Otázka: Místo člověka ve společnosti
Předmět: Sociologie
Přidal(a): vl3da
Kultura
- Každou společnost charakterizuje kultura = sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidi osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním životě (instinktivní)
- Na světě je asi 4000 kultur, mají tzv. univerzália (koncept rodiny nebo přátelství)
- Materiální kultura – soubor jevů a procesů, vztahující se k uspokojování materiálních potřeb člověka, infrastruktura, pracovní nástroje, umělecké předměty
- Duchovní kultura – oblast duchovního bohatství společnosti, vědění, normy, hodnoty. Zvyky, jazyk, filozofie
- Kultura každé společnosti se skládá ze čtyřech navzájem propojených prvků:
- Kognitivní stránka (vědění a znalosti) – jak se máme v běžném životě chovat, rozumíme, co věci a události kolem nás znamenají a jejich následky
- Normativní stránka (normy a hodnoty) – standarty společnosti, vymezují chování člověka, co je přístupné a co není, motivují lidi k jednání určitým způsobem (nekrást, chovat se podle pravidel slušného chování), normální (přístupné) je to, jak se chová většina
- Materiální statky – symboly a artefakty (materiální věci, typické pro určitou kulturu) americká x indická společnost (způsob života, bydlení, jídlo)
- Jazyk – naučený systém symbolů – dorozumění, přenos myšlení, sdílení světa s druhými lidmi
- Konflikt kultur – Samuel Huntington – Střet civilizací – konflikty budou v budoucnosti probíhat hlavně mezi kulturními celky, ne zeměmi
- Kulturní difuze – prolínání kultur
- Subkultura – specifická kultura, je součástí obecné kultury, ale odlišuje se určitými znaky
Sociální struktura
- Osu společnosti tvoří vztahy mezi lidmi – sociální struktura – uspořádání vztahů mezi jedinci, vztahů ve společnosti
- Základem sociální struktury je sociální postavení, sociální role a sociální stratifikace (rozvrstvení) společnosti
- Sociální pozice (status) = postavení, které jedinec zaujímá v sociální skupině, je svázáno s výkonem určité role, pozice
- Vrozené
- Předem dané (askriptivní) – připsáno člověku bez ohledu na jeho kvality (pohlaví, postavení podle povolání rodičů, etnické skupiny, kastovní systém)
- Získané – postavení získané díky kvalitám člověka
- Sociální role – soubor práv, povinností a očekávaného chování, které vyplývají ze sociální pozice
- Chování člověka pak ukazuje, jak požadavky určité role plní – může to být role syna, dcery, otce, dobrého studenta
- Máme určité vzorce chování, které jsou od dané sociální role očekávané /společenská kontrola)
- Společenské role:
- Vnucená role (ZŠ, vězení, otroctví, vojna)
- Volitelné (zaměstnání)
- Specifická role (těhotenství)
- Individuální – k sobě x skupinové (vedoucí zájmového kroužku)
- Primární – příbuzenské vztahy x sekundární (soused, trenér)
- Dlouhodobé (muž, žena) x krátkodobé (návštěvník kina, nějaké akce)
- Prolínající se (matka + manželka) x vylučující se – (sportovec x drogy)
- Čtyři stupně ztotožnění se s rolí:
- identifikace – ztotožnění úplné, roli přijmeme
- modifikace – přizpůsobení role
- konflikt role – např na charakteru člověka
- odmítnutí role – roli nepřijmeme
- sociální vrstva – skupina lidí s různým sociálním a ekonomickým postavením, rozsahem moci a životním stylem: vyšší (elita), vyšší střední (odborníci), nižší střední (úředníci), vyšší dělnická (odborné ruční práce), nižší dělnická (neodborné ruční práce), underclass (bezdomovci, vězni)
- sociální mobilita – přesun lidí ve struktuře, společnosti, prostupnost stratifikačního systému
- vertikální mobilita – společenský pád a vzestup (přesuny z nižších do vyšších vrstev a naopak)
- horizontální mobilita – sociální pozice se nemění (např profesní změna beze změny sociální vrstvy, změna bydliště)
- intragenerační – změny na spol. žebříčku v rámci jedince /přesun v rámci jedné generace, na konci života má horší/lepší postavení než na začátku
- intergenerační – změny na spol. žebříčku v rámci generací (přesun mezi generacemi, děti získávají lepší/horší postavení než mají jejich rodiče)
- sociální stratifikace – sociální rozvrstvení, základem stratifikace je nerovnost – vymezena různými kritérii (věk, pohlaví, vzdělání, národnost, majetek) v tradičních společnostech vychází z rodinného původu, majetku a politické moci, v moderní společnosti ze vzdělání, přijmu nebo profese
Typy stratifikačních systémů
- otrokářství systém – typ závislosti, kdy je jedna osoba majetkem jiné, majitelem mohl být panovník, stát, jednotlivec
- postavení otroka je různé, někdy měli práva (Mezopotámie)
- otroci: dlužník, válečný zajatec, z rodiny otroků
- kastovní systém – člověk se narodí do určité kasty a je vyloučeno, aby se přesunul do jiné kasty
- kasta – společenská vrstva, skupina osob, jejíž sociální status je dán narozením, má pro své sociální postavení omezené volby povolání, sociální mobility (vzestup v žebříčku) a prostorové mobility (stěhování)
- Brahmáni, Kšatrijové, Vaišjové, Šúdrové
- Brahmáni se nesmí stýkat s nedotknutelnými, poruší-li jedinec daná pravidla, ocitne se v příštím životě nižší postavení
- Stavovský systém – skupiny lidí, které mají stejný status, tvořen souborem privilegií, práv a povinností
- Typický životní styl, relativně stejná výše majetku (arcibiskup x kaplan)
- Mohli se dostat do stavu povýšením (získali titul) nebo sňatkem)
- Kolektivní cíle
- Třídní sytém – tvořen třídami – skupiny lidí vymezené na základě způsobu obživy a postavením na trhu práce
- Třídy jsou volně prostupné na rozdíl od kast a stavů, dovoluje nám se v systému volně pohybovat na základě naší motivace
Socializace
- Začleňování člověka do společnosti (v průběhu celého života, ale charakteristická pro dětství, pak už nelze dohnat, osvojováním si norem společnosti, chování, zásad komunikace, vytváření názorů, postojů) primární v dětství, sekundární např. v pubertě nebo terciální v dospělosti
- Resocializace – člověk přijímá nové normy a hodnoty (např. při přistěhování do jiné země)
- Zprostředkovatelé socializace: rodina, vrstevnická skupina, masmédia, škola, církev
- Způsoby socializace: hra, přejímání sociálních rolí, učení, vzdělávání, napodobování, vliv kultury (internet, kniha, divadla)
- Dobře socializovaný člověk se chová stejně doma i ve společnosti, vychází s lidmi, komunikuje x špatně socializovaný člověk – problémy s ostatními, někdy i vlastní identitou
Sociální skupina
- Stabilní sociální útvar, seskupení lidí spojených společným cílem s relativně stálými, trvalými, pevnými vztahy mezi členy, sociologii skupin zkoumá charakter těchto vztahů a provádí jejich klasifikaci
- Je schopná navenek vystupovat jednotně, má vlastní identitu (symboly, hodnoty)
- Rozdělení: podle členů
- malá 2-30 členů, znají se mezi sebou, stýkají se (rodina, družstvo)
- velká – nad 30 členů, komunikace je zprostředkovaná, členové se navzájem neznají
- Podle vztahů ve skupině:
- formální – předem určená hierarchie, vztah podřízenosti a nadřízenosti, skupina zřízena institucí, předem daná pravidla a pozice (škola, armáda, firma)
- neformální – osobní vztahy mezi členy, skupina vzniká spontánně (rodina)
- Podle míry socializace:
- Primární – těsné neformální vazby mezi členy, možnost důvěry, např. rodina – základ sociální struktury, funkce emocionální (jistota, láska), ekonomická, výchovná, ochranná
- Sekundární – spíše formální vztahy, hlavní motiv členství je pragmatický
- Podle členství:
- s členstvím dobrovolným (společný zájem – sportovní oddíl)
- s členstvím nedobrovolným (vězení)
- Podle uzavřenosti:
- otevřené – vstoupit může kdokoli (sportovní oddíl)
- uzavřené – (sekta, gang)
- Způsoby vedení skupiny
- Autokratický – o všem rozhoduje vůdčí osobnost (příkazy, zákazy), nemusí být tolik efektivní
- Liberální – naprostá neshoda ve skupině – každý si dělá, co chce
- Demokratický – je ideální – můžu přirovnat k týmu, diskuze, názory = vyšší výkonnost
- Vztahy ve skupině
- Kooperace
- Soutěžení
- Mocenské vztahy
- Konflikt
Zvláštní skupiny
- Pasivní: agregát – náhodný dav (lidé, kteří reagují na stejný podnět, mající vědomí duševní) publikum – posluchači, obecenstvo (společný cíl)
- Aktivní (útočná):
- Masa – velké množství lidí spojující se k určité aktivitě (např demonstrace)
- Dav – pasivní, tvoří se náhodně, pudové jednání, stádnost (davové chování – převládají instinkty, pudy emoce, člověk se chová tak, jak by se sám nikdy nechoval – anonymita)
- Sociometrie – měření vztahů ve skupině
- Referenční skupina – skupina ve které máme zájem setrvat
Současné problémy společenského života
- 2 typy problémů:
- sociální problém – to co společnost považuje za problém, týká se celé společnosti, něco ve společnosti nefunguje tak jak by mělo (nezaměstnanost)
- sociologický problém – týká se sociologie, není to problém společnosti, ale jedná se o vysvětlení, proč něco nefunguje
Globální sociální problémy
- globalizace – propojování světa, zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, propojování, souvisí s přechodem moderní společnosti ve společnost postmoderní nebo pozdně moderní, po 2. SV
- řešení problémů – OSN
- chudoba třetího světa, prohlubování rozdílů mezi bohatými a rozvojovými státy, nemoci (pandemie)
- zhoršování životního prostředí
- rostoucí počet obyvatel
- terorismus
- nerovnost pohlaví
- konzumní společnost
- kulturní relativizace – díky celosvětovému rozšíření elektronických médií mají větší možnost poznávat jiné národy a kultury
- snižování porodnosti a sňatnosti – speciálně v ČR
- stárnutí populace – způsobuje zpomalený růst počtu mladých věkových skupin, v našich podmínkách je dobrá zdravotnická péče a ta prodlužuje život lidí
- rasismus – názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou, a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků (v ČR např. romové)
- etnocentrismus – interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur, podstatou je nadšenosti vlastní kultury
