Otázka: Moc zákonodárná
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Tereza J.
Předmětem zákonodárné moci je přijímání, změny a rušení normativních právních aktů
upravena ve čl. 2 zákl. ustanovení
moc zák. je uvedena ve 2. hlavě Ústavy ČR
= způsob projednávání a přijímání zákonů prostřednictvím:
Parlament ČR – orgán zákonodárné moci
– dvě komory:
a) Poslanecká sněmovna (200 poslanců) – dolní komora
b) Senát (81 senátorů) – horní komora
a) Poslanecká sněmovna (PS)
- poslanci voleni na dobu 4 let
- volby tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného, přímého volebního práva systémem poměrného zastoupení, tj. voliči odevzdávají své hlasy pro politické strany účastnící se voleb, a nikoliv pro jednotlivé kandidáty
- Poměrem získaných hlasů mezi jednotlivými stranami se určuje počet zvolených kandidátů z kandidátních listin politických stran
- pro vstup pol. strany do PS je třeba 5% hlasů v tom daném obvodu
- každý občan může volit na zákl. volebního průkazu. lze volit v jakémkoliv volebním obvodu (mimo trvalé bydliště, ale tam již ne)
- (poměrné zastoupení – volíme celou pol. str., lze dát 2 preferenční hlasy)
- aktivní volební právo = právo volit do PS má každý občan ČR, který v den voleb dosáhl 18 let
- pasivní volební právo = právo být zvolen do PS má každý občan ČR, který v den voleb dosáhl věku 21 let
- Zvolený poslanec skládá slib – odmítnutí slibu nebo složením s výhradou mandát poslance zaniká.
- Poslanecká sněmovna může být prezidentem ČR rozpuštěna,jestli-že:
- nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
- zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
- neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
- projednávají zákony (diskutují o nich) a schvalují či neschvalují
b) Senát (lidově „rada starších“)
- 81 senátorů, volených na 6 let
- volby se konají každé 2 roky (obměna 1/3 senátorů) – 27 senátorů
- tajné hlasování na základě všeobecného, rovného, přímého vol. práva
Volební systém: většinový (zvolen je jediný kandidát, který ve volebním obvodu získal nejvíce hlasů) – „vítěz bere vše!“
- kolo – ke zvolení nadpoloviční většina odevzdaných platných hlasů, v případě, že žádný kandidát nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení nastává:
- kolo – (6. den po ukončení hlasování v 1. kole) kandidují pouze dva kandidáti s největším počtem hlasů (v případě rovnosti hlasů, postupují všichni) – vítěz ten, kdo získal nejvíce platných hlasů (v případě rovnosti rozhoduje los)
- aktivní volební právo – každý občan, který dosáhl věku 18 let
- pasivní volební právo – každý občan, který dosáhl věku 40 let
- Zvolený senátor musí složit slib (platí to, co u poslanců).
- Senát nemůže být rozpuštěn.
- Důležité opatření Senátu – možnost na návrh vlády přijmout zákonné opatření (pouze je-li PS rozpuštěna a je nutné přijmout zákon ve věci, která nesnese odkladu) – Toto zákonné opatření musí být PS schváleno na první schůzi, jinak pozbývá platnosti.
POZOR!!!
- Schůze přístupné veřejnosti
(vyloučení veřejnosti jen např. při projednávání státního tajemství)
- Osobní výkon mandátu poslance a senátora
– není možné zastoupení
– nejsou vázáni žádným příkazem
– nemusí respektovat stranickou disciplínu
– nemusí hlasovat dle doporučení orgánu strany, za kterou byli zvoleni nebo které jsou členy
– vznik – zvolení a složení slibu
– zánik – skončení vol. období, smrtí, vzdání se mandátu
- Interpelace – právo poslance klást otázky, na které je člen vlády (ministr) povinen do 30 dnů od podání interpelace odpovědět
imunita (platí pro poslance i senátory) – 2 formy imunity:
- imunita vztahující se na projevy a hlasování v Parlamentu – nelze stíhat (za to co v souvislosti s pracovní činností řekl)
- obecná procesní exempce – nelze trestně stíhat, pokud k tomu nedá souhlas ta komora, jejíž jsou členy, odepře-li souhlas – stíhání navždy vyloučeno
Legislativní iniciativa
– hlavní úkol Parlamentu: projednávání a přijímání zákonů
– k podávání návrhů zákonů (legislativní iniciativa) jsou oprávnění:
jednotliví poslanci
skupiny poslanců
Senát
vláda
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
(chce-li někdo podat návrh zákona nebo jeho novely, může tak učinit jen prostřednictvím výše uvedených subjektů, občan se obvykle obrací na „svého“ poslance)
LEGISLATIVNÍ PROCES
- Návrh zákona (dále jen „návrh“) se podává PS
- PS návrh předloží vládě (ta má právo vyjádřit se ke všem návrhům)
- Pokud PS návrh schválí, postoupí jej Senátu (prvá, druhá, třetí čtení)
- Senát návrh buď schválí,
nebo zamítne,
nebo vyjádří vůli se jím nezabývat
- Zamítne-li Senát návrh, vrátí jej PS s pozměňovacími návrhy
- PS o návrhu zamítnutém Senátem hlasuje znovu,
návrh je přijat, jestliže jej schválí nadpoloviční většina všech
zvolených poslanců
- Prezident má právo vrátit přijatý zákon do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen (toto právo nepřísluší u ústavních zákonů) = prezidentovo veto
- Přijatý návrh je předložen prezidentu republiky
- O vráceném zákoně hlasuje PS znovu, zákon je přijat, je-li schválen bez pozměňovacích návrhů nadpoloviční většinou všech zvolených poslanců
Přijaté zákony podepisuje:
předseda PS
prezident republiky
předseda vlády
K platnosti zákona je potřeba jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR (viz platnost a účinnost PN)
HLASOVÁNÍ V PARLAMENTU – o návrzích zákonů se hlasuje v obou komorách (PS+S)
Ústava zná 4 způsoby usnášení, a to:
- prostá většina = k přijetí běžného zákona je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů za přítomnosti alespoň 1/3 členů komory (čl. 39 odst. 1 a 2)
- kvalifikovaná většina = k přijetí ústavního zákona (+ mezinárodní smlouvy) je nutný souhlas 3/5 většiny všech přítomných senátorů a 3/5 všech zvolených poslanců (čl. 10)
- k vyhlášení válečného stavu a k souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů (čl. 39 odst. 3) + čl. 58 odst. 2 + čl. 47 odst .1
- při volbě prezidenta ve 3. kole
POUZE Parlament může rozhodnout např. o:
- vyhlášení válečného stavu (je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o jedné společné obraně proti napadení – k přijetí usnesení se vyžaduje nadpoloviční většina všech zvolených poslanců a senátorů)
- vyslání ozbrojených sil mimo území ČR
Rozdíly mezi komorami Parlamentu:
– komory nejsou rovnoprávné a mají též rozdílné postavení.
– rozdíly se projevují:
- v různosti volebního období
- v různosti volebního systému užitého při volbách
- v rozdílných pravomocech a kompetencích (např. vláda je odpovědná PS, Senát má právo dát souhlas s návrhy prezidenta na soudce ÚS a podávat žalobu na prezidenta ÚS,…)
- v rozpustitelnosti
- v hranici pasivního volebního práva
- v počtu členů
