Otázka: Neziskový sektor – subjekty a jejich poslání
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Petr
Neziskový sektor – subjekty a jejich poslání – nebyly založeny za účelem zisku, ale za účelem uspokojování potřeb lidí
1. STÁTNÍ
= zřizované státem, jsou vázány na státní rozpočet
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY a PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
= veřejnoprávní subjekty, které zřizují ústřední orgány státu, krajské úřady nebo obec
– mají různorodé cíle (není to zisk), přesto musí hospodařit, získávat potřebné zdroje
– rozdíl mezi rozpočtovou a příspěvkovou organizací je v oblasti vlastních příjmů:
– rozpočtové organizace žádné příjmy nemají, a pokud by je měli, musí je odvést do státního rozpočtu, mají tudíž omezený obchod samostatnosti, jsou závislé na příslušném státním orgánu (pronájem, jazykový kurz aj.)
– příspěvkové organizace určité příjmy vykazují a mohou je samostatně využívat
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY:
– vše získávají, vše odevzdávají státu
– jsou všemi svými příjmy i výdaji napojeny na státní rozpočet
– příjmy = výnosy, výdaje = náklady
– zřizované státem k zajišťování služeb (školství, státní správa – soudy, obrany a bezpečnosti – policie, zdravotnictví)
– výdaje jsou předem plánovány a stát je v plánované výši uhrazuje, ale v rámci určitých omezených limitů (mzdy, investice atd.)
PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE:
– stát jim dává + mají i své příjmy, vše neodevzdávají
– prodávají své služby, z nich mají příjmy a z příjmů hradí své výdaje
– většinou příjmy < výdaje, rozdíl (chybějící zbytek) na úhradu výdajů dostávají ve formě příspěvků od státu ze státního rozpočtu
– jsou-li příjmy > výdaje, odvádí se rozdíl do státního rozpočtu (např. kultura, sdělovací prostředky, školství apod.)
měli by hledat nové cesty financování (např. sponzorství, reklamní činnost apod.)
2. NESTÁTNÍ
= nezřizované státem
– nemá kladný výsledek hospodářství
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ
= sdružení členů FO nebo PO za účelem realizace společného zájmu na principu dobrovolnosti
– na základě zákona o sdružování občanů
– je jich poměrně velké množství -> vznik jednoduchým způsobem (zájmové kluby, sdružení rodičů…)
– vznik: registrací u ministerstva vnitra ČR po předložení stanov a návrhu na registraci, to dělá tzv. přípravný výbor (min. 3 členy)
– zakládací dokumenty: stanovy (obsahují název, sídlo, cíl, orgány, práva a povinnosti členů)
– orgány: nejvyšší – Valná hromada (Členská schůze), výkonný – Výbor (Předsednictvo)
– minimální vklad: není povinný
– zánik:dobrovolným rozpuštěním organizace, sloučením s jiným sdružením, rozhodnutím ministerstva vnitra ČR
OBECNĚ PROSPĚŠNÁ ORGANIZACE (OPS)
= PO, která poskytuje obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek v oblasti sociální (nemocné), kultury, sportu, školství, zdravotnictví…
– případný zisk se používá pouze na financování aktivit společnosti, nemůže být přerozdělen mezi zakladatele nebo zaměstnance
– upravuje je speciální zákon o obecně prospěšných společnostech
– název společnosti musí obsahovat dovětek OPS
– je možná veřejná kontrola činnosti OPS (zveřejňování výsledky hospodaření)
– založení: zakladatelé buď 1 osoba (zakládací listina) nebo více osob (zakládací smlouvou), listina či smlouva obsahuje identifikační údaje společnosti (název, sídlo…)
– vznik: dnem zápisu do rejstříku OPS u krajského soudu
organizačním dokumentem je tzv. statut
– orgány: správní rada (statutární orgán) – má 3-15 členů, volí se na 3 roky, max. 6 let fungování, schází se min. 2x za rok
– ředitel (výkonný orgán) – FO bývá jmenován, řídí činnost společnosti, nesmí být členem správní rady ani dozorčí rady
dozorčí rada (kontrolní) – někdy stačí pouze revizor
– jmění OPS: vlastní zdroj společnosti, vytvořeno vklady zakladatelů, přijaté dary (popř. dědictví), dotace od státu či obce, fondy obecně prospěšných prací
– ukončení činnosti:zrušení, bez likvidace – sloučení, rozdělení, s likvidací – po uplynutí doby, dosažení cíle, rozhodnutím správní rady či soudu, prohlášením konkurzu
– zánik – výmazem z rejstříku OPS
NADACE A NADAČNÍ FONDY
nadace = účelové sdružení majetku za účelem dosažení obecně prospěšného cíle (rozvoj duchovních hodnot, ochrana životního prostředí, kulturních památek, rozvoj vědy, vzdělávání, ochrana lidských práv…)
– zákon o nadacích a nadačních fondech
– majetek:
– nadační jmění – peněžité i nepeněžité vklady a nadační dary v min. výši 500 000 Kč (nesmí pod tuto hranici klesnout), nadační fond nezřizuje jmění, výše nadačního jmění se zapisuje do Nadačního rejstříku
– ostatní majetek – nájemné, úroky, přijaté výnosy z cenných papírů, loterie, veřejné sbírky, koncerty apod.
– založení: tzv. nadační listinou, která může mít podobu smlouvy, závěti nebo notářského zápisu (1 zřizovatel)
– vznik: zápisem do Nadačního rejstříku (vede ho rejstříkový soud na kraji)
organizačním dokumentem je statut, který upravuje pravidla fungování nadace, podmínky pro poskytování příspěvků, jsou tam základní identifikační údaje nadace
– orgány:správní rada – rozhoduje, schvaluje, v čele předseda, min. 3 členy (bezúhonné FO, které nejsou v žádném právoplatném vztahu s nadací, voleni zakladateli)
– dozorčí rada (kontrolní) – zřizuje se povinně, je-li nadační jmění větší než 5 000 000 Kč, jinak kontrolní funkci vykonává revizor
– hospodaření – nadační majetek lze použít pouze na:
– nadační příspěvky – pro cíle dané účelem nadace
úhrada nákladů na činnost nadace (provoz, odměny zaměstnanců, propagace)
– nadační dar – co dostane
– nadační jmění – co poskytne
– podnikání je vyloučeno s výjimkou pronájmy nemovitostí, loterie, tomboly, veřejné sbírky, akce apod.
musí se hlídat, aby nedošlo ke zneužití nadační myšlenky (nadační jmění nesmí být prodáno ani darováno)
– nadace i nadační fondy musí vydávat (zveřejňovat) výroční zprávu hospodaření do 30. června následujícího roku
– zrušení: s likvidací, bez likvidace; při dosažení účelu, sloučení, rozhodnutím soudu, prohlášením konkurzu (špatné hospodaření)
– zánik: výmaz z Nadačního rejstříku
CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI
= dobrovolné sdružení osob stejné náboženské víry, organizaci s vlastní strukturou, orgány a vnitřními předpisy
– subjekt neziskový, jsou to PO
– církve = římskokatolická, pravoslavná, českobratrská, československá husitská aj.
– stát uznává povinnost mlčenlivosti u osob vykonávající duchovenskou činnost
– registrace: u ministerstva kultury ČR (hlásí-li se k církvi zákoně vymezený počet osob, petice s min. 300 podpisy), o registraci žádá přípravní výbor, v návrhu se uvádí: název, sídlo, charakteristika církve, podpisy osob hlásící se k církvi atd.
– hospodaření církví a náboženských společností: stát poskytuje úhradu osobních požitků duchovních a zaměstnanců ->základní plat, hodnostní příspěvek, odměny za vyšší výkon, mají různá daňová zvýhodnění (daňové úlevy), tzn. existuje osvobození od daně u některých příjmů, církve musí sestavovat rozpočty a závěrečné účty hospodaření
– základní dokument: musí ho mít k založení a může být různě pojmenován (statut, řád, stanovy aj.), ale jeho obsah je dán zákonem
POLITICKÉ STRANY a POLITICKÁ HNUTÍ
politická strana = sdružení občanů stejných (podobných) názorů na ekonomiku, společenské vztahy, postavení národa a usilující o politickou moc
– cíle: získat hlasy ve volbách, dobýt poslanecká a ministerská křesla, utvořit vládu
– Zákon o sdružování politických stran a politických hnutí
– zákon přímo zakazuje:
– strany, které vznikly, aby porušovali Ústavu a zákony
– strany, které nemají demokratické stanovy
– směřují k uchopení moci tak, že zamezí totéž ostatním stranám
jejich program ohrožuje mravnost, veřejný pořádek apod.
– založení:FO straší 18 let
– každý občan může být členem max. 1 politické strany
– návrh podává Přípravný výbor (min. 3 osoby) a musí přiložit Petici na podporu vzniku politické strany nebo politického hnutí (podpisy min. 1 000 občanů)
– navíc přikládá stanovy
– registrace u ministerstva vnitra ČR
– vznik: zápisem do Rejstříku stran a hnutí
– hospodaření: mají zákaz podnikání, ale mohou založit obchodní společnost nebo družstvo ve vymezených oblastech (vydavatelství, nakladatelství aj.)
– příjmy tvoří: příspěvky členů, příspěvky ze státního rozpočtu (omezené např. na volby), dary a dědictví, z pronájmu nebo prodeje nemovitostí, úroky z vkladů, pořádání tombol, kulturních, sportovních akcí, půjček apod.
povinnost předložit každý rok tzv. výroční finanční zprávu poslanecké sněmovně
zákon vymezuje daňová zvýhodnění (osvobození od některých daní)
– zákon určuje, od koho je nepřípustné přijímat dary (např. od státu, od OPS, od příspěvkových organizací…)
– u nás existuje tzv. pluralita politických stran a hnutí (nebo-li většinový systém = vládne společně několik stran)
– zrušení: s likvidací – přestane existovat, bez likvidace – sloučení, rozpuštění aj.
– zánik: výmazem z příslušného rejstříku (Rejstříku politických stran a politických hnutí)
