Otázka: Francouzská buržoazní revoluce
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Neferneferuaton
Příčiny: Ekonomická krize – zadlužení státní poklady (války v Evropě a Americe), rozmařilý život královského dvora, odpor krále k provádění reforem, nerovnost fr. společnosti, neúrody od r.1785, hladomor 1788, politická krize – vznik protifeudální opozice, ideologií je osvícenství
3 stavy: duchovenstvo (0,5%, velká moc, ovlivňování chudiny), šlechta (1,5%) a třetí stav (98%, rolníci, měšťané, inteligence, chudina,…). Nade všemi stála královská rodina – Ludvík XVI. Bourbon, Marie Antoinetta
Svolání generálních stavů: Ludvík chtěl vyhlásit mimořádné daně -> v květnu 1789 svolává generální stavy (předtím naposledy 1614). Třetí stav chce změnit hlasovací řád – nesouhlas krále -> třetí stav se prohlašuje 20.7.1789 Národním shromážděním a požaduje ústavu, parlament. Zasedání v míčovně všech tří stavů. Král se snaží zabránit vývoji revoluce, ruší Nár. Shromáždění. Stahuje vojsko do Versailles. Lid povstává, ozbrojuje se, vznik národních gard.
Pád Bastily: 14.7.1789 Pařížané zaútočili pod vedením novináře Camilla Desmoulinse na královské vězení Bastilu -> srovnána se zemí.
Vytvořena Komuna ( do 10.6.1792) -> I.fáze FR
Ústavodárné národní shromáždění – dekret o zrušení šlechtických privilegií -> 4.8.1789 – všichni lidé jsou si rovni „občané“ -> 26.8. Deklarace práv člověka a občana – lidé se rodí svobodní a rovni, mají stejná práva (vlastnictví, svobody, tisku, názoru,..), všichni občané jsou si rovni před zákonem, stený přístup k hodnostem, člověk koná vše, co neškodí druhým a povoluje to zákon -> „Volnost, rovnost, bratrství“
Velký strach – mnoho aristokratů opouští zemi. Venkované se přidávají k revolucionářům, ničí zámky. Král s rodinou se pokouší prchnout do Tuillerie, později do Rakouska -> zadržen
3.9.1791 – První francouzská ústava – konstituční monarchie (Zákonodárné shromáždění, král (veto) a nezávislé soudy), král tajně jedná s Rakouskem a Pruskem o útoku na Francii
Občanská hnutí = diskuzní kluby: Jakobíni (kostel sv. Jakuba, podpora lidí z ulice, Maxmilien Robespiere, Antoine Saint-Just), Cordellieři („shovívaví“, u františkánů, Georges Jaques Danton, Jean Paul Marat, Camille Desmoulins), Hébertovci („zběsilý“, chtěli hodně poprav), Girondisté (zpočátku podporováni králem) a Roajalisté (stoupenci krále)
Revoluční masakr: 9.-10.8.1792, vyprovokoval Danton, hledání viníků všeho špatného -> hromadná zatýkání, soudní přelíčení měla jasný výsledek -> celkově zmasakroval revoluční dav -> 1400 mrtvých -> píseň La Marseillaise (symbol revoluce)
2. fáze: 1791 vydáno Pilnické prohlášení – nespokojenost země -> Rak. A Prusko žádají konec revoluce a nastolení předchozího stavu. Prusko zaútočí na Francii – bitva u Valmy 20.9.1792 – posunutí fr. hranic do Belgie
22.9.1792 Francie se stává republikou – Konvent (parlament): Převaha – girondisté (hájili zájmy bohatých vrstev, podnikatelů), Opozie: jakobíni a cordeliéři – opírali se o lidové vrstvy, prosazovali revoluční změny, Střed – marais (bahno)
Duben 1793 – kontrarevoluční povstání ve Vandéé – ozbrojený boj roajalistických a katolistických venkovanů – krvavě potlačeno
Poprava krále: soud začal 11.12.1792, obviněn ze zrady vůči fr. národu a z napomáhání Prusku -> trest smrti. Sťat v lednu 1793 na náměstí Revoluce, lidé si máčely prsty v jeho krvi a skupovali jeho oděv.
V září 1793 popravena i královna, obviněna z vlastizrady, měla bílé šat a ostříhané vlasy, omluvila se katovi (ala Žádníková 😉 )
Symboly: La Marseillaisa, Frygická čapka svobody, Sansculoti, Trikolora, Trojbarevná kokarda, gilotina
Jakobínská diktatura: červen 1793poprava 29 girondistů -> vláda jakobínů
Hlavní orgán: výbor veřejného blaha – Robespierre – obrana země, zásobování, zahr.politika. Výbor pro veřejnou bezpečnost – Antoine de Saint-Just. 1793 Jakobínská ústava – zrušen volební cenzus – muži od 21 let. Zahájení boje proti nepřátelům revoluce.
Revoluční soudy poslaly na smrt 30000 lidí bez obhajoby -> teror. Na jaře 1794 popraveni Danton a Desmoulins . Izolace Jakobínů – rozpory -> vzájemné popravy. Většina proti Robespierrovi a Saint-Justovi -> 8.thermidoru (26.7.94) zatýkání Robespierrových stoupenců. 10.thermidoru popraveni -> konec diktatury
V období 1793-1806 používá Francie nový kalendář -> zdůraznění konce monarchie a křesťanstvím
Direktorium: 1795 podle nové ústavy je v čele Francie 5-ti členné Direktorium -> odliv revoluce
K moci se dostaly majetné vrstvy buržoazie, volební právo závislé na majetku, kontrolováno radou 500 set, emigranti přijati zpět, konec pronásledování šlechty a duchovenstva.
Armáda – nespokojenost s vládou -> občanská válka, zajištění pořádku i ve vnitřních záležitostech, vnější ohrožení země, pokusy roajalistů a jakobínů získat moc -> potlačeno generálem Napoleonem Bonapartem
Napoleon Bonaparte: narodil se na Korsice, studoval vojenskou školu, během revoluce začíná být úspěšný.
Francie ve válce s většinou Evropy -> úspěchy a popularita Bonaparta roste – připojení mnoha území, příměří s Pruskem a Rakouskem, tažení do Egypta
9.11.1799 státní převrat -> Bonaparte rozehnal obě sněmovny i direktorium a prohlásil se prvním konzulem s neomezenou mocí
1802 se prohlásil konzulem na doživotí, 2.12.1804 se v Notre-Dame sám za účasti papeže korunoval na fr. císaře. 1804 občanský zákoník Code civil – tradiční fr. právo, římské právo + revoluční změny
Rozvoj ekonomiky, přijal emigranty, ale nevrátil privilegia, budování cest, podpora podnikatelů a dělníků -> velmi oblíben lidem
Válečná tažení: dobyvačné války, snaha oslabit Anglii.
1805 bitva u Trafalgaru – poražen britskou flotilou a admirálem Nelsonem.
Prosinec 1805 bitva tří císařů u Slavkova – Napoleon vítězí proti Rakousku – František I. A Rusku – Alexandr I.
1806 porazil Prusko u Jeny -> vytvořil Varšavské království
Vyhlásil kontinentální blokádu proti Anglii, obsadil Portugalsko a Španělsko (nikdy úplně pod kontrolou – povstání guerilla)
1809 v bitvě u Wagramu porazil Rakousko -> nový rak. Předseda Metternich – sňatek Napoleona s Marií Luisou Habsburskou – syn Orlík
1812 tažení do Ruska -> ruská armáda ustupuje dál na sever – maršál Katuzov -> bitva u Borodina -> Napoleon se dostává do Moskvy – vylidněná -> tuhá zima -> opouští Moskvu -> Katuzov nutí Napoleonovu vyčerpanou armádu na ústup.
Bitva u Lipska v říjnu 1813 – bitva národů – Francie proti Prusku, Rakousku, Švédsku a Rusku -> Napoleon poražen a uvězněn na ostrově Elba, restaurace Bourbonů.
Vídeňský kongres: září 1814 – červen 1815, kongres diplomatů z celé Evropy, cílem vypořádat se s následky napoleonských válek, nejvýznamnější postavení: VB, Rusko, Rakousko a Prusko, předseda rakouský kancléř kníže Metternich, francouzský zástupce de Talleyrand
Na trůny se vrátily bývalé vládnoucí dynastie (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Sardinie).
Územní změny: Francie- hranice z roku 1792, Rusko získává Varšavské království a Finsko, Belgie a Nizozemí se spojí, Rakousko získá území v severní Itálii, Prusko se posouvá až k Rýnu. Zrušena Napoleonova Rýnská konference, nahrazena Německým spolkem (36 států,4 města)
Snaha o rovnováhu sil v Evropě, pravidelné pořádání kongresů.
Vznik Svaté aliance – organizace snažící se zabránit šíření dalších revolucí
100 denní císařství: Napoleon uprchl z Elby a v březnu 1815 se vylodil na Azurovém pobřeží, získal na svou stranu vojska a vytáhl na Paříž, Ludvík XVIII prchá, obnovil císařství. Definitivně poražen 22.6.1815 v bitvě u Waterloo. Napoleon poté deportován na ostrov Svatá Helena, kde 1821 zemřel.
