Otázka: Gotika a středověká města
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lucie
Gotika
– gotika plynule navázala na románský sloh ve druhé polovině 12. století a trvala až do 15. století, kdy přešla v renesanci
– vznikla ve Francii, odkud se postupně rozšířila do celé Evropy
– hlavním projevem umění byla architektura
– název gotika vznikl v renesanci jako hanlivé označení
– oproti románskému slohu byla gotika mnohem zdobnější
Architektura
– gotická architektura nalezla své uplatnění především ve stavbě katedrál a hradů, radnic, mostů a měšťanských domů
– vnější (u gotických katedrál) a vnitřní (klenební žebra) opěrní systém
– gotická katedrála v porovnání s románskými stavbami rostla do výšky (směřovala k Bohu), díky propracovanému opěrnému systému pilířů spojených oblouky se zdí a křížové klenby
– typy klenby: hvězdicová, síťová, sklípková, vějířovitá…
– síla zdiva v porovnání s románským stylem byla daleko menší a katedrály působily odlehčeným dojmem
– důraz byl kladen na čistotu materiálu, naprostá většina staveb neměla žádnou omítku
– nejtypičtějším znakem pro gotiku byl lomený oblouk vysokých oken, která často sahala až do desetimetrové výšky a byla po celém obvodu chrámu
– gotická architektura využívala množství zdobných prvků: zdobné věžičky, chrliče, rozetová okna, arkýře, fiály (zakončení pilířů), konsoly, zdobené hlavice sloupů, zdobené portály
– stavební památky: Katedrála v Remeši, Notre-Dame v Paříži, Milánský dóm
Sochařství
– gotické sochařství bylo přímo vázáno na architekturu
– zpočátku bývalo uplatněno v architektuře pouze v doplnění dekoračních prvků s jednoduchými motivy (rostliny, zvířata) a chrliči
– postupně se styl sochařství i řezbářství osvobodil a vznikla volná plastika
– bylo využíváno náboženských a biblických témat (madony, piety)
– díla byla strnulá a nedynamická, ale docházelo k jistému zjemnění tváře a zachycení výrazu a pocitů
Malířství
– umělec se v gotickém umění snažil o zachycení realistického výrazu tváře
– pozadí bylo z většiny jenom jednobarevné nebo vykládané zlatem
– většina gotických umělců byla anonymních, byli pojmenováni buď podle svého nejvýznamnějšího obrazu, nebo místa uchování jejich děl
– malíři byli často sdružováni do malířských cechů
– ilustrace knih, biblí a kronik
– s architekturou bylo malířství spojeno prostřednictvím sklomalby a vitráže v katedrálách
Hudba
– hudba v gotickém stylu vznikla na území Francie (Franská říše) a zařazujeme ji do období 12. – 14. stol (v Čechách 15. stol.)
– jedná se o období, kdy byly podnikány křížové výpravy do Orientu. Kontakt s Orientem se pak projevil značně i v hudbě, převážně ve složce instrumentální
– nové nástroje hlavně arabského původu, např. loutna
Gotika v českých zemích
Dělí se do tří fází:
- raná gotika – přemyslovská gotika, datuje se do 13. – 14. století (hrad Zváíkov)
- vrcholná gotika – je spojena s panovnickou dynastií Lucemburků, 14. – 15. století (hrad Kost, Betlémská kaple)
- pozdní gotika – jagellonská, 1471-1526 (Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře)
Do našich zemí pronikal gotický sloh převážně z Německa
- mezi první gotické stavby na našem území patří kláštery v Předklášteří u Tišnova a v Oseku
- největší rozmach české gotiky byl za vlády Karla IV. a Václava IV
- v roce 1344 Karel IV. společně s Janem Lucemburským položili základní kámen katedrály sv. Víta, kterou vystavěl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 převzal vedení stavby Petr Parléř
– stavěly se kamenné domy (dům u Kamenného zvonu) a hrady (Karlštejn, Kost, Zvíkov)
– během husitských válek umělecká činnost téměř ustanula, husité ničili obrazy a sochy v církevních stavbách (obrazoborectví), až za vlády Vladislava Jagellonského došlo k obnovení
– Vladislav získal pro Prahu architekta Benedikta Rieda (Vladislavský sál) a Matouše Rejska (Prašná brána)
– další stavby vznikly i v jiných městech: Kutná Hora (chrám sv. Barbory), Olomouc (kostel sv. Mořice)…
– z raně gotických památek sochařství se mnoho nedochovalo (zdobený portál Porta coeli z let 1240-1250 v kostele v Tišnově-Předklášteří)
– významnou sochařskou památkou je výzdoba svatovítské katedrály
– malířství v době vrcholné gotiky patřilo k evropské špičce
– z malířů deskových obrazů jsou významní: Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně) a Mistr třeboňského oltáře
– z knižní malby stojí za zmínku Bible Václava IV. z konce 14. století
Středověká města
- vrcholný středověk je druhým obdobím evropských dějin, ve kterém dochází ke vzniku a rozvoji měst
- raně středověká civilizace byla civilizací vesnickou. S rozvojem hospodářství a vzrůstem počtu obyvatel Evropy ve 12. století začala města opět nabývat na významu a začala hrát důležitou roli ekonomickou, politickou a kulturní
Vznik měst se odehrával trojím způsobem:
1) přímá návaznost na město antické – docházelo k obnovení původního města
2) města byla zakládána na místech bývalých řemeslnických nebo obchodních osad ležících u významných míst – brody, podhradí, křižovatky cest
3) založení města „na zeleném drnu“, tedy na dosud neosídleném místě. Taková města byla stavěna podle plánu, měla čtvercové náměstí a kolmé uličky (České Budějovice)
– zakládání a budování měst prožilo svůj rozkvět ve 13. století
– místo pro založení nového města vybíral tzv. lokátor
– město bylo často obehnáno hradbami s obrannými věžemi a městskými branami
– před branami města se nacházelo neopevněné předměstí, zde se nacházely budovy patřící k městu, v samotném opevněném městě by byly nebezpečné kvůli práci s ohněm (kovárny, hrnčírny), dále tu stála obydlí chudiny
– města měla jen několik tisíc obyvatel, obvykle nepřesáhla 10 000
– mosty, opevnění, hrady, ale také radnice či městské domy
– centrem měst bylo obestavěné tržiště či náměstí, domy byly postaveny na úzkých a dlouhých parcelách
– ve městech vznikaly kašny – jako zásobárny pitné vody, které byly napojeny na pramen či vodovod
– doba hradů
Dělení měst:
1) královská – byla založena nebo povýšena na město panovníkem, měšťané podléhali přímo panovníkovi
2) věnná – byla přidělena královně (Mělník, Hradec Králové, Dvůr Králové…)
3) horní – těžily se zde drahé kovy (Jihlava, Kutná Hora, Stříbro, Příbram…)
4) komorní – příjmy z měst šly do královské komory
5) poddanská – byla založena šlechtou nebo církví, jeho obyvatelé byli poddaní majiteli města (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod)
Městská privilegia
– každé město mělo mimořádná práva, která mu uděloval zakladatel města nebo vrchnost, většinou za odměnu
– nejvíce privilegií měla města královská, byla tedy nejsvobodnější.
1) právo osobní svobody – nejdůležitější výsada pro měšťany
2) právo trhu – právo konat v určitých dnech ve městě trh, což byl pro město velký zdroj příjmů
3) právo várečné – právo vařit pivo
4) právo mílové – na míli od města nesměla být provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané, výjimku tvořili kováři
5) právo samosprávy – právo postavit si radnici a volit své zástupce
6) právo hradební – město získalo vojenský význam, mohlo si postavit opevnění a vlastní vojsko
7) právo hrdelní – město mělo pravomoc odsuzovat i k trestu smrti
8) právo horní – právo těžit kovy, města s tímto právem neodevzdávala všechno vytěžené nerostné bohatství panovníkovi, ale odevzdávala mu jen část
9) právo nuceného skladu – obchodník, jedoucí kolem města, se musel ve městě minimálně tři dny pozdržet a nabídnout své zboží
Obyvatelstvo
- ve vrcholném středověku se mění struktura společnosti, vzniká nová vrstva obyvatel – měšťanstvo
- měšťané – tvořili je především kupci a někteří řemeslníci, plnoprávné obyvatelstvo, měli největší politický vliv (podíleli se na správě města – zasedali v městské radě a ovládali městskou samosprávu, řídili hospodářský život města)
- kupci – byli nejbohatší, zajišťovali dálkový obchod
- řemeslníci – mistři vlastnili dílnu a zaměstnávali další řemeslníky – vznikaly řemeslnické cechy (sdružení řemeslníků stejného oboru)
- střední vrstva byla zaměstnána u kupců a řemeslníků nebo jako služebnictvo, měli jen omezená práva
- nižší vrstvu tvořila chudina, ale také žebráci, tato společenská vrstva byla bezprávná (neměli majetek, tudíž nebyli měšťané)
- dalšími obyvateli města byli mniši, faráři, šlechta, či univerzitní profesoři a studenti
- na okraji společnosti, obvykle uzavřeni v ghettech, žili Židé
Význam měst
1) hospodářský
- města se specializovala výrobou
- Florencie – drahé látky, výroba broušeného skla
- Brusel – bruselská krajka
- obchodní města (hanzovní) – např. německá města Kolín, Hamburk, Brémy
2) politický
- města byla sídlem panovníka nebo církevního hodnostáře
3) kulturní
- města byla střediskem kultury a vzdělání (školy,..)
- negramotnost ustupovala
- městské školy byly přípravou pro studium na univerzitě
University
- společenství politicky nezávislá na světské i duchovní moci
- znamenaly svobodu v oblasti myšlení, vědění
- v čele university stojí rektor
- jsou členěny na fakulty – nejčastěji čtyři: teologická, právnická, lékařská, filozofická
- v čele fakulty stojí děkan
- nejstarší university:
- Bologna – Itálie (11. st.)
- Salerno – Itálie, Sorbona – Francie, Oxford – Anglie (12. st.)
- Cambridge, Neapol, Padova, Lisabon (13. St.)
