Nervová soustava - maturitní otázka

Otázka: Nervová soustava

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Řídící soustava těla

Nervová soustava je hlavní řídící soustavou těla, která je nadřízena hormonální a imunitní regulaci.

Jejím cílem je:

Příjem, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.
To vše je zajištěno díky specifické schopnosti nervové soustavy, kterou je dráždivost (schopnost reagovat na vnitřní nebo vnější podněty).

Složení nervové soustavy

Nervová soustava se skládá z centrální nervové soustavy (CNS), kterou tvoří mozek, mícha a periferní nervy (hlavové nervy, míšní nervy, vegetativní a motorické nervy).

Stavba neuronu

Základní stavební a funkční jednotkou nervové soustavy je nervová buňka (neuron).

Neuron se skládá z:

Těla: Obsahuje buněčné jádro a cytoplazmu.
Nervových vláken: Existují dva typy:
- Dendrity: Krátké výběžky, které přivádějí informaci z jiných neuronů (dostředivá vlákna).
- Axony: Dlouhý výběžek (1 na 1 neuron), který vede odstředivou informaci z neuronu do jiných neuronů nebo do svalu
  - Jsou obaleny izolačním obalem, který brání tomu, aby nervový impuls přeskočil na sousední axon. Mezi jednotlivými pochvami je Ranvierův zářez, který je důležitý pro vznik akčního potenciálu (pomocí něho je vzruch veden po axonu).
  - Místo propojení dvou vláken se nazývá nervová synapse. Neurony jsou extrémně citlivé na zásobení kyslíkem (po 4–6 minutách bez kyslíku odumírají). Palivem pro neurony je glukóza (mozek spotřebuje 20 % glukózy v těle).

Centrální nervová soustava

Centrální nervová soustava je hlavním řídícím centrem organismu.

Skládá se z:

Mozku: Mozkový kmen, mozeček, střední mozek, koncový mozek.
Hřbetní míchy: Člověk má trubicovou nervovou soustavu, což znamená, že mícha i mozek mají uvnitř centrální dutinu vyplněnou mozkomíšním mokem. Mícha je vývojově nejstarším oddílem CNS, nejmladší je koncový mozek.

Mícha

Mícha je provazcovitý útvar o délce do 50 cm umístěný v páteřním kanálku. Uprostřed je dutina s mozkomíšním mokem. Uvnitř je šedá hmota míšní (tvořená těly neuronů) a na povrchu bílá hmota (tvořená nervovými vlákny). Na povrchu bílé hmoty jsou tři ochranná vlákna (tvrdá plena, pavoučnice, omozečnice). Z míchy vystupují nervové kořeny (přední a zadní kořen).
Mícha má dvě základní funkce:

- Převodní funkce: Míchou procházejí nervové dráhy:
  - Vzestupné z čidel do mozku.
  - Sestupné z mozku do výkonných orgánů (svaly).
- Ústředí míšních reflexů: Obranné reflexy.

Reflexní oblouk

Reflexní oblouk je nejjednodušší odpověď nervové soustavy na podráždění. Při podráždění nervu jde informace do míchy, kde je podráždění vyhodnoceno a odstředivým nervem je vyslán signál ke svalu ke kontrakci, která přeruší bolestivé dráždění. Složení reflexního oblouku:

Receptor (čidlo teploty v pokožce).
Dostředivý nerv.
Interneuron (v šedé hmotě míšní).
Odstředivý nerv.
Efektor (sval).

Mozek

Mozek je vývojově nejmladší část nervové soustavy. Vznikl během evoluce rozšiřováním nervové trubice v hlavové části živočichů. Hmotnost mozku u dospělého člověka se pohybuje okolo 1 400 g.

Funkce mozku:

Sídlo některých reflexů.
Integruje a koordinuje činnost všech částí těla.
Vykonává vyšší nervovou činnost (myšlení, řeč, učení, paměť a emoce).

Části mozku

Mozek se skládá z mozkového kmene, mozečku, mezimozku a koncového mozku.

Mozkový kmen
- Prodloužená mícha: Sídlo řízení základních tělesných funkcí (dýchání, činnost srdce a krevního tlaku). Sídlo reflexů (polykací, trávicí a kašlací). Propojovací stanice dostředivých a odstředivých nervových drah.
- Varolův most: Podílí se na regulaci dýchání, kontrole slzných a slinných žláz.
- Střední mozek: Podílí se na udržování vzpřímené polohy, udržuje mozkovou kůru v bdělém stavu, ústředí zrakových reflexů a centrum strážného reflexu (úleková reakce).
Mozeček
- Má dvě hemisféry.
- Povrch mozečku je zvrásněn.
- Uvnitř se nacházejí Purkyňovy buňky.
- Významné senzoricko-motorické centrum, které na základě informací ze senzorů koordinuje úmyslné pohyby, udržuje svalový tonus a vzpřímenou polohu těla. Při oslabení funkce mozečku alkoholem se dostavuje ztráta rovnováhy.
Mezimozek
- Rozdělen na části epitalamus, talamus a hypotalamus.
- Epitalamus: Vybíhá z něj žláza šišinka, která produkuje hormon melatonin (spánek, biorytmy).
- Talamus: Procházejí zde dostředivé dráhy ze smyslů, podílí se na utváření lidského pocitu „já“.
- Hypotalamus: Nejvyšší řídící centrum činnosti vnitřních orgánů, integruje dýchání, krevní oběh, trávení a rozmnožování. Pod ním je zvýšená hypofýza (hlavní řídící žláza s vnitřní sekrecí).
Koncový mozek
- Vývojově nejmladší část mozku.
- Rozdělen na pravou a levou hemisféru.
- Skládá se z mozkové kůry, bazálních ganglií a limbického systému.
- Mozková kůra: Tvořena šedou hmotou (těla neuronů) o síle 2–5 mm, která je pro dosažení větší plochy zprohýbána do mozkových závitů. Má čtyři laloky:
  - Čelní lalok.
  - Spánkový lalok.
  - Temenní lalok.
  - Týlní lalok.

Rozdělení nervů

Do každého svalu vstupuje nerv, který se skládá z jednotlivých nervových vláken. Nervová vlákna jsou trojího typu: motorická, senzitivní a vegetativní.

Motorická vlákna

Axony míšních buněk, které vedou impulzy ke smrštění svalových vláken.
Dva typy:
- Alfa-motoneurony: Vedou impulzy svalových vláken, které dráždí do interakce prostřednictvím motorické ploténky (místo, kde dochází k zakončení motorického vlákna na svalovém vláknu).
- Gama-motoneurony: Inervují vlákna ve svalových vřeténkách.

Senzitivní vlákna

Odvádějí informaci o napětí a orientaci svalu z receptorů hlubokého čití, svalových vřetének a šlachových vřetének.
Informace o bolesti přichází z volných nervových zakončení, která jsou různě uspořádána kolem svalových vláken.
Buňky senzitivních vláken jsou uloženy ve spinálním gangliu.

Vegetativní (autonomní) vlákna

Podílejí se především na inervaci orgánů a hladkého svalstva.
V příčně pruhovaném svalstvu inervují stěny cév (regulují průsvit a tím regulují průtok krve svalem).

Motorická jednotka

Skupina svalových vláken, která je inervována jedinou nervovou buňkou.
Svaly vykonávající hrubé pohyby mají motorickou jednotku velkou (až 150 svalových vláken).
Naopak svaly vykonávající jemné a přesné pohyby ji mají malou (8–15 vláken).