, co je správné/nesprávné)
  - ztělesněním je úředník (byrokrat) – povinnost

- náboženské (religiózní) stádium
  - lidskost vs božství
  - Víra jako taková není něco, co lze objektivně dokázat –> můžeme ji poznat jedině ,,skokem víry‘‘ mimo racionálno, mimo objektivitu, do nejistoty
  - Ztělesněním je Abraham (muž víry) – víra
  - Tohle stádium není pro každého
  - Pokud neuspěji ve třetí stádiu, čeká mě život jako permanentní strast a úzkost, větší utrpení

* Kierkegaardův Bůh – Bůh strachu

Spisy: Současnost
- Současnost = doba zoufalství
- V moderní společnosti se stává člověk publikem neboli veřejností
  - Hlavním znakem publika je nezávazné (bezduché) tlachání, univerzace hodnot (každý přemýšlí stejně)
  - Vše bezprostřední zaniká pod nadvládou srozumitelnosti
  - všichni si myslí totéž, a souhlasí s něčím, k čemu nemají vnitřní vztah

PRAGMATISMUS

Filosofický směr vznikl na přelomu 19. a 20. století
Z řeckého slova pragma = čin, jednání
Upřednostňuje užitek, zisk, výsledek a úspěch nad ostatními hodnotami
Přiznává rozmanitost pravd, kde pravdou je to, ,,co nejlépe pracuje pro nás, to co vyhovuje životu
Každé přesvědčení slouží jako návod k činnosti
Pojetí pravdy: pokud mi umožňuje dosáhnout cíle –> je to pravda; pokud ne –> je to nepravda
Zakladatel pragmatismu: William JAMES – vycházel z myšlenek S. PEIRCE (uvedl slovo pragmatismus do filosofie)
- Zdůrazňuje subjektivní užitečnost jako pravdivostního kritéria

,,Co je pro mne užitečné, je pravdivé.‘‘

* Analogie ,,ztracený člověk v lese‘‘

- Člověk je ztracen v lese a stojí před dilematem – v dáli vidí světlo – má zůstat nebo jít za ním? –> pragmatická cesta, která nás má dostat ven + podle W. Jamese je důležité věřit v to, že nás ta cesta vyvede ven (pokud věří, ten cíl se stává pravdou)

John DEWEY – zakladatel pragmatické pedagogiky –> učení se skrz řešení problémů (praxe, aktivita) na úkor biflování
- Dítě představuje v pedagogice ,,slunce‘‘, okolo kterého se má soustřeďovat pedagogický proces, učitel je pouze průvodcem
- Základní požadavky na učení:
  - výchova má pocházet ze zájmu dítěte a jeho praktické zkušenosti
  - výchova čerpá podněty a prostředky jak výchovné, tak i učební ze společenství
  - demokratická výchova vede ke zlepšení životní, duchovní a hmotné úrovně

V Evropě měl filosofickou odezvu především v Anglii
Ovlivnil Karla Čapka

FILOSOFIE VĚDY

Vývoj vztahu mezi filosofií a vědou (názory)
- 1. Filosofie je služkou vědy
- 2. Filosofie předpokládá výsledky věd a zpracovává je v syntézu
- 3. Filosofie a věda jsou autonomní
- -> 4. pohled na filosofii – filosofie a věda se navzájem doplňují (filosofie nutí vědy kriticky zkoumat své postupy, hledat k nim alternativu

* Heisenberg – princip neurčitosti

A. Einstein – teorie relativity

NOVOPOZITIVISMUS

Redukuje filosofii na pečlivou analýzu jazyka
Výpověď o realitě by se měla co nejvíce podobat realitě
Cílem novopozitivismu je odstranit nejasnosti a nesrozumitelnost jazyka

LUDWIG WITTGENSTEIN

Dílo: Traktát – ,,O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.‘‘
- Některé otázky jsou mimo dosah jazyka a nemohou být smysluplně diskutovány nebo vyjádřeny slovy, protože je jazyk omezený

Formou novopozitivismu je LOGICKÝ POZITIVISMUS
- Vídeňský kroužek: Rudolf Carnap
- Cíl logického pozitivismu: převést a redukovat vědecké pojmy a výroky na empirické
- Využívala se metoda VERIFIKACE (=ověření)
  - Experimentální verifikace – na základě experimentu ověřím pravdivost
  - Logická verifikace – použiji logiku, abych ověřil pravdivost

V opozici k logickému pozitivismu je KRITICKÝ RACIONALISMUS

KARL RAIMUND POPPER

Filosof vědy, matematiky, fyziky
Ovlivněn K. Marxem, S. Freudem
Zlom myšlení nastal ve chvíli, kdy se účastnil přednášky Einsteina (teorie relativity)
Cílem je dokázat nesprávnost druhých, ale i svých názorů –> bavit se se svými oponenty, hledat informaci, která vyvrátí mé přesvědčení –> metoda FALZIFIKACE (zjišťování (ne)pravdivosti výroku/domněnky)
Věda je podle kritických racionalistů evoluční proces v překonávání –> tím naše poznání roste a vyvíjí se

Problém –> Hypotéza –> Dedukce –> Test

THOMAS KUHN

Dílo: struktura vědeckých revolucí
Klíčové slovo: paradigma

* anomálie = porušení přirozeného stavu, něco, co jde proti doposud stanovenému zákonu

Paradigma = je pravidlo, ze kterého vše vychází

Vědecká revoluce = tradiční úsilí vědy si je předchůdcem vlastní změny

Na jakém příkladu prezentuje Kuhn svou teorii? – objevení kyslíku