Otázka: Národní hospodářství
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Michala
Národní hospodářství (= ekonomika státu) = hospodářství celé země, všech jejich podniků, domácností a také státních institucí.
Naše hospodářství je založeno na tržní ekonomice. Rozhodování podniků tedy řídí tržní mechanismus (určuje, jaké množství bude produkováno). Některé státy jsou dodnes založeny na jiném systému, který nazýváme centrálně řízené hospodářství. Bývají zřízeny plánovací instituce, které podnikům určují, jaké množství statků a služeb mají produkovat, jaké druhy a za jaké ceny je budou prodávat. Takové hospodářství se tedy zakládá na příkazech a jejich plnění. V naší republice existovalo v letech 1948 – 1989.
V současné době některé státy propojují svá hospodářství. Vzniká tak postupně mezinárodní hospodářství.
Odvětvová struktura národního hospodářství
(OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností)
Výroba
- zemědělství
- rybolov
- dobývání nerostných surovin
- zpracovatelský průmysl
- stavebnictví
Obchod
- obchod
Služby
- opravy
- pohostinství a ubytování
- doprava
- skladování
- pošty a telekomunikace
- peněžnictví a pojišťovnictví
- pronájem, výzkum
Veřejná správa
- veřejná správa
- obrana
- sociální zabezpečení
- školství
- zdravotnictví
Sektorová struktura národního hospodářství
Primární
- Zemědělství
- Rybolov
- Dobývání nerostných surovin (těžební průmysl)
Sekundární
- Zpracovatelský průmysl
- Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
- Stavebnictví
Terciární (čím je ekonomika vyspělejší, tím větší je podíl tohoto sektoru na celkové produkci státu.
- Obchod
- Opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
- Pohostinství a ubytování
- Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
- Peněžnictví a pojišťovnictví
- Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení
- Školství
- Zdravotnictví
Kvartární
- Věda a výzkum
Faktory ovlivňující úroveň národního hospodářství
- vnitřní
- úroveň národního bohatství – jsou to všechny statky, které vytvořily minulé generace a lze je používat, např. budovy, komunikace,
- přírodní bohatství – nerostné suroviny, voda, vzduch, lesy, půda
- obyvatelstvo – např. věkové složení, počet a hustota, vzdělanost, mentalita
- systém a hospodářská politika státu
- vnější
- úroveň ekonomiky v okolních zemích
- zapojení ČR do mezinárodních organizací
- změny v ostatních státech, např. sjednocení Německa, rozpad SSSR
Řídící orgány národní hospodářství
- Parlament ČR
- Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – 200 členů, voleni na 4 roky, volit lze od 18 let osoby starší 21 let
- Senát Parlamentu ČR – 81 členů, voleni na 6 let, po 2 letech se mění 1/3, volit lze od 18 let osoby starší 40 let
- vláda ČR (v čele předseda vlády) – ministerstva : školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, průmyslu a obchodu, zemědělství, práce a sociálních věcí, financí, dopravy, pro místní rozvoj, spravedlnosti, vnitra, zahraničních věcí, obrany, životního prostředí, kultury
- krajské úřady – místní správa – sociální otázky, zdravotnictví, školství, kultura, péče o životní prostředí, výstavba v regionu
- centrální banka
Poslanecká sněmovna
Senát – Valdštejnský palác
Strakova akademie- sídlo vlády
ČNB – centrální banka
Hospodářský cyklus
Cyklický vývoj ekonomiky je zaznamenáván od poloviny 19. století. Časové období jednotlivých hospodářských cyklů se postupně zkracovalo. To ve 40. letech 20 st. vedlo k rozhodnutí, že stát musí pomocí svých nástrojů zasahovat do ekonomiky a tím odstraňovat nebo alespoň mírnit negativní dopady poklesu ekonomiky) např. pokles poptávky, růst nezaměstnanosti, bankroty podniky atd.)
Výkyvy hospodářského cyklu jsou způsobeny nesouladem mezi růstem produkce a růstem množství peněz v oběhu. (Kdyby v důsledku investování a technického pokroku mohla růst produkce o 3 % ročně, mělo by se množství peněz v oběhu zvýšit také o 3 %. Poptávka by tak rostla stejným tempem jako nabídka a docházelo by k pravidelnému růst HDP.)
Příčinou hospodářských cyklů jsou výkyvy v investování. Střídají se období s vysokým sklonem k investování s obdobími investičního útlumu. Čím vyšší je výnos z investovaného kapitálu oproti výnosu z úroku (popř. z dividend), tím větší je chuť investovat, tz. ekonomika roste.
Charakteristika ekonomiky
Při poklesu klesá spotřebitelská poptávka, rostou zásoby zboží dlouhodobé spotřeby, klesá výroba, roste nezaměstnanost, zkracuje se pracovní doba, klesá zájem o investice i poptávka po surovinách, klesají tržby i zisky podniků, slabší podniky bankrotují.
Při oživení nejprve roste obrat ve stavebnictví a u výrobců výrobních zařízení, neboť podniky se snaží snížit výrobní náklady, tz. zavést novou techniku a technologie.
Délka 1 hospodářského cyklu může být různá od několika měsíců až po 12 až 15 let.
Fáze expanze:
do běhu se dostává větší množství peněz tím, že banky více půjčují. To vede k poklesu úrokových sazeb. Podniky v důsledku toho více investují, což zvyšuje zaměstnanost a v důsledku toho příjmy obyvatel. Šíří se všeobecný investiční i spotřebitelský optimismus., což vede k dalšímu investování, zvyšování produkce a růstu poptávky po spotřebním zboží.
Fáze recese:
stálý růst poptávky a výroby narazí na hranici produkčních možností (udává maximální množství výrobků a služeb, které je schopna ekonomika vyprodukovat). V důsledku toho dojde k růstu cen a mezd. Výsledkem je růst nákladů, což brzdí další zvyšování produkce, díky zvyšování cen začínají růst zásoby neprodaných výrobků. Využití kapacit a produkce začínají klesat, podniky propouštějí. Šíří se pesimismus, který situaci dále prohlubuje.
Nejdůležitější ukazatelé vývoje ekonomiky
Hrubý domácí produkt – HDP (GDP)
udává, kolik statků a služeb ekonomika státu vyprodukovala za 1 rok. Zjišťuje se sečtením produkce státu, kdy se sčítají výdaje na:
- spotřebu domácností
- soukromé hrubé domácí investice – nákupy prováděné podniky
- spotřebu vlády a neziskových organizací – spotřeba ve školství, zdravotnictví
- čistý vývoz (tj. rozdíl mezi vývozem a dovozem)
Výši HDP našeho státu srovnáváme s výší HDP ostatních států a s hodnotami dosaženými v uplynulém roce či čtvrtletí.
HDP se používá jako základní měřítko pro srovnání životní úrovně v zemi a pro zjištění stupně jejího ekonomického rozvoje.
Platební bilance
slouží ke sledování příjmů a výdajů státu vůči zahraničí.
Platební bilance
- Běžný účet
- Obchodní bilance (vývoz, dovoz)
- Další příjmy a výdaje (příjmy a výdaje za služby – CR, sport, doprava; zisky ze zahraničí, dary, dědictví)
- Finanční účet (mez. investice, příliv a odliv zahr. kapitálu)
- Změna devizových rezerv
Nezaměstnanost
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / (počet zam + počet nezam) *100
Druhy nezaměstnanosti
- dobrovolná – lidé nechtějí být po určitou dobu zaměstnání. (nízká mzda, vzdálenost)
- nedobrovolná – není k dispozici dostatek pracovních míst
Nezaměstnanost podle příčin vzniku
- frikční – krátkodobá – lidé hledají nové prac. místo
- strukturální – v určitých oborech, odvětvích nebo regionech poklesne potřeba určitých povolání
- cyklická – v době, kdy klesá HDP (klesá výroba, což se odráží i ve snížené potřebě zaměstnanců)
Inflace
= růst všeobecné cenové hladiny.
Inflaci měří ČSÚ. Zjišťuje ceny zboží ve spotřebitelském koši v několika tisících prodejen a tyto ceny vzájemně porovnává. A jestliže tyto ceny (cenová hladina) celkově vzrostly, mluvíme o inflaci.
Druhy inflace:
- mírná (plíživá) – její míra nepřesahuje tempo růstu výroby, je přijatelná.
- pádivá (2-3ciferná) – má výrazně negativní vliv. Znehodnocuje úspory, klesá životní úroveň, vzniká nedůvěra v měnu. Obyvatelé i podniky se zbavují hotových peněz a úspor, ukládají prostředky do nemovitostí, drahých kovů, cizích měn. Vysoké úroky brzdí investování
- hyperinflace (4-5ciferná) – přináší rozpad ekonomiky. Výsledkem bývá nedůvěra ve vládu, sociální nepokoje.
Vlivy inflace na ekonomiku
1. inflace postihuje skupiny se stálými příjmy – důchodci či státní zaměstnanci – výše příjmů těchto obyvatel se nemění, ale jejich reálná hodnota klesá. Vyvíjí se tlak na zvyšování mezd, aby tento růst pokryl pokles hodnoty peněz. Často se setkáme s valorizací příjmů. Znamená, že pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, navyšují se příjmy. Typická se valorizace starobních důchodů či sociálních dávek.
Jestliže je míra inflace vysoká, obyvatelé často nakupují hmotný majetek, který pravděpodobně neztratí na hodnotě
2. inflace znehodnocuje vklady a úvěry – inflace postihuje věřitele, kteří poskytli úvěr s pevnou úrokovou sazbou, nahrává dlužníkům, kteří reálně vracejí menší částky
Globalizace světové ekonomiky – místo národní ekonomiky ve světě
