Geografie jako věda, kartografie

zemepis

 

Otázka: Geografie jako věda, kartografie

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): gabkamat

 

 

1. Geografie = věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase.

Geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.

  • Objektem, který geografie studuje, je krajinná sféra, kterou tvoří litosféra (kamenný obal Země), pedosféra (půdní obal Země), kryosféra (obal s teplotami po více než 2 roky pod bodem mrazu), hydrosféra (vodní obal Země), atmosféra (vzdušný obal Země), biosféra (živý obal Země)
  • Těchto 5 krajinných sfér tvoří fyzickogeografickou sféru.
  • Pak je zde ještě socioekonomická sféra, která se zabývá lidskou společností a jejími výtvory.
  • Fyzickogeografická a socioekonomická sféra tvoří dohromady krajinnou sféru.

 

Dělení:

a) Fyzická geografie – Geomorfologie – nauka o georeliéfu – studuje vznik a vývoj tvarů zemského povrchu

– Klimatologie – zabývá se studiem podnebí

– Meteorologie – zabývá se studiem počasí

– Glaciologie – zabývá se studiem sněhového pokryvu

– Geokryologie – věda o permafrostu (dlouhodobě zmrzlá půda)

– Hydrogeografie – studuje vodstva pevnin

 

b) Socioekonomická geografie:

– geo.obyvatelstva

– geo. sídel

– geo. průmyslu

– geo. zemědělství

– geo. dopravy

– geo.cestovního ruchu

 

c) Kartografické disciplíny: – tématická kartografie – sestavování tematických map

– matematická geografie – teorie kartografických projekcí

– kartometrie – teorie měření map

 

d) Ostatní geografické vědy: – regionální geografie – zabývá se geografickým výzkumem jednotlivých oblastí a států

– politická geografie – zabývá se vývojem států, jejich hranic, vlády států

– historická geografie – zabývá se krajinnou sférou v minulosti

 

 

2. Kartografie = věda, zabývající se tvorbou a zpracováním map

Mapa = zmenšené a zjednodušené znázornění zemského povrchu

 

Obsah mapy:

a) výškopis = vyjadřuje výškové poměry a tvary reliéfu, tzn. Výškové rozčlenění krajiny. Znázorňuje se výškovými body (kótami), vrstevnicemi, stínováním a barevnými vrstvami (barevnou hypsometrií)

– výškové body (= kóty) udávají přesnou nadmořskou výšku daného bodu (značí se číslem a značkami)

– vrstevnice = spojnice míst o stejné nadmořské výšce. Jsou nejrozšířenějším vyjádřením nerovnosti krajiny na mapách větších měřítek.

– hypsometrie = vyjadřují se tak nerovnosti krajiny na geografických mapách (zelená = nížiny, modrá = vodní plochy, pahorkatiny a vrchoviny = hnědé, žluté)

 

b) polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu v horizontálním směru. Hlavními složkami jsou pobřežní čáry, vodstvo, dopravní linie, hranice, sídla …Znázorňujeme je pomocí mapových značek:

– bodové značky – výškové body, důležité budovy, města, vesnice, nerostné suroviny

– čárové značky – hranice, vodní toky, pobřežní čáry

– plošné značky – zahrady, lesy, pastviny, moře, oceány, pouště. K plošným metodám patří také kartogram = obrysová kartografická kresba územní jednotky, na které jsou plošnými značkami znázorněny statistické údaje (národnostní složení obyvatelstva, hustota zalidnění), a kartodiagram = kartograficky znázorněný územní celek (většinou administrativní jednotka), v jehož centru je umístěn diagram, vyjadřující kvalitu a kvantitu určitého jevu (věkové složení obyvatelstva)

 

c) popis mapy – popisuje ostatní obsah mapy, názvy osad, řek, jednotlivé názvy jsou uvedeny odlišným písmem (různé druhy, velikost, sklon a tvar písma)

 

Dělené map:

a) podle měřítka :

– mapy velkého měřítka – do 1:200 000 (turistické mapy, autoatlasy)

– mapy středního měřítka – od 1:200 000 do 1: 1 000 000 (podrobnější obecné zeměpisné mapy)

– mapy malého měřítka – nad 1: 1 000 000 (školní atlasy světa, glóbus)

                            

b) podle obsahu:

– topografické – přesné mapy velkých a středních měřítek od 1: 10 000 do 1:500 000, podrobné informace o výškopisu, polohopisu (úřední mapy pro potřeby státu)

– katastrální – mapy největších měřítek do 1:5000, obsahují pouze polohopis

– tematické – nejčastější, zobrazují pouze speciální vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu. Patří tam mapy přírodních jevů (meteorologické, hydrologické), mapy společenských jevů (silniční, mapy obyvatelstva, železniční), ostatní tematické mapy (životního prostředí, turistické, dějepisné)

– obecně geografické – přehledné mapy převážně malého měřítka, které znázorňují velké územní celky (obecně geografické mapy tvoří hlavní náplň atlasů světa)

 

c) podle účelu:

 – mapy pro hospodářskou výstavbu (mapy projekční, plánovací)

– mapy vědecké

– mapy vojenské

– školní mapy (většinou nástěnné obecně geografické mapy)

– atlasy





Další podobné materiály na webu: