Otázka: Velká Francouzská revoluce
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Dee
Francouzská revoluce
- 7.1789 – 27.7.1794
Poměry ve Francii
– spokojení obyvatelé – nechtějí změny( většina šlechty, představitelé církve)
– nespokojení obyvatelé – požadují změny( měšťanstvo, selský lid, řemeslníci, vzdělanci,žurnalisté)
– revoluci napomáhá neúroda brambor (1788)
– vládne Ludvík XVI. – absolutismus, dobromyslný,chápal, že jsou potřebné změny, ale situaci mu ztěžovala manželka Marie Antoinetta (hodně utrácela).. pouze jedno řešení – zdanění privilegovaných – potřeboval schválit generálními stavy
– 5.5.1789 – generál. stavy ve Verailles (200 šlechty, 250 církve, 500 měšťani) – nemohli se dohodnout, proto měšťané odešli a prohlásili se Národním shromážděním
reakce: Ludvík odvolal ministra Neckera→ bouření pařížského lidu, shromažďování v ulicích, vniknutí do Invalidovny(sklad zbraní), neměli střelivo, tak zaútočili na Bastilu – 14.7.1789 dobyta
– NS se k tomu přihlásilo a došlo ke spojení pařížského lidu a NS, na venkově anarchie,krádeže
– reakce NS: 1) zrušení nevolnictví 2)24.8.1789 vydání DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA – základní svobody(slova,shromažďování, vyznání),právo na majetak a bezpečnost, každý občan může být zvolen do veřejné funkce; NS přejmenováno na Ústavodárné národní shromáždění, král donucen souhlasit
Politická situace:
– kluby
a) jakobíni – velmi radikální (chtějí popravu krále), vůdce M. Robespierre (1758-1794)- pevné zásady, odpůrce absolutismu, v krizi se stal vládcem a popravoval své odpůrce
b) cordelieři – méně radikální; vůdci Danton a Marat..Danton popraven za zpronevěru, Marat zabit manželkou
c) girondisté – nejméně radikální; vůdce Brissot
– 1791 – zrušení cechů
– 1791 – střed pravice( chtěla zachovat monarchii) a levice( chtěla svrhnout absolutismus a vytvořit republiku) na Martově poli – prozatimní vítězství pravice
– září 1791 – Ústava – zachovává svobody z deklarace, z Francie konstituční monarchie, volební právo podmíněno censem (volit mohli jen majetní) → vyvolává nespokojenost → vznik nové revoluční skupiny sansculoti – nejradikálnější
– 1792 – válka s SŘŘ – něúspěšná, Danton vystoupil se svou řečí Vlast v nebezpečí→vyzval na pomoc armádě dobrovolníky (nejvíce z Marseille→Marsejéza)
– Pařížská komuna – radikální samospráva Paříže, vytváří nátlak na ZNS→ zns přijímá komunu, král je sesazen,vyhlášeny volby do konventu
Konvent – nový zákonodárný orgán (girondisté mají většinu -levicoví, Hora – jakobíni – radikální, Bahno – nevýrazný střed – poslanci)
– podzim 1792 – z Francie republika
– leden 1793 – popravení Ludvíka XVI., později poprava i Marie Antoinetty
– 1793 – zostření vztahů v konventu – zavedli opatření: stanoveny maximální ceny, vznik Výboru pro veřejné blaho(revoluční instituce – kontrola Konventu, předseda Danton); objevuje se kontrarevoluce (proti revoluci) – girondisté nezvládají situaci→jakobíni 2.6.1793 nastolí jakobínskou diktaturu
Období jakobínské diktatury
– likvidace odpůrců (girondistů, „zběsilých“ – chtěli republiku, příslušníků dalších politických klubů – poprava Dantona, nositelů kontrarevoluce – zejména na venkově tvrdě potlačována)
– 1793 – cizí vojska na francouzském území→armáda Francie pod vedením Napoleona Bonaparte dobyla zpět Toulon a cizí vojska odehnána
– personální změny v konventu a výboru pro veřejné blaho, vydán zákon o podezřelých – pokud je člověk jen podezřelý z vlastizrady, může být zajat a souzen + další zákony – odsouzený nesmí mít obhájce, rozsudky pouze vinnen x nevinnen
– jakobínská Ústava (1793) – zanechány základní lidská práva, volební právo všichni muži, závádí podporu pro nezaměstnané francouze, volby každý rok
– stanoveny nejvyšší ceny potravin
– ostře táhli proti církvi – konfiskace majetku
– založen nový letopočet – počítá se od vzniku republiky
– 26.7.1794 – Robespierre vystoupil se svou řečí v Konventu – slib, že budou všichni odpůrci revoluce zlikvidování→ stal se nebezpečným i pro poslance→ 27.7.1794 – popraven i se svými spolupracovníky
výsledky
– vítězí bohatá buržoazie, jakobíni zlikvidováni, vracejí se girondisté
– Francie republika, zrušení nevolnictví
– vznik republiky vyvolalo pobouření ve světě – vnímali jako porušení božího řádu
Období direktoria 1795 – 1799
– vzniká nový Konvent – ruší maximální ceny, roste hlad→ 1795 bouření pařížských občanů – potlačeno
– 1795 – nová Ústava – vysoký volební census, bužoazní svobody, dvoukomorový kovent( rada starších + rada pětiset)
– zavádí direktorium – v čele 5 direktorů
– rozšiřuje se podnikání
– Gracchus Babeuf – chtěl ve F zavést komunismus, tajně chtěl provést převrat→prozrazen a popraven
Období válek
– včele armády Napoleon Bonaparte
– 1796 – válka s říší – vyhlašuje říše
– během bojí táhne Napoleon do Itálie→ovládnou území na S Itálie, včetně území habsburků, ovládli i Řím, ze kterého udělali Římskou republiku
– boje proti Británii – tažení do Egypta (1798-99) – Francie chtěla oslabit ekonomiku Británie, vzal s sebou do Egypta i učence, historiky.., přivezl do F Rossetskou desku
1799 – Napoleon povolán zpět do F, rozpustil direktorium a postavil do čela země 3 konzuly ( jeden z nich on sám) – zklidnilo situaci
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte (1767 – 1821)
– *Korsika
-vysoce inteligentní,ctižádostivý, talentovaný, trpěl Napoleonským komplexem (ctižádost,ale špatný start)
– milován franc. vojáky, dobyl zpět Toulon,velitel fr armády
– 11.11.1799 – rozpustil direktorium
– 1799 – nová Ústava – ustanovuje nedotknutelnost vlastního majetku, svobodu podnikání, upevňuje porevoluční majetkové změny
– 1800 – poraženo Rakousko
– 1801 – uzavřen konkordát s papežem – papež souhlasí s majetkovými změnami, tudíž i s oslabením církve, ale církev má vliv na obsazování úřadů (biskupství, arcibiskupství)
– 1802 – prohlašuje se doživotní konzulem
– 1804 – korunován na císaře
První francouzské císařství
– 1804 – tvorba profrancouzské koalice – VB. Rusko, SŘŘNN,Nizozemí, dochází k bitvám:
1805 – u Trafalgaru – VB x Fr – VB vítězí
1805 – u Slavkova – bitva 3 císařů : Fr x Rusko+ SŘŘNN → Fr vítězí, koalice poražena→ rozpad SŘŘNN (vzniká Rakouské císařství)
– tažení na Apeninský poloostrov – znovu ovládnuta ztracená území
– 1806 – další protifrancouzská koalice – VB, Prusko, Rusko – napoleon táhne na německé území→ poráží Prusko + vyhlašuje kontinentální blokádu – zákaz obchodování kontinentální Evropy s Británií
– 1807 – uzavřen Tylžský mír s Ruskem (Alexandrem I. – přijímá blokádu)
– 1806 – vznik Rakouského císařství, vznik Rýnského spolku – profrancozský vazek německých států, částečné obnovení Polska – Varšavské vévodství
– 1807 – 1808 – Napoleon má problém s udržením blokády – narušuje 1) Španělsko – profrancouzské ( Manuel Godoy) – nebyl schopen zabránit šíření anglického zboží→fran. armáda obsazuje Španělsko, v čele Španělska Napoleonův bratr Josef→ opor španělská→ Francouzi nikdy nezlomili….2) Balt,resp. Rusko – Alexandr I. povolil vjezd britským lodím→ vyvolalo rozhořčenost Napoleona→ 1812 tažení do Ruska
tažení do Ruska – spojenci Prusko, Rakousko
– 1812 – Napoleon dosáhl rychlých úspěchů
– bitva u Borodina – skončila nerozhodně
– v kruté zimě chyběly Francouzům potraviny a topivo→ museli se vrátit→ tažení končí katastrofou (monoho fran. vojáků pobytu)
Vídeňský kongres( 1.10. 1814 – 9.6.1815)
bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv. Kongres se konal] ve Vídni pod řízením rakouského císaře, uherského a českého krále Františka I., který byl zastoupen ministrem zahraničí Metternichem.
Hlavní myšlenky, ke kterým byl kongres veden:
- Restaurace – snaha o nastolení do původního stavu do doby před Velkou Francouzskou revoluci a obnovit feudální a klerikální uspořádání, uspokojit územní požadavky vítězných velmocí a na trůny dosadit původní panovnické rody – tzv. legitimismus.
- Kvietizmus – snaha o naprostý klid v Evropě, snaha zabránit revolucím za každou cenu.
Největší územní změny zaznamenaly vítězné mocnosti (Rakousko, Rusko, Prusko)
- Rakousko připojilo Benátsko, Terst, Tyrolsko, Lombardii a Dalmácii, ztratilo Belgii
- Prusko se rozšířilo o Porýní a část Saska, Gdaňsk, Poznaňsko a švédské Pomořany
- Rusko získalo Besarábii a Finsko, vytvořilo z Varšavského knížectví Polské království (kongresovku), které bylo v personální unii s Ruskem.
- Holandsko, Belgie se spojily do Nizozemského království
- VB – získala Maltu, mys Dobré naděje, jižní Afriku, Cejlon
- Švédsko získalo Norsko (do té doby bylo součástí dánského státu).
- Změnit se však muselo i Napoleonem rozvrácené Německo. Vídeňský kongres zde vytvořil Německý spolek (volné soustátí 39 malých zemí včetně Pruska, Rakouska i Čech a Moravy)
