Otázka: Jihovýchodní Evropa
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): pajak
Lokalizace
-zahrnuje státy na Balkánském poloostrově (kromě Řecka – to se řadí do jižní Evropy)
-kromě Makedonie a Srbska mají všechny státy přístup k moři – k Jaderskému, Egejskému nebo Černému
-3 základní části:
- Bulharsko, Rumunsko – členové EU
- bývalé státy Jugoslávie
- Albánie
Přírodní poměry
- povrch
-hornatý – ovlivněn alpínsko-himálajským vrásněním (třetihory)
-leží zde dvě nejvýznamnější evropská pohoří:
→ Karpaty – zasahují do Rumunska a Srbska
→ Alpy – zasahují do Slovinska (nejvyšší pohoří Slovinska = Julské Alpy)
-další pohoří:
→ Dinárské hory (pobřeží Chorvatska; krasová oblast – např. Plitvická jezera)
-bulharská pohoří:
→ Vitoša, Rila, Pirin, Stará Planina, Rodopy
-mezi pohořími se nacházejí důležité nížiny:
→ Valašská nížina, Velká uherská nížina, Hornothrácká nížina (Bulharsko)
- vodstvo
-je to spíše sušší část Evropy
Řeky
úmoří Černého moře:
-„osu regionu“ tvoří Dunaj
-přítoky: Dráva a Sáva (z Alp), Tisa (z Maďarska), Maruše (Rumunsko)
úmoří Jaderského a Egejského moře – minimální odtok
-Egejské – Marica (Bulharsko), Vardar (Makedonie, v Řecku = Axios)
-Jaderské – prudké řeky horského typu, nemají velký význam
Jezera
-většina ledovcového původu v horách
-nejvíce v Albánii: Skadarské jezero, Ochridské jezero
Umělé vodní nádrže
–Železná vrata na Dunaji – jedna z největších v Evropě
- podnebí
-severní oblast (větší) leží v mírném pásu a jižní část v subtropickém
-kontinentalita – kolem spíše malé vodní plochy → nevyrovnané teploty (větší rozdíly mezi zimou a létem)
-návětrná strana Dinárských hor – Cerkvica – místo s nejvyšším úhrnem srážek v Evropě (zima)
- vegetace a půdy
-půdy – špatné, hodně hornatých míst; jinak převažují hnědozemě
-vegetace – lesy mírného pásu, středomořská vegetace (dužnaté keře…)
Obyvatelstvo -národnostní i náboženské složení je komplikované
- rasa
-převažuje europoidní
- náboženství
-dominuje křesťanství
→ katolické země: Chorvatsko a Slovinsko
→ pravoslavné (ortodoxní) země: Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Makedonie, Černá Hora
→ evangelíci zde nejsou
-islám – 2 státy s jeho převahou: Bosna a Hercegovina, Albánie
⇒ komplikované v bývalé Jugoslávii – menšiny vyvolávající nepokoje
-Bosna a Hercegovina – Bosenská část = muslimská x Srbská krajina = pravoslavná
- etnická a jazyková roztříštěnost
-indoevropská jazyková rodina
→ jihoslovanské jazyky: srbština, chorvatština, bulharština, slovinština
→ románský jazyk: rumunština
→ albánština: úplně samostatná skupina
-písmo – v Bulharsku a Srbsku cyrilice
-nejchudší země – Albánie a Kosovo: nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě, silná emigrace do západní Evropy (politická situace, válka, práce…)
Hospodářství
- Bulharsko a Rumunsko
-nejvyspělejší státy, v roce 2007 přijaté do EU (zatím jako poslední)
-poměrně velký potenciál
Rumunsko (hl. město Bukurešť)
-nerostné bohatství – Transylvánie (střed) = černé uhlí, železná ruda; pobřeží (šelfová oblast) = ropa a zemní plyn
-dobré podmínky pro zemědělství – obiloviny (pšenice, ječmen, kukuřice), v horských oblastech brambory, na jižních svazích vinná réva
-chov – ovce a kozy (Rumunsko – hodně ovcí na evropské poměry)
→ hlavně primární sektor
-průmysl = hlavně těžký (zpracování vytěžených surovin), strojírenství – Dacia (zastřešená Renaultem)
Bulharsko (hl. město Sofie)
-hlavně služby a cestovní ruch (pobřeží, které bylo podporováno už před rokem 1989) → rekreace v létě i zimní cestovní ruch (kolem Sofie – letiště! – silně hornatá oblast → lyžařská střediska)
- státy bývalé Jugoslávie
Slovinsko (hl. město Lublaň)
-suverénně nejvyspělejší, minimálně zasaženo válkou (od Jugoslávie se odtrhlo 1991)
-do EU přijato 2004 (nejvyspělejší ze všech tehdy přijatých)
-podobné zemím alpského typu (Rakousko…)
-malá země, průmysl zaměřen na lokální obory, nemá evropský význam
-zimní i letní cestovní ruch (Alpy, Jaderské moře)
Chorvatsko (hl. město Záhřeb)
-bohaté pobřeží: cestovní ruch (Jaderské moře, památky…)
-vnitrozemská oblast je chudší, i když v ní leží hlavní město: průmyslová část (těžký průmysl, co zde zbyl z období socialismu)
Srbsko (hl. město Bělehrad)
-největší státní celek bývalé Jugoslávie
-zemědělsko-průmyslový stát – dominuje rostlinná výroba (kukuřice, pšenice, vinná réva, tabák)
-hospodářství silně postiženo mezinárodním embargem a bombardováním letouny NATO (operace v Kosovu)
-národnostně různorodé – Srbové, Albánci, Chorvati, Maďaři atd. (dvě autonomní provincie – Kosovo – vyhlásilo samostatnost – a Vojvodina)
Kosovo (hl. město Priština)
-historické území Srbska s převahou Albánců
-vyhlásilo nezávislost, ale stále jsou zde problémy
-jeden z nejchudších států Evropy
Bosna a Hercegovina (hl. město Sarajevo)
-poměrně chudý stát, hospodářství rozvrácené válkou
-hlavní oblasti hospodářství = zemědělství a těžba (barevné kovy)
-muslimští Bosňáci, pravoslavní Srbové a katoličtí Chorvati → 1992 – 1995 občanská válka
Černá Hora (hl. město Podgorica)
-zemědělsko-průmyslový stát, dobré podmínky pro cestovní ruch (moře a jen mírně narušená příroda)
-není v EU, ale platí se zde eurem
Makedonie (hl. město Skopje)
-není moc rozvinutá – hl. zemědělství (pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva; ovce a skot)
-průmysl hlavně těžební (železo i barevné kovy), vysoká nezaměstnanost
-1963 ničivé zemětřesení ve Skopji
- Albánie
Albánie (hl. město Tirana)
-jedna z nejméně rozvinutých zemí Evropy
-hlavně zemědělství – zejména rostlinná složka: pšenice, kukuřice, slunečnice, olivy…
-velká chudoba a nezaměstnanost → způsobuje často nelegální emigrace do Itálie
-nedostatečná a nekvalitní dopravní síť
