Otázka: Geografie jako věda
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): KatkaCer
Geografie je věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase. Geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd
Geografie patří mez i nejstarší vědní disciplíny
- Počátky se objevují již ve starověkém Řecku.
- Nejvýznamnějším antickým geografem byl Eratosthénes z Kyrény, který sestavil na přelomu 2-3 století př.n.l. dílo Geografika, kde vyčlenil geografii za samostatnou vědní disciplínu
- Slovo geografie pochází z řečtiny (gé-země, grafein-psát =zeměpis)
- Ve svých počátcích zahrnovala všechny poznatky o Zemi – o jejím tvaru, velikosti, postavení ve vesmíru
- Postupně se geografie rozšiřovala o nové aktuální otázky- zabývající se jednotlivými regiony světa, popisem jejich obyvatelstva, hospodářstvím, vztahem společnosti k přírodnímu prostředí
- Nutností bylo graficky znázorňovat zemský povrch, proto vzniká kartografie – nauka o mapách
- Postupně se objekt geografie zúžil- objektem již není Země jako celek, ale krajinná sféra
- Z geografie se vyčlenilo mnoho disciplín studujících Zemi
- Geografie již není pouze věda popisná, ale slouží k vysvětlení jevů
- Nemá již pouze vzdělávací význam, ale je vědou s praktickým zaměřením
OBJEKT GEOGRAFIE
Planeta je složena z několika vrstev tzv. GEOSFÉR. Pro geografii mají největší význam vrstvy, které se nacházejí při povrchu zemského tělesa. Patří sem
- Litosféra
- Atmosféra
- Hydrosféra
- Pedosféra
- Biosféra
Těchto pět sfér dohromady tvoří fyzicko-geografickou sféru (sféru přírodní)
Součástí geografie je také socioekonomická sféra (společensko-hospodářská sféra neboli lidská společnost a její výtvory).
Obě složky jsou vzájemně propojeny vazbami a tvoří jednotný systém nazývaný KRAJINNÁ SFÉRA
Objektem studia geografie je krajinná sféra
GEOGRAFICKÉ DISCIPLÍNY
Díky rostoucímu množství vědeckých poznatků stále vznikají a rozvíjejí se dílčí geografické disciplíny.
Geografie využívá poznatky z jiných oborů například z matematiky, chemie, fyziky, historie atd.
Fyzická geografie – zahrnuje disciplíny
- Geomorfologie = tvary zemského povrchu, jejich vznik a vývoj
- Klimatologie = nauka o podnebí
- Meteorologie = studuje počasí
- Hydrologie = studuje hydrosféru
- Oceánografie = studuje vodstvo a oceány
- Pedologie = studuje půdu a její rozmístění
- Biogeografie = věda o biosféře
- Glaciologie = studuje ledovce
- Geokryologie = věda o permafrostu
Socioekonomická geografie zahrnuje (společensko-hospodářské vědy)
- Geografie obyvatelstva = rozmístění obyvatel a jejich struktura
- Geografie sídel = zákonitosti sídel
- Geografie průmyslu = rozmístění průmyslové výroby
- Geografie zemědělství = rozmístění zemědělství
- Geografie dopravy = dopravní pohyby a dopravní síly
- Geografie cestovního ruchu = rozmístění cestovního ruchu
- Geografie služeb = rozmístění služeb
Kartografické disciplíny – o tvorbě, reprodukci a využití map
- Kartometrie
- Tematická kartografie
- Matematická kartografie
- a jiné
Ostatní geografické vědy
- Regionální geografie = geografické studium jednotlivých oblastí
- Politická geografie = územní vývoj států, státních hranic, státní zřízení, forma vlády v jednotlivých státech
- Nauka o krajině
- Historická geografie
METODY GEOGRAFIE
Při výzkumu krajinné sféry se v geografii uplatňují dva základní přístupy (hlediska)
- Hledisko prostorovosti – sleduje prostorové rozšíření objektů a jevů v rámci krajinné sféry. Má význam při studiu různých regionů k porovnání shodných a odlišných rysů v oblastech
- Hledisko syntetičnosti – je založeno na zkoumání vztahů mezi jednotlivými složkami krajinné sféry. Studuje, jak na sebe působí a jak se vzájemně ovlivňují
K nejpoužívanějším metodám výzkumu krajinné sféry patří
- Terénní geografický výzkum
- Geografický popis
- Geografické experimenty
- Dálkový průzkum země
- Systematizace geografických údajů
VÝZNAM GEOGRAFIE
Pro lidskou společnost je značný. Studuje aktuální stav krajinné sféry a snaží se o prognózy dalšího vývoje. Mezi nejpodstatnější úkoly současné geografie je například
- Studium a komplexní hodnocení přírodní složky krajinné sféry
- Vypracování způsobu boje proti znehodnocování životního prostředí
- Studium a prognózy přírodních katastrof a nalezení opatření proti jejich následkům
- Studium prostorového rozložení obyvatelstva
- A mnohé další
DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ
Metody dálkového průzkumu Země jsou cenným zdrojem informací o krajinné sféře. Využívá se družic a speciálních letadel. Jedná se o sběr dat pomocí pozorování.
První umělá družice byla na oběžnou dráhu vypuštěna v roce 1957
Družice se dělí podle charakteru oběhu kolem Země
Většina družic obíhá po kruhové dráze
- Kruhová polární družice obíhá nad zemskými póly
- Kruhová rovníková družice obíhá nad rovníkem
Jiným typem oběžné dráhy je dráha šikmá.
Družicové nebo letecké snímky vznikají zaznamenáváním krátkovlnného slunečního záření, které se odráží od zemského povrchu.
Druhou možností je záznam tepelného záření, které zemský povrch vyzařuje do atmosféry.
Součástí dálkového průzkumu Země je fotogrammetrie, která se zabývá zpracováním informací na fotografických snímcích. Dálkový průzkum Země má široké uplatnění v mnoha oborech.
