Mezinárodní vztahy – maturitní otázka (4)

 

   Otázka: Mezinárodní vztahy

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): Šárka Simandlová

 

 

Mezinárodní vztahy

• Společenskovědní disciplína zabývající se zkoumáním bezpečnějších a efektivnějších prostředků pro organizaci vztahů mezi lidmi, společnosti, vládami a ekonomikami a soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství.
• z politologie v 2. polovině 20. století
• základ: jazyky, kultura států
• oficiálně se začaly budovat po 1. sv.v

Vývoj

• dříve – vztahy řešil panovník – svatý Václav – ústup Němcům
• Grotius – všichni stejná práva – 1.myšlenky mez. vztahů
• Jiří z Poděbrad – 15.stol-spolupráce v Evropě -> odkazovala se na něj V4)
• 1919 – vznik Společenství národů -> Cíl: zabránit další světové válce
• 1948 – konference UNESCO Paříž – Mezinárodní vztahy prohlášeny jako vědní disciplína, jako 4. větev politologie

Předmět

• vztahy mezi státy, zkoumá prostředí + změny, řeší způsoby přežití v mezinárodním prostředí

 

Vztahy mezi státy

• mají různou podobu…hlavně v ekonomické rovině

Druhy podob:

• spolupráce
• konflikt
• indiference
• rivalita

Příklady vztahů mezi státy:

• kulturní (UNESCO)
• vojenská spolupráce
• věda a výzkum
• obchod
• školství

 

Formy mezinárodních vztahů

• Mezistátní dohody a smlouvy (deklarace, smlouvy…) – upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci. Mohou být bilaterální (uzavřené mezi dvěma státy) nebo multilaterální (mezi více)
• Mezinárodní organizace – vyšší forma spolupráce mezi státy, díky nim nabývá spolupráce institucionální podoby. Státy na základě právního aktu postupují část svých pravomocí společným orgánům či se v nich snaží prosadit svůj vliv. Spolupráce státu v rámci MO je trvalá a neustále se rozvíjí na rozdíl od smluv a dohod.

 

Subjekty mezinár. vztahů

Suverénní stát

• Rozhoduje sám o sobě i o zahraniční politice (navazování vztahů)
• Nezávislost státu na ostatních

Velmoci

• státy se zvláštním postavením, musí to uznat ostatní
• určují zahraniční politiku ostatních (ale není to nikde psáno)
• neoficiální velmoci
  • máme z nich strach respekt…mají vlastní at. zbraně
• oficiální velmoci:
  • mají na to „papír“
  • 5 stálých členů Rady bezpečnosti
  • USA, VB, Rusko, Čína, Francie

Mezinárodní organizace

• MO – Sv. Aliance (1815)- vznik po Vídeňském kongresu
• Základní dělení:
  • Vládní
    • Politici zastupují celý stát
    • OSN, NATO
  • Nevládní
    • Vznikají mezi lidmi
    • Skaut, Červený kříž, Lékaři bez hranic…

• Význam:
  • Platforma – místo, kde lze řešit problémy mezi státy
  • Účast – předvídání, jak se stát bude chovat

 

Mezinárodní organizace

Dělení:

• Podle typu členství
  • Mezinárodní vládní – členy jsou státy, resp. vlády států
  • Mezinárodní nevládí – členy jsou nestátní aktéř
  • Hybridní – státní i nestátní aktéři (Mezinárodní org. práce ILO)
• Podle rozsahu členství
  • Limitované – vyvíjejí činnost jen v některých částech světa
  • Nelimitované – celosvětová činnost, členy je většina států

Hlavní role MO

• MO jako nástroj
  • nejčastěji chápány jako nástroj politiky svých členů
  • je projevem moci těchto států, zastupuje jejich zájmy navenek
  • MO pak není samostatným aktérem a nedisponuje navenek vlastní autoritou
  • MO jako nástroj moci svých členů dominuje realistickému pojetí MV

• MO jako aréna
  • místo, kde se odehrává určitá činnost (poskytuje prostor, kde se setkávají členové organizace) jako diskutování, vyjednávání, dělání společných rozhodnutí
• MO jako aktéři
  • postupně utváří vlastní strukturu – umožňuje samostatné jednání a jistou nezávislost na členské základně
  • především liberální představa – vidí v MO samostatné aktéry v mezinárodním systému – schopni jednat autonomně

 

Mezinárodní politika

• pokračování vnitřní politiky, ovlivňována vnitrostátní situací
• utváří jak stát působí navenek
• tvoří ji státy, vládní a nevládní org.,korporace, vědecké týmy,…
• činnost státu zaměřená k zajištění co nejpříznivějších vnějších podmínek pro jeho existenci

Dělení:

• Izolacionistická – minimální zahraniční styky, odmítání účasti v mez. politice
• Liberální – rozvíjení zahr. styků, snaha o spolupráci, státy uzavírají dohody a spojenectví

 

Mezinárodní dohody

• Deklarace
  • prohlášení
  • shrnuty podmínky
  • není závazná
  • právně vymahatelná
  • vyjadřuje záměr, obecné prohlášení
  • ti, co ji podepíšou – signatáři
  • jednostranná
• Smlouva
  • právně vymahatelná
  • závazná
  • nejdůležitější zdroj mezinárodního práva
  • mezi dvěma nebo více státy
  • 2/vícestranná
  • Liberální    x     multilaterální

 

Procedura vytváření mezinárodní politiky

• Vyjednávání zplnomocněných odborníků – návrh – ukončeno parafou(předběžný popis)
• Provizorní přijetí zástupců stran – podepíší
• Ratifikace – definitivní schválení, potvrzení a podepsání
• Nabytí platnosti po výměně listin (pokud smlouva nestanoví jinak)

 

Nástroje mezinárodní politiky

• Diplomacie – umění vyjednávat mezi zástupci různých států
• Diplomat  – člověk, jehož funkcí je vyjednávat , reprezentovat, informovat o své nebo hostitelské zemi, dohlédnout na zájmy svých občanů a starat se o zájmy správní
• Velvyslanec, vyslanec, nuncius, rezident, charge d´affaires (dočasný zástupce), atašé ( odborník pro urč. oblast)

• Konzul – akreditován u cizí vlády – úkol prosazovat zájmy svých občanů před místními úřady – ve velkých městech, přístavech

 

Navazování diplomatických styků mezi dvěma státy

• Uznání de iure – ošetřeno právní normou, právně, na papíře
• Uznání de facto – to, co existuje, mělo by to předcházet ↑ realita

 

Opatření proti ohrožení míru

• Rezoluce

• • většinou požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí
  • musí být schválena všemi stálými členy Rady bezpečnosti

• Embargo (zábrana)
  • nejmírnější donucovací prostředek OSN vůči států,kt. porušují mír
  • oslabení vojenské síly států  (X vývoz zbraní,…)
• Sankce 

• •  země je hospodářsky izolována od zbytku světa (s.hospodářské a plošné)

• Bojkot
  • státu je dočasně pozastaveno členství v MO
  • Omezení/přerušení diplomatických styků ->politická izolace státu
• Vojenský zásah
  • vojenská akce vedená vojsky OSN / pověřeným státem (většinou USA)
  • musí být souhlas všech 5stálých členů RB a nadpoloviční většiny nestálých členů
• Mírová mise 

• • vojska OSN udržují mír v postižené oblasti ( mohou zasáhnou proti narušitelům)
  • když je konflikt ukončen nebo se chýlí ke konci

• Pozorovatelská mise 

• • pozorovatelé vysílání do oblastí napětí nebo přímo do konfliktu
  • nesmí do konfliktu zasahovat

• Vyhlášení války

• •  formální akt (psaný/projev), kterým je vyhlášen vál.stav mezi 2/více státy

 

Válečný stav

• Agrese – ozbrojené počínání proti suverenitě
• Anexe – násilné připojení
• Okupace – dočasná kontrola nad cizím územím
• Ukončení války 
  • Kapitulace – napadený stát složí zbraně a vzdá se
  • Podrobení – přičlenění jiného státu

 

Mezinárodní ekonomická spolupráce

• rozvojová pomoc, usnadnění přístupu na světové trhy
• ekonomické sankce, repatriace uprchlíků
• Její nutnost
  • Liberalismus
    • stát chrání národní ekonomiku před zahraniční konkurencí
    • nástroje
      • Clo – daň za dovoz výrobku
      • Kvóta – množstevní omezení

• • Státní protekcionismus

• • •  stát může odstraňovat bariéry mezinárodního obchodu nebo provádět ochranářskou politiku

 

Ekonomická spolupráce

různé úrovně:

• Pásmo volného obchodu
  • vzniká zóna volného obchodu
  • členské státy se zavážou odstranit překážky – zruší cla a množstevní kvóty

• Celní unie

• • odstranění bariéry volného obchodu
  • společná och.politika a sjednocené celní sazby

• Společný trh

• • volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly
  • jeden ekonomický trh bez vnitřních hranic

• Hospodářská unie

• • společný trh je doplněn o společnou měnu (řízená z centrální banky)
• Úplná ekonom. integrace
  • dochází k integraci ekonomických politik

• Integrace

• • prohlubování spolupráce, vyšší stabilita,…

 

ČR a její účast v MO

• EU
• OSN – 1993
• NATO – 1999
• OECD
• Visegrádská skupina (4-ČR,Polsko,Slovensko,Maďarsko)
• OBSE – Bezpečnost a spolupráce v Eropě
• Rada Evropy
• Interpol
• IMF – Mezinárodní měnový fond

 

OSN

• Celosvětově nejuznávanější mezinárodní organizace
• Usiluje o zachování světového míru, bezpečnosti a spravedlivých vztahů mezi státy
• vznik – 26. 6. 1945 (podpis Charty OSN)
• sídlo – New York
• 193 členských států
• 1946 – první Valné shromáždění OSN
• 2001 Nobelova cena za mír
• Původní cíl – navázat na činnost Společnosti národů <- neobstála jako garant bezpečnosti a míru
• Současné cíle
  • Zachování světového míru a bezpečnosti
  • Zajištění suverenity členských států
  • Humanitární pomoc
  • Zrovnoprávnění mužů a žen
  • Rozvojová pomoc

 

Orgány OSN

• Rada bezpečnosti
  • Nejvyšší výkonný orgán OSN
  • Má základní odpovědnost za udržení míru
  • 15 členů
    • 10 z nich je volených Valným shromážděním na 2 roky
    • 5 je stálých (USA, VB, Fr, Čína, Rusko) – právo veta
  • Její usnesení(požadavky) jsou právně zavázané
  • Pravomoci:
    • Uvalení mezinárodních sankcí
    • Schválení mezinár. mírových operací a vojenských akcí
• Valné shromáždění
  • Druhý vrcholný orgán OSN
  • Zastoupeny všechny členské země (1 země = 1 hlas)
  • Rezoluce
  • Volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy Rady bezpečnosti
  • Na rozdíl od R.B nemá žádné donucovací prostředky
• Mezinárodní soudní dvůr
  • Soudní orgán OSN, řeší mezinárodní spory mezi státy
  • Rozhodnutí jsou právně závazná, ale ne exekutivně vynutitelná
  • Může rozhodovat jen v případě předložení problému od sporných stran
  • Založen 1945, sídlo v Haagu
  • Tvoří ho 15 soudců volených na 9 let V. shromážděním a bezpečnosti¨

• Ekonomická a sociální rada
  • Monitoruje celkovou hosp. situaci v členských zemí
  • Vytváří prognozy dalšího vývoje, navrhuje opatření
  • Sleduje např.: Mezinár. měnový fond, ale i
  • Dále pak např.: podporuje dodržování lidských práv a zákld. Svobod
• Poručenská rada
  • Vznikla pro správu 11 oblastí, které po 2. SV nezískaly status sam. státu
  • Postupně se osamostatnily, tak rada formálně ukončila svou činnost
  • Může se ale kdykoliv znovu sejít – bude-li potřeba
• Sekretariát OSN
  • Výkonný orgán OSN
  • Tvoří ho generální tajemník a jemu podřízený sekretariát
  • tajemník je jmenován na 5 let
  • Tajemník zastupuje OSN navenek, spravuje majetek OSN, právo účastnit se všech jednání OSN, předkládat R.B. návrhy otázek v případě, kdy má pocit že ohrožují svět. Mír
• Mírové síly OSN (modré barety)
  • vojenské jednotky, které členské státy na základě rezoluce poskytnou OSN k udržování míru v nestabilních částech světa

• Organizace OSN
  • Mezinárodně měnový fond (IMF) – podporuje stabilitu měnových systému ve světě
  • Světová banka – pro obnovu a rozvoj, poskytuje dlouhodobé úvěry
  • UNESCO – kultura a vzdělání
  • UNICEF – dětský fond
  • WHO – světová zdravotnická org.
  • OPEC – země vyvážející ropu

 

Evropská Unie

• Mezinárodní organizace, sdružuje evropské státy
• vznik: 1.1.1993 (Maastrichtská smlouva)
• většina hlavních institucí sídlí v Bruselu
• symboly: vlajka, hymna, motto „Jednota v rozmanitosti“, euro
• 28 členů: Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, VB, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko , Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, ČR, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko
• ČR vstoupila v roce 2004
• cíl: politická a hospodářská integrace členských zemí
• symboly: vlajka, hymna, motto „Jednota v rozmanitosti“, euro
• EU předcházelo:
  • 1952 – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
  • 1957 – Evropské hospodářské společenství (EHS)
  • 1958 – Společnost pro atomovou energii (EURATOM)
  • 1967 – sloučení těchto 3 organizací a vznik Evropské společnosti – summit v Haagu

 

Smlouvy EU

• Maastrichtská smlouva (1992)
  • Evropská společenství se přejmenovalo na EU
  • Vytvoření měnové unie s jednotnou měnou
  • Posílení integrace, zvýšení hospodářských nároků
  • Vstup Rakouska, Švédska a Finska
• Shenghenská smlouva (1995)
  • Zrušení hraniční kontroly a celních poplatků
  • Zrychlení přepravy, ochrana osobních údajů
  • Státy, které ke smlouvě přistoupily – součástí schengenského prostoru
• Amsterodamská smlouva (1997)
  • Zpřehlednila evropské smlouvy
  • Položila základy evropského občanství
  • Cíl- pol. unie, společná zahraniční politika
• Nicejská smlouva (2000)
  • Reforma institucí EU (vrcholných orgánů)
  • Přerozdělení hlasů v Radě ministrů ve prospěch větších států

 

Cíle EU:

• Hospodářská unie
  • Sladění hospodářské politiky členských zemí
  • Prosazení 4 základních svobod- volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu
• Měnová unie
  • Vytvoření Evropské centrální banky a stejné měny
  • 1.2002 přijala většina států euro

• Politická unie
  • Země jsou ochotny vzdát se části své suverenity
  • Sladit zahraniční politiku a poskytnout občanská práva na svém území

 

Orgánu EU

• Evropská rada
  • Nejvyšší politický orgán EU
  • Hlavní rozhodovací orgán
  • Zastoupena předsedy vlády členských zemí
  • V čele je předseda ER – stálý, volen na 2,5 roku
  • Schází se 4krát ročně v Bruselu
  • Stanovuje směřování EU, dává podněty Evropské komisi
• Evropská komise
  • Nejvyšší výkonný orgán EU
  • Sídlo: Brusel, Lucemburk
  • 28 komisařů na 5 let, kterým je přidělena oblast- „portfolio“ (doprava, ŽP…)
  • V čele – předseda + místopředsedové
  • Reprezentuje EU navenek
  • Vypracovává návrhy práv. předpisů
  • Spravuje evropský rozpočet, dohlíží na dodržování evropského práva (smí ukládat sankce)
• Rada EU
  • Resortní ministři členských zemí (na zasedání přítomen ministr, který odpovídá za pol. oblast dané země)
  • Schvaluje právní předpisy a rozpočet EU
  • Sídlí v Bruselu
• Evropský parlament
  • Jediný přímo volený orgán EU
  • Nejvyšší orgán zákonodárné moci
  • Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk
  • 751 poslanců volených na 5 let (sdružují se do frakcí)
  • V čele předseda a 14 místopředsedů
  • Schvaluje právní předpisy a evropský rozpočet
  • Vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány
• Soudní dvůr EU
  • Nejvyšší soudní orgán eu
  • Sídlí v Lucemburku
  • Řeší spory mezi státy, institucemi, podniky a soukromými osobami podle evropského práva
  • Ze 3 orgánu:
    • Soudní dvůr – 28 soudců, 8 generálních advokátů
    • Tribunál – řeší případy předložené jedinci/podniky
    • Soud pro veřejnou službu – spory mezi unií a zaměstnanci

 

NATO

• Nejvýznamnější vojenská organizace
• Plánování společné obranné politiky, armády členských států podléhají společnému vedení
• vznik: 4.4.1949, Washington – důsledek napjatých vztahů, počátek studené války
• 12 zakládajících státu (USA, Kanada, UK, FR, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island)
• Ted 29 států – USA, Kanada, UK, FR, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island, Řecko, Turecko, Něm., Španělsko, ČR, Madarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunkso, Bulharsko, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko, Albánie, Černá hora
• ČR vstoupila 12. března 1999
• vstupem do NATO – závazek podílet se na společné obraně, v případě potřeby pomoct jinému státu

 

Orgány NATO:

• Severoatlantická rada
  • Nejvyšší politický orgán
  • Zastoupeny všechny členské země (ministři, předsedové vlád, velvyslanci,…)
  • Rozhoduje o společné zahraniční politice (a společném postupu členských zemí)
  • Má zvláštní pravomoci
• Generální tajemník
  • Nejvyšší představitel NATO
  • Reprezentuje NATO navenek, nemá rozhodovací pravomoce
• Vojenský výbor
  • Nejvyšší vojenský orgán NATO
  • Poskytuje rady a doporučení hlavním civilním orgánům
  • Rozhoduje o vojenských záležitostech
  • Plánují a realizují provedení vojenské akce
• Skupina pro jaderné plánování
  • Rozhoduje o jaderných otázkách – rozmístění jad. Zbraní, …

 

Partnerství pro mír

• Založeno v lednu 1994
• Instituce pro vojenskou spolupráci mezi členskými státy NATO a ostatními
• Cíl: posílit bezpečnost a stabilitu v Evropě

 

Globalizace

• Proces sbližováni kultur a ekonomik různých národů a států
• Soubor ekonomických aktivit a procesů, které vyvolávají řady společenských důsledků
• Proces narušující zavedený model moderní politiky
• Hospodářství:
• Jednotné mezinárodní trhy-propojení jednotliv. Trhu
• Úroven výroby a obchodu – z národní na globální
• Politika
• Kultura – pohyb lidí – „smazávání“ kulturních odlišností mezi národy

 

Důsledky globalizace:

• Celosvětové uvolnění obchodu, snazší pohyb osob i kapitálu
• Nadnárodní pomoc – snižování moci vlád jednotliv. států (vyšší vliv nadnárodních uskupení – firmy, MO,…)
• Hospodářská prosperita závislá na světovém trhu
• Změna dělby práce – přesun výroby do rozvojových zemí, ve vyspělých – řízení společnosti
• Provázanost finančních trhů – ekonomický růst rozvojových zemí
• Snadná výměna informací (média)
• Zvyšuje se pohyb a komunikace v prostoru („zmenšování světa“)

Symbol globalizace – McDonald’s

 

Vliv globalizace na ČR:

• Významný příliv zahraničního kapitálu
• Stabilní měna
• Odbourávání některých jistot sociálního státu
• Větší možnost exportu českých podniků
• kritici ekonomické globalizace navrhují řešit negativní důsledky rovněž globálně (na půdě OSN), která pravidelně pořádá summity o životním prostředí a světové chudobě
• celosvětové iniciativy za prosazení ekologického a sociálního zákonodárství ve všech zemích, které by zabránilo neomezenému
• využívání přírodních i lidských zdrojů a hospodářskýho rozdílům ve světě

 

Kritika globalizace:

• Na půdě OSN – pořádá summity o životním prostředí a světové chudobě
• Vyzývají k celosvětovým iniciativám za prosazení ekologického a sociálního zákonodárství ve všech zemích ® zabránilo by dosavadnímu neomezenému využívání přírodních i lidských zdrojů a hosp. rozdílům ve světě
• Globalizace neřeší naléhavé problémy lidstva – chudoba, ŽP,…,ale naopak tento nezdravý stav světa
• Globalizace má spoustu vedlejších důsledků – šíření nových nemocí, rychlejší a rozsáhlejší ničení ŽP,…

 

Globální problémy

• problémy týkající se celého lidstva, přesahují hranice jednotlivých států
• Populační exploze
  • Počet lidí na světě stále roste ® zvyšuje se spotřeba surovin
  • Roste průměrná délka života
  • V rozvojových zemích mnoho lidí trpí podvýživou, nemají dostatek pitné vody
  • Šíření nemoci
  • Negramotnost (dnes už ale klesá)
• Zhoršování kvality ŽP
  • Hlavně v rozvojových zemích – nedostatek financí
  • Nedostatek pitné vody, úbytek zemědělské půdy, odlesnování
  • Vyhynutí některých druhů živočichů a rostlin (důsledek změny ŽP, spotřeby surovin a energií)
  • Emise skleníkových plynů
• Mezinárodní vztahy, bezpečnostní hrozby
  • Ve světě hrozí mnoho konfliktů, mohly přerůst v globální válku
  • Snaží se kontrolovat OSN
  • Dnes převážně vnitrostátní konflikty, občanské války, války za nezávislost
  • Zvyšuje se počet jaderných mocností (Indie, Pákistán)
  • Terorismus (Islám)
• Chudoba
• Spotřeba surovin a energie
• Rostoucí množství odpadů
• Emigrace
• Rasové, etnické, náboženské a politické konflikty